Největší vražda v českých dějinách přišla před 75 lety. Holocaust ale pořád bereme jako cizí věc
V noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau. Památku obětí největší masové vraždy československých občanů v moderních dějinách připomínáme textem Adama Drdy.
Jak se k antisemitismu a holocaustu staví česká veřejnost a jak zkreslený je pohled na vlastní dějiny, se ukázalo při 70. výročí osvobození koncetračního tábora v Osvětimi. Na Pražském hradě tehdy, v roce 2015, promluvil na konferenci „Let My People Live!“ i Miloš Zeman.
Co by řekl jiný prezident?
Zeman na konferenci mimo jiné prohlásil, že nám všem hrozí „superholocaust“ (byl to mimořádně necitlivý výrok vůči obětem, neboť by z něj mohlo plynout, že to, co prožily, byl jakýsi holocaust „nižší úrovně“).
Prozíravější a uměřenější český prezident (a vůbec jakýkoli český politik) než je ten současný například mohl pohovořit kriticky do vlastních řad, zamyslet se nad českým špatným svědomím a sklonem vylepšovat vlastní obraz v dějinách. Neměli jsme na tom hrozném židovském osudu taky nějaký drobný podíl?
Dodnes se traduje, že v českých zemích (Slovensko s jeho odlišnou historií nechme stranou) před okupací v podstatě neexistoval antisemitismus a že chování československých úřadů k židovským uprchlíkům před Hitlerem bylo příkladné, že jim byla republika otevřena jako útočiště.
Přitom ani jedno není pravda: otevřenost vůči utečencům se příliš nelišila od poměrů v jiných západních státech (tzn. o otevřenosti nelze mluvit); antisemitismus byl „za Masaryka“ nepřijatelný v podobě otevřené nenávisti, politické ideologie či dokonce praxe státních orgánů, což jistě není málo, ale současně to vůbec neznamená, že by nepřetrvával „v lidu“, že by se víceméně vskrytu neudržoval – ukázalo se to ostatně za druhé republiky, kdy se doslova vydral na povrch.
O Židech v Terezíně ani zmínky
Traduje se také, že české chování vůči pronásledovaným židovským spoluobčanům bylo za okupace – řekněme – neproblematické. Jenže to platí jen v případě, kdy za neproblematickou považujeme převládající lhostejnost, spojenou s možností sem tam si přikrást ze židovského majetku nebo se mít líp díky likvidaci židovské konkurence.
Představitelé čs. exilu se k perzekuci občanů židovské národnosti vyjadřovali ojediněle, odbojovým organizacím nestála za zvláštní aktivity, ghetto v Terezíně hlídali čeští četníci.
MAPA ČESKÉ JUSTICE od HlídacíPes.org
ZEMAN útočí na nezávislost soudů. Je justice připravená na podobné ataky?
Každý druhý český Žid, který přežil vyhlazovací tábor, vzpomíná, jak mu nežidovští přátelé a sousedé po návratu upřeli majetek, který si u nich jeho rodina schovala před deportací. Prezident, který by tyhle věci připomněl, by přinejmenším prokázal jistou míru odvahy.
A byla by tu samozřejmě ještě další možnost: říct pár slov o nenávisti, s níž se v každodenním životě setkávají čeští Romové, a která není starému antisemitismu tak docela vzdálená, zabývat se prasečákem v Letech u Písku a tak dále…
Komunistům se po roce 1948 šoa nehodilo do rámce státní ideologie. Židovští mrtví byli šmahem zahrnutí do celkových počtů národních „obětí boje proti fašismu“. Zdůrazňovalo se, že v tomto boji zahynulo zhruba 350 tisíc lidí, ale zamlčeno většinou zůstalo, že 270 tisíc z nich byli Židé z českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi.
V některých fázích byl komunistický režim výslovně antisemitský. Normalizace dokonce představuje snad ještě horší období než 50. léta. Památník Terezín byl v žalostném stavu, o Židech nebylo v prostorách někdejšího ghetta ani slovo.
Teprve v 90. letech začaly česky vycházet klíčové knihy, odborné práce, vzpomínky, deníky…
Největší vražda v našich dějinách
V Čechách se i tak dosud šoa pojímá jako cosi cizorodého: ne jako specifická a přitom neoddělitelná součást národní tragédie, ale jako osud „těch druhých“.
