Nervy s přijímačkami: volná místa na školách jsou. Jenže ne tam, kde je lidé chtějí
ANALÝZA. Počet gymnázií v Česku sice v posledních letech mírně vzrostl, je ale dosti pravděpodobné, že i letos se bude opakovat přetlak poptávky na vybrané školy. Kapacity žádaných škol poptávku nedokážou uspokojit. Nepomáhá ani zdánlivý detail: nezačala platit plánovaná změna, která měla zmírnit některá hygienická pravidla a umožnit tím zvýšení kapacity škol.
Zní to možná jako banální detail, ve skutečnosti je ale vyhláška, která upravuje hygienická pravidla jako je počet toalet či umyvadel na množství žáků, pro vznik nových škol i rozšiřování stávajících kapacit důležitá.
S návrhem nové úpravy, která ruší striktní počty a dává víc volnosti k rozhodnutí zřizovatelů, přišlo ministerstvo školství a zdravotnictví vloni – poté, co se veřejným prostorem převalila hysterie spojená s faktem, že převis poptávky po přijetí na populární gymnázia byl ještě větší než obvykle.
Školy a školská zařízení mají možnost požádat místně příslušnou KHS o povolení výjimky z hygienických požadavků upravujících jejich prostorové a provozní podmínky. Jde o reakci na nástup populačně silnějších ročníků ke studiu a z toho vyplývajícího náporu na kapacitu škol.
— Hygienická služba ČR (@Hygiena_cz) April 4, 2023
Zrušit se měla třeba povinnost mít umyvadlo v učebně či povinnost mít ve školách oddělené toalety pro chlapce a dívky. Což nutně neznamená, že všechny toalety budou náhle společné, ale zřizovatelé dostanou větší volnost v rozhodování například právě při dostavbách a navyšování kapacit. Změna měla platit už od ledna tohoto roku, ale nestalo se…
Silná průmyslová lobby
„Ministerstvo zdravotnictví, které je gestorem hygienické vyhlášky, aktuálně dokončuje poslední úpravy a my se snažíme v tomto maximálně spolupracovat, aby výsledná vyhláška odpovídala potřebám dětí, pedagogů a moderního vzdělávání. Jelikož se některé regulace přesunuly z hygienické do budoucí nové stavební vyhlášky, je nutné, aby obě vyhlášky začaly platit současně. Účinnost nové hygienické i stavební vyhlášky předpokládáme v 2. polovině roku 2024,“ shrnuje ministerstvo školství.
Zda se změna stihne a hlavně odrazí ve vyšší nabídce volných míst zejména na gymnáziích v Praze, Brně (případně dalších větších městech) se uvidí již v následujících měsících.
„Míst ve středních školách je v celorepublikovém průměru dostatek, problematické je jednak regionální rozmístění a jednak zájem uchazečů pouze o určité obory,“ upozorňuje za ministerstvo školství mluvčí Tereza Fojtová s tím, že ministerstvo se v uplynulém roce snažilo apelovat na kraje, aby navýšily kapacity škol poskytujících všeobecné vzdělání: gymnaziálních oborů a lyceí „v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR“.
„Příčinou, proč problém s přijímačkami na střední školy vyhřezl vloni, byla míra nesouladu mezi nabídkou a poptávkou oborů a typů středních škol. Záměrně říkám nesoulad, protože to není o nedostatku kapacit. Na středních školách je místa dost, problém je, že jsou jinde, než kde je poptávka rodičů, kteří samozřejmě cítí velice osobně, kam jejich dítě půjde na střední školu,“ říká ekonom CERGE-EI a poradce premiéra pro oblast školství.
Jak upozornily Hospodářské noviny, ochota krajů, které jsou zřizovateli středních škol, něco zásadně měnit, ale není velká. Existuje zde také silná průmyslová lobby, která stojí spíše o zaměstnance do fabrik a absolventy technických škol.
„Oborová nabídka je dlouhodobě vázána na potřeby zaměstnavatelů, kteří by naopak uvítali ještě více absolventů odborných, zejména technických oborů, u nichž je také dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost,“ citovaly HN například mluvčí Plzeňského kraje Evu Mertlovou.
