Vždy, když jde do tuhého, sahají politici po argumentačních faulech. Známe je též jako řečnické triky – podpásové zbraně, jejichž jediným cílem je porazit názorové oponenty, i když nemám v zásobě fér argumenty. A nejde-li to jinak, třeba je zesměšnit či ponížit.

Logické konstrukce porušující pravidla vedení diskuze často působí na emoce místo na rozum a patří neodmyslitelně do výbavy populistů nebo psychopatů – a sahají po nich lidé v nouzi. Tradičně i Andrej Babiš.

HlídacíPes.org vybírá několik citátů z posledních dní, které předsedu vlády zastihly v hluboké mediální defenzivě.

Jakkoli je zvyklý sám nastolovat agendu a nutit oponenty, aby hráli jeho hru, zdrcující audit Evropské komise ho naopak postavil do role, v níž se musí hájit. Ať už na sociálních sítích nebo při vystoupení ve sněmovně.

Tam také zazněl první z výroků, který rozebereme z pohledu argumentačních faulů.

Je libo kostelecký párek?

„Měl jsem k večeři kostelecké párky, měly 90 procent masa. Nevykládejte o potravinářském průmyslu.”
(Babiš se zlobí na posměšky opozice, Poslanecká sněmovna, 4. června)

Jistě, párky z Babišovy „bývalé firmy“ z Kostelce umějí mít i 90 procent masa. Babiš nejspíš večeřel prémiový Poctivý vídeňský párek, jehož složení je následující: Vepřové maso 90%, pitná voda, sedlá sůl, stabilizátory E250, E451, koření, aroma, antioxidant erythorban sodný, cukr, maltodextrin, česnekový prášek. Obsah soli max. 2,5%. Obsah tuku max. 28%. Obsah masa: 90%.

Důvodem, proč jsou ovšem uzeniny z Kostelce nebo Vodňan vnímány jako symbol očekávání českého spotřebitele dostat šmakuládu za málo peněz, ovšem taky s odpovídající „kvalitou“, samozřejmě nejsou prémiové párky. Jako příklad nám poslouží rozšířený párek Javořický: Kuřecí maso strojně oddělené 67%, pitná voda, vepřové kůže, bramborový škrob, vepřové maso 3%, hovězí maso 2%, jedlá sůl, bramborová vláknina, sušená zelenina (chilli paprika), stabilizátory E250, E451, látka zvýrazňující chuť a vůni E621, antioxidant E316, přírodní aroma, česnek, koření a extrakty koření, jedlé kolagenové střevo, aroma.

Z hlediska argumentačních klamů jde o tzv. unáhlené zobecnění. Publiku je podsouvána vlastnost celku (párky z Kostelce jsou obecně dobré) na základě jednoho příkladu nebo malého počtu vzorků (prémiový párek s 90 % masa).

Nic se vracet nebude

Z podobného soudku je i následující příklad. Pochází z Babišových pravidelných nedělních hlášení na facebooku, tzv. čaulidí. Ty jsou ostatně svou jednostrannou komunikací od mluvčího (ať už je jím Babiš, nebo některý ze spin-doktorů) pro vytváření klamů ideální. I kdyby publikum chtělo a bylo schopné klamy rozpoznat, nepředpokládá se, že by o tom mohli s Babišem diskutovat.

„Česká republika nebude vracet dotace. Není k tomu absolutně žádný důvod. Schválně se podívejte na video ze Sněmovny, kdy mluvím o případu, který si možná ještě pamatujete. V březnu 2017 taky všichni mluvili o tom, že se budou vracet peníze, ale v srpnu 2018 Evropská komise rozhodla, že k tomu není žádný důvod.“

Unáhlený závěr, kdy mluvčí vytváří závěr bez dostatečného zvážení všech podstatných okolností. Zde příklad z minulosti, který je použit jako mustr pro budoucnost, aniž by bylo vysvětleno, proč je ve všech ohledech tento případ analogický.

Za všechno může Kalousek

Uhýbání od podstaty směrem ke tvrzením, ať už domnělým nebo skutečným, které s věcí nesouvisejí, je jedním z nejčastějších (a ovšem nejprůhlednějších) faulů. Říká se mu úhybný manévr.

„Ukážeme občanům, kdo zapříčinil to, že se vracelo 35 miliard z peněz daňových poplatníků. Můžeme na to potom dělat schůze dva roky. Je tam toho tolik co, vytunelovali, to je pecka.”
(Babiš ve sněmovně, 4. června)

Úhybnému manévru se v angličtině říká red herring, znamená původně uzený sleď, obrazně falešná stopa (na základě historky, ve které se uzeným sleděm taženým přes území lovu nechali svést honicí psi ze stopy). Též se používá pojem whataboutismus. U Babiše je terčem whataboutismu často Miroslav Kalousek, zde je útok vztažen na „předbabišovské“ politické špičky obecněji. Známý příklad úhybného manévru obsahuje následující anekdota: „Kolik je v Sovětském svazu průměrný plat kvalifikovaného dělníka?“ „V Americe zase bijou černochy.“

Co jsou argumentační fauly a jak na ně nenaletět?
Podívejte se zde.

