Porušování lidských práv kvůli covidu? Lidé to tu tak nevidí, říká česká konzulka v Sydney
Město Sydney je už dlouhých pět týdnů prakticky uzavřeno a nyní vláda Nového Jižního Walesu prodloužila kvůli nárůstu případů covidu-19 uzávěru největšího australského města o další měsíc. Australané přitom drželi epidemii dlouho pod kontrolou i díky propracovanému systému trasování pomocí QR kódů. „Nebere se to většinově jako porušování lidských práv, ale jako něco, co může přispět ke zvládnutí situace,“ říká generální konzulka České republiky v Sydney Hana Flanderová.
Lockdown je ve státě Nový Jižní Wales už pátý týden a prodloužen byl opět až do 28. srpna. Zaveden byl proto, že se objevilo několik případů, které nebylo možné identifikovat jako importované ze zahraničí. Austrálie má navíc stále zaveden limit pro maximální počet příletů mezinárodních linek a důsledně vyžaduje i následnou povinnou karanténu. Do země může přicestovat pouze 3035 lidí týdně. Pokud někdo není Australan nebo tu nemá trvalý pobyt, může dostat výjimku, ale jen obtížně, vysvětluje Flanderová v rozhovoru pro HlídacíPes.org.
Co se tedy navzdory těmto opatřením nyní stalo?
Důležité je podotknout, že mluvíme o státu Nový Jižní Wales, což je nejlidnatější a ekonomicky nejdůležitější stát Austrálie. Každý stát či teritorium tu má svá vlastní opatření a ta se odvíjí od epidemiologické situace. V případě Sydney bylo v počátku současného lockdownu přibližně 60 případů denně. V úterý se počet vyšplhal na 177, což je tady označováno za dramatický nárůst. Taková čísla tu dlouho nebyla, možná úplně na začátku covidové epidemie.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Další podstatná věc je, že infekce se začala šířit uvnitř komunit, tedy nedovezl si ji někdo ze zahraničí. Takže opatření se v Sydney zpřísňují. Díky tomu, že tu ale velmi dobře funguje systém trasování a testování – dnes se provádí skoro 100 tisíc testů denně – tak hygienici přesně vědí, kde jsou ohniska té nákazy, v jakých čtvrtích. Nově jich je od dnešního dne osm.
O jaké komunity, kde se covid šíří, jde?
Dá se to dobře vytrasovat. Jedná se teď převážně o komunity v okrajové části Sydney, kde žijí sociálně slabší vrstvy „nových“ přistěhovalců. Podle oficiálních zdrojů tam dochází k největšímu porušování omezení, právě ohledně scházení se, nerespektování dalších restrikcí atd.
Přesně cílená omezení
Jaká omezení tedy byla zavedena?
V postižených oblastech se úřady více zaměřují na kontroly a zpřísňují se restriktivní opatření ve smyslu, že lidé nesmí opustit obydlí, pokud nemají takzvaně „nezbytně nutný důvod“, nakupovat může chodit jen jeden člen rodiny, lidé nesmí v těchto výjimečných případech cestovat dál, než do deseti kilometrů od místa bydliště. Platí zákaz návštěv, s tím, že velký důraz je kladen na zákaz návštěv domácností, byť by se jednalo o rodinné příslušníky. Co se ale týká nezbytných profesí, jako je například zdravotnický personál, vládní a zastupitelské úřady a pracovníci kritické infrastruktury – ty můžou fungovat dál. Omezení se teď rozšířila i na stavební firmy, kterým byla zakázána činnost, což už ale po pěti týdnech začíná mít na Nový Jižní Wales ekonomické dopady.
Je to tak, že se omezení liší i čtvrť od čtvrti a nezavádějí se plošně?
Ano, opatření, která jsem zmínila, se týkají nejvíc postižených obvodů, což je tzv. Greater Sydney, okolí Sydney, pak oblast Wollogongu, tradiční průmyslové oblasti jižně od Sydney, a pak Modrých hor, které sousedí s širším Sydney. V ostatních oblastech Nového Jižního Walesu ty restrikce nejsou tak přísné. Takže skutečně jde o teritoriální omezení podle šíření nákazy. Což je možné díky dobrému testovacímu a trasovacímu systému. Testy jsou tu bezplatné, respektive hrazené státem.