Všeobecné vzdělání je ale podle expertů důležité s ohledem na rychle se měnící trh práce, vznik nových, dosud neznámých oborů. Užší specializace by měla být záležitostí až vysokých škol. „Podíl škol se všeobecným vzděláním, které je potřeba pro moderní, nevypočitatelný, nepředvídatelný svět, je velice nízký. Podíl gymnázií a lyceí se za posledních dvacet let téměř nezměnil a nejsme na tu změnu doteď pořádně připraveni,“ říká Daniel Münich.
Dostupnost gymplů jako přípravky na vysokou školu po roce 1989. pic.twitter.com/THL4z6Hoqf
— Daniel Münich (@Daniel_Munich) January 17, 2024
Data sice ukazují, že gymnázií (respektive škol nabízejících obor gymnáziu) v posledních letech přibývá, ale nedostatečně. V aktuálním školním roce jich je v Česku 392. Ve školním roce 2022/2023 to bylo 370 (a třeba roce 2019/2020 celkem 355 gymnázií).
Počty škol s gymnaziálními obory podle jednotlivých let lze dohledat ZDE. (Zvolit je třeba příslušný školní rok, kapitolu „D Střední vzdělání“ a tabulku „D1.2.1 Obory gymnázií – školy, třídy, žáci/dívky – podle stupně vzdělávání“.)
Co je to demografický vývoj?
V současné době má také ministerstvo školství na stole pro příští školní rok 35 nových žádostí o zápis oboru gymnázium. „Z toho jde v osmnácti případech o zápis nové školy,“ dodává mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
A jak je to tedy s celkovými kapacitami gymnázií? Tabulka níže ukazuje množství jednotlivých míst, které mohli v předchozích letech zaplnit studenti gymnázií v Praze, v Brně a celkově v České republice:
ZDROJ: data MŠMT
Zároveň ale stát (ani kraje) nehodlá dále podporovat vznik osmiletých gymnázií ani navyšovat kapacity těch stávajících s argumentem, že zvyšují nerovnost v přístupu ke vzdělání a snižují kvalitu základních škol. Variantou, kterou naopak ministerstvo podporuje, je souběžný provoz základní školy a čtyřletého gymnázia.
Ministerstvo si představuje, že by na osmiletá gymnázia mělo odcházet pět, maximálně deset procent žáků základních škol, v Praze je to nyní ale zhruba čtvrtina.
Tažení proti osmiletým gymnáziím (a není předmětem tohoto textu rozsoudit, zda je jejich existence a rozšíření pozitivní či negativní ) jde však zjevně proti poptávce studentů, respektive jejich rodičů, zejména ve větších městech.
Potíž česká politiky ve vztahu ke vzdělávání je v tom, že chybí nejen dlouhodobá koncepce, ale i krátkodobá ochota a schopnost pružně reagovat na demografický vývoj a populační křivku, přestože jsou veškeré statistiky dlouho dopředu k dispozici.
„Vlády dlouhodobě reagují pozdě na demografický vývoj. Přitom jsou demografické studie, známe výsledky sčítání lidu, víme, jak silné jsou a budou ročníky. Kapacity v základních školách ale stejně chybějí a situace se bude jen zhoršovat,“ potvrzuje z vlastní zkušenosti starostka středočeské obce Drahelčice Petra Ďuranová.
Nepomáhá ani fluktuace v odborném i politickém aparátu. Jen za dva roky současné vlády se vystřídali už tři ministři školství.
A nedaří se držet ani politické sliby. Vláda sice proklamovala, že poměr výdajů do školství vůči HDP bude aspoň na průměr zemí OECD, to je 5,2 %, letos to nebudou ani 4 %.
Jak shrnuje Daniel Münich: „Školství doplácí na to, že pro řadu voličů už tohle téma není priorita. Voliči preferují spotřebu tady a teď a veřejné investice do vzdělání nevnímají jako něco, co se jich osobně týká a tak to po svých politicích nepožadují. A ti to pak naopak nenabízejí, protože vědí, že si za to voliče nekoupí.“
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Elektromobil není žádné zlo. Ale když je tlačíte na sílu, přicházejí protitlaky
Životní prostředí v Česku: dýchá se nám lépe, i když se občas dusíme
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
27 komentářů
Mám gympl, přes 30 let od maturity. Bylo to přání matky. Nejsem právník, lékař humánní ani veterinární, a proto chápu neochota zřizovatelů gymnázia rozšiřovat. Jsou určena pro velice omezený okruh navazujících oborů – a bez dalšího studia jde o základní školu s maturitou.
