Turecko a Egypt obnovují po deseti letech diplomatické vztahy. Počátkem týdne oznámily oba státy vzájemně jména svých nových velvyslanců. Egypt je tak po Izraeli, Saudské Arábii a Spojených arabských emirátech další z blízkovýchodních zemí, se kterou se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan snaží napravit pošramocené vztahy.

Diplomatické nepřátelství mezi Turky a Egypťany trvalo deset let. Teď se ho ministři zahraničí obou zemí rozhodli ukončit prohlášením o obnovení velvyslaneckých postů a o vyhlídkách na politickou a ekonomickou spolupráci.

Egypt je tak dalším z blízkovýchodních států, se kterým se turecký prezident za dobu své dvacetileté vlády zvládl dostat do zásadního konfliktu, aby posléze zjistil, že nepřátelství a napjaté mezinárodní vztahy dostávají jeho zemi do větší izolace. A to nejen té politické.

Erdogan postupně opouští silovou image „novodobého osmanského sultána“ a místo ní v posledním roce buduje spíše obraz vstřícného souseda, který si rád potřese rukou přes plot

„Prošli jsme důležitou fází normalizace našich vztahů. Od nynějška se už budou rychle vyvíjet v politických, ekonomických i dalších oblastech,“ citoval server Al Monitor nového tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana.

Turecko, které se během minulého roku ocitlo na pokraji ekonomického krachu a jehož měna čelila více než 80procentní inflaci, nutně potřebovalo pomoc ze zahraničí. Největší půjčku poskytl Ankaře Katar, který do turecké centrální banky poslal deset miliard dolarů. Pět miliard ale poskytla také Saudská Arábie, se kterou měla Ankara léta nepřátelské vztahy.

Finanční injekce „ze Zálivu“ se pro Erdogana v kritickém předvolebním období ukázaly být zásadní pomocí a jsou s velkou pravděpodobností i důvodem změn v Erdoganově zahraničně politickém nastavení k blízkovýchodním státům. Turecký prezident postupně opouští silovou image „novodobého osmanského sultána“ a místo ní v posledním roce buduje spíše obraz vstřícného souseda, který si rád potřese rukou přes plot. To se nově dotkne i Egypta.

Cesta k Saúdům vede přes Egypt

„Nemůžeme si dovolit luxus zůstat odděleni jeden od druhého,“ popsal spíše pragmatický důvod obnovení diplomatických vazeb s Káhirou ministr Hakan Fidan. Ankara v tomto případě zjevně nečeká finanční výpomoc, protože Egypt se sám potýká s těžkou ekonomickou krizí. V normalizaci vztahů vidí, kromě prohloubení vzájemného obchodu, spíše výhody stabilizace vztahů v rámci celého regionu. A to především opět se Saúdskou Arábií.

S tou se Turci střetávali nejen v Egyptě, ale třeba také v Libyi, když v probíhající občanské válce otevřeně podpořili mezinárodně uznávanou vládu Faíze Sarrádže, zatímco Rijád stál za rebelujícím generálem Chalífou Haftarem.

V případě Egypta na sebe obě islámské mocnosti narazily po puči v roce 2013, kdy současný prezident Abdel Fattáh al-Sísí podporovaný Saúdy svrhnul tehdejšího prezidenta Mohameda Mursího a odstavil od moci konzervativní islámské hnutí Muslimského bratrstva.

Erdogan se tehdy pasoval do pozice jednoho z jeho hlavních ochránců a mnoha členům Muslimského bratrstva, které Egypt prohlásil za teroristickou organizaci, poskytl v Turecku azyl. To posléze vedlo k úplnému rozvázání diplomatických vztahů mezi Ankarou a Káhirou i ke zhoršení už tak komplikovaných vztahů se Saúdy.

Už žádná charita

Saúdskoarabský korunní princ Muhamed bin Salmán ale pracuje na posílení vzájemných vztahů i postavení blízkovýchodního regionu v mezinárodní politice. Finanční půjčky, které státům v oblasti poskytuje, se mu vyplatí už jen kvůli zmíněným posunům v diplomatických vztazích.

Minulý týden se v Paříži sešel s egyptským prezidentem Sísím a jednali o půjčkách, které by Káhiře, podobně jako předtím Turecku, pomohly v hospodářské krizi. Egypt stejně jako Turecko trpí vysokou inflací, klesajícími devizovými rezervami a dalšími ekonomickými problémy. Káhira podepsala s Rijádem už vloni obchody za více než sedm miliard dolarů. Severoafrická země teď usiluje o privatizaci mnoha státních subjektů prodejem do Perského zálivu.

Saúdové ale zároveň s vylepšením vztahů mezi jednotlivými zeměmi dávají jasně najevo, že nehodlají působit jako „banka“ pro ekonomiky v tísni. Chtějí po Turecku i Egyptu záruky, že ke zlepšení stavu svých hospodářství podniknou potřebné kroky. Saúdskoarabský ministr financí Muhamed Al-Džadán už počátkem roku prohlásil, že království nebude poskytovat neomezenou přímou pomoc jiným zemím. Podobné prohlášení přišlo také z Kataru. Místní ministr financí Ali Al-Kuwarí řekl v květnu agentuře Bloomberg, že „pouhé poskytování grantů a charitativních investic už pro Katar neplatí“.

Je tedy možné, že se Egypťané mohou s Turky vzájemně inspirovat ke krokům, které by jim pomohly vyvést jejich ekonomiky z dlouhotrvající krize. Prohloubení vzájemných obchodních vztahů se k tomu nabízí. Turci do Egypta vyvážejí například automobily nebo ropný koks. Egypťané zas do Turecka vozí ropný plyn či propylenové polymery. Inflace turecké liry klesla v červnu na nejnižší úroveň od prosince 2021. Pohybuje se na 38,2 %. Egypt je na tom o něco hůř, inflace tam za poslední měsíc naopak stoupla z 38% na 40,3 procenta.