Máte peníze? Vyhněte se Slovinsku, Belgii a Portugalsku, nabádá studie

Hledáte zemi, kde byste coby nadstandardně vydělávající ženatý cizinec respektive vdaná cizinka platili ze svých příjmů nejmenší daně? Pak se každopádně vyhněte Slovinsku, Belgii či Portugalsku. Nejlepší podmínky naopak v tomto ohledu nabízí Bulharsko a Kazachstán.

Moc peněz – ve srovnání s jinými – po vás nebude chtít ani Rusko. Vyplývá to z nejnovější studie americké společnosti AIRINC, kterou citovalo internetové vydání deníku The Wall Street Journal. Ta navíc ukazuje, že některé státy poskytují cizincům při placení daní nezanedbatelné výhody.

Graf je převzat z onlinové verze deníku The Wall Street Journal

AIRINC se zabývá analýzami celosvětové mobility a do tohoto průzkumu zahrnula 125 zemí z celého světa. Srovnávala tzv. mezní daňové sazby, tedy sazby, kterými se zdaňují vyšší příjmy. Z toho vypočítala, kolik by v jednotlivých zemích platil velmi dobře vydělávající ženatý cizinec.

Američané platí dvakrát

I když většina zemí uplatňuje jednotný systém zdanění, některé se snaží nižšími daněmi cizince přilákat. Například ve Španělsku platí kvalifikovaný přistěhovalec prvních pět let pobytu daň ve výši 24,75 procent ze svého hrubého příjmu, což je podstatně méně než nejvyšší mezní daň 51,9 procent. V Japonsku může být cizinci za určitých podmínek daň vrácena či podstatně snížena.

Studie nezahrnuje některé země jako například Saúdskou Arábii či Kuvajt, které daně z příjmu cizinců neřeší. Pro občany USA – podobně jako pro ty, kdo přicházejí například z africké Eritreje – je zase důležité zvážit skutečnost, že kromě daní, které platí v zemi svého působení, mají daňovou povinnost i vůči svým mateřským zemím.

Švédsko: něco za něco

A jak to tedy dopadlo: Nejpřívětivější zemí, co se zdanění příjmu týče, jsou Bulharsko a Kazachstán – obě s rovnou desetiprocentní daní. Nejhůře je na tom z pohledu lidí s vysokými příjmy Slovinsko, s mezní daní až 61,1 procenty výše výdělku v případě ženatého jedince. Následuje jej Belgie s 59,6 procenty.

Některé země ovšem sázejí na to, že se vysoké zdanění kvůli sociální stabilitě vyplatí. Ve Švédsku jsou daně jedny z nejvyšších, a země tudíž podle výše uvedených kritérií patří k „nejhorším“. Na druhé straně je zde nejpropracovanější systém sociálních a zdravotních služeb, na něž mají daňoví poplatníci nárok.

Česko není pro bohaté cizince žádný ráj

Česká republika cizince daňově nezvýhodňuje (naopak dosud si v některých případech nemohli pro výpočet daní odepisovat stejné částky jako zdejší občané).

Nejvíce vydělávající lidé bez ohledu na státní příslušnost zde navíc vloni, letos a nejméně ještě příští rok platí tzv. solidární daň, které se říká „milionářská“. To znamená, že kromě běžné daně z příjmu ve výši 15 procent (po odečtení výdajů) od nich stát vybere ještě dalších sedm ze zisku přesahující určitou částku (za rok 2014 se připlácelo za vše, co přesahovalo 1 245 216 korun).

Celá studie AIRINC  není mimochodem nic pro chudé. Na jejích internetových stránkách je k mání za sedm tisíc amerických dolarů. Analýza jednotlivých zemí včetně České republiky pak vyjde na 250 dolarů za kus.