Mediální byznys v Česku: Honitrapky, trollové na míru a hybridní Andrej Babiš
Psal se červen roku 2013, kdy zazněla památná věta: „Dnes som mal hodně vystrašených otázek či nebudu zasahovat novinářům do řemesla. Samozřejmě ne, hned by se to rozneslo a byl bych mrtvý muž.“ Na Twitteru se tak svou typickou českoslovenštinou svěřil Andrej Babiš krátce poté, co oznámil koupi mediální skupiny Mafra. Přinášíme ukázku z knihy HlídacíPes.org „Šok! Hrůza! Média!“, která se týká postupné oligarchizace českých médií.
Od té doby totiž uplynulo hodně vody. A hodně se toho stalo, co se týče kumulace mediálních statků v rukou českých (a slovenských) miliardářů.
Nikdo samozřejmě „zasahovat“ nehodlá.
„Nákupem společnosti CME, respektive jejích mediálních aktivit v pěti evropských zemích, sledujeme především cíl doplnit náš telekomunikační byznys ve střední a východní Evropě. Chceme využít synergie mezi tvorbou mediálního obsahu a jeho distribucí. Naším motivem je tedy především rozvíjení telekomunikačního a mediálního byznysu. CME je dobře fungující společností a po jejím převzetí neplánujeme žádné překotné zásahy do jejího fungování,” uvedl letos například v tiskové zprávě ke koupi CME a potažmo Novy Petr Kellner.
Fakta jsou taková, že všechny tuzemské velké mediální domy ovládají nejbohatší Češi. Začali s tím Ivan Zach (skupina Prima) a Zdeněk Bakala (Aktuálně, Hospodářské noviny, Respekt), pokračovali Andrej Babiš (iDnes, Mladá fronta Dnes, Lidové noviny, Rádio Impuls) a Daniel Křetínský (Blesk, Reflex, Frekvence 1, Evropa 2), následoval Marek Dospiva a jeho Penta (Deník, Překvapení, TV magazíny) a proces teď dokončuje Petr Kellner (skupina Nova). V mezičase do médií razantně investoval i Ivo Lukačovič (TV Seznam, Zprávy Seznam, Novinky).
Andrej Babiš koupil Mafru, aby podpořil své politické ambice. Další oligarchové po něm též nenakupovali proto, aby zbohatli na mediálním byznysu, ale aby podpořili – či ochránili – své další podnikání a sami sebe. Tehdy zazněla památná slova o „atomovém kufříku“. To vše se projevuje na obsahu a míře svobody, kterou redakce mají.
My se trochu vrátíme v čase, do doby, v níž začíná naše vzpomínka a ukázka z knihy.
Mediální hybridní válka
Andrej Babiš se nespokojil s Mafrou a přikupoval další média. Prvním na řadě bylo hned v listopadu 2013 nejposlouchanější Rádio Impuls, v říjnu 2018 přibylo vydavatelství převážně ženských magazínů Bauer Media.
Zakladatel HlídacíPes.org Ondřej Neumann nákup a jeho souvislosti pro oborový časopis Marketing a média okomentoval následovně: „Pojem hybridní válka začíná i v tuzemsku zdomácňovat. Ve zkratce jde o to, že agresor se tváří, že neútočí, a přitom začíná obsazovat cizí území. Prvním – a klíčovým – bojištěm je mysl lidí.“
Alexandra Alvarová ve své knize Průmysl lží popisuje vějičky, na které jsou lákány různé skupiny obyvatelstva. Takzvané HONITRAPKY (z honey trap – medová past) jsou ženské trollky mířící na sexuálně strádající muže. Stačí sexy fotka stažená z nějakého pornoserveru, trocha pochopení pro mužské stesky a úspěch je prý zaručen. To cesta do ženských hlav přes polooděného svalovce nevede. Veleúspěšný je naopak troll SESTRA. Vyskytuje se na maminkovských a dalších ženských serverech a mezi debatou o dětském papání či vyměšování sází do myslí maminek tu strach z běsnících imigrantů, tu obdiv ke způsobu, jakým by s podobným šmejdem zatočil takový Vladimir Putin.
