Moravské tornádo ukázalo i sílu internetu. Podívejte se na ucelený obraz přírodní katastrofy
Díky veřejným online zdrojům informací si každý může ověřit, jak ničivé bylo moravské tornádo z posledního červnového týdne. Sociální sítě, satelitní snímky a hustá síť zmapovaných ulic českého portálu Mapy.cz dávají dohromady ucelený obraz přírodní katastrofy. Ničivé tornádo tak slouží i jako případová studie vizuální investigace s využitím otevřených zdrojů.
Při živelních katastrofách a podobných krizových situací je důležité, aby se novináři vydali na místo a mohli co nejpřesněji informovat o události. Moravské tornádo – podobně jako třeba válečné konflikty nebo teroristické útoky – ale ukazuje i to, jak významnou hodnotu mají záběry místních, které pohroma zasáhla. Ti dnes díky sociálním sítím dokáží informace z místa dostat k veřejnosti dříve, než zpravodajská média.
To se stalo i na jihu Moravy. Když si 24. června po sedmé hodině večerní tornádo razilo cestu Břeclavskem a Hodonínskem, začala se na sociálních sítích objevovat první občanská svědectví. Videa větrného víru a zdevastovaných ulic se rychle stala virálními. Lidé, kteří se chtěli se světem podělit o svou zkušenost, vytvořili unikátní sérii záběrů, která podrobně mapuje běsnění tornáda. Je to užitečné i při zpětném pohledu.
Ničivý živel
„Ve večerních hodinách se vyskytly velmi silné bouře, z nichž některé byly takzvané supercely. Supercela, která postupovala z Horního Rakouska přes Břeclavsko a Hodonínsko dále do Zlínského kraje, byla přibližně v čase 19:10 – 19:45 provázena silným tornádem, které způsobovalo při povrchu značné škody v pásu dlouhém 26 km a širokém až 700 m,“ popisuje v předběžné zprávě Český hydrometeorologický ústav.
Tornádo zasáhlo především obce Hrušky, Moravskou Novou Ves, Mikulčice, Lužice a severní části Hodonína. Skončilo u obce Ratíškovice. Podle odborníků šlo o tornádo kategorie F4, což je druhý nejvyšší stupeň podle Fujitovy stupnice.
Jeho rychlost větru mohla dosahovat až 420 km/h a se svou silou dokázalo zničit i pevně postavené domy, pohazovat auta či z těžkých předmětů udělat vraždící projektily.
Právě tuto sílu řada místních zaznamenala na své mobilní telefony. Pravděpodobně i kvůli tomu, že v Česku tyto přírodní jevy nejsou běžné a lidé se s nimi dosud spíše nesetkali, vznikly často riskantní, ale unikátní záběry. Asi nejzajímavějším svědectvím je video Radovana O. z Lužic, který zachytil tornádo před svým domem, včetně rotujících předmětů uvnitř víru.
Po stopách tornáda
Videí aktivních občanů se ale na sociálních sítích objevilo daleko více. Společně vytváří ucelený obraz řádění tornáda na jižní Moravě, a to od jeho počátku na polích mezi Břeclaví a obcí Hrušky až po finální úsek za hodonínským Pánovem směrem k obci Ratíškovice.
Kombinace videí a volně dostupný internetových nástrojů, jako jsou satelitní snímky mapových aplikací a panoramatické snímky ulic českého portálu Mapy.cz, umožňuje poměrně přesně popsat dráhu ničivého živlu. Některé místa, jimiž tornádo procházelo, jsou tímto způsobem velmi snadno dohledatelná.
Jako příklad lze uvést video již zmíněného Radovana O., které ukazuje postup tornáda po lužické hlavní ulici Velkomoravská. Jako vodítko zde funguje zábradlí jeho domu, protější budovy, specificky zakřivená ulice a stromy. Při porovnání s českým „street view“ je jasné odkud tehdy vítr vanul.
Podobné to je v případě záběrů zničené hospody poblíž kostela v Moravské Nové vsi. Na videu viditelný kostel svatého Jakuba bez střechy je jasnou indicií k zjištění další polohy, kudy větrný vír prošel. Stačí přitom pomocí internetových vyhledávačů vyhledat kostely v zasažených obcích a záběr přiřadit ke správnému kostelu.
Komplikovanější ke geolokaci jsou záběry, na nichž nejsou takto na první pohled zřetelná vodítka. Mezi takové patří video publikované na Facebooku jistým Petrem Strakou. Tomu se podařilo zachytit vznik tornáda v polích mezi Břeclaví a obcí Hrušky. K dohledání místa, odkud jej pořídil, pomohl až specifický strom uprostřed pole.
Podobně je to s videem Petra Luzerta z Lužic, které publikovala Česká televize. V tomto případě k určení přesné polohy mohou pomoct specifické tvary a barvy střech, případně tvar oken. Při porovnání se satelitními snímky je zřejmé, že tornádo procházelo lužickou ulicí Lesní.
Podobným způsobem HlídacíPes.org dohledal i lokace z dalších vybraných videí, což umožnilo sestavit následující interaktivní mapu:
Jizva viditelná až z vesmíru
Využití online mapových aplikací umožňuje nejen popsat, jak tornádo postupoval, ale také přiblížit jaké škody napáchalo. S již zmíněnou funkcí street view lze snadno porovnat záznamy trosek po bouři a před ní. Zde je však potřeba brát v úvahu, že snímky ulic na portálech Google Maps a Mapy.cz mohou být i několik let staré. Některé rekonstrukce a nové stavby tak na nich nemusí být viditelné.
I tak jde o zajímavé svědectví destruktivní síly tornáda kategorie F4. Jedno z prvních videí, která se objevila, zachycovalo téměř postapokalyptický pohled na parkoviště v Moravské Nové vsi u komplexu společnosti Groz-Beckert Czech.
Podobné srovnání lze udělat udělat díky největšímu českému mapovému portálu téměř v každé ulici. Ten má totiž na rozdíl od světové verze zmapované i vedlejší ulice. Stejně tak nabízí 3D satelitní pohled, se kterým je možné do jisté míry zrekonstruovat letecké záběry pořízené po katastrofě. Například zde snímek leteckých záběrů Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje z Moravské Nové Vsi:
Vypovídající hodnotu mají i satelitní snímky oblasti před a po řádění tornáda. Ty ukazují jak jeho trajektorii napříč obcemi, poli i lesy na jižní Moravě, tak též jeho schopnost pustošit. Porovnat si pohledy na tamní krajinu z vesmíru může kdokoli přes aplikaci Sentinelhub, nebo přímo zde:
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
1 komentář
Groz-Beckert Czech je v Luzicich