Elon Musk. Skončí kvůli němu Twitter? Foto: Profimedia

Muskův Twitter je problém i pro digitální Sherlocky. Lovci faktů přijdou o základnu

Napsal/a Jan Žabka 9. července 2023
FacebookTwitterPocketE-mail

KOMENTÁŘ. Omezený počet přečtených příspěvků, protežování platících uživatelů a obsah viditelný jen pro přihlášené. Sociální síť Twitter po převzetí miliardářem Elonem Muskem prochází změnami, které podle mnohých povedou k jejímu zániku. To by samo o sobě nebyla nutně negativní zpráva, kdyby síť nebyla také domovem investigativní komunity. Ta jen těžko bude hledat novou podobnou platformu.

V roce 2018 publikovaly Seznam Zprávy reportáž, ze které vyplývalo, že syn šéfa hnutí ANO Andrej Babiš mladší byl proti své vůli zavlečen na Ruskem okupovaný Krym. Mělo jít o rozhodnutí jeho otce, tehdejšího premiéra.

Kauza byla plná nejasností. Premiér Babiš přišel s vysvětlením, že jeho syn trpí schizofrenií a údajný únos si vymyslel. Zveřejnil na svých sociálních sítích i snímky, které měly dokazovat, že si na Krymu užíval rekonvalescenční pobyt. Fotky však po pár hodinách smazal a vzbudil u veřejnosti pochyby o jejich věrohodnosti.

Lidé, kteří by dřív ověření nezískali, protože jsou třeba jen samozvanými analytiky nebo vysloveně šíří bludy, toto ověření teď mají

Autor tohoto textu se tehdy rozhodl ověřit, kdy a kde byly fotografie pořízeny: Existují daná místa? Nachází se skutečně na Krymu? A zapadá čas pořízení do časové osy příběhu? Bez Twitteru by se odpovědi hledaly jen stěží.

Babiš mladší skutečně byl na Krymu, konkrétně v Sevastopolu, a to ve druhé polovině roku 2017. Odhalila to spolupráce silné twitterové komunity detektivů-nadšenců a tehdy ne příliš známého mezinárodního investigativního týmu Bellingcat. Ten při pátrání využívá otevřené dostupné zdroje informací. Muskova pravidla pro Twitter to výrazně zkomplikují, ne-li znemožní.

Ověřovat pro dobro světa

Takzvaná OSINT komunita, v čele s Bellingcatem, na sociální síti díky analýze vizuálních materiálů rozkrývá válečné zločiny, pomáhá při humanitárních krizích a ověřuje falešné informace. V současné válce na Ukrajině mapuje zničenou vojenskou techniku či postup ruských vojáků.

Síť umožňuje snadnou spolupráci. Někdo zveřejní fotografii, požádá o pomoc s identifikací a lidé z různých koutů světa pomohou s analýzou. Zapojit se může kdokoli, odkudkoli, klidně jen pro zábavu. Díky stručnosti textu a funkci „vláken“ to jde snadno a v reálném čase.

Výsledek i průběh pátrání je pak vždy přístupný všem, politikům, novinářům, ale hlavně veřejnosti. To zaručuje ověřitelnost, důvěryhodnost a rychlost přenosu informací. Svět se tímhle způsobem v podstatě okamžitě dozvěděl například to, že raketa, která v listopadu loňského roku vybuchla v Polsku, nebyla ruská, jak se spekulovalo. Tímto způsobem rozkrytých kauz bylo dohromady nepočítaně.

Nová politika Twitteru to však zásadně zkomplikuje. Muskovo omezení viditelnosti obsahu, kdy nepřihlášení lidé nezobrazí příspěvky vůbec a neplatící uživatelé jen ve velmi omezené míře (800 tweetů denně), a to ještě ty vybrané hlavně algoritmem, mění zdroj volně dostupných informací na uzavřenou platformu pro ty, kteří si to mohou dovolit. Spolupráce tak bude více omezená.