Politici i média sdělují informace způsobem, který společnost bere, a tím pádem jim důvěřuje. Od toho se odvíjí i to, že chápou restrikce a snaží se je nějak dodržovat. Premiérka Nového Jižního Walesu má každý den tiskovou konferenci v 11 hodin. Každý den přináší nové informace.
Základ trasování – QR kódy
A jak u vás nyní vypadá trasování, v čem se opatření liší například od přístupu Česka?
Hned zkraje epidemie tu byly zavedeny QR kódy. Systém tedy funguje s pomocí mobilní aplikace. Když jdete například do restaurace, do kadeřnictví, nakoupit, zkrátka do vnitřního prostoru nebo místa, kde se shlukuje více lidí, tak si naskenujete pomocí mobilní aplikace QR kód a nahlásíte s jeho pomocí, kdy přicházíte a kdy odcházíte.
K čemu to přesně slouží?
Díky tomu je možné dokonale vytrasovat, kdy a kde jste se pohybovala, a tím pádem je možné vytrasovat osoby, které se v místě nacházely s vámi. Jestli jste byla v jedné místnosti s někým, kdo byl pozitivně testovaný, nebo jste byla na jednom místě s osobou, která byla v kontaktu s osobou pozitivně testovanou. To se dá zkrátka jednoduše vystopovat. I díky tomu byl začátkem července objeven komunitní přenos. To znamená, že infekce se sem nedostala prostřednictvím osoby, která přicestovala ze zahraničí, ale šířila se v rámci komunity. To v Austrálii vyvolalo velké obavy. I z důvodu, že byla identifikována mutace delta, která je infekčnější. Ale hlavně po dlouhé době se objevily přenosy v komunitě, které tady minimálně půl roku předtím nebyly.
V případě, že jste vytrasována pomocí QR kódu, co se děje pak?
K tomu můžu uvést osobní zkušenost. Na Vánoce byl v severní oblasti Sydney identifikován komunitní přenos. Já jsem byla na večeři v restauraci na druhé straně města. Hygiena díky QR kódu dokázala určit, že jsem tam byla od sedmi do devíti, seděla jsem ve venkovním prostoru a v tu dobu tam se mnou byl 30 minut člověk, který byl v kontaktu s někým, koho pozitivně testovali právě na severu města. Do dvou dnů mi zavolali z hygieny, požádali mě, ať se nechám testovat a do doby, než dostanu výsledek testu, ať nevycházím ven.
V případě, že bude výsledek negativní, můžu bez omezení fungovat dál, pokud bude pozitivní, budeme řešit, jak postupovat dál. Já jsem měla výsledek negativní. Je třeba podotknout, že Australané v tomto ohledu do velké míry spolupracují. Každý stát má svou aplikaci, která funguje úplně jednoduše.
A lidé neprotestovali proti zavedení QR kódů, že to omezí jejich osobní svobodu?
Zavedení QR kódů tu absolutně nebyl problém. V porovnání například s Českou republikou to tu všichni berou jako součást systému trasování a obecné ochrany. Nehovořím o názoru 100% občanů, ale určitě většiny.
Přesto, kdybyste nerespektovala žádost hygieny, abyste se nechala testovat, a na testy nešla, jaká je vymahatelnost?
Je tu možnost udělení pořádkové pokuty. K tomu ale dochází při viditelném porušení restrikcí. Například, když někdo poruší nařízení, že teď při lockdownu můžou být spolu venku za účelem sportu nebo cvičení jen dva lidé, nebo se pohybujete na území, kde byste se pohybovat neměla. Nicméně nevím o tom, že by pokutu udělili za to, že někdo nešel na test. Nevylučuji, že se to stát mohlo, ale nevím o tom. Australané ale vesměs respektují opatření, důvěřují nařízením vlády.
Opak Česka. Lidé věří úřadům
Právě v tom je tedy Austrálie především jiná než třeba Česko?
