NKÚ: Stát na DPH přišel o 105 miliard. Problém je ale jinde, než říká Babiš
Takzvaná daňová mezera, objem nevybrané DPH, v Česku podle kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu dosáhla za rok 2013 bezmála 105 miliard korun.
Celkem stát nedokáže vybrat přes čtvrtinu veškeré DPH, jež by měla být odvedena. „Hodnota mezery DPH svědčí o poměrně vysoké míře daňových úniků v ČR,“ konstatuje čerstvě zveřejněná kontrolní zpráva NKÚ, jež výběr DPH v Česku detailně popisuje.
Závěry kontroly zároveň nabourávají představy o tom, kde je největší problém s výběrem této klíčové daně, a problematizuje tak i vlajkovou loň ministra financí Andreje Babiše – zavedení elektronické ecvidence tržeb
Úmyslné zkreslování vs šedá ekonomika
Šedá ekonomika se na daňové mezeře (tj. rozdíl mezi teoreticky očekávaným a skutečným výběrem daně) u DPH podílí podle NKÚ jen ze tří procent. Naopak za 40 % (více než 42 miliard) nevybrané DPH mohou úmyslné podvody, slovy kontrolorů NKÚ: podnikatelé úmyslně zkreslující údaje.
Podle Andreje Babiš je cílem elektronické evidence tržeb „omezení šedé ekonomiky a efektivnější výběr daní, zejména daní z příjmů a DPH.“ Jen u restaurací, hospod a barů odhaduje ministerstvo ztrátu na DPH na 9,4 miliard korun.
Evidence se má proto týkat nejprve zhruba 300 tisíc podnikatelů především ve stravovacích a ubytovacích službách či maloobchodu.
Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly však státu DPH uniká úplně jinde než v maloobchodě a v pohostinství. Záměr na zavedení evidence tržeb už dříve kritizoval v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
„Velmi často se tu přijímají opatření, která nejsou opřena o data a přesné analýzy. Nyní je to systém na elektronickou evidenci tržeb. Podíl stínové a nelegální ekonomiky tvoří jen 7 % z celkové mezery u DPH. Není to sice zanedbatelné, ale není to ani fatální,“ říká Kala.
Problém je hlavně v úmyslném zkreslování účetnictví, na němž se podle Kaly vedle podnikatelů a firem aktivně podílejí též auditoři. „Směřují tam dnes nějaká opatření? Ne, tím se tady nikdo nezabývá,“ ptá se a hned si odpovídá Miloslav Kala.
Dalších 26 miliard daňové mezery u DPH jde na vrub nesplacených nedoplatků daně.
- Nelegální a stínová ekonomika = 7,1 mld. Kč, 7 % mezery DPH
- Podnikatelé úmyslně zkreslující údaje = 42,2 mld. Kč, 40 % mezery DPH
- Přírůstek nesplacených nedoplatků = 26,3 mld. Kč, 25 % mezery DPH (část dlouhodobě nesplacených nedoplatků vzniká doměřením daňové povinnosti v souvislosti s odhalením daňových úniků a podvodů)
- Zbývající část mezery = 28 % je kombinací několika faktorů, například zahrnuje neodhalené daňové úniky a podvody, chyby a omyly v daňových přiznáních a rozdíly mezi statistickými a daňovými výkazy, které nejsou zachyceny v nezjištěné ekonomice
[chartboot version= ‚3.0‘ code= ‚AA18‘ border= ‚0‘ width= ‚350‘ height= ‚200‘ attribution= ‚1‘ jsondesc= ‚{„containerId“:“visualizationAA18″,“dataTable“:{„cols“:xxx00xxx{„id“:““,“label“:“Col#0″,“pattern“:““,“type“:“string“,“p“:{}},{„id“:““,“label“:“Col#1″,“pattern“:““,“type“:“number“}xxx01xxx,“rows“:xxx00xxx{„c“:xxx00xxx{„v“:“Podnikatelé úmyslně zkreslující údaje“},{„v“:40}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“Přírůstek nesplacených nedoplatků „},{„v“:25}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“Stínová ekonomika“},{„v“:3}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“Nelegální ekonomika“},{„v“:4}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“Ostatní „},{„v“:28}xxx01xxx}xxx01xxx},“options“:{„title“:“Podíl na „mezeře DPH““,“is3D“:false,“pieHole“:0,“booleanRole“:“certainty“,“vAxes“:xxx00xxx{„viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“minValue“:null,“maxValue“:null,“useFormatFromData“:true},{„viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“minValue“:null,“maxValue“:null,“useFormatFromData“:true}xxx01xxx,“hAxis“:{„viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“minValue“:null,“maxValue“:null,“useFormatFromData“:true},“height“:371,“width“:600},“state“:{},“isDefaultVisualization“:true,“chartType“:“PieChart“}‘ ]
Kontrola na Generálním finančním ředitelství a šesti vybraných krajských finančních úřadech probíhala od května 2014 do února 2015 a zaměřila na roky 2011 – 2013.
