Turecko v souvislosti s tragickým únorovým zemětřesením řeší i osud dětí, které během katastrofy osiřely. Jedním z řešení je případná adopce „sirotků zemětřesení“, ta ale v zemi vyvolala bouřlivou debatu. Ředitelství pro náboženské záležitosti známé pod názvem Diyanet totiž vydalo velmi kontroverzní fatvu, v níž podpořilo sňatky sirotků s jejich adoptivními rodiči.

Celá kauza začala nenápadným dotazem na webových stránkách mocného náboženského úřadu. V sekci, kde veřejnost může klást otázky spojené s dopady ničivého zemětřesení, padl i dotaz, zda je možné adoptovat děti, které přišly kvůli zemětřesení o příbuzné.

Odpověď Diyanetu byla, že to možné je, stejně jako uzavřít s nimi manželství. Kontroverzní prohlášení, které někteří dokonce označili jako fatvu, tedy nábožensko-právní stanovisko, vysvětlil náboženský úřad tím, že by sirotci po svých adoptivních rodičích nemohli dědit, a proto je sňatek vhodnějším řešením. V odpovědi Diyanetu podle serveru Al Monitor doslova zaznělo:

„I když islám chválil ty, kteří pomáhají sirotkům nebo se o ně starají, neuznává adopci jako právní status.“ Názor náboženského úřadu, který má v Turecku obrovský veřejný vliv, vyvolal pozdvižení mezi sekulárními Turky a organizacemi bojujícími za práva žen a dětí.

„Zvrhlíci, patříte do pornoprůmyslu“

Ženská platforma pro rovnost (ESIK) obvinila Diyanet, že svým výrokem otevírá cestu ke zneužívání dětí. Unie tureckých advokátních komor výrok okamžitě rozporovala s tím, že porušuje tři články občanského zákoníku. V první řadě v tom, že zákon v Turecku zakazuje sňatky mezi adoptivními rodiči a adoptovanými dětmi. V druhé řadě pak právníci upozornili na nesmyslnost fatvy, protože turecký zákoník nedělá v rámci dědického řízení rozdíl mezi vlastními a adoptovanými dětmi.

Olej do ohně pak ještě přililo prohlášení populárního moderátora turecké televize Haberturk Fatiha Altayliho, který na sociální sítě napsal: „Co dělají zvrhlíci jako vy v instituci, jako je Diyanet?“. Zaměstnance organizace vyzval, aby šli raději pracovat do pornoprůmyslu. Reakce Diyanetu na sebe nenechala dlouho čekat. Na Altayliho podala trestní oznámení za vážné urážky a podněcování nenávisti vůči instituci a jejím zaměstnancům. Moderátor na to reagoval jednoslovným tweetem „Kasimpasa“, což ve volném překladu do češtiny znamená „Polib mi…“.

Po vyostřené debatě Diyanet sice původní odpověď ze stránek smazal. Vzápětí ale vydal tiskové prohlášení, ve kterém obvinil „lidi zlé vůle“ z překroucení původního smyslu rozhodnutí úřadu a obvinil je z toho, že chtějí osiřelé děti nechat trpět. V prohlášení sice úřad potvrdil, že turecké zákony by měly být respektovány, zopakoval ale svůj původní názor, že „adoptované a pěstounské děti nejsou podle islámu považovány za příbuzné“.

To vyvolalo další vlnu veřejné nevole. Nezisková organizace se sídlem v Istanbulu „Women and Children First“ na náboženský úřad podala oficiální stížnost za podněcování k porušování zákona a zneužití pravomoci úřadu.

Nebezpečné statistiky

Diyanet nevyvolal podrážděné reakce mezi sekulárními Turky poprvé. V minulosti už musel ze svých stránek vymazat fatvu, ve které tvrdil, že dívky se podle islámu můžou vdávat v devíti letech a chlapci ve dvanácti, což je v přímém rozporu s tureckým zákonem.

Podobné fatvy jsou navíc podle lidskoprávních organizací velmi nebezpečné, protože pro nábožensky konzervativní část společnosti v podstatě „legalizují“ nezákonné chování. Potvrzují to i statistiky.

Německá Nadace Heinricha Bölla vypracovala před šesti lety podrobnou zprávu o dětských sňatcích v Evropě a podle ní je to právě Turecko, které vykazuje nejvyšší počet sňatků nezletilých v Evropě. Zpráva uvádí, že do každého pátého manželství v zemi vstupuje nevěsta mladší osmnácti let. Podle Tureckého statistického institutu uzavírá manželství před dovršením zletilosti 17,9% dívek v zemi.

