Ilustrační foto: Profimedia

Na Číně jsme si vypěstovali závislost. Sami ani pořádně nevíme, jak velkou

Napsal/a Robert Břešťan 4. prosince 2024
FacebookXPocketE-mail

ANALÝZA. Pustit si na čínské sociální síti TikTok videa poslankyně ANO Aleny Schillerové (alias aschillerka) vyžaduje jistou dávku sebezapření. Záběry jsou mnohdy za hranicí trapnosti, ale doba si to žádá a marketingově to funguje. A tak se po TikToku poohlížejí opět i vládní strany, které si tuto síť původně zakázaly. Varování BIS či NÚKIB, že TikTok ve velkém zneužívá data a pracuje pro čínskou vládu, tak padají na oltář potřeb reálné politiky, sebeprezentace a marketingu.

Svůj účet na Tik Toku  si před časem otevřel i premiér Petr Fiala. Diktát politického marketingu je zkrátka nemilosrdný, bezpečnostní varování jdou stranou.

Aspoň malý bezpečnostní ústupek má spočívat v tom, že politici (aspoň ti vládní) nebudou mít aplikaci umístěnou ve svém mobilu. Ryze prakticky budou mít co dohánět. Zmíněná Alena Schillerová má přes 40 tisíc sledujících, její šéf Andrej Babiš dokonce 170 tisíc a táhne i Tomio Okamura, který svými videi zásobuje přinejmenším 72 tisíc svých sledovatelů.

Huawei pro Policejní prezidium

Přístup k Tik Toku ve stylu, je to užitečné a zadarmo, lidem se to líbí, takže to budeme používat, je ve vztahu k Číně a celé tamní produkci typický.

Podle opakujících se varování Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) i Bezpečnostní informační služby (BIS) by přitom svůj přístup k Číně měli přehodnotit i běžní zákazníci a uživatelé internetu.

Nejen v souvislosti s Tik Tokem či nákupním webem Temu, který svou reklamou zaplavuje i český internet, odkud Peking snadno sosá zneužitelná osobní data o uživatelích.

Zajímavou pasáží je i poslední výroční zpráva BIS, která nabádá tuzemské zákazníky k opatrnosti při výběru a koupi zařízení typu mobilů, chytrých hodinek, ale i elektromobilů a různých aplikací, „jejichž prostřednictvím lze provádět sběr údajů o poloze, datové i hlasové komunikaci a pořizovat audiovizuální záznamy“.

Ocitujme celou příslušnou část: „Riziko takových zařízení nespočívá primárně v instalaci vysoce sofistikovaného špionážního software, ale i ve shromažďování dat prostřednictvím mobilních aplikací či firmware (neodinstalovatelné aplikace dodané s přístrojem). Uživatelé by proto měli při výběru zařízení – od chytrých hodinek po auta – věnovat zvýšenou pozornost tomu, zda nepochází ze zemí, jejichž politický režim a legislativa zvyšují možnost zneužití dat státní mocí. Obdobné platí i pro využívání cloudových služeb nebo nejrůznějších AI asistentů.“

Klíčové v přístupu k čínským technologiím zůstává konkrétní varování před používáním softwaru i hardwaru společností Huawei a ZTE, jež NÚKIB vydal již koncem roku 2018.

Jak to tedy vypadá skoro šest let poté? Namátkově jsme nahlédli do přehledu veřejných zakázek z poslední doby; dohledat objednávky, v nichž nějakou formou figuruje software či hardware společnosti Huawei, není problém.

Kupříkladu 10. října 2024 si „disková pole Huawei“ objednalo dokonce Policejní prezidium ČR, už dříve si koupilo třeba „Paměťové moduly do serveru HUAWEI“, byť u jiných zakázek, například na „zajištění Jednotného úložiště dokumentů a souvisejících služeb“ Policejní prezidium naopak výslovně vyžaduje, aby bylo varování NÚKIB zohledněno.

Objednávku na IT služby obsahující výrobky z produkce firmy Huawei lze najít namátkou u Povodí Vltavy, zakázku na údržbu paměťových systémů mj. taktéž od Huawei si zadala třeba Česká exportní banka.

Naopak kupříkladu Nemocnice u svaté Anny v Brně si do podmínek své nedávné zakázky na nákup mobilů a tabletů dala výslovně podmínku, že „zboží nesmí obsahovat žádné technické ani programové prostředky společností Huawei Technologies Co., Ltd. Šen-čen, Čínská lidová republika, nebo ZTE Corporation, Šen-čen, Čínská lidová republika, ani jejich dceřiných společností.“

Stejně postupuje i řada dalších organizací, například Česká obchodní inspekce, Národní agentura pro komunikační a informační technologie a mnohé další.

Od deštníků po léky

Čínské výrobky jsou obecně pro širokou veřejnost stále velmi lákavé: už ne jen cenově, ale i designově a kvalitativně. Nejde ale jen o výše zmíněná elektronická a jinak sofistikovaná zařízení.

Závislost na výrobcích z Číny jsme si v Evropě vybudovali v mnoha dalších oblastech – od v zásadě zbytných výrobků, které už si ale sami pořádně nevyrobíme (nebo aspoň ne za cenu, již jsou zákazníci ochotni platit), po klíčová zařízení jako jsou baterie, turbíny, chemické prekurzory nebo čipy. Samostatnou kapitolou jsou nejrůznější vzácné kovy a nerostné suroviny.

Dosti zarážející je, že už ani z vlastních veřejně dostupných statistik nedokážeme s potřebnou přesností vyčíst, jak velká naše závislost na Číně je. Na konferenci o čínském vlivu, která se konala na půdě Poslanecké sněmovny na to upozornil ekonom CERGE -EI Vilém Semerák: „O závislosti na Číně máme málo dat, dá se to těžko kvantifikovat.“

Přesto specificky pro Česko dohledal, že existuje 51 konkrétních výrobků, kde je na tuzemském trhu 95% podíl Číny. Nadpoloviční závislost je pak v součtu bezmála u tisícovky produktů.

„Ne vše jsou nějak podstatné výrobky, jsou to třeba deštníky nebo ohňostroje. Na druhé straně jde i o elektroniku nebo farmaceutické prostředky,“ říká Semerák s tím, že roli v zájmu o čínské zboží hraje zejména ekonomická výhodnost – tedy nižší cena pro spotřebitele.

Další problém je, že sama Čína přesouvá některé části původně své domácí produkce do zahraničí, například do Vietnamu a míra evropské závislosti je pak zprostředkovaná a ještě hůře dohledatelná. Jestli naopak někdo potřebná data má, je to právě Peking. Nabízíme mu je na zlatém podnose Made in China.

A jistě není náhodou, že jedinou ekonomicky významnou zemí, které se dlouhodobě daří snižovat závislost na vnějších dodavatelích je – Čína.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)