Nejlepší české univerzity: s Východem krok drží, na Západ zdaleka nestačí
Hned tři české univerzity v první desítce nejlepších vysokých škol? To, co vypadá na první pohled neuvěřitelně, vysvětluje fakt, že jde o pořadí škol zúžené pouze na oblast „rozvíjející se Evropy a centrální Asie“. S těmi západními se české vysoké školství rovnat nemůže.
Mezi více než 500 školami z dvaceti vybraných zemí (na základě definice Světové banky) si nejlépe stojí moskevská Lomonosova univerzita. Hned za ní je další ruská škola – Novosibiřská státní univerzita. Na třetím místě je pak česká Univerzita Karlova. Do první desítky v zúženém srovnání pronikla i pražská ČVUT a brněnská Masarykova univerzita.
Žebříček QS EEEA zaměřený na „východní“ školy podruhé v historii zpracovala londýnská QS Intelligence Unit.
Deset ze 150
Hodnocení zvlášť rozebírá i pořadí českých vysokých škol. Těch se do vybrané „stopadesátky“ dostalo deset českých univerzit. Oproti loňsku přibyla VŠCHT (na 76. místě). Šest českých škol v pořadí pohoršilo, nahoru naopak poskočilo brněnské Vysoké učení technické (19. pozice) a Palackého univerzita Olomouc (64. místo).
Kvalita je jinde
Skutečnou konkurenci a kvalitu, k níž by se české vysoké školy měly vztahovat, je ale nutné hledat jinde. Do uznávaného žebříčku 1000 nejlepších vysokých škol světa podle Center for World University Rankings (CWUR) vydaného letos v červenci se dostalo jen pět českých škol: Karlova univerzita na 270. místě, jako druhá je na 702. pozici Masarykova univerzita z Brna.
Do pořadí proniklo i ČVUT (716. místo), Univerzita Palackého v Olomouci (724. místo) a Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) na 980. místě.
České univerzity se tak na světovou elitu dívají z uctivé vzdálenosti. A nejde přitom jen o špičkové školy typu Oxford, Harvard, Stanford nebo Columbia. Jak v Lidových novinách upozornil profesor Masarykovy univerzity Ivo Možný, české školy se naučily srovnávat se hlavně směrem dolů, směr má být ale opačný.
Argument, že univerzity z České republiky tak jako tak nemají šanci konkurovat „univerzitám v centrech globální moci“, podle Možného neplatí. Srovnávat se totiž lze s podobně velkými (a menšími) zeměmi.
„Belgie má v první stovce Leuven a lepších než Univerzita Karlova je tam univerzit sedm (více univerzit v Belgii není). I malé Dánsko má Kodaň v první stovce a lepší než kterákoli česká jsou tam univerzity tři. Též pětimilionové Finsko má tři univerzity lépe zařazené, než naše, stejně velké Norsko tři a Skotsko čtyři,“ shrnul konkurenci Ivo Možný.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
5 komentářů
Někteří lidi s Harvardem nadělali po světě takovou paseku (slušně řečeno, to kvůli cenzuře) , že zpochybnili nejen takovéto žebříčky, ale obecně celý koncept “ úspěšnosti “ dané vzdělávací soustavy.
Nesrovnatelně prospěšnější světu je vyučený mechanik zemědělských strojů, než byl spekulant s CDS vybavený titulem z prestižní university – kdy takovýto člověk dokázal napáchat tolik zla, že těžko je lze vyvážit dobrem učiněným možná až tisíci jeho bývalými studijními kolegy, kteří se po absolvování školy dali do služeb např. farmaceutických společností. Možná takové zlo nejde vyvážit ani dobrem uskutečněným tisíci opraváři zemědělských strojů, těžko se to totiž počítá a spočítá, ostatně není ani po takovýchto výpočtech poptávka.
I v české realitě bylo by možno zdokumentovat takové případy, ale celkem k ničemu by to nebylo – stejně je zvykem čekat až na důsledky činů takovýchto koumáků, předvídat je zatím neumíme…. a často umět ani nechceme, zde se opět ukazuje impotence psychiatrické údajně to vědy , ale to je již problém jejich alma mater.
Tím ale není řečeno, že se má např. ekonomická či politická moc tkzv. “ lidu“ udělovat nedoštudovaným hercům, koloristům pohlednic či lesníkům. Vlastně jde jen o takovou nevýznamnou glosu mající za cíl poukázat na to, že prestižní vysoká škola může být aktivně nápomocna výkonu to vskutku monstrozních, masových (globálních) zločinů a to i přesto, že je vyučováno na ní např. předmětu business ethics. Nicméně platí, že zatím je zjištěno (on se taky málokdo chce zabývat toky kapitálu např. mezi oběmi světovými válkami), že více takovéhoto celospolečenského zla napáchali negramotní feudálové, nedoštudovaný pop a nevyštudovaný malíř . (Mao Ce Tung již študovaný byl….zde je na místě otázka, co by se stalo, kdyby měl maturitu, nedejbože titul univerzitní, také neštudovaný malíř Adolf Hitler….ale to již je jen pouhá spekulace – zda by vysokoškolsky vzdělaní němečtí bankéři či právníci šáhli tehdy třeba i po kolegovi ze studií, pokud by vedl NSDAP)
České školství není schopné naučit angličtinu ani 26 let po sametovce. Naši vrcholní politici ji v nejlepším případě przník jak passydent Zeman. Stát zavádí jednotnou maturitu což nemá ani Čína. Na levnou montovnu jsou ovšem prefabrikovaní absolventi ideál.
Vážený pane, až se rozhodnete přestat prznit češtinu, můžete kritizovat druhé, že przní jiné jazyky. Uvědomte si, že pan prezident je z generace, kde nebylo snadné se k výuce anglického jazyka dostat a eventuálně ji procvičovat. Momentálně je má i svůj věk a to se člověk tyto věci neučí tak snadno.
Máte mnohem lepší podmínky k existenci a soudě podle kvalit vašeho příspěvku je moc nevyužíváte. Navíc byste mohl projevit i jakousi elementární slušnost při oslovování staršího člověka a prezidenta této země a oslovovat jej bez vulgarit. Děkuji.
Nevím čím jsem se dopustil prznění češtiny. Naopak, snažím se vyjadřovat správně a pregnantně a nezlobte se, ale lepší ilustrace chlubivé sebestředné neznalosti i osobního profilu současného českého prezidenta než tím slovem passydent se nedá nalézt. Je to dokonale výstižné.
A ujišťuji Vás, že bych si také zas jednou rád vážil českého prezidenta jako si ho vážíte vy. Ovšem nevím, jestli se toho při současném vývoji české společnosti ještě někdy dožiji.
Proč je naše vysokoškolské vzdělání tak bídné? Je to přece věc některých profesorů a rektorů, kteří nejsou asi příliš vzdělaní a hrají si na nositele moudra. Zajímá je více politikaření, osobní antipatie, prosazování svých politických myšlenek a navrhování nových profesorů z řad přátel, kteří zrovna morálkou moc neoplývají.