Víme, že vás reklamy otravují, můžete nezávislou žurnalistiku podpořit i jinak, například prostřednictvím systému Darujeme.cz.
Socha maršála Koněva, ještě na svém původním místě na náměstí Interbrigády. Foto: MARTIN DIVISEK / EPA / Profimedia
MARTIN DIVISEK / EPA / Profimedia, zdroj

Maršál Koněv leží v depozitáři, vystaven bude u Pražského hradu. Na „jeho místě“ je nová výstava

Devátý květen je v Česku spojen s maršálem Koněvem. Nejen kvůli jeho příjezdu do Prahy v roce 1945, ale i kvůli pozdějším vzpomínkovým akcím, ale i protiakcím, přebarvováním sochy na rudo, protestům ruské ambasády i výhrůžkám českým politikům. Kvůli kontroverzím, které vyvolával, nakonec Koněv vloni v dubnu z piedestalu na náměstí Interbrigády v Praze 6 definitivně zmizel. Kde je mu konec, kde bude opět k vidění a co na jeho místo?

Maršál Koněv, respektive jeho socha v nadživotní velikosti z roku 1980, dílo sochaře, zasloužilého umělce a tvůrce soch řady komunistických pohlavárů Zdeňka Krybuse, je nyní odložen v depozitáři v Měšicích u Prahy.

„Sochu maršála Koněva jsme dlouhodobou zápůjčkou poskytli Muzeu paměti 20. století, socha zatím zůstává uložena v depozitáři v Měšicích u Prahy. Na základě dohody, kterou jsme jako Praha 6 s Muzeem paměti 20. století uzavřeli, má muzeum povinnost sochu vystavit,“ říká mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich.

„Aktuálně se připravuje uplatnění sochy v rámci plánované stálé expozice. O jiném využití sochy, než je stanoveno ve smlouvě s muzeem, se nyní nevedou žádné rozhovory. Očekáváme tedy, že muzeum svůj závazek splní a sochu vystaví,“ dodává.

To také má Muzeum paměti 20. století v plánu – až bude mít kde.

Koněv v Domě pážat na Hradčanech

„Socha maršála Koněva bude součástí stálé expozice Muzea. Termín otevření takové expozice je závislý na dokončení rekonstrukce a adaptace Domu pážat. Socha bude vystavena v příslušném dobovém kontextu,“ říká ředitel Muzea Jan Kalous.

Dům pážat je renesanční palác na Hradčanech, nedaleko Pražského hradu. Má jít zatím o dočasné sídlo muzea, výhledově se počítá se stálou expozicí v areálu Strahovského stadionu.

Pomník Koněvovi byl původně odhalen 9. května 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Československa. I když se na osvobození země nepochybně podílel, aureolu zachránce Prahy Koněv po roce 1989 ztratil; když do hlavního města 9. května přispěchal, přijel de facto do osvobozeného města, jemuž při povstání pomohl hlavně zásah armády generála Vlasova.

Emoce začal pomník vyvolávat zejména v posledních letech, s nárůstem ruské dezinformační a propagandistické mašinerie zahrnující i historické události. Z pomníku stalo místo sporů a střetů.

Když v srpnu 2019 nechala Praha 6 sochu obestavět lešením a zakrýt plachtou, začal například starosta městské části Ondřej Kolář dostávat výhrůžky i fyzickou likvidací a řadu týdnů měl nepřetržitou policejní ochranu. Zastupitelstvo Prahy 6 nakonec rozhodlo, že sochu z náměstí Interbrigády nechá trvale odstranit.

Nápadů na to, kam s Koněvem, bylo pak poměrně dost. Od možnosti, že by si jej do areálu svého velvyslanectví v Bubenči instalovala Ruská federace, přes hřbitov rudoarmějců na pražských Olšanských hřbitovech, zvažovalo se přemístění do některého z vojenských muzeí i přesun do Ruska.

