REPORTÁŽ. Už několik týdnů žijí obyvatelé několika obcí na pomezí Českolipska, Litoměřicka a Mělnicka v nejistotě. Tedy aspoň ti z nich, ke kterým se rozšířila informace, že do oblasti Úštěcké pahorkatiny nebo také tzv. Texasu chce Ředitelství silnic a dálnic vyvést nákladní dopravu ze silnice I. třídy vedoucí z Mělníku do České Lípy. Řada lidí o tom zatím vůbec neví, stát totiž oficiální vysvětlovací kampaň nevede, i když už obce požádal o vyjádření k tzv. vyhledávací studii na stavbu nové, zhruba 30 kilometrů dlouhé silnice první třídy.

Náměstí v Úštěku patří k místům s ospalou atmosférou. Malé městečko sevřené z jedné strany stráněmi Verneřického středohoří (to je jeho nižší část rozkládající se na pravém břehu Labe s nejvyšší horou Sedlem) a ze strany druhé Kokořínskem a Ralskou pahorkatinou ožívá hlavně v dopoledních hodinách. Na náměstí se sjíždějí stovky aut s lidmi, kteří přijíždějí nakupovat z okolních obcí. To pak není kde zaparkovat.

Úštěk není úplně typické střediskové městečko, aspoň co se týče rozsáhlosti území, které spravuje. Do jeho obvodu patří dalších 21 spádových obcí, pro které tvoří přirozené centrum. Většinou jde o obce, kde je poměr „domácích“ a chalupářů zhruba půl na půl, často se tady říká, že nebýt „lufťáků“, bolševická devastace by kraj zničila úplně. Samotný Úštěk byl i v dobách totality rekreačním centrem, staral se o to zdejší rybník Chmelař se dvěma plážemi a několika kempy, dál od něho ale trochu „chcípl pes“. Co bylo v 70. a 80. letech zapadlým krajem, jeví se dnes jako výhoda.

Zvýšený ruch na náměstí netrvá dlouho, málokdy hodně přes poledne. Jak zavírají obchody, městečko se zase propadá do své poklidné atmosféry, na kterou dohlíží známý kostel sv. Petra a Pavla. Osiří i unikátní Ptačí domky, které si jako přílepky na skalní ostroh podle tradice prý v 19. století vystavěli italští dělníci na stavbě železnice z Litoměřic do České Lípy. Není to zvěst nijak podložená, nám postačí, že Ptačí domky patří k těm několika pamětihodnostem, za nimiž se do Úštěku vydávají turisté.

Ti Úštěk a okolní krajinu objevili teprve nedávno. Nedaleké Roverské skály plné bizarních pískovcových útvarů byly dlouho jen rájem trampů, málokdo znal zříceninu hrádku Helfenburk, Kalvárii nad Ostrým, Skalku. Možná Úštěku pomohl ke známosti film Kolja, natáčely se zde mimopražské scény. Začalo se to měnit až nedávno, posledních deset let jsou zmíněné oblasti až přelidněné. To platí dvojnásob teď v době pandemické, kdy lidé vyhledávají domácí výlety. Vznikají zde cyklotrasy, malé penziony a kavárny, minipivovary s ubytováním, ale vrací se sem i zemědělci, kteří se ke krajině chovají jinak než socialistické kolchozy a státní statky.

Úštěk se stává vyhledávanou turistickou lokalitou. Foto: Ondřej Bičiště / MAFRA / Profimedia

Velké lány, na nichž se zde hospodařilo do revoluce, daly krajině i jméno Texas, které používají někteří domorodci. Nebo spíš potomci dosídlenců, prakticky z celé oblasti byli vystěhováni Němci. Turistický boom se ale netýká celého Texasu. Ten je poměrně rozsáhlý, sahá od Úštěku až po Štětí k Labi na straně jedné, k Dubé na straně druhé. Mezi těmito body se rozkládají rozsáhlé zemědělské oblasti a lesy, střídané údolími Úštěckého potoka a Obrtky.

