Volba nových členů Rady České televize by měla začít úplně od začátku, myslí si nový šéf volebního výboru Aleš Juchelka (ANO). Ve sněmovně navrhl, aby se čtyři členové televizní rady nevybírali podle jarního kontroverzního seznamu dvanácti finalistů, ale aby byla navržena nová jména. Termín vyhlášení volby však podle Juchelky nová vládní koalice zablokovala. V Radě ČT je aktuálně volných šest křesel, v Radě Českého rozhlasu jedno.

„Souhlasím s tím, že tu volbu uděláme jako nová sněmovna úplně od začátku. To znamená, že vyhlásíme dovolbu do Rady České televize i Českého rozhlasu,“ říká nově zvolený šéf sněmovního volebního výboru Aleš Juchelka. Původně odhadoval, že by první slyšení kandidátů mohla začít v lednu. Nová vládní koalice však podle něj návrh termínu pro přihlášky zájemců do rad zablokovala.

V Radě České televize se uvolnila část křesel už na jaře, kdy vypršel mandát čtyřem radním, zvolení nových však kvůli výhradám k seznamu dvanácti finalistů zablokovala opozice. V září pak mandát skončil i Zdeňku Šarapatkovi a poslanci ve stejné době navíc odvolali i radní Hanu Lipovskou.

Celkem tedy v televizní radě zbývá obsadit šest křesel, v Radě Českého rozhlasu pak jedno – po Josefu Nerušilovi, který v září kvůli své kandidatuře ve volbách za SPD rezignoval.

Finalisté bez finále

ANO vedlo volební výbor minulých osm let a nová vládní koalice mu jeho vedení přenechala i tentokrát, zástupci hnutí Andreje Babiše spolu s SPD v něm však už budou mít menšinu.

Poslanec za ANO Martin Kolovratník seděl stejně jako Aleš Juchelka ve výboru i v minulém volebním období a pokračuje v něm i nadále. Ještě před volbou šéfa výboru v listopadu pro HlídacíPes.org řekl, že nesouhlasí s tím, aby se volba radních spustila úplně od začátku.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

„Nelíbí se mi to, ale nemůžu s tím nic dělat, musím to respektovat. Jsem zvědavý, jak se bývalá ‚demokratická opozice‘ zachová teď. Jestli nás přehlasují na sílu a protlačí si ve výboru svých dvanáct,“ komentoval Kolovratník možnost, že nová sněmovna jarní seznam finalistů do Rady ČT „zahodí“.

Tehdejší opozice měla na jaře se zmíněným seznamem problém z několika důvodů. Když totiž na jaře volební výbor sněmovny vybral dvanáctku kandidátů do televizní rady, neprošli jeho sítem někteří mediální odborníci a zelenou naopak dostali otevření kritici současného managementu ČT.

Analýza zadaná senátní Stálou komisí pro sdělovací prostředky navíc ukázala, že tři z finalistů prošli do užšího výběru protiprávně, protože jejich nominující organizace nesplnily zákonná kritéria. Opoziční, nyní vládní strany tehdy sáhly ke zmiňovaným obstrukcím a volbě zabránily.

Jak opravit mediální rady?

Právě podobným patovým situacím by měla do budoucna zabránit novela zákonů o České televizi, respektive o Českém rozhlase. Jednu z variant připravila Rekonstrukce státu spolu s Nadačním fondem nezávislé žurnalistiky a podílel se na ní i místopředseda senátní mediální komise David Smoljak (STAN).

„Za prvé posílení diverzity Rady, aby nebyla volená jen jednou komorou, jako doposud, a tudíž nebyla jednoznačně závislá na momentálním vítězi voleb. Je tam důraz na kompetenci radních, na přezkoumatelnost jejich rozhodnutí,“ vypočítává hlavní cíle zákona.

Podle nové úpravy by půlku radních při každé volbě vybírala sněmovna a půlku Senát. Zároveň by se počet radních snížil, u televizní rady na 12, u rozhlasové na šest.

Organizace nominující členy rad by nově musely mít nejméně desetiletou tradici a dlouhodobou působnost v některém z taxativně vyjmenovaných oborů, kromě médií například v kultuře, odborech, školství, vědě nebo ochraně lidských práv. Podle autorů zákona jde o pojistku, která má zajistit, že „kandidáty navrhují pouze aktivní subjekty a nikoliv prázdné schránky“.

Minimální práh odbornosti stanovuje novela i pro samotné radní. Měli by mít zkušenost z vedoucí pozice ve veřejné správě či soukromé firmě a znalosti v oborech jako ekonomie, právo či finance nebo management a samozřejmě média.

Novely mediálních zákonů však předpokládají i další výrazné změny. Soudně přezkoumatelná by nově měla být nejen rozhodnutí radních, ale také jejich samotné zvolení či odvolání parlamentem. Přezkum by prováděl Nejvyšší správní soud.

Kromě toho novely řeší i otázku udržitelného financování ČT a ČRo. Do Zákona o koncesionářských poplatcích navrhují vsunout postup valorizace poplatků tak, aby se pravidelně automaticky navyšovaly o aktuální výši inflace vyhlášenou Českou národní bankou za konkrétní kalendářní rok.

Juchelka: Novela ano, ale jiná

Senátor Smoljak o přípravách novel mluvil už loni, vycházel ale z toho, že parlament v tehdejším složení by takové změny neschválil. Právě uplynulý rok a půl ukázal slabiny současného systému nominací a volby členů mediálních rad, té televizní i rozhlasové.

Nominace kandidátů i výběr finalistů leckdy nesly výrazný rukopis sněmovní hlasovací aliance vládního hnutí ANO, SPD a komunistů. Například Okamurova SPD otevřeně mluvila o plánu Českou televizi a Český rozhlas zestátnit.

Toto spojenectví často vybíralo kandidáty bez potřebné odbornosti, zato s otevřeně nepřátelským postojem například k managementu České televize. Právě v televizní radě to vedlo k tomu, že se z jednání Rady staly mnohahodinové přestřelky mezi částí radních a generálním ředitelem, namísto toho, aby radní řešili kontrolní agendu, která členům Rady přísluší.

Podle senátora Davida Smoljaka je ve hře i varianta, že by v tomto volebním období obě rady vznikly na úplně novém půdorysu. Znamenalo by to odvolat rady dosavadní, s jejich stávajícím obsazením. „Můj pohled na věc je, a neztotožňují se s tím všichni, že s účinností tohoto zákona by měla dosavadní rada skončit a měla by vzniknout nová, protože se to dá obtížně zkombinovat,“ potvrzuje Smoljak.

Že zákony o ČT a ČRo potřebují po třiceti letech důkladnou revizi, připouští i šéf volebního výboru Aleš Juchelka. Ke zmiňovanému návrhu novely prosazovanému senátorem Smoljakem je ale skeptický, inspiraci chce hledat jinde.

„Chtěl bych udělat sérii seminářů napříč veřejnoprávními médii, poslanci, senátory a novináři a měli bychom se bavit o tom, co znamená veřejnoprávní služba v 21. století,“ říká Juchelka s tím, že výstupy ze seminářů by měly posloužit jako podklad pro případnou novelizaci zákonů.

Tento text vznikl díky spolupráci nezávislých médií ve střední Evropě v rámci Mezinárodního tiskového institutu (IPI)

Sérii textů Mediální rady – věc veřejná podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky.