GLOSA. Poslanecká sněmovna ve středu schválila nasazení tří stovek českých vojáků v Pobaltí. Proti byli komunisté a také několik poslanců z SPD včetně poslance a zastupitele v Olomouckém kraji Radima Fialy. Ten se byl navíc na konci června spolu s lidmi z ENF (Evropa svobody a národů) podívat v ruském parlamentu a na ministerstvu zahraničí. Netvrdíme, že to spolu souvisí. Ačkoliv…

Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury se ve středu svorně postavila po bok komunistů, když se společně pokusili zabránit schválení nasazení kontingentu českých vojáků v Pobaltí. Nebylo jim to nic platné.

Ostatní strany vládní koalice i opozice je přehlasovaly. „Dnes už ani netajíte, že jste pátou Putinovou kolonou,“ prohlásil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na adresu komunistů.

Nejde ale jen o komunisty. I SPD se programově staví na stranu Ruské federace, pokud jde třeba o otázku Ukrajiny.

Fiala na výletě na ruském ministerstvu zahraničí

Radim Fiala se 23. června vydal do Moskvy. Patřil k delegaci složené ze členů nadnárodní nacionalistické frakce Evropa svobody národů. Návštěvou se pochlubil i na svém facebookovém profilu. Nejprve navštívili ministerstvo zahraničí a pak i ruskou Dumu.

„S ruskými kolegy jsme diskutovali otázky vzájemných vztahů mezi evropskými zeměmi a Ruskou federaci. Musím říct, že máme shodné názory na problémy, které se týkají boje s terorismem a dlouho jsme hovořili i problému sankcí, které EU a USA proti Rusku vyhlašují,“ píše Fiala na Facebooku.

„Rusové tyto sankce vnímají jako trest za suverénní politiku Ruska. Musím říct, že osobně mám velké obavy, že vlivná část politického spektra Evropské unie a USA nás tlačí do konfliktu s Ruskem za každou cenu. Může se to někomu velmi nelíbit, ale je faktem, že navzdory sankcím se Rusko vrací k hospodářskému růstu a jeho respekt ve světě roste,“ opakuje oblíbenou mantru ruské propagandy Fiala.

Co přesně je suverénní politika Ruska, není z příspěvku jasné. Jisté je to, že sankce na Rusko byly uvaleny po jeho angažmá v ukrajinském konfliktu, které zároveň samotné Rusko střídavě popírá či decentně přiznává, podle toho, kolik důkazů o přítomnosti ruských vojáků se zrovna nahromadí.

Ruská hrozba neexistuje

Ale zpátky do Čech. Jak zdůvodňuje Fiala to, že spolu s ostatními členy SPD hlasoval proti vyslání českých vojáků do Pobaltí? „Podporujeme spolupráci při výstavbě armád Estonska, Lotyšska a Litvy, ale nepodporujeme umístění tak zvaného předsunutého sboru NATO na tomto území. Povede to k další eskalaci napětí v tomto regionu,“ myslí si poslanec.

Jak ke vzniků napětí v regionu vůbec došlo? No jednoduše přeci.

„Vyhrocení vztahů s Ruskem zavinil protistátní převrat na Ukrajině, kdy došlo ke svržení legálně zvoleného prezidenta a legální vlády. Povstání na východě Ukrajiny a odtržení Krymu na základě referenda od Ukrajiny byly pouze následné kroky. Žádná reálná ruská vojenská hrozba, která se týká Pobaltí, neexistuje. Při podpoře například zemí V4 mohou Pobaltské země vybudovat vlastní efektivní obranné kapacity,“ je přesvědčen Fiala.

Pobaltské státy jistě mohou vybudovat vlastní obranné kapacity. Ačkoliv – když podle Fialy nehrozí žádná reálná vojenská hrozba z Ruska, tak není jasné, proč by je tedy budovaly. Fiala se snaží vytvořit dojem, že NATO se do Pobaltí samo pokouší nacpat. Což sice není pravda, ale jde o oblíbený pohled ruské strany.

Estonsko, Litva a Lotyšsko již v roce 2015 požádaly NATO o stálou přítomnost alespoň jedné brigády na svém území. Reagovaly tak na události na Ukrajině, kdy se oblasti Doněcka a Luhanska s početnými ruskými menšinami pokusily odtrhnout od Ukrajiny a vytvořit vlastní autonomní státy. Vyvolalo to zamrzlý konflikt s nejasným koncem.

Pobaltí reagovalo například i na zmíněné odtržení Krymu na základě referenda, doprovázeného „dohledem“ ruských výsadkářů. Konkrétně Estonsko má početnou ruskou menšinu a je si vědomo rizika, jaké to představuje. Také jako jeden z mála členských států NATO již několik let přispívá více než 2% HDP na obranu.

„Platí, že ze strany Ruska nevidíme žádnou bezprostřední hrozbu vůči kterékoliv členské zemi,“ prohlásil šéf NATO Jens Stoltenberg letos v červnu k rozmisťování jednotek NATO v Pobaltí, a dal tak předem vlastně Fialovi za pravdu.

Ze strany šéfa NATO ovšem zaznělo i: „Ale zaznamenali jsme výrazné nahromadění vojenských sil (Ruska) také v oblasti Baltského moře a viděli jsme, že Rusko je ochotno použít vojenskou sílu vůči svým sousedům, jako v Gruzii a na Ukrajině.“ To už Fiala nedodává.

Pseudostát Ukrajina a Holík na Krymu

Je třeba říci, že Fiala drží linii svých spolustraníků. V koncepci obranné politiky SPD najdeme například toto tvrzení: „Ukrajina je na rozdíl od Ruska uměle vytvořený stát a její hranice byly vytyčené bývalými politickými špičkami Sovětského svazu. Trpí absencí historické tradice vlastní státnosti a za 25 let své existence nebyla schopna vytvořit funkční stát akceptovatelný všemi obyvateli a národnostmi Ukrajiny.“ Nebo: „Tradiční chápání českých výrobků je v Rusku stále velice vstřícné, a slovanská vzájemnost zde stále hraje svoji roli, navzdory všem nesmyslným sankcím a embargům…“

Předseda hnutí Tomio Okamura se účastní seminářů o „mýtech o Rusku“ a poslanec Jaroslav Holík dotáhl svou angažovanost ještě o kousek dál.

Holík, dříve nestraník za KSČM, nyní poslanec Úsvitu a člen Okamurovy SPD, vyrazil na výlet. Na Krym. V době výročí anexe. Ukrajina na tento krok zareagovala pětiletým zákazem vstupu na ukrajinskou půdu. Holík všemu nasadil korunu tím, když věnoval rozhovor Sputniku. Tento server patří mezi jeden z mála skutečně prokazatelně ruských propagandistických nástrojů v České republice.