Podle odborníků ale může být toto číslo mnohem vyšší, protože zejména ve východní a jihovýchodní Anatolii uzavírá řada párů sňatek pouze před náboženskými autoritami, tudíž nejsou ani oficiálně registrovány. Výjimkou tak nejsou ani dětské sňatky.

Šestiletá nevěsta

O jednom takovém manželství se koncem minulého roku rozhodla promluvit v tureckých médiích dcera vůdce nadace přidružené ke konzervativní sunitsko-súfijské sektě Ismailaga. Ta ji jako šestiletou provdala za 29letého člena sekty, který ji měl brzy po sňatku začít sexuálně zneužívat a manželství oficiálně „konzumoval“, když dovršila věk osmi let. Dívka po více než deseti letech opakovaného znásilňování a fyzického týrání požádala o rozvod a proti svému manželovi a rodičům podala trestní oznámení.

Její svědectví vyvolalo skandál. Opoziční poslanci téma zvedli během jednání o rozpočtu i na půdě parlamentu a požadovali vysvětlení po vládní Straně spravedlnosti a rozvoje. Ta je známá tím, že konzervativní islámské sekty spíše podporuje, nakonec ale celý incident odsoudila.

„Informace, že jedno z našich dětí bylo ve věku šesti let vystaveno zneužívání, hluboce otřásla našim svědomím,“ napsal na Twitteru Mustafa Sentop, předseda parlamentu a nejvyšší představitel Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Dodal, že případ se bude řešit soudně a zapojilo se do něj i ministerstvo pro rodinu a sociální služby. „Budeme sledovat celý proces, aby byly všechny aspekty incidentu objasněny a odpovědní lidé dostali ten nejpřísnější trest,“ vyjádřil se k obviněním Sentop.

Náboženské sekty, ale i zmiňovaný vysoký náboženský úřad Diyanet, nemají mezi liberálními Turky dobrou pověst právě kvůli praktikám zneužívání dětí. Ačkoliv soudně se kauza sekty Ismailaga bude řešit poprvé, pro tureckou veřejnost nejde o nové téma, což dokazuje i loňské prohlášení známé turecké zpěvačky Gulsen.

Ta si veřejně v žertu rýpla do člena své kapely s tím, že je určitě perverzní, protože „studoval u imáma Hatipa“. Odkazovala tím na náboženské střední školy, mezi jejichž absolventy patří mimo jiné i turecký prezident Erdogan. I tento zdánlivě nevinný vtípek měl soudní dohru. Zpěvačka se musela hájit proti obvinění z podněcování náboženské nenávisti.

Tisíce výtisků koránu jako pomoc obětem

Ředitelství pro náboženské záležitosti Diyanet za vlády prezidenta Erdogana nabylo značného vlivu. Jeho roční rozpočet převyšuje rozpočty některých ministerstev a v souvislosti se zemětřesením se ukázalo, že na něj nestačí ani rozpočet tak důležité instituce jakou je Úřad pro řešení následků katastrof (AFAD). Zatímco jeho roční rozpočet dosáhl vloni 12,6 miliardy tureckých lir, Diyanet operoval s rozpočtem 16,1 miliardy tureckých lir.

V rozpočtu pro rok 2023 se tento rozdíl ještě prohloubil. Zatímco AFADu vláda podle agentury Reuters snížila rozpočet o třetinu, tedy na 8,08 miliardy lir (429 milionů dolarů), Diyanetu navýšila rozpočet o 117%. Turecký nezávislý zpravodajský server Rudaw uvedl, že v plánovaném rozpočtu na letošek měl náboženský úřad vyhrazenou sumu 35,9 miliardy tureckých lir.

Do jaké míry tento nepoměr může změnit nedávné zemětřesení, není jasné. Nové údaje zatím nejsou k dispozici. Za pozornost však stojí zvýšené aktivity Diyanetu po katastrofě, kdy náboženské ředitelství do oblasti postižené zemětřesením poslalo 15 tisíc výtisků koránu a stovky islámských duchovních.

Úřad se v posledních letech snaží hodně cílit na mládež a děti a vychovat tak novou generaci pravověrných muslimů. Financuje rostoucí počet náboženských škol nejen v Turecku, ale i v zahraničí. Rozšířil po celé zemi kurzy výkladu koránu pro předškoláky, provozuje i televizní kanál zaměřený na mladé věřící. Přitom je sekulární částí turecké veřejnosti průběžně kritizován za postoje namířené zejména proti liberálům, ženám a LGBT komunitě.