Stručně řečeno: zdejším symbolem nacistické krutosti jsou Lidice, jejichž příběh zná každý školák, ale jen málo lidí ví, že v noci z 8. na 9. března 1944 byly v plynových komorách zavražděny téměř čtyři tisíce Židů z terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Birkenau a že to byla – vedle obdobných vražd z počátku července téhož roku – největší masová vražda čs. občanů během druhé světové války a v moderních dějinách vůbec.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Plátno ztratilo rám a obraz se stal mapou. Miloš Šejn nenašel u komunistů pochopení
Když Krkonoše připomínaly polomrtvou ještěrku bez ocásku a přežily svou smrt
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
No to opravdu žasnu, jak se podařilo napsat článek o masovém vraždění Židů ( vlastně nejen jich, ale i dalších národností) během druhé světové války, s ohromným titulkem „Největší vražda v českých dějinách“, informací že „ghetto v Terezíně hlídali čeští četníci“,.. atd.. atd (všechno zlí Češi), ale jediným slovíčkem, ANI JEDINÝM slovíčkem se nezmínit že ten holokaust způsobili a ty lidi vyvraždili (a většinu jejich majetků ukradli) NĚMCI..
Je vidno že současná ideologie politické korektnosti funguje dokonale – když už se tedy ví do koho se smí kopnout a koho ne.
Tudíž, už stranou nechávám naprostou drobnost, jako kritika projevu pana prezidenta Zemana – o tom co by měl nebo neměl říct ve svém projevu ve kterém srovnával vraždění za druhé světové války s abych citoval „..Islámským státem (tehdy v roce 2015 aktivním a rovněž brutálně vraždícím své oběti) , který „má obdobnou povahu, jako mělo nacistické Německo počátkem třicátých let“ a proti němuž je třeba spojenými silami ..zasáhnout.
Když je tu tedy ten náznak, že Zeman by si měl jaksi, jak se lidově říká, „dávat pozor na hubu“ s tím „superholocaustem“… Tak třeba v angličtině se ten termín „holocaust“ používá obecně pro nějakou zkázu, pohromu, katastrofu… V anglicky psané literatuře se tak můžeme setkat, například, s „holocaustem“ občanské války v USA z let 1861-65… Ostatně, pokud se nemýlím, právě proto sami Židé pro tu genocidu často upřednostňují ten hebrejský výraz „šoa“…
Jinak, pokud se má článek zasazovat o myšlenku nějaké určité sebereflexe, tak s tím by se dalo i souhlasit… Tak každopádně, je dobré podávat obraz jakékoliv historické reality maximálně v takové podobě, jaká ve skutečnosti byla… Ale zase pozor, aby se to na druhou stranu nezvrhlo zase až v nějaké pěstování nějakého pseudonáboženského pocitu kolektivní historické viny (který, jak se mi občas zdá, se někde pěstuje, ale zase jinde, jak se mi občas taky zdá, se naopak nepěstuje)… A teď zdaleka nemířím na otázku Židů a šoa…
Zkouška cenzury č. 2 : Pan Adam Drda se prostě snaží čtenářům namluvit, že za „největší masovou vraždu čs. občanů během druhé světové války a v moderních dějinách vůbec“ jsou zodpovědni Češi jako národ, protože tomu nezabránil. Ovšem ti, kteří doopravdy vraždili jsou vlastně bez viny, protože by nevraždili, kdyby tomu Češi zabránili … Nezdá se Vám na tom cosi povědomého, jakoby to neříkal Čech, ale německý omlouvač nacistických zločinů. K čemu všemu se dá „náprava křivd“ zneužít a ještě si při tom plivnout na prezidenta Zemana. Taky ho zrovna nemiluji, ale na rozdíl od Adama Drdy, jsem tu dobu zažil a dobře si pamatuji, i když mně bylo 6 a na konci války 12 let, o čem se doma a i v širší rodině a mezi lidmi vůbec, mluvilo. O schvalování nebo lhostejnosti k osudu Židů to rozhodně nebylo.
A o záměru – superholokaustu nemuslimů, se lze dočíst v několika verších českého překladu Koránu, překladu od českých muslimů a znalců islámu.
Děkuji.
Několikrát jsem přemýšlel kolik českých židů zemřelo v koncentrácích. Vždycky jsem si říkal, že nejednalo o vysoké číslo protože se o tom nemluví a až na drobné poznámky hluboko pod čarou ani neučí. Vždy mi bylo jasné, že za Nacistické okupace museli umírat i čeští židé. Ale nikdy jsem si nedokázal představit, že se jednalo o tolik lidí. 270 tisíc …
O to je mi smutněji z předešlých komentářů které jsou příkladem ignorace a úplného nepochopení. Nejde o to kdo je zabil. To je každému snad jasné. Jde o to, že se o tom nemluví jakožto o největší vraždě čechů v novodobé historii.
