Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Hora Rakapoši v Pákistánu. Foto: Profimedia
,

Nejasnosti kolem záchrany českých horolezců v Pákistánu. „Vymýšlejí si,“ tvrdí šéf tamní záchranné mise

Pákistánská i česká média plnil posledních několik dní napínavý příběh záchrany českých horolezců Jakuba Vlčka a Petra Macka. Ti společně s pákistánským kolegou Vadžídulláhem Nagrím zdolali vrchol dvanácté nejvyšší pákistánské hory Rakapoši. Při sestupu se ale dostali do problémů a pákistánská armáda pro ně musela vyslat vrtulník. Pákistánský záchranář české horolezce tvrdě kritizuje. 

Čeští horolezci v médiích řekli, že několik dní čekali zbytečně na helikoptéru. HlídacíPes.org mluvil s šéfem záchranné mise Karimem Šáhem Nizarím, který naopak tvrdí, že se Češi nechtěli hnout z místa a neměli s sebou dostatečné vybavení.

Je to tvrzení proti tvrzení. Když se čeští horolezci Jakub Vlček a Petr Macek dostali z ohrožení života a přistáli bezpečně na heliportu u Gilgitu, jejich společné fotky se záchranným týmem mají ukazovat, jak jsou všichni rádi, že akce dopadla dobře. Jenže v médiích se mezitím začaly objevovat nejrůznější detaily z dobrodružné výpravy českých horolezců a interpretace toho, jak k dramatickým událostem ve výšce skoro 7000 metrů nad mořem na 27 nejvyšší hoře světa došlo, se různí.

Zatímco čeští horolezci popsali serveru Seznamzpravy.cz, že záchrannou akci potřebovali především kvůli zdržení, které způsobilo nezodpovědné chování jejich pákistánského kolegy a průvodce Vadžídulláha Nagrího, Pákistánci tvrdí téměř pravý opak.

HídacíPes.org se spojil s několika pákistánskými novináři a také šéfem záchranné mise Karimem Šáhem Nizarím. Podle něj Češi zásadně podcenili přípravu na složitý výstup a odmítali přesunout se na místo, kam pro ně mohla přiletět záchranná helikoptéra. „ Já bych tyto muže nenazval horolezci. Nic o horách nevědí. Věděli jen, jak se dostat nahoru, ale nevěděli už, jak se dostat dolů. Kdyby byli skutečnými horolezci, nikdy by tak nepodcenili přípravu,“ tvrdí Karim Šáh Nizarí v rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Jakub Vlček a Petr Macek v rozhovoru pro česká média popsali, že záchranná akce vznikla kvůli zdržení, které nabral Vadžídulláh Nagrí, jemuž hrozily těžké omrzliny. Jak celá záchranná mise probíhala vašima očima?

K tomu, co pro česká média říkají Petr s Jakubem, bych rád něco řekl, protože mě jejich interpretace velice rozčílila. Když jsme s nimi začali komunikovat nacházeli se na místě kolem 7 000 metrů nad mořem. Oba neustále opakovali, že se nemůžou dostat ze stanu. Říkali, že ani nemůžou v ruce udržet mobil. Požadovali ať pošleme helikoptéry. Teď ale v rozhovoru pro česká média tvrdí, že byli schopni jít dolů.

Jsem z jejich chování velmi zklamaný. Lžou, protože mají problém. Za prvé měli propadlá víza. Neměli řádná povolení a třetí věc byla, že pojišťovací společnost, u které byli pojištěni řekla, že nemůže zaplatit za vzlet helikoptéry. Takže z toho všeho mám pocit, že Jakub s Petrem teď hledají nějaké únikové dveře.

Oni říkají, že helikoptéry opakovaně přiletěly, ale nikdy je nenabraly a to trvalo několik dní. A oni nechápali, proč to záchranáři tak natahují.

Říkali jsme jejich průvodci Vadžídovi, ať je dovede na místo 6 200 metrů nad mořem, to byl nejefektivnější způsob záchrany. Ale oni použili helikoptéru jako taxi. Petr nám volal každých pět minut, brečel.