Argument počasím a koncertem

Vedle logických faulů se samozřejmě často objevují i „argumenty“, jejichž jediným cílem je poškodit nebo ponížit protivníka.

„Nesleduju, proč bych to sledoval. Je hezky, tak oni tam chodí teďka na koncerty.“
(Babiš odpovídá na otázku, zda sleduje úterní demonstraci, Novinky.cz, 4. června)

Faul z kategorie útoků, konkrétně zesměšnění. Celkově jsou útoky nejčastější skupinou argumentačních faulů. Babiš logickou argumentaci vynechává, útočí na motivy demonstrantů, degraduje je. Tento faul je ze stejné skupiny jako například známý lapsus bývalého šéfa pražských komunistů Miroslava Štěpána a jeho projevu z roku 1989: „V žádné zemi ani rozvojové, ani v socialistické, ani v kapitalistické neexistuje to, aby patnáctileté děti určovaly, kdy má odejít prezident, nebo kdy má přijít a kdo jím má být.” Podobně dehonestoval před rokem místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek v televizní debatě poslance Pirátů Jakuba Michálka kvůli jeho věku. Babiš se za svůj útok omluvil.

Útok na Česko

Průkopníkem apelů na strach je v Česku bezpochyby Tomio Okamura. Když jde do tuhého, přijme ovšem tuto argumentaci – například o zlé Evropské unii i jinak více méně pragmatický Babiš.

„Je to pochybná, nepovedená a nepravdivá zpráva, která má znaky útoku. Je to ohrožení České republiky a českých firem.“
(Andrej Babiš ve sněmovně, 4. června)

Strach se v českých podmínkách používá stále častěji, patří do základní výbavy populistů. Zde je vytvářen dojem, že je Česká republika v ohoržení, v ohrožení jsou české firmy – i s dalšími negativními důsledky. Ve skutečnosti se zatím nic zásadního neděje – audity se týkají jednoho nebo několika politiků, a především skupiny firem, které patří do svěřenského fondu předsedy vlády. Jeho zájmy a zájmy holdingu jsou vydávány za národní zájem a podpořeny apelem na strach.

Pracuji zadarmo, dotace neovlivňuji

Andrej Babiš je velmistrem útoků na city. K nejslavnějším samozřejmě patří jeho tvrzení, že užívá homeopatika na křivdu, za což mimochodem obdržel od skeptiků cenu Bludný balvan. Zde vidíme apel na city v kombinaci s dalším faulem, tzv. nesouvisejícím tvrzením (non sequitur):

„Není důkaz, že bych ovlivňoval rozhodování o udělování evropských dotací. Nikdy bych nic takového neudělal, nejsem blázen. Nikdy jsem to neudělal. Dělám pro lidi zdarma.“

Je to jen rozvedení obvyklé pózy, podle které Babiš dělá zdarma, peníze posílá samoživitelkám, pracuje 15 až 18 hodin denně, sedm dní v týdnu a má výsledky – jak se nedávno svěřil Novinkám. Zde navíc zcela bez kontextu uvádí činnost zdarma jako důkaz pro jiné, nesouvisející tvrzení, že neovlivňuje rozdělování dotací.

Nechci spekulovat, ale…

Kdykoli v projevu politika uslyšíme „nechci spekulovat“, buďme si jisti, že spekuluje. Kdyby totiž věděl, využil by příležitost říct to rovnou. To je i příklad následujícího tvrzení.

„Dva auditoři byli Češi, ale do té zprávy se nenapsali. A jeden Polák. Nechci spekulovat, že to je útok na V4.“
(Babiš ve sněmovně, 4. června)

Může jít o unáhlený závěr, ale též o tzv. ignorování společné příčiny. Mluvčí tvrdí, že mezi dvěma jevy existuje příčinný vztah, ačkoli ho mohla způsobit i příčina jiná. Zde je z účasti dvou Čechů a jednoho Poláka dovozován útok na celou V4, kterým si Babiš nejspíš připravuje půdu pro argumentaci „shodili jsme kvóty, EU se nám mstí“.

Za pozornost stojí, že se této linky rád chopil hradní mluvčí Jiří Ovčáček, jehož twitter má v posledních dnech kadenci samopalu vz. 24:

HlídacíPes.org vybral zmíněných sedm kategorií argumentačních klamů bez nároku na úplnost. Pokračovat by se dalo dál – například častými argumenty oslavujícími úspěch, v nichž Babiš hájí své kroky tvrzením, že vybudoval úspěšnou firmu.