Myslím, že komunikace úřadů s lidmi je na nesrovnatelně vyšší úrovni. Zkrátka komunikace a informovanost funguje velmi dobře a s tím pak souvisí i spolupráce občanů s úřady. To znamená, když skenujete QR kód při kupování kávy, nebere se to většinově jako porušování lidských práv, ale jako něco, co může přispět ke zvládnutí situace.
Jaká teď platí restriktivní nařízení v rámci celého Sydney?
Ve veřejné dopravě se musí nosit roušky. Restaurace jsou zavřené, ale můžete si objednávat jídlo domů. Kavárny, které jsou tu velice populární, můžou vydávat občerstvení pouze s sebou. Když stojíte ve frontě například do kavárny, tak musíte mít roušku a musíte si načíst QR kód, kdy jste přišel a kdy odešel. Svůj QR kód má i český konzulát. Máme dezinfekci, máme omezený počet zaměstnanců v budově na dva a nosíme roušky, ale všichni ta pravidla dodržují.
Co se týká Čechů v Austrálii, respektive v Novém Jižním Walesu, museli jste řešit nějaké naléhavé případy ohledně covidu?
My jsme řešili urgentní případy vloni v dubnu, kdy tu byli krátkodobí návštěvníci a ze dne na den se začaly rušit mezinárodní lety, začala se uzavírat letiště a lidé tu zůstali zcela uvěznění. Z Nového Zélandu a z Austrálie se tehdy povedlo vypravit repatriační lety. Hodně lidí tady ale i zůstalo, byť nemůžou vycestovat, respektive přicestovat zpět. To znamená lidé, kteří tu jsou například na studentská víza, zde zůstali, protože by se už nedostali zpátky. Pro studenty, kteří si přivydělávají při studiu, ale platí podobná nastavení jako pro Australany, tudíž si například můžou žádat o kompenzace. Musím také zaklepat, že případů onemocnění v rámci české komunity nemáme moc, respektive skoro žádné.
A jak je to s cestováním do Austrálie?
Jak už jsem zmínila v úvodu, to není možné, pokud nejste občanem Austrálie nebo tu nemáte trvalý pobyt. Můžete sice dostat výjimku, pokud o ni zažádáte, ale kritéria jsou přísná a musíte si také na vlastní náklady zaplatit 14denní karanténní pobyt ve vládním hotelu, což je poměrně drahé. Stojí to 3000 dolarů.
Štědré kompenzace, horší očkování
Jaké jsou ekonomické dopady? Dostávají majitelé obchodů či restaurací kompenzace, pokud je jejich provoz omezen?
Otevřené jsou nezbytně nutné obchody, tedy potraviny, lékárny a podobně. Jinak služby jako kadeřnictví, salóny krásy, posilovny jsou všechny zavřené už od začátku července. Omezují se teď i obchody s oblečením. Co se týká majitelů obchodů, ti dostávají kompenzaci za zavření byznysu až 15 000 dolarů za první tři týdny lockdownu. Zaměstnanci si můžou žádat o příspěvek každý týden a tam se to odvíjí úměrně od omezení jejich činnosti. Pokud člověk nemůže pracovat vůbec, tak je týdenní příspěvek nově navýšen na 750 dolarů týdně. To je relativně dost. Existují i další způsoby pomoci – vouchery na potraviny pro osoby, moratorium na nájmy, úlevy v placení některých daní apod. Osobně se domnívám, že kompenzace jsou poměrně štědré. Už se na to tady i začíná poukazovat.
Chválila jste trasovací systém i testování. Jak jsou na tom ale Australané s očkováním?
To je trochu problém. Očkování tu začalo pozdě a očkovaných není moc. Zhruba před týdnem bylo dvěma dávkami proočkovaných 12% populace. Teď zájem o očkování stoupá, poté, co se objevila mutace delta. Lidé měli dlouho pocit, že jsou v bezpečí, protože nikam necestují a případů onemocnění covidem bylo v Austrálii skutečně málo. Teď se ten přístup trochu mění. Probíhala tu veřejná debata ohledně vakcíny AstraZeneca, kterou Australané nakoupili a mluvilo se ve spojitosti s ní o plicních emboliích. Teď už ji opět doporučují s tím, že je tato vakcína bezpečná. Vláda chce teď očkování urychlit, takže plánuje více očkovacích center nebo také kliniky, kam se budete moct přijít nechat naočkovat bez objednání. Teď jsme zatím podle schématu u kategorie 40+.