My měli alespoň ZOP a hodinu odbornosti, takže jsme maturoval z odbornosti a podle zákona se ta maturita pokládá za rovnou tě z průmyslovky, zemědělky… Co umím, umím ale až z praxe.
Rodiče, kteří chtějí dítě na gymnáziu, by si měli uvědomit, jestli má jejich potomek na medicínu, kolik se uživí právníků a kolik má učitel češtiny (třeba v porovnání s dobrým řemeslníkem). Pak mohou kraje polovinu gymnázií zrušit bez náhrady.
Použijme jako příklad moji rodinu – 4 absolventi gymnázií v uplynulých 40 letech. Jeden učitel společenskovědních předmětů na střední škole, jeden stavební inženýr, jeden marketingový specialista a jeden architekt. Ten učitel jsem já, a z našeho gymnázia jde na technické, zemědělské a ekonomické obory obory VŠ více než jedna třetina absolventů. Pak je významný podíl medicíny a teprve ten zbytek jsou právníci, učitelé a další společenskovědci. Mimochodem, matematiku umí naši absolventi většinou lépe než průmyslováci :-).
Gymnázium je přípravka v podstatě na jakoukoli vysokou školu. Dokonce i na studium techniky je výhodnější jít z gymnázia než z průmyslovky.
A pořád zaostáváme v procentu VŠ vzdělaných lidí v populaci, byť se to honí různým „pomocnými VŠ“, jejichž absolventi zpravidla neznají ani to, co znal předrevoluční maturant.
Já šel na gympl, protože jsem se nedostal na výběrovou průmyslovku a bylo to to nejlepší, co mě mohlo potkat. Z kluků nás z gymplu šla polovina dál na techniku, a z toho 3 teď podnikáme v oboru a 1 jako zaměstnanec velký firmy dělá vysoce postavenýho technika přesně v oboru co studoval.
Na vejšce k nám přišlo taky pár kluků z průmyslovek (předpokládám těch nejlepších z nejlepších), ale se svou průmyslovkovou matematikou, logikou a uvažováním vůbec nedávali matematiku, fyziku, ani teorii v odborných předmětech.
Z gymlu nemusíš jít jen na doktora, právníka, učitele… ale třeba na toho dnes velice žádanýho a velmi dobře placenýho technika, kterej se velmi dobře uplatní i mimo obor, třeba i jako řemeslník.
Jsem pro to, aby šly děti do učení na elektrikáře, strojní mechaniky, nástrojaře, instalatéry…syna jsem dala do učení na automechanika, později si udělal maturitu a bakaláře, je platným pracujícím tohoto státu a jeho práce je užitečná. Máte pravdu, že gympl je ZŠ s maturitou, pokud nemíříte na VŠ, tedy k ničemu, můj bývalý ho měl, studoval VŠ., ale nedodělal ji, pak mu gympl neuznali nikde a nemohl najít práci. Není nad odborné vzdělání, třeba SEŠ, a další, rodiče, myslete na budoucnost dítěte♥
Problém je ten, že na střední školy se dostanou i trojkaři, mnohé školy ani nemají přijímačky. Pak logicky každý blbec chce být intelektuál.
To je problém neporovnatelnosti škol. MMCH na základní škole jsem měl z fyziky jedničky, na gymplu trojky, na VŠ zase jedničku. A i přijímací zkoušku z fyziky jsem měl za plný počet bodů.
Bohužel, všechno špatně. On totiž i ten v závěru odkazovaný článek s citátem D. Münicha je dnes zastaralý.
Tam se ještě pracovalo s předpokladem že kvalitních učitelů je málo, čili by je šlo doplnit lidmi z praxe.
Jenomže tento předpoklad naše nejlepší Fialová vláda vloni na podzim popřela s argumentem, že učitelů je naopak mnoho, a stát na ně moc utrácí, takže jejich počty bude nutné naopak zkrouhnout, zatím tedy mírně.
Čili, ty výše uvedené úvahy o tom že by se snad měly stavět či rozšiřovat školy, je spíše ze sféry fantasy.. Nebo tedy do sféry předvolebních slibů projevů, tam se dá slibovat cokoliv, třeba modrý z nebe.
V čem je totiž velký rozpor , je v tvrzení že „.. že pro řadu voličů už tohle téma není priorita.“.. Ona to sice je priorita pro ty voliče, kterým jdou děti do SŠ. Ovšem, jinak je to jedna z dlouhé řady služeb které
a) poskytuje stát
b) vybírá na ně dohromady poměrně vysoké daně.Jistě – různí občané potřebují v konkrétní pozici různé služby.
