Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný

Na Hřiba, Koláře a Novotného může Rusko vydat mezinárodní zatykač

Napsal/a Robert Břešťan 11. května 2020
FacebookTwitterPocketE-mail

Rusko si v rámci mezinárodní policejní organizace Interpol vybudovalo pověst země, která mezinárodní zatykače vydává i v souvislosti s vlastními politickými zájmy. Na takzvaném „červeném seznamu“ by se proto mohla objevit i trojice českých komunálních politiků: primátor Prahy Zdeněk Hřib, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář a starosta Řeporyjí Pavel Novotný.

V nedávném rozhovoru pro Radiožurnál tuto možnost zmínil prezident Miloš Zeman. „Pokud nevyjedou do Ruska, a myslím si, že v tomto případě není ani možný eurozatykač, maximálně zatykač Interpolu, tak se jim nic nestane,“ odpověděl v reakci na dotaz co si myslí o tom, že Rusko hodlá stíhat trojici českých politiků.

Interpol nyní sdružuje 194 zemí světa a slouží především k policejní spolupráci a sdílení informací.

Pokud by se Rusku podařilo vložit jména českých politiků do databáze hledaných osob Interpolu, znamenalo by to pro ně riziko zatčení a nepříjemnosti s policií, jakkoli vydání do Ruska, zejména v demokratických zemích, v tomto případě nelze považovat za pravděpodobné.

Za pokus to stojí

Vydání osoby zadržené v zahraničí na základě mezinárodního zatykače musí schválit nezávislý soud.

Jak už dříve v rozhovoru pro HlídacíPes.org uvedla Šárka Havránková, která z titulu ředitelky Odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia stojí v čele české pobočky Interpolu, organizace má „své vnitřní kontrolní mechanismy, které slouží k eliminaci takových případných pokusů ze strany jakéhokoli členského státu“.

Interpol už také několik ruských žádostí o vydání mezinárodního zatykače (takzvaných „red notices“ – červená oznámení) odmítl s tím, že jsou motivovány ryze politicky.

To však neznamená, že se Rusko nyní o vydání zatykače na trojici českých politiků alespoň nepokusí.

Ruský prezident Vladimir Putin počátkem dubna podepsal zákon, podle nějž je možné stíhat i cizí státní příslušníky za poškození válečných hrobů a pomníků v Rusku i v zahraničí. Krátce poté zahájilo Rusko proti českým občanům v nepřítomnosti trestní řízení právě podle článku o znesvěcení symbolů vojenské slávy Ruska.

České Ministerstvo zahraničí se proti tomu ohradilo: „Striktně odmítáme zásahy státních orgánů Ruska do vnitřních záležitostí České republiky. Místní samospráva je nedílnou součástí našeho ústavního zřízení. Stíhání jejích představitelů cizím státem za plnění mandátu je nepřípustné a v České republice nevymahatelné.“

Kvůli blíže nespecifikované hrozbě mají nyní všichni tři politici policejní ochranu, ruské zdroje naznačují, že mohl být plánován jejich únos.

Podobně chtěl před třemi lety vydat mezinárodní zatykač Ázerbájdžán na tehdejšího českého europoslance Jaromíra Štětinu kvůli tomu, že navštívil sporná území Náhorního Karabachu. Interpol ale vydání zatykače odmítl.

Rusko chtělo prezidenta

Jedním ze základních principů spolupráce prostřednictvím Interpolu je sice „vyloučení spolupráce v případech politického, náboženského, vojenského nebo rasového charakteru“, záleží však i na tom, co daná země do odůvodnění napíše.

Rusko také může využít méně formálního typu zatykače (označovaný jako „diffusion“), který schválení centrálou Interpolu nepodléhá a Kreml jej může přímo poslat v rámci mezinárodní spolupráce jen vybraným zemím.

Příkladem toho, jak může zatykač Interpolu ztrpčovat život, je příběh finančníka, někdejšího investora na ruském trhu a kritika Kremlu, britského občana Billa Browdera. Rusko na něj opakovaně vypsalo mezinárodní zatykač a v květnu 2018 byl Browder zatčen ve Španělsku právě na základě zatykače Interpolu.

Španělská policie ale označila jeho zatykač za neplatný a propustila jej.

Zatykač vydaný přes Interpol na Billa Browdera.

Rusko koncem roku 2018 usilovalo o post ředitele Interpolu, když původní šéf organizace, Číňan Meng Chung-wej, v září 2018 zmizel poté, co z francouzského Lyonu, kde Interpol sídlí, odjel do Číny.

Čínské ministerstvo státní bezpečnosti pak na začátku října oznámilo, že Meng Chung-wej byl zadržen kvůli obvinění z korupce. Meng poté napsal dopis, kterým na post šéfa Interpolu rezignoval.

Ruský kandidát na prezidenta Interpolu Alexander Prokopčuk, generálmajor ruské armády a bývalý pracovník ministerstva vnitra, neuspěl zejména díky odporu zemí EU i USA a právě kvůli podezřením, že Kreml mezinárodní policejní organizaci zneužívá k represím proti svým odpůrcům.

Podobná podezření se týkají i Turecka, Egypta, Íránu nebo Číny. Podle kritiků využívají Interpol k domácímu pronásledování politických oponentů, novinářů a dalších kritiků tamních režimů žijících v zahraničí.

Prokopčuk nicméně zůstává nadále ve funkci viceprezidenta. Prezidentem Interpolu je nyní Jihokorejec Kim Čong-jang. Výkonnou hlavou organizace je obvykle její generální tajemník. Tím je německý kriminalista Jürgen Stock.

Česká stopa únosu

Vynucený odchod někdejší hlavy mezinárodní policejní organizace měl i zajímavou českou stopu.

Manželka bývalého šéfa Interpolu Meng Chung-weje veřejně prohlásila, že se obává o svou bezpečnost.

Podle ní se ji už předloni v říjnu pokusila unést skupina mužů vydávajících se za čínské obchodníky. Chtěli, aby je jako ekonomická expertka doprovodila soukromým letadlem do Prahy.

„Řekli mi, že jedou do České republiky, aby tam investovali. Chtěli, abych je doprovodila v jejich soukromém letadle a abych jim pomohla analyzovat hospodářskou situaci,“ citovala Mengovou, která požádala ve Francii o azyl, francouzská agentura AFP.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)