Maďarská armáda už několik týdnů „pomáhá“ strategickým firmám v zemi zvládnout koronavirus. Povolat vojáky do řady společností, i těch soukromých, bylo jedno z kontroverzních opatření vlády Viktora Orbána během výjimečného stavu spojeného s pandemií. V Maďarsku působí i desítky českých firem, včetně velkých holdingů jako Agrofert či EPH.

I když maďarská vláda původně mluvila o tom, že převzetí kontroly armádou se bude týkat zejména státních či polostátních firem, v seznamech dotčených společností zveřejněných na webu vlády či ministerstva obrany se objevily i pobočky zahraničních společností jako Tesco, Spar, Sanofi-Aventis nebo Robert Bosch. V Maďarsku podnikají i velcí hráči z Česka.

„Z firem, které by připadaly do úvahy, máme v Maďarsku jednu pekárnu (Ceres) a ještě výrobu rostlinného oleje (NT Oil). Ani jedné z těchto společností se opatření nedotkla,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí holdingu Agrofert ze svěřenských fondů Andreje Babiše.

„Domníváme se, že tyto firmy nebyly shledány jako strategické. Pokud z dostupných informací víme, působení armády se dotýká především energetického sektoru, pošty, autodopravců nebo výrobců léčiv,“ dodává.

EPH: Nás se to netýká

Právě v energetice je na maďarském trhu aktivní další výrazná česká společnost, holding EPH Daniela Křetínského, kterému patří teplárny Budapesti Erömü v maďarské metropoli.

Podle vlastních údajů společnosti pokrývá firma přibližně 55 % trhu s tepelnou energií v Budapešti a také tři procenta celkové poptávky po elektřině v Maďarsku.

„Našich tepláren v Budapešti se tato opatření maďarské vlády netýkají, tedy žádné zásahy, žádné komplikace,“ shrnuje mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Česká ambasáda v Budapešti eviduje v seznamu z roku 2018 několik desítek českých společností, které mají v Maďarsku zastoupení, nebo firem, které v zemi prodávají české zboží.

Tuzemská diplomacie však zatím nemá informace o tom, že by tyto podniky měly kvůli opatřením maďarské vlády proti koronaviru, či konkrétně s nasazením armády, nějaký problém.

„Podobné žádosti českých firem o pomoc v Maďarsku neevidujeme,“ říká mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.

Na seznamu společností, kam vstoupila maďarská armáda, figuruje i nadnárodní farmaceutická společnost Sanofi-Aventis, zmíněná v úvodu. Česka se to týká zprostředkovaně: v maďarském závodě firmy se vyrábí i léčivý přípravek Ibalgin pro český trh.

HlídacíPes.org českou pobočku Sanofi oslovil s dotazem, zda může vstup armády do podniku v Maďarsku potvrdit a případně, jaké důsledky to pro chod firmy má. Odpověď ale do vydání tohoto textu nepřišla.

Tak trochu znárodnit

To, že armáda převezme kontrolu, či se bude podílet na chodu některých firem klíčových podle vlády pro zvládnutí pandemie, oznámil Orbánův kabinet v polovině března.

Původní seznam firem čítal 71 položek, vzápětí se počátkem dubna rozšířil o další firmy až na 93 společností. Celkem se mluvilo až o 140 společnostech, jichž by se vojenské angažmá mohlo týkat.

Opatření vyvolalo další kritiku a obavy o stav demokracie v Maďarsku. Parlament ovládaný Orbánovou stranou Fidesz umožnil premiérovi vládnout prostřednictvím dekretů s neomezenou platností, tedy daleko za současný nouzový stav kvůli pandemii.

Jak dekrety fungují v praxi, dokazuje příklad firmy Kartonpack, výrobce kartonových obalů, mimo jiné i pro farmaceutický průmysl.

V dubnu vydal Viktor Orbán dekret, který se jmenovitě týkal právě této společnosti, a na jeho základě odvolal kompletní vedení firmy a nahradil ho lidmi s vazbami na členy vlády či vládní stranu Fidesz. Ačkoli nešlo o znárodnění, výměna vedení za provládní figury může být ve skutečnosti trvalá.

Babišův přítel Orbán

I když holding Agrofert věří, že jeho firmy v Maďarsku nespadají do strategických oblastí, je zřejmé, že plány Orbánovy vlády sahají i do zemědělství, ve kterém Agrofert podniká.

Maďarská armáda už takto například vstoupila do vedení firmy Pannonia Bio, která vyrábí bioethanol, krmiva a rostlinný olej a je dceřinou společností irské společnosti ClonBio Group.

Agrofert má v Maďarsku mimo jiné firmu Devecseri Agrokémiai, která prodává osiva, hnojiva, agrochemii, zemědělskou techniku, pohonné hmoty a poskytuje i agrotechnické služby. Podobné portfolio má i další společnost Agrofertu v Maďarsku IKR Agrár.

Podnikání Agrofertu v zemi ale Orbánova vláda vloni naopak podpořila. Společnost NT Élelmiszertermelő és Kereskedelmi tehdy dostala od kabinetu dotaci ve výši zhruba 130 milionů korun. Za peníze plánovala vytvořit 55 pracovních míst, detaily investice ale Agrofert nechtěl komentovat.

Andrej Babiš udržuje s Viktorem Orbánem dlouhodobě přátelské vztahy. O Agrofertu, kdysi vybudoval, nyní premiér tvrdí, že po převedení majetku do svěřenských fondů už nemá na řízení holdingu žádný vliv.