Každému z nás je vymyšlen „troll na míru“. O tom žádná. Tato kniha přijde člověku na mysl i ve chvíli, kdy zjistí, že Mafra se díky nákupu časopisů Bauer Media stala největším vydavatelem tiskových titulů. Každým vydáním osloví 3,5 milionu lidí. Na internetu lze dohledat, že internetové tituly Agrofertu pak měsíčně čte 7,4 milionu reálných uživatelů a „koncernové“ Rádio Impuls naladí víc než milion posluchačů denně. A tuhle mediální sílu má plně k dispozici předseda vlády Andrej Babiš. Milionkrát se může zaklínat tím, že s Mafrou (a Agrofertem) nemá nic společného. Vždy znovu a znovu ho fakta usvědčí z účelového mlžení. Naposledy se jeho šarádou se svěřenskými fondy nenechal oblafnout obecní úřad města Černošice, když mu vyměřil dvousettisícovou pokutu za střet zájmů (a nadřízený krajský úřad ji zase zrušil).
Andrej Babiš dávno pochopil, že v boji o mysl lidí nejde jen o zpravodajské tituly typu iDnes.cz či Lidové noviny, nýbrž i o magazíny Chvilka pro tebe, Ano, šéfe! či Motor. Jimi může mediální divize jeho Agrofertu skrytě působit i na lidi, kteří si na ulici odmítnou vzít jeho koblihu či se nahlas smějí billboardům jeho hnutí oznamujícím, kdo všechno má mobilní číslo na velkého šéfa.
(Nejen) mediální byznys Andreje Babiše
Jak? Třeba fotkami miliardářovy „ženy z lidu“ nakupující v Tescu polotovary na rodinný oběd, případně recepty od kuchyňské linky hejtmanského kandidáta. („Mámo, ta Monika je úplně obyčejná ženská. A jak to mají s Andrejem kvůli té jeho politice těžké…“)
Vítejte ve světě hybridní politiky. A mějte na paměti, že Babišova mediální palebná síla míří i na vás!
Jistě, skupování nejrůznějších mediatypů pod jednu střechu dává ekonomický smysl. Na reklamním trhu uspějí jen ti nejsilnější. V případě Andreje Babiše ale nákup ženských magazínů bude mít jistě i vedlejší „pozitivní účinky“.
Dlouholetá redaktorka a šéfredaktorka ženských časopisů Michaela Kramárová vzpomíná, že za jejích časů měly v Bauer Media striktní zákaz psát o politicích: „Ani rozhovor třeba s nějakou mladou zajímavou političkou nepřipadal v úvahu.“ A dodává, jak jí před několika lety volal marketingový poradce Andreje Babiše Marek Prchal, jestli by nechtěla s Babišem udělat rozhovor. „Že nebude říkat žádné politické věci, že ho jen představíme jako otce od rodiny, že má rád psy a tak. Řekla jsem mu, že ani náhodou. A za čtyři roky si to koupil,“ usmívá se teď už bývalá šéfredaktorka Ženy a život, titulu z portfolia někdejšího vydavatelství Bauer Media, které si koupil Andrej Babiš.
HlídacíPes.org v mediálním archivu dohledal, že kupříkladu bulvární ženský časopis Rytmus života, jenž o Babišovi během čtyř roků předtím nenapsal ani řádku, na konci dubna 2019 v rubrice Hvězdám na stopě referoval o romantice, kterou manželé Babišovi prožívali v Maroku. O Andreji Babišovi a Monice Babišové přidal několik nových textů i magazín Pestrý svět.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Kdo jsou poradci šéfa ČT Součka. Televize hledá seznam jmen už měsíc a půl
Aleš Rozehnal: Charta pracovníka ČT, kterou navrhuje Jan Souček, je protiústavní
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
16 komentářů
Pane R.Malecký, jelikož mně Vaše tvorba nejvíce „chutná“, tak přednostně přeji Vám krásné Vánoce, pevné zdraví, svěží mysl a nadále dostatek „koření“ pro tvorbu i v roce 2020. Všiml jsem si, že Vaše články jsou málo komentované, ale nevěšte hlavu, ty jsou totiž tak dobré, že k věci není mnohdy co dodat. Naopak je vidět hádání se „komentátorů“ s autory jiné tvorby z vaší redakce, což možná svědčí o neúplnosti zpracování tématu.