Ale proboha, to se snad ve skolach uci, ze za valky bylo fasistickymi rezimy zavrazdeno 6 milionu Zidu z cele Evropy. Cili to ze umerna cast byla i od nas je logicke. Ale svedci o tom i rada dalsich indicii – treba slavna mise lorda Wintona.
Nicmene,doporucil bych dekodovat hned prvni vetu clanku .z ni totiz vyplyva ze. ona nejvetsi vrazda v ceskych dejinach nebyla .vubec spachana v Cesku..
Ono tedy vubec – ale to prosim neberte osobne , lec v globalu primo tragicky selhava soucasne ve skolstvi zavedena koncepce myslet v souvislostech a kriticky myslet. Protoze i na tomto drobnem prikladu je videt ze bez toho ohromneho kvanta predem nasprtanych faktu‘ v souvislostech uvazovat nejde. Pouze se timto ta mladez stava jeste zranitelnejsi pro jakoukoliv propagandu, ktera jim ucelove poskytne jen cast tech faktu..
@Čert
Mám knížku (česky psanou), v níž ochránci zvířat označují termínem „holokaust“ pokusy na zvířatech.
K těm Židům:
Oni se většinou hlásili k německé národnosti (výjimky jistě existovaly, třeba jedna židovská spolužačka mojí maminky, která přežila Osvětim, a tak jsem ji mohl poznat) a často až skoro do pádu republiky podporovali v česko-německém sporu Němce.
Ve dvoudílných Dějinách Brna, vydaných v 70. letech, se dokonce píše, že český odboj z počátku hodnotil pronásledování Židů jako vnitroněmeckou záležitost, do níž by se odbojáři neměli míchat. A ještě po válce přetrvávaly reminiscence na to, že Židé byli německou propagandou vydáváni za „Čechy pronásledované Němce, které musí Říše chránit“, a že byli připočítáváni k německým obyvatelům jednotlivých území při stanovování pomnichovských hranic (a, pochopitelně, že se proti tomu nijak neohradili).
Zde má kořeny i odsun části navrátilců z koncentráků spolu s Němci do Německa.
Ano, to že se Židé u nás už dříve celkově hlásili spíš k německé než k české národnosti, to je známo (tak ono asi už i s tímhle souviselo, že jim naše První republika dala možnost přihlásit se k vlastní, židovské národnosti, jenže to zase asi udělali jen nějací sionisté, kteří se skutečně cítili být víc Židy než něčím jiným…)
Jinak, ale tady bych už spíš reagoval na předřečníka (pan František), protože jsem se až lekl, že bych mohl být náhodou eventuálně podezírán z nějaké ignorace… To, co uvádí pan Drda, totiž, že z uváděných cca 350 tisíc československých obětí druhé světové války („obětí boje proti fašismu“) představovalo cca 270 tisíc obětí holocaustu, to je pro toho, kdo se tím nějak zabývá, známá věc… Tohle vlastně nebylo tak přímo popíráno ani za těch komunistů, i když je fakt, že se zrovna o tom moc nemluvilo. Tak třeba i v dějepisném atlasu pro žáky 8.tř. ZŠ z 80.let, takové učební pomůcce, bylo jasně při struktuře těch 350 nebo 370-ti tisíc československých obětí znázorněno aspoň to, že naprostá většina z nich zahynula v koncentračních táborech (pravda, nebyla tam zmínka o Židech)…
A pak si zase třeba vybavuji, jak někdy tak počátkem, nebo v polovině 90.let hovořil v televizi takový starší pán, český Žid, který v mládí sám přežil holocaust, a poukazoval na to, že se tu hovořilo o nějakých „360-ti tisících lidech, kteří zahynuli za svobodu Československa“ (nebo tak nějak podobně)… A se zdůrazněním dodal: „Ano, zahynulo tady 360 tisíc lidí… Ale nezahynuli za svobodu Československa, ale zahynuli proto, že byli Židé“…
Tím předchozím určitým sarkasmem jsem mířil proti jistým, třeba případným trendům nějakého přehnaného „sebemrskačství“ z pocitů národní viny… Ale proboha, rozhodně ne proti nějaké pietě…