Migrace do Evropské unie: přes dva milióny lidí ročně. Data, která překvapí
V posledních letech v zemích Evropské unie pravidelně získává povolení k pobytu 2 – 2,5 miliónu lidí ze třetích zemí. Na špici přitom nejsou uprchlíci, o nichž dennodenně referují média, ale lidé z Ukrajiny, USA, Číny a Indie. Ostatně i česká vláda se shodla na udělování rychlejších pracovních víz pro Ukrajince.
Vstřícnost k cizincům ukazují oficiální statistiky Evropské unie zaměřené právě na udělení povolení k pobytu (pro účely statistiky – jakékoli povolení umožňující cizincům z třetích zemí legální pobyt v délce nejméně tří měsíců) ať již z důvodu zaměstnání, studia, scelení rodin, ale i na základě mezinárodní ochrany uprchlíků.
V roce 2014, za nějž jsou k dispozici kompletní data, země Evropské unie v součtu vydaly 2,3 miliónu povolení k pobytu. Počet udělených povolení se v posledních osmi letech pohybuje setrvale v rozmezí dvou až dvou a půl miliónu lidí.
Je tedy zjevné, že aktuální problémy s příjímáním imigrantů nespočívají v pouhém faktu jejich počtu, ale v tom, z jakých zemích přicházejí, z jakých důvodů, z jakého zázemí pocházejí a nakolik jsou ochotní přizpůsobit se novému prostředí a začít v něm pracovat či studovat.
Ukrajinci do Polska a Česka
Nejotevřenější k cizincům (detailní tabulka níže) není podle údajů Eurostatu Německo či Švédsko, ale Británie. Na druhém místě je – možná poněkud překvapivě – Polsko. Hlavním důvodem jeho hranice s Ukrajinou; právě Ukrajincům Polsko udělilo 247 397 povolení k pobytu, 81 % lidí z toho získalo pracovní povolení.
Počty udělených povolení k pobytu a jeho důvody
(celkový počet/ scelování rodin/ vzdělávání/ zaměstnání/ ostatní – zahrnuje uprchlíky)
Ukrajinci získali v roce 2014 vůbec nejvyšší počet povolení k pobytu v Evropské unii: v EU se jich alespoň krátkodobě usadilo 302 772. Česká republika je ve vztahu k Ukrajincům druhou nejotevřenější zemí EU, Česko jich přijalo (udělilo právo pobytu) 12 867, třetí Itálie 8751.
Velká Británie v roce 2014 vydala celkem 568 tisíc povolení k pobytu, Polsko 355 tisíc, třetí Německo 238 tisíc. Spolu s Francií (218 tisíc), Itálií (204 tisíc) a se Španělskem (189 tisíc) tato šestice zemí udělila 75 % všech povolení k pobytu lidem z třetích zemí.
Česká republika v roce 2014 dala povolení k pobytu 35 458 lidem. Nejvíce Ukrajincům, s větším odstupem (viz tabulka) Rusům, Vietnamcům, Američanům a Kazachům.
V přepočtu na tisíc obyvatel tím Česko patří k evropskému průměru (na špici jsou v tomto ohledu Malta, Kypr, Švédsko a Polsko).
Studium, práce, rodina
Přitažlivost „jedničky“ v udělování povolení k pobytu, Británie, je do značné míry dána možností studia na tamních školách (37 % případů) – v roce 2014 získalo potřebné razítko 177 tisíc lidí. Právě Británie přijala tvrdá opatření vůči imigrantům a nově příchozí ze zemí mimo EU si pečlivě vybírá. Tomu nasvědčuje fakt, že v roce 2014 udělila povolení k pobytu 136 tisícům občanů USA, 74 000 Číňanům a 73 000 Indů.
Nejvíce povolení k pobytu získali v Evropské unii Ukrajinci (303 tisíc), občané USA (199 tisíc), Číňané (170 tisíc), Indové (135 tisíc) a Maročané (96 tisíc).
Jednotlivé země EU a národnost cizinců s uděleným povolením k pobytu
Důvody imigrace do EU jsou velmi různorodé. Zatímco v případě Rusů, Turků a Maročanů převládá scelení rodin, u Ukrajinců a Indů je to odchod za prací, u Číňanů a Brazilců vzdělávání (což je také důvodem, proč v Irsku z cizinců ze třetích zemí nejčastěji získávají povolení k pobytu Brazilci) .
„Jiné důvody“ (kam statisticky spadají i uprchlíci) vedou především u Syřanů a Bělorusů.
Logickou námitkou, že data za rok 2015 budou s ohledem na migrační a uprchlickou krizi vypadat zcela jinak se zabývá čerstvá analýza známého bruselského think-tanku Centrum pro evropská politická studia:
„Není to tak jisté. Roky 2008 – 2014 zahrnují období Arabského jara i nárůst uprchlické vlny ze severní Afriky a ve statistikách a důvodech udělení povolení k pobytu se to neodrazilo,“ konstatuje analýza. Příčiny toho, proč lidé z třetích zemí do Evropy přicházejí, jsou podle ní překvapivě stabilní.