Komu jste věnoval dnešní dílo je zřejmé a proto jen upozorním na včerejší pořad na TV Barandov – souboj ? Soukup versus AB v myšlenkovém i řečnickém ranku a já to „nedodíval“, třeba tam najdete inspiraci pro další legraci.
Závěrem přeji nejen Vám, ale i celé redakci vše nej v novém roce 2020 a díky za poctivou práci a dobrou tvorbu. Weber.
Příjemný den. Děkuji za Roberta i celou redakci. Přejeme klidné svátky a super rok 2020!
Skutečně potřebný článek, chce se říct – více takových … ( ano, jde o reminiscenci na Klausovo : „Více takových Železných“). A výborně napsaný. Děkuji.
K čtvrtečnímu pořadu na TV Barandov jen toto: protože na Soukupa i Babiše jsem přímo alergický (jak na buranskou tvář a gesta Soukupa, stejně jako na krysí ksicht Babiše), nedíval jsem se , ale poslouchal, ovšem nedoposlouchal (také). To Babišovo skřehotání, to jeho „já, já, nebo my, my“ a k tomu navíc Soukupovy záměrně naivní otázky, to je ještě více nasírací, než když někteří, jejichž otcové a dědové patřili k horlivým znárodňovatelům majetků (i mé rodiny), houfně vykřikují jak se trpělo za komoušů a jak všichni kdo byli nestraníci měli strašný život. Při tom právě z jejich řad se rekrutují ti, co v privatizaci ukradli co se dalo, ba i nedalo, dodnes beztrestně, a ještě dnes se soudí s restituenty o jejich oprávněných nárocích (co zbylo po komunistech, ukradli současní „demokrati“).
Zdravím. Přeji příjemné svátky , ale z vašeho komentáře jsem trochu zmatený.I když Soukupa moc nemusím (podle mně je moc chamtivý a podlézá prezidentovi i jiným…) Prostě je na penízky. Na druhé straně o Babišovi bych si rád podebatoval. Nevím na které jste straně, ale myslím, že nejste fanatik a uvažujete stejně jako já.Víc takových lidí.
Příjemné svátky.
Jsem na „své“ straně. Věřím svému rozumu a vždy jsem se snažil myslet, tak říkajíc kriticky, ve smyslu toho slova. Jsem přesvědčen, že Babiše skutečně vytvořila devadesátá léta minulého století, doba privatizací všeho a za každou cenu, ale to je na dlouhou debatu a na to, co se stalo, se nemůže odestát, ale potěšil jste mě, že nejsem sám, kdo vidí věci tak, jak doopravdy jsou. Snad nás bude časem i přibývat a „věci se pak pomalu vrátí na své místo“.
Také já Vám přeji příjemné svátky.
Studená válka a Hybridní válka. Obě stvořili Sovětští potažmo Ruští Architekti. Za obě by měli získat anti Nobelovou cenu míru, aby se to veřejně vědělo, čím obohatili tento Svět.
A dnešní Čeští představitelé moci, jsou na čí straně, že tak vehementně zneužívají Ruské Gerasimovy doktríny?
ANO zanedlouho už bude úplně nejlépe na věčné časy a nikdy jinak.
Jestli se tento národ s třiceti procenty divných obyvatel, s touhou po vůdcích, nemorálních vzorech a bez pudu sebezáchovy, nevzpamatuje, tak si to nekonečné dobro zaslouží.
PS: Děkuji za knihu, jsem jen v polovině :-).
Celé redakci přeji krásné prožití vánočních svátků a nekonečnou odvahu do nového roku.
smazáno tak znova—asi si pleteš pojmy a dojmy— babiš byl zvolen za podpory a přispění nadpolovičního počtu oprávněných voličů a dokonce téměř polovinou všech obyvatel česka,–to za 1) Jestli se tento národ s cca 50% procenty divných obyvatel, s touhou po nemorálních vzorech,
bez pudu sebezáchovy, nevzpamatuji, tak si to nekonečné zlo zaslouží. to za 2)
Pane Pepo, já nikdy soudruh nebyl a tykání není slušné.