Jak jste spolu komunikovali? Prostřednictvím mobilu nebo satelitního telefonu? Jeden z novinářů, se kterými jsem mluvila, říkal, že horolezci neměli satelitní telefon, že jste jim ho museli shodit spolu s lany.

Byli v dosahu mobilního signálu. Vadžídův mobil fungoval. Vadžíd je ale negramotný. Neumí číst, ani psát, takže všechny sms psal Petr. Psal nám vzkazy. Když jsme s ním pak ale mluvili po telefonu, říkal, že nemůže psát, že se nemůže dotknout mobilu. Přitom nám posílal ty sms zprávy. Neměli prostě motivaci se přesunout dolů. Každých pět minut opakoval, pošlete nám helikoptéry, pošlete nám helikoptéry. Neměli už lana.

Proč tedy záchrana trvala několik dní?

Potřebovali víc než tři tisíce metrů lana. Takže jedna z možností byla poslat záchranný tým po zemi s lany a zásobami. K záchrannému týmu se přidal i Sadžíd Alí Sadpara, syn legendárního – letos zesnulého – horolezce Muhammada Alího Sadpary. Kvůli záchranné akci jel až ze Skardu: jel 18 hodin, přes noc, aby se dostal co nejrychleji do Gilgitu. Další členové záchranného týmu pracovali hodiny bez nároku na odměnu, jako dobrovolníci. Ale počasí bylo zlé, museli jsme myslet také na bezpečí záchranářů.

Navíc nám bylo od prvního dne, co jsme rozjeli záchrannou akci jasné, že Jakub a Petr nám lžou. Byli v dobré kondici. Vyplývalo to z naší komunikace s nimi. Hlavní problém byl právě ten, že neměli lana. Tak jsme jim říkali, že jim shodíme lana z helikoptéry. Dva dny jsme se snažili shodit jim potřebné vybavení a zásoby. Když se to povedlo, Petr se na nás obořil, že je máme nabrat do helikoptéry.

Řekl jsem jim, že to v téhle nadmořské výšce není možné, ať použijí lana, co jsme jim dali a sejdou do výšky 6 200 m.n.m., pak, že je nabereme. Ale oni vůbec neměli motivaci. V osm ráno jsme jim shodili lana a zabralo další tři hodiny je přesvědčit, ať se slaní dolů. V jednu začali se sestupem. A ve čtyři se nakonec dostali na požadovanou úroveň. Odkud jsme je mohli nabrat s vrtulníkem.

Já bych to nenazval ani záchrannou operací. Bylo to prostě drama. Drama, které ale vytvořili Petr s Jakubem. Možná, že chtěli celou věc nějak navlíknout, protože měli, pokud vím, propadlá víza. Tak měli možná pocit, že, když řeknou, že se nahoře zasekli a víza jim mezitím vypršela. Zkrátka vymýšleli omluvy…

To ale nedává moc smysl. Takto na sebe akorát upozornili. Celý svět teď ví, že neměli potřebné dokumenty, kdyby slezli tiše dolů a odjeli, bylo by pro ně vše jednodušší.

Chápu, že to nezní úplně logicky, ale podle mne už to postrádalo logiku od začátku. Já bych tyto muže nenazval horolezci. Nic o horách nevědí. Věděli jen, jak se dostat nahoru, ale nevěděli už, jak se dostat dolů. Kdyby byli skutečnými horolezci, nikdy by tak nepodcenili přípravu.

Když jste horolezec, vše máte naplánováno do detailu. Víte, kolik vám jaký úsek zabere času, co k výstupu i sestupu potřebujete, co budete dělat, pokud se něco stane. Zkrátka máte připravené různé krizové scénáře. Oni ale neměli žádná zadní vrátka, podporu, nic. Měli jen jeden stan pro dva. Oni se snažili tuto cestu vylézt už před měsícem – také ilegálně. A zřejmě to šlo celkem dobře, tak si asi řekli, že to zvládnou. Neměli ani žádný základní tábor, nikdo nevěděl pořádně, kudy jdou. A pak způsobili celé tohle drama. Když jsme jim shodili lana, řekli jsme jim, musíte prostě sestoupit o těch několik set metrů, protože jinak zemřete.