A právě sem, do pomalu se rozvíjející krajiny pěších a cykloturistů, houbařů, chalupářů a samot, ale i obcí, které se dosud úplně nevzpamatovaly z devastace Sudet v komunistické éře i novodobého obchodu s chudobou, chce stát přivést kamionovou dopravu na novou silnici I. třídy. Těžkou dopravu pro papírnu ve Štětí i tranzit z hlavního tahu Praha – Mělník – Česká Lípa – Rumburk, který zatím vede o patnáct kilometrů dál údolím Liběchovky.

Kudy? Neřekneme

Rašovice leží jen sedm kilometrů od Úštěku po silnici, přes les kolem Helfenburku je to pět. Je to pár let, co se zdejší lidé začali bouřit proti nákladní dopravě, tenkrát šlo o vozy Lesů ČR, které přes obec, mimochodem vesnickou památkovou zónu s typickými statky a roubenkami, vyvážely masivní těžbu v okolních lesích. Byla to ale jen drobná epizoda proti tomu, co má přijít.

Jen pár desítek metrů od posledních domů a humen má vést nová silnice, zařezávat se do lesů se zdroji pitné vody, těsně, na desítky metrů minout dvě chráněné lokality evropského významu Na Černčí a V Kuksu se vzácnými orchidejemi a uhánět dál do Polabí. Podle studie, kterou pro ŘSD vypracovala firma PUDIS a kterou má HlídacíPes.org k dispozici, by tady v budoucnu mělo denně jezdit víc než čtyři tisíce aut, z toho zhruba tisícovka připadá na těžkou kamionovou dopravu. To mluvíme o tranzitu, tedy o vozidlech, která celou trasou pouze projedou. A navíc o aktuální „poptávce“, tedy dopravě, která nyní projíždí překládaným úsekem v údolí Liběchovky. Ten má v budoucnu ještě dále narůst, například v souvislosti s plánovaným rozšířením zpracování dřeva ve štětských papírnách.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Zmíněná trasa, která vede z Liběchova nad Štětí a dále přes Radouň, Julčín, Rašovice, Skalku a Blíževedly ke Kravařím, byla projektanty z PUDISu vybrána jako nejvhodnější. Stát uvažuje ještě o dvou kratších, které se stručně řečeno do údolí Liběchovky, kudy vede stávající silnice z Prahy do České Lípy, vracejí dříve a Úštěcku se vyhýbají.

„Studie I/9 Liběchov – Dubá je ve fázi odevzdání konceptu vyhledávací studie. Návrh byl prezentován dotčeným obcím a CHKO. V současné době zpracovatel studie očekává doručení připomínek ke konceptu studie,“ říká Nina Ledvinová z tiskového oddělení ŘSD s tím, že v tuto chvíli není vůbec jasné, kdy by chtěl stát plánovanou přeložku dokončit. „Vzhledem ke stupni přípravy nelze v současné chvíli zodpovědně stanovit termíny směrem k realizaci přeložky,“ říká Ledvinová.

Podívejte se, kudy má vést nová silnice z Prahy do České Lípy

HlídacíPes.org i přes odmítnutí Ředitelství silnic a dálnic získal koncept vyhledávací studie na trasu nové přeložky. Zde najdete průvodní zprávu, zde potom mapovou část úseku Julčín – Rašovice a mapovou část úseku Rašovice – Kravaře.

Nedělejte rozruch

Na žádost o zveřejnění konceptu a mapové podklady, ze kterých by bylo jasné, kudy má trasa přesně vést, ŘSD reaguje zamítavě. Prý nechce v této fázi plánování mezi lidmi šířit neopodstatněné obavy. Jenže právě to se stalo.

17. února byl v Rašovicích svolán osadní výbor. Jde o pětičlenný sbor složený z lidí, kteří mají v obci trvalé bydliště. Osadní výbory si zřizuje úštěcké zastupitelstvo jako poradní těleso pro záležitosti týkající se spádových obcí. A na jednání před dvěma týdny přinesla předsedkyně výboru Marta Janíčková informaci o záměru výstavby silnice, o kterém členové výboru hned hlasovali.

Tedy bez projednání s kýmkoli dalším z obce. Lidí zde trvale podle sčítání z roku 2011 žije 46, je tady ale 90 adres. Rozdíl tvoří chalupáři.