Ostatní bez komentáře. Hezké vánoce.
Pěkný článek. Jinak už dlouho tvrdím, že největší střed zajmu AB je právě vlastnictví médií. Jasně, Agrofert, Capak, ale to je jen malá domu (i když to nakonec odneseme všichni), ovšem ovlivňovat mysl lidí skrze média, je mnohem větší zbraní. A mrzí mě, že právě toto se v kauzách ohledně těchto střetů zájmů řeší nejméně.
Jiné téma,Echo 24 zrušilo diskuzi údajně proto, že příspěvky byly hrubé.Na jiných diskuzích byly a jsou mnohem horší a přesto jsou stále.Stojí za úvahu proč se tak stalo?
Víte, ta otázka je složitější. Protože, tvrzení že „..zrušilo diskuzi údajně proto, že příspěvky byly hrubé“ je zavádějící. Pokud by to byly příspěvky hrubé= vulgární, tak ty mohou poměrně snadno zabezpečit i jen počítačové roboty, které dle slovníku ty příspěvky s vulgárními výrazy automaticky zablokují. (Těch zase není tolik). A jestli toto nějaká redakce nedělá, tak asi spíše záměrně, aby tím sama demonstrovala vysokou míru hrubosti diskutujících.
Jenže, vedle významu hrubé=vulgární, se dnes používá i význam hrubé=politicky nekorektní. A to už je problém, protože toto už boty samočinně nezvládají a musí se na to nasadit masa cenzorů, což samozřejmě není zadarmo…
ECHO 24 je soukromý podnik a některému z majitelů se nelíbilo to, že diskutéři se pokoušeli myslet a psát o tom, co si o současnosti myslí; nic slušného to skutečně není.
Každý novinář je z něčeho placen. Například tento článek byl napsán někým taky proto, protože se i novinář musí něčím živit a psát na objednávku svého zaměstnavatele, tentokrát ale psát proti Babišovi. Skutečnost je ovšem taková, že mnohem větší část médií je v rukou vlastníků, kteří bojují proti Babišovi a chtějí jej všemi způsoby zlikvidovat, jelikož mají k tomu své důvody. Co tak poreferovat i o ostatních, co mají vliv na média a ovlivňují veřejnost ke svému soukromému prospěchu ? A o těch veřejnoprávních už je škoda vůbec něco připomínat. Pamatuji si dobře dobu komunistické protizápadní propagandy, dneska vidím, že je všechno v podstatě stejné, jen se východ se západem přehodily o stoosmdesát stupňů a politické školení jede opět na plné obrátky.
Kupte si naši knížku, ze které je tato ukázka. Píšeme samozřejmě i o dalších mogulech…
Jenomže to není žádná hybridní válka, to je defakto product placement, tedy včetně těch politických produktů. Připomeňme si americký termín „soap opera“, který se u nás raději v médiích moc nepoužívá, kdy jsou americkým hospodyňkám, mezi jejich ženskými seriály marketingově nabízeny ->nejenom<- prací prostředky..
A bohužel, právě tato dlouhodobá zkušenost, zejména našim společenským elitám chybí – ty se dokázaly pouze přepolóvat (východ špatný, západ dobrý), ale aby si připustily, že ve společnosti může koexistovat řada různých legitimních názorů – a každý je může svobodně šířit – i tímto způsobem – to už přijmout nechtějí.
Jaký je to omyl, ukazuje česká úprava slavné povídky od pana Bradburyho – ve které cestující časem pozmění minulosti – a při návratu do svého času zjistí, že tím změnili výsledky právě proběhlých voleb. Ovšem, tento závěr je pro amerického čtenáře pouze anekdotickou pointou – protože v jejich pojetí demokracie se "pouze" zvolil jiný kandidát z jiné strany , na pár let do dalších volen, takže…slušně řečeno nic..
Zatímco, v českém zpracování této povídky už to je totalitní diktátor, s výrazně fašistickými rysy….