Část záchranného týmu, jehož součástí byl i slavný horolezec Sadžíd Alí Sadpara (druhý zleva) Foto: se souhlasem Karim Šáh Nizarí

Jak je na tom výprava po zdravotní stránce?

Jsou v dobré kondici. Já už v horách viděl různá zranění a komplikace a můžu říct jen to, že i lidé, kteří měli daleko větší omrzliny, než tito dva Češi, byli schopni sejít mnohem víc metrů, než Petr s Jakubem. Já bych jejich omrzliny, ani nenazýval omrzlinami. Můžou stát, můžou chodit, můžou vařit, můžou všechno.

Co se týká povolení, horolezci říkali, že o něj zažádali, ale úřady jim ho nevydaly. Nebyla chyba na straně úřadů? Řešili jste to?

Neumějí to vysvětlit. Teď je kvůli tomu budou vyslýchat úřady, možná dostanou pokutu. Petr říká, že ztratil pas někde v základním táboře, přitom oni neměli žádný základní tábor. Takže, kde je ten pas? Říká, že ztratil i peníze v základním táboře, ale žádný takový tábor přitom neexistoval.

Největší problém teď asi bude pro vás s proplacením záchranné akce?

Ano, protože jejich pojišťovna, z toho, co jsem pochopil, už během záchranné akce řekla, že vzlet vrtulníku nezaplatí.

 

Líbil se vám tento text?
Podpořte nás převodem pomocí QR kódu

Naskenujte QR kód prostřednictvím Vaší mobilní bankovní aplikace a zadejte částku dle libosti.

Děkujeme za podporu!
QR kód
Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

25 komentářů

  1. Robin napsal:

    víc věřímpákistánským záchranářům…víme co jsme my češi zač…chlapci horolezci jsou maminčini mazánci co ví že budou platit protože si neuměli vyřídit ani platné dokumenty a pojistky…a chcou slézat horu jak zoufalí amatéři…jak české…. nezvládli by ani Tatry…víme svoje… doufám že přijdou o všechno jak budou platit… dostatečná cena za namyšlené frackovství…a ještě do smrti jejich okolí bude vědět že na ně není spoleh. Honem plakat do ,édií a k mamince hoši…jak do telefonu který jste nemohli ani držet v ruce

    • Rita napsal:

      Ano.Takovým nezodpovědným chováním jsou Češi proslavení i ve Švýcarsku.Moje dcera tam žije skoro 30 roků a sama mi o tom vyprávěla.

    • Dara napsal:

      Vidím to stejně, jako vy. Všichni byli kvůli nim akci a zachránili je a oni si budou ještě stěžovat. Nechala bych je tam, ať si poradí, jak chtějí. Nezodpovědnost jak hrom.

  2. petrph napsal:

    Bohužel, tohle je ta druhá strana současného rozmachu adrenalinovejch sportů. Sice je to „cool“, ale když narazí na svoje limity, tak namísto toho aby poctivě zabejčili a překonali sami sebe, tak vytáhnou mobil a zavojaj si helikoptéru jako taxíka, kdyby šli z hospody. A jestli byli tak hloupí, že si ani nezaplatili potřebně vysokou pojistku, která by tu záchranou akci pokryla, tak to je pak úplně v pytli..

    • Radek Knispel napsal:

      Osobní zkušenost.
      NASFELD Austria vzlet vrtulníku směr VILACH nemocnice.
      Podezření na poranění páteře.
      120 000 Kč jen to luplo, naštěstí jsme byli pojištění a Allianz vše uhradil.
      Proti tomu půl míče za 5 vzletů v mnohém horších podminkach je úplně k smíchu.

