KOMENTÁŘ. Jedním z mála pozitivních dopadů současné pandemie je oznámení ministerstva financí o ukončení účtenkové loterie. Skalní příznivci Účtenkovky s tím asi nebudou souhlasit, ale dokažme si to na datech a shrňme si nejprve historii celé hry. V nedávné době navíc server Hlídač státu spočítal očekávaný účet za tuto hru, takže je možné lépe srovnat přínosy a náklady.

Loterie začala 1. října 2017; hlavním argumentem pro její zavedení bylo motivovat občany k tomu, aby si v obchodech brali účtenky, a eliminovaly se tak co možná nejvíce černé tržby. První tři měsíce byl skutečně zájem o Účtenkovku zvýšený, což dokládá i přetížení herních serverů. Následně se ale situace změnila.

Mizivá šance na výhru

Lidé asi nechtěli ztrácet čas vkládáním údajů s mizivou šancí na výhru a hry se chopili profesionálové. V roce 2018 na to začala poukazovat média, ale skutečný zlom nastal v roce 2019, kdy počty registrovaných účtenek jedním hráčem překročily deset tisíc.

Jakékoliv podvody či nefér jednání představitelé ministerstva striktně odmítali, nicméně díky mediálnímu tlaku se začali situací opravdu zabývat. Vyústilo to v změnu pravidel, zrušení možnosti podávat tisíce účtenek (limit byl stanoven na 500 měsíčně) a v podání několika trestních oznámení.

Poté, co letos začalo být v souvislosti s koronavirem zřejmé, že je státní rozpočet v troskách, rozhodla ministryně financí o zrušení Účtenkovky – z důvodů finančních úspor.

Konec loterie však získal hořkou pachuť, když se ukázalo, že smlouva s provozovatelem byla ze strany ministerstva financí jednostranně vypovězena ke dni 31.3.2020 (HlídacíPes.org na to upozornil v tomto textu).

To znamená, že ačkoliv nebude probíhat slosování, systém musí být stále v plném provozu, včetně uživatelské podpory a registrace účtenek. Pokud ze systému budou ještě nějaký čas odcházet SMS zprávy, ministerstvo financí toto navíc zaplatí nad rámec paušálu.

Ministerstvo to vysvětluje i tím, že provozovatel musí dle smlouvy nadále provádět pravidelné aktualizace systémů a jejich bezpečnostní testy. V IT oboru je ovšem odborníků delší dobu nedostatek a překvapilo by mne, kdyby firma Diebold Nixdorf chtěla plýtvat časem svých zaměstnanců na údržbu mrtvého systému.

Co ukáže vyšetřování

Další otevřenou otázkou je, jestli nedošlo ke vzniku škody při provozu loterie, neboť Ministerstvo financí podalo trestní oznámení z důvodu existence fiktivních účtenek v systému. Sám jsem kvůli existenci podezřelých účtenek podával reklamaci několik měsíců před podáním trestního oznámení, nicméně provozovatelem byly odmítnuty. Jak se situace dále vyvine, ukáže čas a vyšetřování policie.

A jak tedy Účtenkovka dopadla, porovnáme-li cenu versus výkon? EET obsahovalo v únoru 2020 přes 13 miliard účtenek, v Účtenkovce bylo zaevidováno 404 milionů účtenek.

Do Účtenkovky tedy lidé poslali pouhá tři procenta všech účtenek, které prošly EET. Celková suma výdajů za Účtenkovku byla dle Hlídače státu 223 399 259,80 Kč. To znamená náklad zhruba 50 haléřů na každou zaregistrovanou účtenku.

Na základě těchto dat se zdá, že se lidi nepodařilo přesvědčit k tomu, aby se téhle státem placené hry ve větším množství zúčastnili. Systém stál daňové poplatníky poměrně významnou částku, která mohla být investována třeba do kvalitních analytických nástrojů, které by vedly k vyšší automatizaci, zrychlení a zefektivnění výběru daní.

Shrnuto podtrženo, Účtenkovka na začátku sledovala logický cíl, byla možná vedena i dobrými úmysly, ale ukázala, že Češi účtenky prostě registrovat nechtějí. Jako občan a daňový poplatník bych si tedy přál aspoň nějakou úsporu. Tedy, aby se ministerstvo dokázalo dohodnout s provozovatelem, a my bychom tak ještě rok neplatili provoz něčeho, co nikdo nechce.

Autor je programátor, tvůrce webové stránky datazeet.cz, v níž přehledně zpracovává dostupná data z EET.