Z hlediska příjmů státního rozpočtu patří DPH k nejvýznamnější daní – vloni na ní stát vybral 322,8 miliardy.
[chartboot version= ‚3.0‘ code= ‚C97A‘ border= ‚1‘ width= ‚350‘ height= ‚200‘ attribution= ‚1‘ jsondesc= ‚{„containerId“:“visualizationC97A“,“dataTable“:{„cols“:xxx00xxx{„id“:““,“label“:“Col#0″,“pattern“:““,“type“:“string“,“p“:{}},{„id“:““,“label“:“Col#1″,“pattern“:““,“type“:“number“}xxx01xxx,“rows“:xxx00xxx{„c“:xxx00xxx{„v“:“2010″},{„v“:270}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2011″},{„v“:275}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2012″},{„v“:278}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2013″},{„v“:308}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2014″},{„v“:323}xxx01xxx}xxx01xxx},“options“:{„legend“:“right“,“title“:“Vývoj inkasa DPH (zaokrouhleno na celé miliardy) „,“isStacked“:false,“vAxes“:xxx00xxx{„title“:null,“minValue“:null,“maxValue“:null,“viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“useFormatFromData“:true},{„viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“minValue“:null,“maxValue“:null,“useFormatFromData“:true}xxx01xxx,“animation“:{„duration“:500},“booleanRole“:“certainty“,“hAxis“:{„useFormatFromData“:true,“minValue“:null,“maxValue“:null,“viewWindow“:null,“viewWindowMode“:null},“height“:371,“width“:600},“state“:{},“isDefaultVisualization“:true,“chartType“:“ColumnChart“}‘ ]
Evropská komise vypočítala pro Česko mezeru DPH za rok 2011 podobně – ve výši 28 %, průměr Evropské unie byl za stejný rok na úrovni 18 %.
„Česká republika se tak řadila k unijním zemím s nadprůměrnou mezerou DPH, která byla dvakrát až třikrát vyšší než hodnoty úspěšnějších zemí EU jako je například Nizozemsko, Švédsko nebo Německo,“ stojí v kontrolní zprávě.
[chartboot version= ‚3.0‘ code= ’05E1′ border= ‚1‘ width= ‚350‘ height= ‚200‘ attribution= ‚1‘ jsondesc= ‚{„containerId“:“visualization05E1″,“dataTable“:{„cols“:xxx00xxx{„id“:““,“label“:““,“pattern“:““,“type“:“string“,“p“:{}},{„id“:““,“label“:“Teoretický výběr DPH „,“pattern“:““,“type“:“number“,“p“:{}},{„id“:““,“label“:“Skutečně vybráno „,“pattern“:““,“type“:“number“,“p“:{}},{„id“:““,“label“:“VAT gap“,“pattern“:““,“type“:“number“}xxx01xxx,“rows“:xxx00xxx{„c“:xxx00xxx{„v“:“2007″},{„v“:289404},{„v“:232288},{„v“:57116}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2008″},{„v“:345000},{„v“:260366},{„v“:84643}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2009″},{„v“:349565},{„v“:258628},{„v“:90937}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2010″},{„v“:366306},{„v“:263457},{„v“:102849}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2011″},{„v“:368511},{„v“:276533},{„v“:91978}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2012″},{„v“:386750},{„v“:286116},{„v“:100634}xxx01xxx},{„c“:xxx00xxx{„v“:“2013″},{„v“:408759},{„v“:303823},{„v“:104936}xxx01xxx}xxx01xxx},“options“:{„legend“:“right“,“title“:“Mezera DPH (v mil. Kč) „,“isStacked“:false,“vAxes“:xxx00xxx{„title“:null,“minValue“:null,“maxValue“:null,“viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“useFormatFromData“:true},{„viewWindow“:{„max“:null,“min“:null},“minValue“:null,“maxValue“:null,“useFormatFromData“:true}xxx01xxx,“animation“:{„duration“:500},“booleanRole“:“certainty“,“hAxis“:{„useFormatFromData“:true,“minValue“:null,“maxValue“:null,“viewWindow“:null,“viewWindowMode“:null},“height“:371,“width“:600},“state“:{},“isDefaultVisualization“:true,“chartType“:“ColumnChart“}‘ ]
