Ověřování pravosti fotografií je dnes oblíbená disciplína novinářů i bojovníků s dezinformacemi. Investigativní skupina Bellingcat například díky mravenčí práci s fotkami ruských vojáků dokázala vystopovat raketu, která sestřelila malajsijský letoun MH17  nad východní Ukrajinou. Podobné pátrání přitom může zkusit i člověk bez velkého tréninku i zkušeností.

Během koronavirové pandemie kolovala sociálními sítěmi kupříkladu i „zaručená zpráva“ o tom, že miliardář Bill Gates investoval do výroby nanočipů. Lidé měli být očipování pro jejich snazší kontrolu a zdravotníci tento čip lidem údajně aplikovali do nosu při kontrolních stěrech na Covid-19. Aby vše vypadalo věrohodně, zprávu doplňoval obrázek (neidentifikovatelného) čipu.

Stačilo však použít nejběžnější internetový vyhledávač a během necelé vteřiny zjistit, že fotografie ve skutečnosti pochází z roku 2009, nejde vůbec o žádný nanočip, jímž by mělo být kontrolováno lidstvo, nýbrž o fotografii mikročipu (viz fotografie  níže, pozn. red.) s obsahem hebrejské bible. Na tomto příkladu si je možné ukázat to, jak s ověřováním začít.

Nejdřív googlovat

Řada internetových vyhledávačů nabízí i možnost vyhledávání obrázkových souborů. To zobrazí stejné nebo podobné obrázky a jejich umístění na jiných webových stránkách.

Díky tomu lze ověřit, zda daná fotografie nebyla již dříve ověřena někým jiným nebo zda ji někdo nezveřejnil v jiném kontextu.

Pro vyhledání fotografií z evropských a amerických webových stránek a z účtů na sociálních sítích stačí využívat vyhledávače Google a Bing. Své obrázkové vyhledávače má i ruský Yandex nebo čínský Baidu. 

Nebojte se „tajných dat“

Pokud se nepodaří zjistit potřebné informace pomocí vyhledávače, přichází na řadu kontrola takzvaných metadat fotografie, tedy skrytých informací o jejím původu.

Takto lze zjistit, kde a kdy byla fotografie pořízena, jakým přístrojem nebo zda byla upravena v nějakém grafickém programu. Tuto službu nabízí například web Metadata2go.

Problém nastává tehdy, jde-li o fotografii staženou ze sociální sítě. Facebook, Instagram i Twitter totiž souborová metadata skrývají, a k jejímu ověření tak je potřeba dojít jinou cestou.

Zjistit, jestli bylo s fotografií manipulováno, je možné i online forenzní analýzou. Nástroj FotoForensics provádí takzvanou analýzu chyb komprese obrazu, čímž dokáže barevně oddělit původní fotografii od počítačově přidaných části.

Příkladem toho, jak lze fotografie upravit, je tento snímek amerického prezidenta Donalda Trumpa, který světu oznamuje, že „podporuje HlídacíPes.org“.

Zkušení dezinformátoři však i tyto stopy dokáží úspěšně skrýt.

Projděte se virtuální ulicí

Užitečné je vědět i to, kde přesně konkrétní fotografie vznikla. Mezi základní nástroje pro online geolokalizaci patří internetové mapy a jejich aplikace Street View umožňující virtuální procházku ulicemi různých částí světa. Při pátrání na českém území lze využít i Mapy.cz, ve světovém měřítku pak poslouží aplikace Google Earth. 

Mapy jsou důležité především pro potvrzení správných polohových údajů získaných z předchozího postupu pátrání. Ani v případě, že předchozí kroky nepomohly místo pořízení fotografie odhalit, však nemusí být nutně investigace neúspěšná.

Fotografie totiž často obsahují vizuální vodítka, podle nichž lze postupně jejich polohu určit – může jít například o specifický nápis, logo, poznávací značku auta nebo stavbu v pozadí záběru.

V takovém případě je nutné obrnit se trpělivostí. Délku pátrání totiž může prodloužit nízký počet vhodných vizuálních vodítek. 

Názorný postup krok za krokem:

Použijte sluneční hodiny

Ve chvíli, kdy je pátrání po místě pořízení fotografie zdárně ukončeno, zbývá ještě zjistit, kdy byla fotografie vyfocena.

Jestliže přesný čas jejího pořízení nelze vyčíst z metadat, je možné využít aplikaci SunCalc, která zobrazuje údaje o slunečním svitu na konkrétních místech planety. Pokud je z fotografie zřejmé, o jaké jde přibližně roční období a měsíc, pak stíny, které vrhají lidé, budovy nebo strom, fungují jako sluneční hodiny.

Upřesnit roční období mohou pomoct údaje o počasí v daném místě. Ta shromažďuje například služba WolframAlfa, dostupná v angličtině.

Jak je vidět, možnosti a nástroje pro pátrání nejen po pravosti fotografií, ale i po řadě dalších detailů s nimi spojenými, tu jsou. Své ověřovací znalosti si v průběhu léta můžete vyzkoušet každé úterý v pátracím online kvízu na twitterovém profilu autora tohoto textu, redaktora HlídacíPes.org Jana Žabky (@Zabka_Jan).

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG