Nejvíce peněz z evropských dotací přiteklo do velkých měst. Jen do Prahy přes 220 miliard
V období let 2007 až 2012 bylo z operačních programů Evropské unie pro Česko vyčleněno v přepočtu přes 750 miliard korun. Nejvyšší čásky čerpaly subjekty ve velkých městech – v případě Prahy přes 220 miliard korun, Brna 38 miliard a do Ostravy putovalo 26 miliard korun. Vyplývá to z analýzy projektu Českovdatech.cz.
Podobně pak vypadá situace i v přepočtu prostředků na jednoho obyvatele – přes 177 tisíc korun v Praze, 102 tisíc v Brně, přes 80 tisíc v Jihlavě a více než 70 tisíc korun na jednoho obyvatele v Ostravě, Ústí nad Labem a Olomouci.
„Je pravdou, že velká část příjemců, ať už soukromých subjektů nebo veřejné správy, má sídlo v Praze nebo dalších velkých městech, nicméně realizace probíhala jinde. I tak je třeba se zamyslet nad tím, jak velká část finančních prostředků nakonec končí mimo místo realizace, tedy v regionu, kde firma sídlí. V případě Prahy je to tím zajímavější, že Praha patří k bohatším regionům s nižší intenzitou podpory,” upřesňuje rektor vysoké školy Unicorn College Jan Čadil.
,,Částky vycházející z dat za programové období 2007-2013 jsme regionálně rozdělili podle sídla příjemce. Data v našich výstupech odpovídají dotacím, které byly schváleny, nikoli dotacím do současnosti skutečně proplaceným,” uvádí za projekt Česko v datech Zdeněk Honek, Country Manager SAS Institute ČR.
Na roky 2007-2013 bylo pro Českou republiku ze strukturálních fondů alokováno přes 26,6 mld. Eur (cca 752,7 mld. Kč), což naši zemi shodou okolností zařadilo na první příčku v množství prostředků na jednoho obyvatele. Na další období, tedy pro roky 2014-2020, je v Evropských investičních a strukturálních fondech pro Českou republiku vyčleněno zhruba 23,8 miliard Eur.
Odkud čerpaly malé podniky, odkud giganti
Druhá část aktuální analýzy se zaměřila na soukromé podniky, a to na základě jejich velikosti. Zobrazuje, jaké částky z konkrétních operačních programů čerpají mikropodniky, malé, střední a velké podniky. U tří nejvýznamnějších programů navíc v každé kategorii uvádí i konkrétní příjemce a projekt, který ve zkoumaném období získal celkově nejvyšší částku.
U mikropodniků, malých a středních podniků se pořadí tří nejvýznamnějších OP nemění – patří mezi ně OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí a OP Lidské zdroje a zaměstnanost. V případě velkých podniků se mezi tři nejvýznamnější programy dostal OP Doprava, a to především díky více než sedmimiliardové investici do prodloužení linky A pražského metra.
Interaktivní mapa v jednotlivých okresech zobrazuje odděleně soukromé a veřejné subjekty podpořené z evropských fondů. Kromě celkové částky, která v programovém období dosud přitekla do daného okresu, nabízí možnost přepínání mezi jednotlivými operačními programy a umožňuje tak zobrazit, které OP se na prostředcích plynoucích do jednotlivých okresů podílí největší měrou. Mapa zároveň ukazuje informaci, jakou částku čerpají okresy v přepočtu na jednoho obyvatele.
O projektu Česko v datech
Ambicí projektu Česko v datech je vyhledávat témata, která jsou přitažlivá, zajímavá nebo důležitá pro celou společnost, ale jejichž zpracování vyžaduje pokročilé datové nástroje. Chce objevovat souvislosti, které se v datech skrývají, a potvrdit či vyvrátit tvrzení, která se v české společnosti tradují, ale bez práce s rozsáhlými daty jim chybí důkaz. Partnery projektu jsou společnosti SAS Česká republika, Deloitte, Unicorn a DataSpring, které poskytly svá řešení pro zpracování a vizualizaci dat. Spolu s nimi se na projektu podílí i agentura Dark Side.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
1 komentář
Tedy do nejbohatších regionů směřuje nejvíce peněz – z kapes daňových poplatníků.
Nic překvapivého, nerovnost se zvyšuje na celém světě(viz např. letošní Credit Suisse : Global Wealth Databook), realita v ČR to prostě jen kopíruje. No a úřednictvo EU ani ČR neprotestují…takže je vše v pořádku, všichni hoši jsou na svých místech.
Malá poznámka – v případě soukromých (což není zcela přesné vymezení , i veřejné je samozřejmě v prostředí převážně soukromém – hlavně soukromým)projektů dochází někdy k takovým absurditám, že dotaci využije jeden podnikatelský subjekt k tomu, že vyřadí z trhu jiné subjekty (zřejmé je to v případech různých wellness podnikatelských aktivit), které dotaci nevyužívají (asi není cílem dotovat všechny, že…to by přeci bylo komunistickým !!!), a tak vyřadí i jejich zaměstnance z trhu práce. Přesto dotyčný sklízí krom zvýšeného příjmu a zisku také často i slávu – jakže to nezajistil zaměstnanost, v dané lokalitě, regionu. Toto již žádného úředníka nezajímá, proč také – musil by zvednout zadek a zjišťovat i jiné okolnosti než ty, které mu dodá čerpač dotací, to by bylo krajně nepříjemné – zejména pokud by musil jezdit do lokalit chudých – tedy od Prahy či Bruselu mnohdy dosti vzdálených.