Součástí „průvanu“ v České televizi a v Radě ČT avizovaného skupinou radních kolem Pavla Matochy měla být i změna systému vyřizování stížností. Těch nevyřízených podle Matochy nyní leží v Radě „mnoho set“. HlídacíPes.org Radu ČT před měsícem požádal o znění stížností, jimiž se za posledního půl roku zabývala. Žádost o informace podanou podle zákona 106 však radní ani neprojednali.

Agendu stížností řeší každé ze tří českých veřejnoprávních médií odlišně. V případě Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře je poměrně snadné se k tomu, na co si veřejnost stěžuje, dostat. Rada ČRo pravidelně zveřejňuje stížnosti i odpovědi na ně jako součást zápisů ze svých jednání; korespondenci s posluchači vyvěšuje na internet i rozhlasový ombudsman. Podobné, i když bez ombudsmana, je to i v Radě ČTK.

Česká televize však znění stížností nezveřejňuje. Podle ČT záměrně a z dobrých důvodů, zejména kvůli vysokému počtu diváckých podnětů; ročně jich do televize dorazí přes 110 tisíc.

Odmítnout šikanu

„Není v kapacitách stížnosti průběžně zveřejňovat a není ani žádný zákonný důvod, aby ČT alokovala lidské kapacity a peníze na takovou činnost. Každým podnětem, informací či stížností se Česká televize zabývá, eviduje ji a v termínech dle zveřejněných pravidel řeší,“ říká mluvčí ČT Karolína Blinková.

Do stížností diváků nedává až na výjimky nahlédnout ani televizní ombudsman Čestmír Franěk. V sekci „výběr z korespondence“ je za celý letošní rok zveřejněno šest dopisů diváků a ombudsmanovy odpovědi na ně.

„Česká televize zpracovává násobné množství podnětů a stížností než Český rozhlas (týdně něco přes dva tisíce), čemuž odpovídá i jiný systém práce, počet zainteresovaných pracovníků, posloupnost vyřizování atd.,“ říká Franěk s tím, že málo příkladů korespondence zveřejňuje s ohledem na ochranu osobních údajů.

Televizní ombudsman také odkazuje na dva roky staré nařízení generálního ředitele ČT Petra Dvořáka, které popisuje pravidla pro vyřizování stížností. Z celého dokumentu je patrná snaha ČT neutopit se v obrovském množství diváckých reakcí a zabránit tomu, aby televizi skrze stížnosti někdo záměrně zatěžoval, či – jak stojí přímo v dokumentu – šikanoval.

„Česká televize stížnost odmítne, jestliže se stížnost netýká podstatného porušení povinností České televize stanovených zákonem nebo Kodexem České televize, jestliže stížnost obsahuje hanlivý nebo urážlivý text, jestliže je stížnost prokazatelně triviální, neodůvodněná, hypotetická, opakovaná či jinak kverulantská a šikanózní,“ píše se v pravidlech.

Máte něco proti ČT? Pošlete mail

V Radě České televize ale právě sledujeme přesně opačný postup – skupina radních v čele s místopředsedou Pavlem Matochou se snaží co možná nejvíce snížit práh pro podávání stížností Radě. V říjnu schválila Rada Matochův návrh, aby u stížností podaných Radě elektronicky e-mailem stačilo napsat jen jméno a e-mailovou adresu, a nikoli plnou poštovní adresu. Ta přitom u stížností podaných poštou stále nutná je.

Hlasitým kritikem těchto kroků je dlouhodobě radní Zdeněk Šarapatka, který v e-mailových stížnostech „i se smyšlenými jmény a bez adres nebo vůbec nějaké identifikace stěžovatele“ vidí „jen další bič na ČT“.

„Takže si zítra založte padesát fejkových adres a do měsíce máte munice proti ČT habaděj,“ říká Šarapatka s tím, že podle Zákona o České televizi má Rada řešit jen stížnosti na generálního ředitele.

Radní Pavel Matocha (zvolen v květnu, nominovaly ho Spolek českých právníků Všehrd, Šachový svaz ČR a CES VŠEM) agendu stížností používá jako argument proti současnému fungování České televize – včetně Rady ČT – dlouhodobě.

„Já občas komunikuju s některými stěžovateli, když mi zavolají nebo napíšou a mají pocit, že by se ty jejich stížnosti přece měly dávno řešit, já jim v tom musím dát za pravdu, ale my to musíme systematicky nastavit a tlačit a měnit a nedá se to řešit tak, že si vybereme dvě stížnosti a ty rychle zodpovíme a spousta dalších se jich ztratí a propadne. Nejdřív musíme mít přehled o všech stížnostech, pak se musí nastavit systém, jakým způsobem budou ty stížnosti vyřizovány,“ řekl Matocha v říjnu, když byl hostem slovenského internetového rádia Slobodný vysielač (jehož web je mimochodem řazený do seznamu stránek se „sporným obsahem“). 