„Díky Twitteru jsem mohl zábavu přeměnit ve své povolání. Nebýt této platformy, pravděpodobně by mě to ani tak nechytlo. Je smutné, že se Twitter stává méně uživatelsky přívětivý a použitelný,“ píše na svém účtu novinář Christiaan Triebert z The New York Times, který se věnuje investigaci pomocí otevřených zdrojů a se kterým autor toho textu spolupracoval na zmíněné kauze Babiše mladšího.

Kdo platí, je důvěryhodný?

Nedůvěryhodnost aktuálního nastavení platformy vzbuzuje i samotné nastavení „platících účtů“. Kdo platí, ten je totiž systémem považován za ověřeného a u jeho profilu se objeví modrá fajfka.

Tu do příchodu Muska měli u svých profilů jen skutečně ověření jedinci a k získání potřeboval uživatel splnit určité podmínky verifikace. Měli ji tak výhradně politici, novináři, ověřovatelé faktů, vědci, organizace či instituce jako ambasády a podobně.

Na tom, jestli si tahle komunita digitálních Sherlocků najde nové útočiště, přitom do značné míry závisí i důvěryhodnost investigativního pátrání

Teď ji může mít v podstatě kdokoli, což může být problematické především v krizích, jako jsou přírodní katastrofy, pandemie nebo válka. Jde o situace, kdy lidé potřebují kvalitní a ověřené informační zdroje. Stejně tak zkušenosti z dob povodní, hurikánů či teroristických útoků ukazují, že lidé, kteří byli na místě, nejčastěji nacházeli útočiště pod příspěvky ověřených účtů vládních a neziskových organizací.

Řada novinářů či bezpečnostních analytiků také odmítá platit za „ověření“, které ve skutečnosti nemá žádnou výpovědní hodnotu. Naopak lidé, kteří by za dřívějších podmínek ověření nezískali, protože jsou třeba jen samozvanými analytiky nebo vysloveně šíří bludy, toto ověření teď mají. U veřejnosti jim to přidává na důvěryhodnosti a stačí k tomu jediné – peníze.

Nový domov pro digitální Sherlocky

Lidé z bezpečnostní a novinářské komunity Twitteru prorokují nezvratný konec, za kterým bude stát Elon Musk. Komentátor Jan Kordovský pro Seznam Zprávy dokonce napsal, že síť je „dávno mrtvá“ a novináři jen doufají, že z ní ještě vykřešou pár „titulků, příběhů, kliků a návštěv“.

Pochybuje i o tom, že Twitter nahradí jiná platforma. Nebude to ani nová síť Threads od společnosti Meta, která má fungovat na podobném principu. Boom těchto velkých, globálních sítí je totiž údajně již za námi.

Podobnou celosvětovou popularitu, jednoduchost komunikace a uživatelský mix veřejnosti a odborníků na jednom místě bude v době audiovizuálních médií jakákoli nová síť získávat jen stěží. Nepodařilo se to se to ani Mastodonu, kam se někteří novináři a analytici stáhli poté, co Musk koupil Twitter.

A týká se to i zmiňované OSINT komunity ověřovatelů. „Ti, kteří se tomu věnují, musí být propojení se světem, zpravodajstvím a diskuzemi uvnitř různých komunit. Proto byl Twitter pro OSINT perfektní místo,“ píše kde jinde než na Twitteru francouzský analytik Robert Baptiste. Podle něj taktéž síť zanikne a s ní i domov OSINTu.

Na tom, jestli si tahle komunita digitálních Sherlocků najde nové útočiště, přitom do značné míry závisí i důvěryhodnost investigativního pátrání a efektivita komunikace v krizových situacích.

Pop-up mobil Mobile (207451)
ReklamaSMR mobil článek Mobile (207411)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
ReklamaSMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
ReklamaSMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

ReklamaSkyscraper 2 Desktop (211796-4)