  3. Stanislav Nedbal napsal:

    Radek Jaroš už k tomu řekl vše logické a správné. Těžko se domnívat něco víc, když důkazy nejsou. Je to už jen o serióznosti těch dvou.

  4. Bodie Pilot napsal:

    je tam velká zima a fouká silný vítr, lépe je v hospodě u dobrého svařáku .

  5. Franta napsal:

    Stydím se za takovéto „sportovce“ . Dělají nám akorát ostudu.

  6. Lukas napsal:

    Docela i věřím té druhé straně, protože jsme docela vyčůraný národ. A vzhledem k tomu, že Uniqa prohlásila, že porušili smluvní podmínky, tak neproplatí záchrannou akci, tak prostě hledají cestičky, aby nemuseli nic platit.

  7. Pavel Borák napsal:

    Hlavně by jim měly jejich rodiny a jejich přátelé a známí připomínat, že toto se opravdu nedělá ! Vymáhání škody by mělo být naprostou samozřejmostí. Jinak budeme stále jen tím bezvýznamným národem Švejků a Cimrmanů…

  8. JBV napsal:

    V tom rozhovoru jsou úplné nesmysly, těžko potom tomu záchránáři věřit.

    „Petr nám volal každých pět minut, brečel.“ nebo „Každých pět minut opakoval, pošlete nám helikoptéry, pošlete nám helikoptéry. “ A baterka mu přitom vyržela 4 dny?

    „Potřebovali víc než tři tisíce metrů lana.“ Nevím k čemu by potřebovali tolik lana, ale hlavně by to bylo určitě víc než 200kg. Takže by to těžko vůbec jen nosili s sebou.

    „Oni se snažili tuto cestu vylézt už před měsícem – také ilegálně. “ Na jejich facebooku je vidět, že před měsícem seděli s průjmem z jídla ve vesnici v údolí.

    Už vůbec radši nekomentuju kolik se tam sjelo jejich hrdinů a úředníků (např. včetně místního ministra financí) zachraňovat a organizovat.

  9. lukuvka vladimir napsal:

    Toto je pasáž z upozornění k cestování na webu MZV ČR

    Pákistánu trvá nebezpečí teroristických útoků, únosů cizinců a sektářského násilí. Cílem útoků se v uplynulém desetiletí staly veřejné budovy, náboženská shromáždění, ozbrojené složky státu a cizí zastupitelské úřady.

    MZV doporučuje dbát během pobytu maximální opatrnosti, vyhýbat se větším shromážděním včetně politických a náboženských demonstrací. MZV nedoporučuje cestovat do provincií Balúčistán a Chajbar Pachtúnchwá, na území Gilgit-Baltistán, do Pákistánem spravované části Kašmíru a do bezprostředního okolí hranice s Indií s výjimkou hraničního přechodu Wagah-Atari.

  10. Mirek napsal:

    Tak vzhledem k tomu, že ti dva ignoranti a řekl bych přimo osoby ducha hodně mdlého nerespektovali vůbec nic a ignorovali i informace z našeho MZ ČR a naší ambasády v Pakistánu o tom, že se nedoporučuje a důrazně nedoporučuje jezdit v Pakistánu mimo jiné zrovna do oblasti Gilgit – Balistán kde byli a hráli si na horolezce a navíc i v pojistných podmínkách od Uniqy mají jasně napsáno, že se ta pojistka nevztahuje na oblasti kam MZ ČR nedoporučuje cestovat a kde jsou rizika války a nepokojů, tak je celá věc jasná a ti dva frajírci s IQ tykve mají velký problém a hodně velký dluh. Asi si tyhle plody polistopadové výchovy myslely, že mají na vše právo jako tady na západě a povinnosti a zodpovědnost žádnou. No, tak teď se fešáci v Pakistánu seznámili s realitou.