Rodiče děti školy a školky, důchodci důchody, stavebníci kvalitní stavební zákon, vojáci moderní zbraně, policisté výsluhy, atd
Takže je to ale vláda, kdo nese zodpovědnost když rozhodne, že třeba bude méně učitelů a více policistů. Nebo že se nepostaví více škol, ale více školicích středisek pro boj s dezinformacemi…:)))
No a pak příjde volič k volbám a všechno to té vládě spočítá. Jak se to říká , dobré účty dělají dobré přátele..:))))
Mám gymnasium a technickou VŠ. Musím říct, že „prosévací“ matematikou v prváku prošli právě gymnaziáni. S odřenýma ušima (vím to, hodně jsem jim vše vysvětlovala) i z průmyslovek. Měli jsme tam i kluka z učňáku s maturitou, byl velmi šikovný, ale prostě to nedával. Tím nechci říct, aby se úroveň matematiky na VŠ snižovala, ale co s tím?
Stát se dopouští zločinu na mladých lidech, když je nutí specializovat se po základní škole na obor, který často za pár let ani nebude existovat. Už dnes, a ještě více v budoucnosti, budeme potřebovat populaci, která má kvalitní všeobecné vzdělání a je schopná se rekvalifikovat na nové a náročné profese. Školství tu je pro potřeby žáků, resp. studentů, a ne místních zaměstnavatelů. Je také nesmírně krátkozraké od současné vlády dělat škrty v rozpočtu pro školství. Tento obor je v ČR tradičně zanedbávaný a naopak potřebuje zvýšený tok financí. Současná úsporná opatření šetří na nesprávném místě. Takto za pár let už možná nebudeme ani tou montovnou.
Chceme li udržet krok s okolím a ne se stát skanzenem, naše školství musí produkovat dostatečné množství technicky vzdělaných lidí všech úrovní – od střední bez maturity až po vysokoškoláky.
Zvýšit nároky na maturitní studia, zvýšit nároky na vysokoškolská studia. To by mělo být síto.
A co budou dělat po nástupu grýndýlu? Třít ebonitové tyče liščími ocasy?
Od začátku toho (cca tak 15let) blázince tvrdím, že TOHLE NEMŮŽE KLAPOUT (zelený úúděl).
A taky to neklapne. Budeme jen sčítat škody. Takové škody nezpůsobila v Evropě asi žádná válka.
Pak, až se to sesype – a že se to sesype – budou ti technici mít co dělat.
Tak proč jsi to neřek burešovi dřív než ten green deal bez odporu a v předklonu podepsal, plavčíku.
Ano, začíná se to sypat, protože to, co podepisuje soudruh Fiala, je natolik šílené, že to naprosto jednoznačně povede ke zhroucení ekonomiky. A skončí to povoláním nějakého diktátora, který dá ekonomiku do cajku, ovšem za cenu potoků krve lidí, co ji do tohoto stavu přivedli (ne, že bych je v takovém případě litoval).
Faktem je, že naše vláda není s to reflektovat ani skutečnost, že celá EU produkuje v současnosti jen cca 6 % celosvětové produkce sodovkového plynu (bývalo to 8, ale už dávno není). Za ČR to může být necelá 1/4 procenta. To je něco, co se na onom „katastrofálním oteplení“ věštěném školačkami s psychiatrickou diagnózou a spekulanty s emisními povolenkami s vysokou pravděpodobností ani nedá změřit.
Takže, i kdyby všechny ty lži blekotalů o klimatu byly pravda, tak stačí blbá trojčlenka na demaskování naprosté nesmyslnosti ekologické politiky EU.
Jenže, bohužel, v této vládě nesedí nikdo, kdo by výpočet přímé nebo nepřímé úměry zvládl.
A, pochopitelně, stále se objevují další a další důkazy toho, že současné oteplování je z velké části, pokud ne zcela, přírodní proces, který nemá s aktivitami lidí nic společného. I ten nárůst CO2 je způsoben výstupem tohoto plynu ze světového oceánu, nikoli činností lidí, protože celosvětová flóra má v současnosti kapacitu pohltit cca 100 % antropogenního CO2 a její pohlcovací kapacita někdy od konce minulého století (v důsledku nárůstu koncentrace CO2, plynu, který potřebuje ke svému růstu) stále více narůstá.
