Desítky novinářů, aktivistů i politiků v Evropě byly v minulém roce opět tajně sledovány pomocí špionážního softwaru. Po kauze Pegasus byly loni odhaleny další případy, kdy byl použit rovněž původně izraelský software Paragon Graphite. Evropské novináře má od minulého srpna chránit před nezákonným špehováním nový mediální zákon EMFA. V europarlamentu vznikla minulý týden navíc pracovní skupina, která chce dohlížet na dodržování zákonů a vyvíjet tlak i na Evropskou komisi.

Pracovní skupinu inicioval italský europoslanec Sandro Ruotolo (S&D), který je sám bývalým novinářem. Reportoval například o toxickém odpadu a o problémech lidí s mafií, o těchto tématech přednášel i na školách v době, kdy pracoval pro italskou televizi RAI.

V důsledku své práce se stal terčem útoků mafie a už téměř 11 let žije pod policejní ochranou. Co víc, mafie Camorra v roce 1997 zavraždila při přestřelce na ulici jeho sestřenici Silvii Ruotolovou, tehdy 39letou matku dvou dětí.

„To, co vidíme dnes v Evropě, je krize a úpadek demokracie. Sledování novinářů pomocí spyware je zásadním omezením svobody tisku. Zdroje již nemohou novinářům důvěřovat, když neví, zda novináři nejsou špehováni. To představuje přímé ohrožení pro existenci investigativní žurnalistiky jako takové a to se mě velmi dotýká,“ řekl Ruotolo pro HlídacíPes.org.

Sandro Ruotolo. Foto: Lucie Sýkorová / HlídacíPes.org

Europoslanec k tématu vydal a editoval také brožuru s názvem Pod dohledem, kterou představil minulý týden na plenární schůzi ve Štrasburku.

Ve své kapitole navazuje především na kauzu Paragon, která byla odhalena v Itálii v roce 2024 a v rámci níž bylo odhaleno, že byly špehovány desítky novinářů, občanských aktivistů, politiků i podnikatelů.

Ruotolo seloni zúčastnil monitorovací mise, která reagovala právě na kauzu Paragon v Itálii.

„Tajné služby přiznaly, že používaly spyware na sledování občanských aktivistů z organizací, které pomáhaly uprchlíkům připlouvajícím k břehům Itálie na lodích. Popřeli ale, že by sledovali také novináře, popírá to i italská vláda. Musí být vyšetřeno, kdo novináře sledoval,“ řekl Ruotolo.

Loni v únoru WhatsApp oznámil 90 osobám, že se staly terčem spywaru Paragon Graphite, mnozí z nich byli novináři a lidskoprávní aktivisté.

Podle společnosti Meta bylo loni pomocí spywaru sledováno 61 uživatelů v 17 zemích EU, podle Applu jde údajně dokonce o 150 zemí celosvětově, upozornil Sandro Ruotolo.

Novináře chrání před zneužitím spywaru nový Evropský zákon o svobodě médií (EMFA), konkrétně jeho článek 4. Ten vstoupil v účinnost 8. srpna 2025.

„EMFA může novináře ochránit, ale je potřeba ještě více specifikovat pojem ,národní bezpečnost‘, tedy co vše může zahrnovat. Zákon EMFA ale žádném případě nechceme otevírat. Jde o to, že svět se za ty poslední dva roky od chvíle, kdy byl zákon přijat, opět velmi proměnil a je potřeba na to reagovat,“ upřesnil Ruotolo.

V řadě zemí včetně České republiky stále zákon EMFA nebyl implementován. Protože se ale jedná o nařízení a ne směrnici, je účinný bez ohledu na to, zda byla v jednotlivých státech upravena legislativa. Novináři se proto mohou již nyní proti případnému nezákonnému sledování bránit soudně.

Výzva obětem spywaru

Nová europarlamentní pracovní skupina proti spywaru chce vyzvat všechny jeho oběti, aby se ozvali a promluvili o svých případech. Spoluzakladatelkou je také bývalá slovenská novinářka Veronika Cifrová Ostrihoňová (Progresívne Slovensko, Renew).

„Byla jsem novinářkou v době, kdy na Slovensku nechal Marián Kočner sledovat novináře, setkali se s tím mnozí moji kolegové. V pracovní skupině chceme spolupracovat s odborníky a oběťmi spywaru, kteří nejlépe vědí, co je v tomto směru potřeba udělat. Cílem skupiny je propojit lidi, které toto téma zajímá a navázat na doporučení Výboru PEGA, která se v minulém volebním období zabývala vyšetřováním případů, kdy byli novináři sledováni pomocí spywaru Pegasus,“ řekla europoslankyně pro HlídacíPes.org.

Donald Tusk označil případ špionáže opozice za největší „krizi demokracie“ v Polsku od konce komunismu v roce 1989.