Mezera ve výběru DPH
2007 | 19,7 % |
2008 | 24,5 % |
2009 | 16 % |
2010 | 28,1 % |
2011 | 25 % |
2012 | 26 % |
2013 | 25,7 % |
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Jak Národní muzeum neuctilo Karla Kryla a ten pak skončil ve sklepení
Robert Břešťan: Alláhu akbar cézet a kriminalizace blbosti
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
To se Andrejovi líbit nebude. Zakopaný pes je někde jinde, EET ho nepokryje a musí se zaměřit na velké firmy. A to samozřejmě nechce, kdo by si řezal pod sebou větev, když dlouhodobě tvrdí, že ho malé podnikání nezajímá a celá ekonomika potřebuje jen giganty (což je lež jako věž, ale jiná debata).
Díky moc za interpretaci výsledků z NKÚ.
Pane Kotásku sdílím s Vámi názor, že A. Babiš do velké firmy neřízne, protože by celkem jistě hodně a tvrdě narazil. Minulý premiér p. Rusnok v čase svého úřádování prohlásil, cituji “ Já těch 20 miliard z těch asijských večerek vymačkám. Už tehdy si udělal výborné renomé u nás živnostníků. Věřím, že pan Babiš nedokáže pochopit, že jsou lidé, kteří neplatí daně prostě proto, že na ně nevydělají. Platí si sociálku a zdravotní pojištění z toho co vydělají, někdy i daň ze zisku. Tito lidé nejsou plátci DPH, takže nic neodvádějí a přesto jim ministr financí hází na krk kouli ve formě el. tržeb. A takových živnostníků je mnoho a tito lidé do bezednou kasu zcela jistě nenaplní a nejen to stát na ně bude muset platit, protože prakticky všichni s podnikání ukončí.
Vážení, ač jsem komunisticky vysokoškolsky vzdělán v oboru stavebnictví, byl jsem od samého počátku DPH, přesvědčen, že tato daň je tou nejspavedlivější daní a dodnes zastávám názor, že tomu tak je. daň odvádí státu podíl – procenta z odvedené práce a zaplatí ji ten, kdo službu nebo výrobek jako konečný spotřebitel opravdu spotřebuje. Kupec luxusního automobilu odvede procentuálně stejné DPH jako poslední bezdomovec za láhev rumu. To je ovšem jen jedna výhoda. Zavedením této jedné daně (sloučením všech daní a odvodů, by se například odstranil černý trh práce. Teprve před několika lety jsem se dověděl, že tento systém je propagován v návaznosti na formu bezpodmínečného příjmu ve Švýcarsku. Proč se u nás o ničem takovém veřejně nediskutuje? Co je podle mého důvod tohoto stavu je jednoduchost výpočtu této daně. Zaráží mě to, že lze vůbec na velmi jednoduchém matematickém výpočtu něco zfalšovat. Obzvášť to může být patrné právě v pohostinství. Pokud hostinský, který je plátcem DPH nakoupí 1/3 černého zboží potom je ve formě přidané hodnoty musí zdanit, zatímco při poctivém nákupu si náklady může včetně DPH odečíst. Problém je tedy určitě někde jinde. Pokud byste nemohli překousnou moje fandění DPH, tak se zamyslete také nad tím, zda by se stát, který z daní tyje, neměl do svých nákladů zahrnout také úhradu všech nákladů, které jsou na jejich zpracování a výběr potřebné. Co byste říkali tomu, kdyby stát vlastnil profesionální účetní, kteří by firmám bezchybně zpracovali účetnictví a stejně tak by si stát zaplatil nástroje potřebné k evidenci (tedy tak diskutované pokladny) Je snad mým zájmem živit minimálně desetinásobný úřednický aparát? Proč se o těchto věcech nediskutuje. O jediné spravedlivé dani nechtějí slyšet ani ti nalevo, ani ti napravo.