„Klasičtí“ uprchlíci tvoří jen 29 % z těch, kdo získají povolení k pobytu v EU, 21 % přichází za studiem, za prací 25 % a kvůli scelování rodin taktéž 25 %.
„I když téma uprchlíků má největší mediální pozornost, fakta ukazují, že tvoří pouze čtvrtinu z vydaných povolení k pobytu v EU,“ konstatují na základě dat Eurostatu analytici CEPS.
Omezí se scelování rodin?
„Celkově nejvíce lidí v zemí EU, 680 tisíc, získalo povolení k pobytu na základě rodinných důvodů, respektive scelení rodin, na druhém místě s 577 tisíci jsou „ostatní důvody“, kam patří například mezinárodní ochrana uprchlíků, 572 tisíc lidí dostalo povolení k pobytu pro účely zaměstnání, půl milionu povolení bylo uděleno pro účely studia,“ shrnuje statistická zpráva EU. V podobných poměrech se důvody udělení práva pobytu v zemích EU pohybuje dlouhodobě.
Data za rok 2015 budou ale nepochybně zajímavá. Podobně i další vývoj v ochotě přijímat v Evropské unii cizince ze třetích zemí. Například politici Rakouska a Německa veřejně hovoří o tom, že právo na scelování rodin uprchlíků by se mělo omezit.
Dánsko už dokonce schválilo nové zákony, které zpřísňují podmínky pro získání pobytu a posouvají lhůtu pro spojování rodin z jednoho roku na tři.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Investor Brůna: Realitní perly na dálniční sňůře na jih. Hluboká, Písek, Budějovice
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
2 komentáře
Při EVIDOVANÉ domácí nezaměstnanosti cca 450 000 práceschopných obyvatel a to v době konjunktury minimálně to hlavní části ekonomiky (exportní), je tlak na dovoz pracovní síly selháním systémů vzdělávacího, sociálního, preventivního i výkonného (v oblasti pozitivního ovlivňování zaměstnanosti)…dalo by se říci , že jde o obrovské selhání státu i relevantních privátních, respektive hybridních organizací a institucí.
Je vůbec otázkou, zda některé z nich spíše na byznysu se zařazováním lidí dom pracovního procesu pouze neparazitují, pakliže své klienty nahrazují dovozem odjinud. Zda jejich přínos není pouze nákladným nesmyslem.
Dovozem pracovní síly vzdělané, elitní…ze zemí jako je Ukrajina, jako jsou země africké…dopouští se pak dovozci víceméně dosti závažného mezinárodního zločinu, známého pod eufemistickým názvem “ luxování elit“. Kdy takovéto procesy vedou k jedinému – k dalšímu úpadku zemí generujících uprchlíky a k růstu motivací tamních lidí k odchodu. Jistě ale je takto neokoloniálním způsobem oslabená země příležitostí – jak tam později levně nakoupit pozemky, firmy, prodejní sítě atd., zda je toto zamýšleným cílem těch, kdož mají zájem na dovozu jak levné, tak i kvalifikované pracovní síly z takovýchto zemí – to asi těžko zjistíme, možná tak daleko nejsou schopni dmyslet své zvrácené pohnutky a své fatální selhání (pokud se nějakým způsobem podílejí na domácím systému pozitivního ovlivňování zaměstannosti).
Moudrá je politika Pay for Stay. Jak ve vztahu k domácím obyvatelům (kvalitnější vzdělávání, kvalitnější práce s nezaměstnanými….), tak i ve vztahu k těm , které chceme odněkud ukrást, jakožto i k těm , kdož se kradou k nám ( a v některých případech tak vykrádají i svou vlast). Od hlupců a grázlíků nelze však očekávat výkon moudré politiky, od takových lze očekávat pouze různé chytráctví, nákladné improvizace či skryté nebo zjevné zlodějny, potažmo naprosté hlouposti.
Už z prvního odstavce „..získává povolení k pobytu a níže pak udělování .. víz . Je patrný rozdíl. Totiž jestliže někdo požádá napřed o vízum, to mu ten stát vydá a až potom do něj legálně přijde, je naprosto v pořádku a plně pod kontrolou každého státu.
Ostatně asi je jasné, že když takové vízům stát vydává, tak se už ujistí že ho to nebude nic stát (naopak si obvykle nechá ještě za jeho vystavení zaplatit). Nemusí zajišťovat legálnímu migrantovi ani bydlení ani obživu ani kapesné, dokonce ho ani nemusí na vlastní náklady učit místní jazyk, ani místní způsoby.. To jde všechno na migrantův účet. A kdyby snad porušil místní zákony či společenské normy,tak zrušit mu to vízum a poslat šupem domů je maličkost…