Skupina chce podle ní také dohlédnout na to, aby bylo vyžadováno dodržování Evropského zákona o svobodě médií (EMFA) a další legislativa, která je už platná. „Zároveň je potřebné vyvinout tlak na Komisi, která má v ruce nástroje pro případy porušování evropských zákonů.“

Evropská komise podle europoslanců již více než rok neplní doporučení vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu týkající se Pegasu a podobného sledovacího spywaru (PEGA).

Členem je také oběť „Evropské watergate“

Dalším spoluzakládajícím členem pracovní skupiny je polský europoslanec Krzystztof Brejza (EPP), rovněž bývalý novinář, který má se spywarem vlastní zkušenost. Byl hlavním terčem ve skandálu nazývaném „Evropská Watergate“, v němž bývalá polská vláda používala izraelský špionážní program Pegasus ke sledování politických oponentů.

Sledování probíhalo během kampaně před parlamentními volbami v roce 2019. Brejza byl v té době senátorem a řídil kampaň hlavní opoziční strany (Občanská platforma).

Organizace Citizen Lab, která se zabývá kybernetickou bezpečností a působí na univerzitě v Torontu, potvrdila, že Brejzův telefon byl 33krát napaden hackerským útokem Pegasus.

Donald Tusk označil případ špionáže opozice za největší „krizi demokracie“ v Polsku od konce komunismu v roce 1989. Brejza sám jej přirovnal k taktice použité proti ruskému opozičnímu vůdci Alexeji Navalnému. Jaroslaw Kaczyński, předseda strany Právo a spravedlnost (PiS), začátkem roku 2022 přiznal, že Polsko zakoupilo špionážní software Pegasus, popřel ale, že byl použit k útokům na politické oponenty.

Paragon: z Izraele do USA

Společnost Paragon Solutions byla založena v Izraeli v roce 2019. Mezi její zakladatele patří Ehud Barak, bývalý izraelský premiér a Ehud Schneorson, bývalý velitel izraelské jednotky 8200. Firma Paragon prodává spyware s názvem Graphite, který údajně poskytuje „přístup k aplikacím pro rychlé zasílání zpráv na zařízení, spíše než aby převzal úplnou kontrolu nad vším v telefonu“, jako je spyware Pegasus od skupiny NSO.

V březnu 2021 byla v Delaware založena společnost Paragon Solutions (US). V říjnu 2022 získala společnost certifikát k podnikání ve Virginii.

Jak zmapovala organizace CitizenLab, v roce 2024 byly všechny akcie společnosti Paragon Israel převedeny na americkou společnost Paragon Parent.

„Informace o akcionářích společnosti Paragon Parent nejsou veřejně dostupné, ačkoli zprávy naznačují, že americká kapitálová firma AE Industrial Partners (AEI) koupila společnost Paragon Israel s úmyslem sloučit ji s americkou společností zabývající se kybernetickou bezpečností REDLattice. Podle databáze SEC patří mezi členy představenstva společnosti REDLattice a REDL Ultimate Holdings (společnost propojená s RedLattice podle firemních záznamů) Andrew Boyd, bývalý vedoucí pracovník CIA a amerického letectva a James McConville, bývalý náčelník štábu americké armády,“ píše CitizenLab.

Čtvrtou spoluzakladatelkou skupiny je belgická europoslankyně Saskia Bricmont (Zelení/EFA), která byla v minulém období členkou europarlamentního zvláštního Výboru pro vyšetřování použití zmíněného softwaru.

Členkou skupiny proti spywaru je také česká europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/EFA). Ta navrhla, že by ochrana proti špionážnímu softwaru mohla být posílena i v rámci Zákona o kyberbezpečnosti (CSA), jehož revizi mají nyní europoslanci na stole. Do zákona by se tak mohlo dostat například upřesnění pojmu „národní bezpečnost“, tedy výjimečných případů, v kterých lze spyware použít na sledování novinářů.

„Očekávám nátlak na evropské instituce, aby posílily vlastní kyberbezpečnost, na čemž jsem v minulosti již pracovala. Deset procent vnitřního rozpočtu na IT se dnes již díky tomu dává na kyberbezpečnost, čímž výrazně rostou šance na odhalení spywarů. Se stejnou motivací budu za svou skupinu pracovat i na Cybersecurity Actu,“ říká Gregorová.

V rámci této neformální pracovní skupiny bude sbírat podněty, jak naši obranyschopnost proti spywarům posílit i v této nové legislativě. „Mimochodem, nemělo by nám uniknout, že k této naší legislativě už se již v několika brífincích výrazně nesouhlasně vyjadřovala i Čínská komunistická strana. Nenapadá mě lepší důkaz, že Číně šlapeme na kuří oko,“ dodává.