To co napravuje Fiala po podepisovači green dealu burešovi jsi chtěl říct. Viz vyjednání podpory jádra, vyjednání omezení EURO 7, atd. atp. Bohužel s nejhoršími nesmysly, ke kterým bureš ČR svým podpisem pod green dealem zavázal (jako snížení emisí o 55 procent) se už moc dělat nedá. Jinak musím říct, že tvoje sebekritika je nedostatečná. Nejen, že stejně jako bureš neznáš matematiku základní školy ale samozřejmě ti ani nedocházejí právní důsledky opět stejně jako burešvi, právní důsledky toho co bureš v předklonu udělal.
Pavle, Babiš podepsal jakousi obecnou koncepci ochrany prostředí a klimatu, která by v případě rozumné realizace neškodila a možná by byla tu a tam i prospěšná.
Fiala na tolerování jádra nemá žádnou zásluhu, dtto na bloknutí (stejně jen dočasné) EURO7.
Snížení emisí o 55 % je befél EU, s tím se nedalo a nedá nic dělat. Je to ovšem Fiala, který podpořil nesmyslná paliva E10, ničící motory aut a dělající další neplechy. Možná právě proto.
Faktem je, že Fiala měl příležitost v době vpádu Ruska na Ukrajinu jasně konstatovat (a nelhal by, to se dnes ukazuje naprosto jasně), že pomoc Ukrajině je zcela neslučitelná s GD a ten je nutno alespoň pozastavit do doby, než tahle válka skončí.
Dnes není možné rozjet výrobu zbraní, ale dokonce ani některých pro ni potřebných komponent, protože Green Deal.
Faktem je, že kvalitní politik by nás už dávno z EU vyvedl, jako to udělal s námi Masaryk v případě Rakouska – Uherska.
O tom, že je bureš nekompetentní diletant, který neví co podepisuje, tedy green deal o kterém každý jedinec při smyslech roky předem věděl, že je závazný a bude extrémně nákladný jsi tady psal mnohokrát. Děkuji, jeho neschopnost jsi ani nemohl více zdůraznit. Ale vážně, Jedinou zásluhu na rozvoji jádra má samozřejmě tato vláda. Bureš za 7 let neudělal naprosto nic. Navíc jen a pouze díky jemu byl v roce 2014 zastaven rozběhnutý tendr na další blok v Temelíně. Pro info, tzv. fitfor55 tedy těch tvých 55 % vychází přímo z green dealu, tedy podepsáním green dealu nás bureš odsudil k plnění fitfor55. Takže ano máš pravdu zelený blekotal bureš nezvládal výpočet přímé úměry. Jediné co zvládal bylo spočítat kolik to vynese přímo jemu.
Že o tom mluvíme, ruští autoři sci-fi Strugačti kdysi napsali fantasy povídku s dosti zavádějícím názvem, Pohádka o trojce. Kde tu situaci v tehdejším režimu popsali tak grotesktně , že jim ji zcenzurovali. V ní se dočtete, jak se tihle technicky zdatní jedinci uživí, stanou se z nich poradci politiků, aby jim ty hlouposti pomáhali zduvodňovat. 🙂
Za Gorbačova to rusky vyšlo. Dokonce to snad mám z ruské knihy. Po revoluci vyšel i český překlad. A vyšel i český překlad knihy „Kulhavý osud“, který snad nesměl vyjít ani za toho Gorbačova.