  11. Anofertí zmar napsal:

    V Pákistánu jsem byl několikrát, znám místní lidi a znám horolezce. Tihle čeští „horolezci“ jsou klasičtí vychcánci. Celý příběh to naznačuje. Hloupé výmluvy, lži, polopravdy a hlavně typicky české vochcávání pravidel.

    Jasné jako facka: Neměli víza, proto nedostali povolení a přesto lezli.

    Nevěřím jim ani slovo.

    Zavřete je a nechte je tam ten dluh opracovat.

  12. Vladimír napsal:

    Lezli tam dobrovolně? Tu záchranu si zaplatí sami nebo to bude z mých daní?

    • Luděk napsal:

      Nejspíše si je tam budou chtít nechat, rodiny to dohromady nedají, tak to zacáluje stát s tím, že to budou postupně splácet. V pohodlí domova to potom nějaký právník zahraje do autu a vzniklou nedobytnou pohledávku splatní všichni plátci daní. 😉

  13. Tomáš Mika napsal:

    I kdyby měla česká strana pravdu, tak jim Pákistánci zachránili život. Ať drží hubu a krok a jsou vděční a záchranu. To je podstatné. Oni nebyli ti, co si výstup vymysleli.

  14. Petr Chromečka napsal:

    Tak ať to všechno zaplatí!
    Sami nasrali si do gatí.
    Neměli na tu akci osobnostní předpoklady.
    Nepřipravení, hloupí amatéři s nekrýtmi zády.
    Ostudu dělají naší zemi
    a za cizí výdaje se chtěli jen zviditelnit mezi závějemi.

  15. Milan napsal:

    Přesně tak.
    Pokud je pravda jen 50% z uvedeného tak to byl fakt těžký amatérismus, ignorantstvi a zbytečné ohrožení záchranářů.
    Pokud jim tamní úřad jim nevydal potřebné povolení tak to asi mělo důvod a neměli tam lézt.

    Šetřící nadšenci, hledající úsporu na vybavení, průvodci a pojištění kvůli pár fotkám na kopci.
    UNIQA má na víc tuto lokalitu v běžném pojištění i pro vysokohorskou turistiku dlouhodobě ve výlukách a to měli mít ověřené stejně tak jako měli mít ověřená povolení a platnost víz. A pokud je pravda, že jim došlo železo, zasoby a scházelo 3000m lana k sestupu tak není nad čím přemýšlet.
    Většina lidí, ale šetří zaplatí si neadekvátní pojištění doufajíc, že se nic nestane a na nic se nepřijde.
    Nicméně Pákistánem požadovaných 500 000 za několik vzletů vrtulníku (tuším že 5) a záchrannou akci je celkem rozumná částka. Pokud cca souhlasí počet vzletů a trvání akce tak by to i u našich sousedů stálo rozhodně víc.
    Zase ostuda.
    Jsem zvědav na rozuzlení…

    No přežili a to je důležité.🍀🍀

    Díky všem záchranářům 👍👍

  16. Jiří Šodek napsal:

    Jsou to exhibující bandy šílenců…

  17. salusto napsal:

    Někdy se až divím, co za lidi na ty hory lezou. Nejsou vybaveni, většinou to jsou mazánci a asi nejlepší by se jim líbilo přijet s luxusním autem k piku a dolů svést vrtulníkem- známe přeci bohaté české lyžaře.

  18. Jura napsal:

    Opravdu bylo potřeba tři tisíce metrů lana? Njak to nezpochybňuji, nejsem horolezec, jen dělám výškové práce a neumím si představit někam táhnout 30x větší množství lana než používám.

  19. František Kalva napsal:

    Zprávy z bojiště se diametrálně liší, jedna strana rozhodně lže. Jediný relevantní fakt je, že pojišťovna nechce platit, což je u nich zcela běžný postup, ne nadarmo se říká, že jsou soukromo-podnikateským objektem orientovaným na tvorbu zisku.

  20. A. S. Pergill napsal:

    Faktem je, že jakékoli informace od pákistánské strany bych bral s hodně velkou rezervou.

Přidávání komentářů není povoleno
ReklamaBělorusko