Myslete, myslete a ještě jednou myslete.
Zdraví Jirka Hadrava
Mám za to, že spravedlivost DPH nikdo nezpochybňuje. Jde o to, proč se nedaří ročně vybrat 105 miliard, které by se vybrat mohly.
Váženy pane Hadravo, problém je skutečně někde jinde. Hostinský nakoupí spíše jednu polovinu, než třetinu zboží na černo a utržené peníze už nedaní, zaplatí pouze v rámci nákupu DPH, která je odvedena prodejcem. Tak vytváří fond z kterého dokupuje další zboží na černo a vyplácí zaměstnance, kteří pracují oficiálně za minimální mzdu,ale ve skutečnosti cca 20-30tis Kč. Proč? No protože když si spočítáte, že by jste měl dát zaměstnancům 25 tis čistého, tak vás tento zaměstnanec vyjde s odvody na cca 50tis. Kč. Jestliže máte otevřeno každý den a potřebujete minimálně na den 3 lidi /výčep, kuchyň/ a ještě se musí střídat tj. 6 lidí na měsíc s mzdovými náklady 300tis. dále odvést DPH z té druhé půlky, která je nakoupena oficiálně, zaplatit elektřinu, plyn, vodu, mnohde nájem, osu, intergram a další desítky položek spojené s provozem restaurace, tak věřte, že si budete každý měsíc chodit půjčovat do banky 80 až 100tis Kč, abyste vše řádně zaplatil a to doufám by nemělo býti smyslem podnikání. Věřte, že by vám nepomohlo ani deklarované snížení DPH na 15%, chodil by jste si půjčovat „pouze“ 60-80tis.Kč. Jen pro zajímavost v Chorvatsku snížili DPH z 23% na 10% což už je znát, neznám výši odvodů za zaměstnance, ale vzhledem k tomu, že máme jedno z nejvyšších v Evropě tak předpokládám, že je nižší. Myslím, že experiment EET skutečně povede k likvidaci velkého množství restaurací, hlavně v menších městech a vesnicích a výrazné zdražení /30-50%/ v pohostinství což zaplatí především občan. Pochopitelně různých OSV řemeslníků, automechaniků, instalatérů, klempířů atd. se to nedotkne, jelikož se mezi čtyřma očima vždycky domluví, jestli platit na fakturu a nebo bez levněji. Dále si nejsem úplně jist, zda šedá ekonomika se nechová hospodárněji s penězi, než stát viz. různé pochybné dotace, předražené dálnice a jiné podobné státní zakázky. Nicméně s vámi souhlasím, že DPH je jednoduchá daň a nechápu proč už dávno nebyla zavedena plošně pro všechny podnikatelské subjekty. Rozhodně by se tím srovnala nerovnost, která tady zatím je. Měla by se snížit na rozumnou hodnotu max. 15%, jistě by se vybralo více a nemusela by se zavádět pochybná EET, která, jsem přesvědčen povede k pravému opaku ve výběru DPH. Omlouvám se, že tady s vámi polemizuji, ale dotkl jste se restaurací, tak jsem neodolal, vám některé věci osvětlit. A s tím vaším závěrem myslete, myslete a ještě jednou myslete, by jste se spíše měl obrátit na vládu a parlament, ale to bychom asi po nich chtěli moc, od toho tam oni nejsou. S úctou Koenig.
no to je snadné silná a velká společnost přesune cokoli a hlavně přeúčtuje tak že vratka DPH se nekoná a potom se honí bulharský vlastník sro …………legální a „čisté“ a do giganta FO na kontrolu nenastoupí kdo by kontroloval 6 tun účetnictví
Hezky popsáno 🙂