Bývalý ministr obrany Alexandr Vondra předal v roce 2011 vyznamenání Josefu Mašínovi, Foto: MICHAL ŠULA / MAFRA / Profimedia.

Medaile pro Mašíny opět nebude. Památek na jejich odboj je ale v Česku hned několik

Napsal/a Robert Břešťan 7. března 2022
FacebookTwitterPocketE-mail

Prezident Miloš Zeman plánuje dnes, 7. března (u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka), předat státní vyznamenání. Ceremoniál odložil kvůli pandemii covidu z tradičního termínu 28. října jak v roce 2021, tak v roce 2020.

Miloš Zeman se rozhodl udělit nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva například herečce Jiřině Bohdalové, kosmonautu a bývalému velvyslanci v Rusku Vladimíru Remkovi a posmrtně zakladateli skupiny PPF Petru Kellnerovi. Navzdory opakujícím se návrhům na seznamu bude naopak – již tradičně – chybět kdokoli z odbojové skupiny bratří Mašínů.

Naposledy prezidentovi poslal návrh na Medaili za hrdinství pro Josefa Mašína, který je posledním žijícím členem, a in memoriam pro Ctirada Mašína, Milana Paumera, Ctibora Nováka, Václava Švédu a Zbyňka Janatu, poslanec ODS Pavel Žáček. Při nynějším předávání státních vyznamenání se ale na „Mašíny“ opět nedostane.

Na druhé straně již v únoru 2008 předal při návštěvě USA čestnou plaketu předsedy vlády (nejde o oficiální státní vyznamenání) bratrům Mašínům tehdejší premiér Mirek Topolánek. V Praze pak medaili předal i Milanu Paumerovi.

Vyznamenání Zlaté lípy ministra obrany České republiky Josefu Mašínovi předal tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra – ceremonie se odehrála v září 2011 v Clevelandu při pohřbu Ctirada Mašína.

Památník tří odbojů

Spekuluje se však o tom, že by z USA, poprvé bezmála po sedmdesáti letech od svého dramatického útěku, mohl do Česka přijet Josef Mašín, poslední žijící člen odbojové skupiny.

Ten se už dříve nechal opakovaně slyšet, že se do Česka znovu nepodívá, dokud se nezmění politická situace – například vliv komunistů na tuzemskou politiku či to, že v justici působí i soudci, kteří tam byli i za komunismu. Není ale vyloučeno, že by nyní, po vypadnutí komunistů z parlamentu, názor mohl změnit.

Příležitost se nabízí letos v létě, kdy by měl být na někdejším rodinném statku Mašínových v Lošanech na Kolínsku slavnostně otevřen Památník tří odbojů.

Statek dostala po dlouhých soudních tahanicích zpět Zdena Mašinová, sestra Josefa a Ctirada a dcera generála Josefa Mašína, až v roce 2018. Od té doby běží veřejná sbírka, díky níž se někdejší rodný dům generála Josefa Mašína mění z ruiny na místo, kde by se prostřednictvím osudu rodiny představila moderní historie Československa.

Otevření lošanského památníku je v plánu na letošní 26. srpen, v den, kdy uplyne 126 let od narození někdejšího legionáře a později protinacistického odbojáře generálmajora Josefa Mašína.

Přestože politicky je jméno Mašín stále citlivé téma, ve veřejném prostoru je více památníků připomínajících jejich činy, či šířeji rodinu Mašínových a jejich přátele, než veřejnost obvykle tuší.

Připomínky skupiny bratří Mašínů

V Poděbradech byla v říjnu 2011 odhalena připomínka odboje bratří Mašínů. Na začátku lázeňské promenády je na mechanickém dětském orloji pojata jako plakát, který zve k orientačnímu běhu Poděbrady – Berlín.

V roce 2007 vznikla skrytá připomínka Ctirada Mašína. Dřevěná socha Politický vězeň v obci Rejvíz u Jeseníku odkazuje obecně na oběti komunistického režimu, nese ale vězeňské číslo Ctirada Mašína – A07159.

Již v roce 1991 byla na budově generálního štábu v Praze-Dejvicích odhalena pamětní deska generálu Heliodoru Píkovi a spolu s ní druhá, dedikovaná dalším popraveným vojákům z povolání. Je mezi nimi i Ctibor Novák, strýc bratrů Mašínů, který byl za účast v jejich odbojové skupině v květnu 1955 popraven.

V roce 2003 vznikla z iniciativy Milana Paumera v Poděbradech pamětní deska věnovaná manželům Mašínovým. Po úspěšném útěku svých synů na Západ byla Zdena Mašínová v roce 1953 zatčena, v roce 1955 odsouzena na 25 let, zemřela ve vězení v červnu 1956.

Symbolický hrob Zdeny Mašínové dala zhotovit v roce 1994 její dcera Zdena Mašínová ml. Mramorová deska je součástí Čestného pohřebiště politických vězňů v Ďáblicích. V rámci pohřebiště jsou připomenuta i jména dalších popravených v souvislosti se skupinou bratří Mašínů: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák.

Pamětní deska Milana Paumera byla odhalena v Poděbradech 6. října 2012. Do desky je zalita nábojnice s nápisem Berlín 31.10. 1953.

V roce 1970 – k 25. výročí vzniku SNB – komunisté odhalili pamětní desky dvěma příslušníkům SNB usmrceným členy skupiny bratří Mašínů – Oldřichu Kašíkovi v Chlumci nad Cidlinou a Jaroslavu Honzátkovi v Čelákovicích. Bez zajímavosti není, že na třetí oběť, zaměstnance národního podniku Kovolis Josefa Rošického, se s oficiální připomínkou v té době (a ani později) nedostalo.

Zatímco v Chlumci zůstala pamětní deska zachována, v Čelákovicích byla v roce 1994 uložena do místního muzea, odkud si ji pro výroční pietní akty půjčovala místní komunistická buňka. V roce 2016 se ale deska vrátila na původní místo. Právě násilná smrt těchto mužů je hlavním důvodem, proč pohled na činy bratří Mašínů i po desítkách let rozděluje českou společnost.


S využitím publikace Pamětní místa na komunistický režim v České republice Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)