Prosíme, neničte tuto výstavu

Na uvolněné místo na náměstí Interbrigády se právě nyní dokončuje výstava Paměti národa s názvem Nikagda nězabuděm. Slavnostně otevřena má být zítra, přístupná pak bude volně až do konce ledna 2022.

„Součástí bude věž, do níž lze nahlédnout, vyslechnout a shlédnout krátké silné autentické příběhy z května 1945, ale také svědectví o gulazích, padesátých letech, o okupaci 1968 a o tom, jak šťastné chvíle jsme prožívali v červnu 1991, kdy sovětská vojska odtáhla,“ přiblížil na svém Facebooku vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa.

Výstava podle něj přinese „příběhy o utrpení v gulazích, o krádežích „davaj časy“, ale i o znásilnění, mučení, vraždách. Také o obrovské naději, touze po svobodě, hrdinských činech povstalců, rudoarmějců, Vlasovců“. „Ještě jedna věc: vím, že je to naivní, přesto – prosím – neničte tuto výstavu,“ dodal Kroupa.

Výhledově by měl místo po Koněvovi trvale zaplnit památník připomínající osvobození Prahy. Vzejít má z veřejné soutěže.

 

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

4 komentáře

  1. virus napsal:

    Za protektorátu tu Němci zavraždili cca 360 000 lidí , proč o tom není žádná výstava ? Bez sovětské armády bychom dnes v lepším případě žili někde na Sibiři v německých pracovních táborech !

    • Dr. B napsal:

      O tom je i bylo výstav mnoho, to jste doteď žil na nějaké jiné planetě? Je k tomu i spousta stálých expozic, takže stačí trošku zagůglit a celé léto můžete obrážet české výstavy místo ráchání se u moře 😉
      Dneska je jen situace jiná v tom, že se nemluví pouze o Rudé Armádě, ale i o Vlasovcích, Američanech a všech ostatních národech a jejich vojácích, které se na porážce toho Hitlerovo dobytka podíleli.
      Proč se musí lidé stále profilovat, jeden na východ, druhý na západ? To už celý náš národ ztratil jakoukoli schopnost objektivního hodnocení dějin světa? Takhle se nemůžeme divit, že jsme odsouzeni stále opakovat ty stejné chyby.

  2. Radomír napsal:

    Nahradit zrovna pietní místo věnované osvobození a jednomu z osvoboditelů Čech a Prahy bojovou protisovětskou a protiruskou výstavou není dobrý nápad. Mikuláš Kroupa je fanatický ideolog bez empatie. V projektu Paměť národa spolu s ředitelem ÚSTR umožnili znehodnocení řady pamětnických výpovědí nekvalifikovaností a účelovými úpravami. Mimo jiné dlouhodobou prezentaci falsifikace obsahu výpovědi konkrétních pamětníků a „zapomněli“ se omluvit veřejnosti a novinářům například i za dlouhodobou vědomou nekritickou prezentaci falsifikačních „vzpomínek“ Věry Sosnarové, která se pokusila o podvod na České správě sociálního zabezpečení požadováním bezmála tří milionů odškodného za svůj údajný dvacetiletý pobyt v gulagu, kde podle zjištění ÚSTR nikdy nebyla. Pokračovali v její prezentaci a umožnili jí tak po léta podvádět školy, farnosti, novináře, přestože podle historika ÚSTR Hradilka lidé z ÚSTR o její nevěrohodnosti léta věděli a jinde než v projektu Paměť národa ji prezentovat se zdráhali.

  3. komárek napsal:

    nutno říci a to uznávali i spojenci, že řemeslo uměl a nikdy nebyl poražen. To je ale jen jedna tvář. Já chápu, že ho do Maďarska poslali a musel poslechnout rozkaz (nebo ne?) ale to, jak se v Maďarsku chovala jeho soldateska je už jiná káva.Byl uctívaným hrdinou, mohl s dupnout, ať mi nikdo neříká, že ne

Přidávání komentářů není povoleno