Na jednání přišla předsedkyně výboru vybavena mapkami trasy, které dostala od starosty Úštěku Jana Mazíniho. Součástí materiálů byl i přípis od starosty, v němž se vyzdvihuje výhodnost silnice pro dopravní obslužnost obcí, vzrostla by prý také cena nemovitostí. Na schůzce členové výboru odhlasovali, že s navrženou trasou nesouhlasí, ale dali k jednání jinou, která vede jen zhruba o 200 metrů metrů dál od obce. Původně s tím souhlasila i členka výboru Dana Dudová, té se pak ale celá věc rozležela a názor změnila. Dnes patří k několika lidem, kteří v Rašovicích proti trase jako takové bojují.

„Jako hlavní argument pro výstavbu nové silnice první třídy jsem zatím slyšela oživení mrtvých vesnic, odvedení kamionové dopravy z naší vesnice a zvýšení cen nemovitostí v oblasti. Co se týká cen nemovitostí, tak vzhledem k charakteru oblasti lze stejně tak spekulovat o poklesu cen. Silnice sama o sobě občanskou vybavenost obce nijak nezvýší, naopak přinese výrazný nárůst hluku a znečištění ovzduší, celkové snížení kvality života v obci, trvalý a nezvratný negativní zásah do rázu okolní krajiny,“ říká nyní pro HlídacíPes.org.

Ještě počátkem tohoto týdne ležela za Rašovice na stole varianta „o kousek dál“. „Paní předsedkyně nám předala informace o vyhledávací studii a poskytla přehlednou mapu. Prezentovala nad ní osadnímu výboru návrhy přijatelnějších tras vedení silnice formulovaných jako protinávrh oproti nepřijatelné verzi ve vyhledávací studii,“ vysvětluje Dana Dudová.

Jenže výbor své stanovisko odeslal jen starostovi, obyvatelé obce dál nevěděli, že se vůbec něco chystá. Mezi lidmi se začala šířit šeptanda, žádné oficiální informace neměli ani od starosty, ani od osadního výboru. Daně Dudové bylo doporučeno, aby informace nešířila, ať nevzniká rozruch. Ti informovanější začali psát starostovi, mezi nimi například Josef Majer. Vytknul vedení města, že se k informacím dostávají lidé nahodile, na webových stránkách města Úštěk pak chybí úplně. Lidem vadilo, že osadní výbor rozhodoval narychlo a ze dvou „špatných“ variant. „Osadní výbor byl dle našich informací informován manipulativně s tím, že se měl vyjádřit ke dvěma variantám řešení, ale varianta regulérně třetí, a to nerealizovat tuto stavbu, k dispozici nebyla?“ ptá se Josef Majer.

K němu se přidává i Michal Kovářík. „Zatím víme málo, ale to, co se plánuje, nebylo nijak komunikováno směrem k obyvatelům a rekreačním vlastníkům obce, celé se to děje za zavřenými dveřmi a vy vydáváte souhlas a stanoviska bez jakéhokoliv zahrnutí obyvatel vesnice do tohoto rozhodování. Do toho nepočítám osadní výbor, který by se vůbec neměl vyjadřovat k takto komplexním věcem,“ napsal Kovářík starostovi Mazínimu a vyzval ho, aby nepodnikal žádné kroky, než bude věc probrána ve veřejné diskusi.

V této době, tedy počátkem týdne, starosta podle Dany Dudové počítal s tím, že stanovisko za město Úštěk odešle sám. Jen na základě vyjádření osadních výborů, a především bez projednání v úštěckém zastupitelstvu. To mimochodem nebylo zatím informováno vůbec. Stejně jako většina lidí v dotčených obcích, nemluvě o těch, kde osadní výbory zřízeny nemají.

„Věcně vzato nebyli občané k dnešnímu dni městem ani osadním výborem informováni vůbec. Pan starosta má údajně v plánu to učinit prostřednictvím dopisu či dotazníku, který občanům zašle. Informace o silnici byla předána osadnímu výboru, ten ji mezi občany dále nešířil,“ říká Dana Dudová. „Já pevně doufám, že se bude o věci ještě diskutovat na zasedání zastupitelstva, které se má konat příští týden, byť o věci dosud zastupitelé možná vůbec nevědí a na zveřejněném programu zasedání bod také není výslovně uveden,“ dodává.