„Za těch několik měsíců mám docela dobrý přehled o tom, co kritikům České televize nejvíc vadí. Na tom je vidět, že to je vlastně pár pořadů a novinářů nebo kvazinovinářů v ČT, kteří tam vystupují a v očích významné části české populace tu televizi vlastně poškozují. Teď tady nebudu říkat z hlavy vymyšlená čísla, ale určitě nadpoloviční většina všech stížností, které nám na některé pořady České televize chodí, se bude týkat čtyř osobností nebo redaktorů České televize. To je Wollner, Fridrichová, Moravec a Železný,“ dodal Matocha.

Stále delší seznam

HlídacíPes.org proto požádal Radu ČT o plné znění stížností doručených Radě k projednání od letošního května do listopadu. Právě v květnu byli do Rady zvoleni vedle Pavla Matochy i ekonomka Hana Lipovská a také moderátor ČRo a XTV Lubomír Veselý, kteří jsou od té doby mezi radními nejhlasitějšími zastánci změny poměrů v Radě ČT. Stejnou žádost redakce zaslala i České televizi, která na rozdíl od Rady má právní subjektivitu.

„Musím Vás zklamat, ale o jakékoliv žádosti podle „stošestky“ nebyla v Radě ČT vůbec řeč,“ říká radní Zdeněk Šarapatka. Přitom zmíněnou žádost o informace z 3.11. Rada obdržela a sekretariát ji řádně zaevidoval, jak vyplývá ze zápisu z jednání Rady 11. listopadu (viz printscreen).

Zápis z jednání Rady ČT 11. listopadu 2020, příloha zápisu

Rada však nezodpověděla ani žádost samotnou, ani dotazy České televize, která od ní chtěla – kvůli zmíněné identické žádosti – stejné informace.

„Neobdržel jsem zatím žádnou odpověď,“ napsal minulý pátek redakci HlídacíPes.org ředitel korporátních vztahů a komunikace ČT Vít Kolář.

„Žádosti na základě zákona 106 jsou Radě ČT adresovány spíše výjimečně. V minulosti se postupovalo tak, že Rada postoupila žádost České televizi, která se jí zabývala. Tato konkrétní žádost je specifická v tom, že se dotazuje na informace, kterými Česká televize nedisponuje, ale má je pouze Rada ČT. Bez spolupráce s Radou se k nim ČT nedostane,“ Kolář.

Za zmínku stojí i fakt, že Rada „odmávala“ stav stížností v listopadu, včetně zaevidované „stošestky“, hned dvakrát: 11. listopadu jasným poměrem 10:1:1 (proti byl jen zmíněný Zdeněk Šarapatka a místopředseda Pavel Matocha se zdržel) a 25. listopadu rovněž jednoznačně poměrem 12:1:0 (Šarapatka znovu hlasoval proti, radní Pavel Kysilka byl podle zápisu mimo místnost).

Přesto Rada na žádost o informace nezareagovala. Na dotaz proč, zaslaný přes SMS, místopředseda Rady Matocha nijak neodpověděl. Když později zvedl telefon, rozhovor po jedné větě ukončil s tím, že „má schůzku“.

Je na místě připomenout, že listopad 2020 byl pro Radu ČT extrémně turbulentním měsícem: na návrh radní Hany Lipovské odvolala svou dozorčí komisi, kvůli poměrům v Radě rezignovali na své funkce předseda René Kühn a místopředseda Jaroslav Dědič a na Kavčích horách lidé demonstrovali za nezávislost veřejnoprávní televize.

Poslední vývoj však ukazuje, že radní dostali pod tlak sami sebe, když pravidla pro přijímání stížností rozvolnili. Tabulka udávající počet stížností a jejich stav (tedy zda Rada odpověděla, či nikoli) coby příloha zápisu z jednání Rady měla v září čtyři strany, v říjnu pět a na konci listopadu už jedenáct stran.

Snadno se tak může stát, že tento „bič na ČT“ – jak změnu označuje radní Šarapatka – se stane bičem na samotné radní, kteří změnu prosadili. Budou to totiž především právě oni, kdo na kvanta stížností, podnětů či prostě jen diváckých dopisů, bude muset odpovídat.