A ochota nechat se naočkovat?
Obecně bych řekla, že ochota panuje. Určitě ale i tady jsou lidé, kteří se nechtějí nechat naočkovat nebo mají obavy, že vakcíny nejsou dostatečně testované. Řekla bych, že to odpovídá náladám v Evropě.
Jak covidovou pandemii zvládají australská média?
Nebudu mluvit pouze o médiích, ale obecně komunikaci vůči veřejnosti, která tady funguje skvěle. Australané umí komunikovat. Politici i média sdělují informace způsobem, který ta společnost bere, a tím pádem jim důvěřuje. Od toho se odvíjí i to, že chápou restrikce a snaží se je nějak dodržovat. Premiérka Nového Jižního Walesu má každý den tiskovou konferenci v 11 hodin. Každý den přináší nové informace. Na tiskové konferenci vystupuje společně s hlavní hygieničkou nebo ministrem zdravotnictví a policejním důstojníkem. Ten například informuje, kolik udělili pokut, a o exemplárních případech, na nichž popisuje, jak se lidé nemají chovat.
Na druhou stranu jsme pátý týden v lockdownu a už je vidět, že na lidi to doléhá. Australané jsou obecně velmi v pohodě, ale pozoruji, že i novináři jsou už nervóznější a nepříjemnější. Když slyšíte šestý týden, že: „Lockdown funguje a přináší výsledky, ale musíme přitvrdit,“ tak už to také není přijímáno zcela bez výhrad. Nicméně obecně sdělování informací funguje na velmi dobré úrovni.
Omezila Austrálie kvůli covidu výuku ve školách?
Školy nebyly uzavřené. Stalo se, že třeba v jedné škole bylo několik případů nákazy koronavirem, tak se tam musely nechat testovat všechny děti i jejich rodiče. Obecně ale školy přešly částečně na online výuku a jinak fungují normálně.
A co ostatní státy, kromě Nového Jižního Walesu?
Ostatní státy jako Západní Austrálie, Queensland a Severní teritorium své hranice s Novým Jižním Walesem uzavřely. Dál si tam počítají své případy. Lidé, kteří přijeli ze zahraničí a byli pozitivně testovaní, musí být v přísné karanténě, dokud nemají negativní test.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
4 komentáře
Tamní lidé jsou prostě hloupí a na rozdíl od nás, kteří jsme tu měli zločinecké úřady od roku 1939, nejsou s to pochopit, že úřady mohou být obsazeny zločinci a prosazovat zločinné zájmy.
Když ono ani není pravda že „..Nebere se to většinově jako porušování lidských práv ,“, když se dá i jinde dočíst, že i v Austrálii proti temu demonstrují a perou se s policií.
Ono jde právě o to, co musely konstatovat už i naše soudy, že dnes (při nízké úrovni nákazy) stát už nemůže plošně a hromadně rušit či omezovat ústavní práva občanů – „protože kovid“, ale smí vydávat pouze naprosto cílená a zdůvodněná lokální opatření – jen tam kde je to zdůvodněné zvýšené riziko výskytu.
V čemž tedy mají – jak popsáno, v Austrálii výhodu jak povinné evidence kontaktů přes QR kódy, tak na ni napojené velice rychlé trasování a testování. Tak ještě musí dořešit tu druhou polovinu práva – že krom toho by plošně a hromadně neměli omezovat ústavní práva svých občanů vůbec. Protože, spojit si to hezky dohromady, je ta nejlepší a nejkratší cesta k totalitě….
Ani soudy (ani vy) ale nemůžou určovat, jestli je nákaza nízká nebo vysoká!
Kdyby se někdo hodil pár atomovek, tak taky nebudete spekulovat o lidských právech … a ten virus tu prostě je a bude!
No, a co?
Od určité promořenosti nahoru nemá možnost se lavinovitě šířit.