Komu se to nelíbí, ať prodá

Starosta Jan Mazíni se se svým spolkem s tajemným názvem UHAF dostal na radnici v Úštěku před dvěma lety v rámci poptávky po změně. Spolek převážně mladších lidí vznikl před šesti lety kvůli revitalizaci okolí rybníku Chmelař, postupně ale získal ambice vstoupit do komunální politiky. A uspěl. V patnáctičlenném zastupitelstvu získal šest křesel a místo starosty.

V programu hnutí UHAF najdeme řadu slibů, které se ke spádovým obcím vážou. A většinou se týkají právě rozvoje turistiky a drobného podnikání. „Pro Vědlice a Tetčiněves bude vhodná uvažovaná trasa páteřní úštěcké cyklostezky s odbočkami do Kalovic, Julčína, Rochova, Rašovic a Robče. Neexistence cyklistických stezek v nádherné rekreační oblasti, jako je ta naše, je neodpustitelná,“ píše se v programu. O budování dálkových silnic vedoucích v místech navrhovaných cyklostezek ani slovo.

V části týkající se dopravy je politické sdružení UHAF ostře proti vpouštění další kamionové dopravy do oblasti: „Provoz na silnici č. 261 v úseku Malé Březno – Úštěk stále není omezen pro kamionovou dopravu.“ Na vysvětlenou, jde o silnici přes kopečky Středohoří, která do Úštěka přivádí kamiony objíždějící mýtné trasy. Jejich počet je ovšem na zlomku uvažované tranzitní trasy přes Úštěcko.

A pak chalupáři. UHAF soudí, že by bylo vhodné, aby pomohli zvýšit městské příjmy: „Je možné oslovení chalupářů, kteří nejsou nahlášeni u nás k trvalému pobytu přesto, že zde žijí, a tím navýšit rozpočet města.“ V rozporu s tím se ovšem starosta Mazíni při jednání s rašovickým osadním výborem nechal slyšet, že komu se nová silnice nebude líbit, může svou nemovitost prodat. „Tento názor jsem si od pana starosty osobně vyslechla. Konkrétně se v tomto smyslu vyjádřil o chalupářích,“ říká Dana Dudová.

Pro HlídacíPes.org starosta uvedl, že žádost o vyjádření získal od projektové firmy počátkem února. Pak oslovil osadní výbory, na základě jejichž stanoviska chtěl o věci rozhodnout. „Bylo domluveno, že v současné situaci, kdy není možné svolat veřejnou schůzi s občany dotčených lokalit, se k návrhu vyjádří osadní výbory a že bude provedeno dotazníkové šetření u občanů dotčených obcí. Po vyhodnocení dotazníkového šetření toto projednáme opět se zvolenými zástupci osadních výborů a zformulujeme konečné stanovisko za město Úštěk,“ říká Jan Mazíni.

Z rozhodování ovšem nějak vypadli zastupitelé města Úštěk. Starosta se ovšem nedomnívá, že by pro samotné rozhodování v této fázi byli důležití. „Zastupitelé se v této fázi k věci nevyjadřují, jejich role přichází na řadu až ve chvíli, kdy projektant bude žádat o změnu územního plánu,“ uvedl. Po tlaku odpůrců návrhu se alespoň rozhodl zařadit informaci na nejbližší jednání zastupitelstva, které se bude konat příští středu.

Kolem vzácných orchidejí

Jednoznačně nesouhlasné stanovisko odešlo na Městský úřad v Úštěku z nedalekého Julčína. Zdejší osadní výbor se sešel tento týden. „Odeslali jsme negativní stanovisko. Jednoznačně by to narušilo ráz jinak klidné vesnice, polovina domů by byla obrácena směrem ke stavbě,“ říká předseda výboru Jiří Nykl. Nejbližší domy by byly podle něho jen desítky metrů od silnice.