Nazývat tento článek analýzou je přitažené za vlasy. Za prvé, i odborné střední školy poskytují svým žákům všeobecné vzdělávání. Nějak jsem si nevšim, že by se autoelektrikáři nebo praktické sestry přestaly vzdělávat v matematice, historii, cizím jazyce či IVT. Odborně zaměřený obor na kvalitní střední škole, kde se děcka neflákají, je sto žákovi poskytnou pravděpodobně lepší všeobecný přehled (zvlášť když je ve třídě třeba jen 15 žáků) než soukromé tzv. gymnázium, kde zřizovateli jde hlavně o to čerpat dotace a žáky nechává dělat si, co chtějí, takže do třídy narve 30 unuděných flákačů a jen se stará o to, aby mu nikdo neodešel a škola tak nepřišla o peníze. A k tomu absolvent odborné školy navíc získá odbornost, nebo tedy alespoň základy odbornosti. Za druhé, i v inteligenci a píli snad platí nějaká gaussova křivka. Gymnázia tady opravdu ale opravdu nejsou JEN kvůli tomu, aby poskytovala všeobecné vzdělání. Jsou tady proto, aby poskytovala maximální šíří všeobecného vzdělání těm, kdo se chtějí učit a mají na to IQ. Trojkař ze základky prostě a jednoduše na gymnáziu nemá co dělat. Doporučuji autorovi, aby si přečetl písemné práce některých maturantů z doby, než populistický žvanil a devastátor nejen českého školství bureš, nechal čistě z populistických důvodů zrušit státní maturity. (Nebo se na to diskrétně zeptal pracovníků CERMATU, kteří to pamatují.) I žák základní školy by se měl stydět, za to co vypisovali někteří „maturanti“. Opravdu si autor a mnozí další myslí, že někdo takový má co dělat na gymnáziu? Samozřejmě, že ne. Za třetí, pár let před covidem kraje přišly s iniciativou zavést tzv. cut off score při přijímačkách. Tedy přijímačky neměly sloužit jen k tomu, aby se sestavil žebříček (takže v řídčeji osídlených oblastech byli na gymnázia přijati i naprostí lemplové) ale k tomu, aby tam byli přijati ti, kteří na to skutečně mají. Samozřejmě to neprošlo. Některá gymnázia si však zavedla cut off score při přijímačkách z vlastní iniciativy (podotýkám, že relativně mírná) a světe div se najednou nebylo ve třídě gymnázia třicet žáků ale třeba jen dvacet.
Problém je, že se ve stávajícím systému spousta inteligentních a nadaných dětí na ty gymply nedostane, a tím se jim v podstatě zavře možnost jít na vysokou školu. Osobně jsem toho názoru, že je to záměr.
Úroveň matematiky (atd.) na zdravkách a dalších odborných školách je tak ubohá, že tihle lidé se bez rozsáhlého doučování na úroveň znalostí a dovedností z gymplu (byť i ta je ubohá) nedostanou.
Problémy mívají v některých předmětech na pedagogické fakultě i absolventky středních pedagogických škol.
Tvoje dojmy, kdo se kam dostane či nedostane, jsou zase jako obvykle mimo mísu a pro smích. Na gymply se dostanou všichni, kdo chtějí tedy i ti zcela nekompetentní, a to je ten problém. Ti chytří samozřejmě taky, pokud si dají trochu práce.
Zdaleka ne, bývá tam převis ve stovkách procent přijatých. Obě moje děti šly na gymnázium, takže mám velice jasnou představu na bázi zkušenosti.
A pokud jde kvalita počínajících gymnazistů dolů, není to dětmi, ale drastickým snižováním kvality výuky na základních školách.
Převis tam je jen a pouze proto, že se tam hlásí naprostí flákači, bez píle i inteligenci a jen jejich rodiče s jakéhosi záhadného důvody trvají na osmiletém gymnáziu. Kapacity jsou tak nadimenzované, že na gymnázia se dostanou všichni co na to mají a bohužel i mnozí z těch co nikoliv. POdle toho gymnázia teď taky vypadají a základní školy jakbysmet. Tento stav je všeobecně známý, jen ty to jaksi stále nejsi sto pochopit.
Tedy domnívám se že tomu tak úplně není – a že ten rozpor je v tom o jaké vysoké školy , jde.
Dejme tomu v případě těch zdrávek, jak vím i od známých, tak už se i od těch zdravotních sester vyžaduje aby si udělaly bakalářský stupeň – ve svém oboru. Ale pak i ty přijímačky odpovídají tomu té jejich profesi. Takže dejme tomu, určitá potřebná úroveň matematiky tam je- ale třeba integrály a diferenciální rovnice, tam po nich určitě nechtějí.
Takže ano, pokud by chtěly jít mermomocí na ty VŠ obory, kde takové znalosti požadovány, musely by se to – na přijímačky, doučit. Sice to možné je – jenže potom, právě na takových školách pokračuje takovým kvaltem, že jen s našprtanými znalostmi na přijímačky by se stejně daleko nedostaly.
Ovšem, a jak známo, je i řada „jiných VŠ“ kde se hlubší znalost matematiky nevyžaduje vůbec. Takže, tam by snad i šanci měly…
Ono je to zase trochu jinak. V praxi se ukázalo, že západní střední zdravotní školy mají tak mizernou úroveň v porovnání s našimi, že naše maturantka toho ví víc než jejich bakalářka.