Hned vedle Julčína leží dvě evropsky významné lokality – přírodní rezervace Na Černčí a V Kuksu. Obě jsou nalezištěm mimořádného počtu druhů z celkově ohrožené čeledi vstavačovitých a jde v tomto směru o jednu z nejvýznamnějších lokalit v Čechách. V posledních desetiletích zde byl potvrzen výskyt nejméně dvanácti druhů evropských orchidejí. Nová silnice by rezervace opět míjela ve vzdálenosti několika desítek metrů.

Rezervace spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny, která k vyhledávací studii zatím dala kladné stanovisko. A to především proto, že další navržená trasa, která se do té původní vrací u Dubé, by zasahovala do přísněji chráněných oblastí Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. „Po posouzení předložené vyhledávací studie ,I/9 Liběchov – Dubá, přeložka‘ z hlediska všech aspektů ochrany přírody a krajiny se jako nejvhodnější varianta po celkovém posouzení jeví řešení nazvané Varianta Uštěk 1,“ uvedla mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Zatímco obce, které spadají pod město Úštěk, se mohly k trase aspoň v omezené míře vyjádřit a jejich obyvatelé mají aspoň nějaké informace, pokud si je sami sehnali, v nedalekých Blíževedlích panuje informační tma. Blíževedly mají vlastní radnici, leží už v Libereckém kraji a s Úštěkem nijak nespolupracují.

Nikdy neprodáme

O projektu ještě před pár dny nevěděl třeba místní statkář Erich Vodňanský. Ten vlastní řadu pozemků nejen v okolí Blíževedel, ale i na Skalce a u Rašovic. Tedy v sousedním kraji. A kromě toho je i obecním zastupitelem. Informace ovšem nedostal ani v této úloze, ani jako občan nebo zemědělec. „Nikdo nic neví, zjistil jsem to úplnou náhodou od lidí z Rašovic,“ říká.

Rodinný statek ve Stranném u Blíževedel má tisíciletou tradici, první zmínka o něm je z roku 1057, kdy patřil k litoměřické kapitule. Vodňanští na něm s přestávkou způsobenou násilnou kolektivizací hospodaří sto let.

Erich Vodňanský vyrůstal ve Vídni a nejprve na restituovaný statek jezdil po roce 1989 vypomáhat jen o prázdninách. Po absolvování vídeňské právnické fakulty se rozhodl natrvalo usadit v Čechách. Dnes zde hospodaří v souladu se zásadami biodoverzity, statek naplno převzal před třemi lety, kdy zemřel jeho dědeček Miroslav Vodňanský.

Letecký pohled na statek ve Stranném. Foto: Asociace soukromého zemědělství

„Statek je nedílnou součástí naší rodiny, nikdy ho neprodáme, naopak budeme usilovat o to, abychom ho v co nejlepším stavu předali dalším generacím,“ říkal tehdy Erich Vodňanský. Dnes se snaží pochopit, jaký přínos by pro oblast navrhovaná silnice měla. „Jako občan a zastupitel obce Blíževedly si nedovedu představit, jak by tento projekt mohl být pro ostatní občany Blíževedel akceptovatelný. Jsem zvědavý, jak se k tomuto záměru zastupitelstvo obce postaví,“ říká.

Ustoupit ale nehodlá, a to žádné z variant, které mají Blíževedly míjet buď ze západní, nebo z východní strany. „Jako rodinný statek, který je s touto oblastí přes generace spojený, si takový zásah do naší krajiny a zemědělské půdy nedovedeme představit a budeme tomu záměru oponovat,“ říká Erich Vodňanský.

Co bude dál? Standardní kolečko, vyhledávací studie byla jen prvním kolem na rozehřátí. Starosta příští týden odešle PUDISu nakonec negativní stanovisko. „V této fázi jsem připraven ve shodě s názorem osadních výborů předat projektantům zamítavé stanovisko k variantě, která je navržena přes naše správní území,“ slíbil Jan Mazíni.

Dál se bude vyjednávat a čekat na případné další úřední náležitosti. Změny územního plánu, proces EIA, stavební řízení. „Pokud bude tato varianta i nadále preferována, společně s osadními výbory budeme formulovat podmínky, které budeme prosazovat,“ říká starosta Úštěku.

Projekt HlídacíPes.org – Ústí nad Labem byl podpořen základním grantem Active Citizens Fund.