Hned dvě malé strany chtějí před volbami u soudu řešit rozhodnutí České televize o tom, že nebudou přizvány do televizních debat. Hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci a také Strana zelených proto podaly návrh na předběžné soudní opatření. V evropských zemích se malé partaje o své místo v předvolebním éteru s veřejnoprávními médii přetahují už desítky let. Přístup v duchu ČT tedy není nijak ojedinělý.

Už v roce 2007 si v Lotyšsku dvě tamní strany, „Jaunie Demokrāti“ a „Partija Mūsu Zeme“ u Evropského soudu pro lidská práva stěžovaly, že nedostaly pozvánku do debat ve veřejnoprávních médiích – účastnit se tehdy směly jen partaje už zastoupené v parlamentu nebo s minimálně čtyřprocentní podporou v průzkumech.

Soud je odmítl s argumentem, že dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod ve svém článku o svobodných volbách automaticky negarantuje stranám před volbami vysílací čas ve veřejnoprávních médiích.

Podobně si v minulosti u soudu kvůli nevpuštění do předvolební debaty stěžovaly i Skotská národní strana a velšská strana Plaid Cymru. Ani jim soudy ve Spojeném království nevyhověly.

Právě země jako Velká Británie, Irsko nebo Nizozemsko donedávna neměly speciální pravidla pro vysílání předvolebních debat a soudní spory malých stran kvůli neúčasti ve vysílání v nich jsou proto běžné, konstatovala ještě v roce 2017 zpráva Rady Evropy.

S třemi procenty do televize?

Česku bližší a také mnohem aktuálnější je snaha některých mimoparlamentních stran na Slovensku dostat se do předvolebního éteru. Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) letos v březnu podalo podnět Radě RTVS (Slovenská veřejnoprávní televize a rozhlas, pozn. red.) právě v tomto duchu.

KDH navrhlo, aby kritériem pro pozvánku do předvolebních debat byly výsledky předchozích voleb, ve kterých strana kandidovala (nejen těch parlamentních), nebo aby pozvánku dostaly všechny strany, které ve volbách dosáhly alespoň na tříprocentní zisk hlasů, a tím i na státní finanční příspěvek.

Při pohledu na výsledky loňských parlamentních voleb na Slovensku by se to kromě KDH týkalo i Slovenské národní strany a strany Dobrá volba.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Mimochodem, dosavadní pravidla RTVS pro předvolební vysílání počítala s tím, že „hosty a témata diskusních pořadů zásadně vybírá RTVS na základě nezávislé redakční úvahy“ a že strany „prostor ve vysílání dostávají v závislosti na jejich reálném postavení v politickém a společenském životě“.

Něco podobného jako slovenské mimoparlamentní strany teď navrhuje i česká formace Trikolóra Svobodní Soukromníci: „Je správné, aby televize umožnila účast všem subjektům, jejichž volební potenciál překročí 3% hranici v sociologických průzkumech. Jedná se o hranici, která není svévolná, ale totožná s plným financováním politické strany ze státního rozpočtu,“ argumentuje právní expert Trikolóry Zdeněk Koudelka.

Je však velký rozdíl mezi reálně dosaženým tříprocentním volebním výsledkem z minulosti a nejistým volebním potenciálem v nadcházejících volbách. Trikolóra vznikla uprostřed volebního období kolem poslanců Václava Klause mladšího a Zuzany Majerové Zahradníkové, označuje se tedy sama za parlamentní stranu, zatím ale neuspěla ani v komunálních, ani v krajských či senátních volbách.

Piráti v Německu na čekací listině

Právě na historické volební výsledky stran se odvolávají i pravidla pro předvolební vysílání v Německu. Na konci září tam sice do Bundestagu kandiduje 47 stran, vidět a slyšet ve veřejnoprávním vysílání jsou však především ty tradiční a největší, kterých je jen několik – CDU/CSU, SPD, Zelení, Svobodní, Alternativa pro Německo a Die Linke.

Třeba němečtí Piráti čekali zhruba sedm let od svého založení na to, než se do tohoto „klubu“ dostali také. Pomohl jim volební úspěch v Severním Porýní-Vestfálsku.

Německá veřejnoprávní média se v předvolebních pravidlech řídí zejména pravidlem „odstupňované rovnosti šancí“. Co to znamená, shrnulo v roce 2018 výzkumné oddělení německého parlamentu, které se zabývalo otázkou, jaká jsou přípustná kritéria pro předvolební politické „síto“ veřejnoprávních médií. Dokument citoval například stanoviska německých soudů, které v podobných případech rozhodovaly.

Stručně řečeno, „odstupňovaná rovnost šancí“ při zastoupení jednotlivých stran v předvolebním vysílání vychází z kombinace vyhodnocování dvou faktorů. Na jedné straně dlouhodobých výsledků strany, což je kromě samotných volebních zisků i délka existence partaje, počet jejích členů a celkově společenská relevance (na to se ostatně ve svých pravidlech odvolává i Česká televize), a na druhé straně ve vyhodnocování předvolebních průzkumů.

V obou případech je v Německu klíčem pětiprocentní hranice nutná pro vstup do parlamentu: „Je v zásadě možné, aby strany, které jak podle volebních výsledků, tak podle průzkumů nedosahují na zákonem danou hranici, nebyly zastoupeny v předvolebních mediálních příspěvcích,“ shrnuje dokument Bundestagu.

„Jinak by to však mohlo být v případě, kdy dotyčná strana opakovaně a dlouhodobě v průzkumech různých agentur dosahuje alespoň pěti procent,“ připouští dále studie.

To však třeba pro české strany, které si na Českou televizi stěžují u soudu, neplatí. Ani Zelení, ani Trikolóra a její partneři takovou dlouhodobou a různými průzkumy potvrzenou podporu nad pěti procenty vykázat nemohou, o volebních výsledcích nad pět procent nemluvě.

Zelení: Podporujeme ČT, ale…

Trikolóra svou stížnost na ČT u soudu staví hlavně na argumentu, že na rozdíl od voleb 2017 letos Česká televize do svých debat nepozvala deset, ale sedm stran s volebním potenciálem nad pět procent.

„Má-li Česká televize ze zákona plnit funkci veřejnoprávního média, nemůžeme této zjevné diskriminaci, která může mít potenciál ovlivnit výsledky voleb, mlčky přihlížet. Nejde nám o to vynutit si účast v diskuzích, chceme však vzdorovat svévoli České televize,“ tvrdí poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, předsedkyně volební formace Trikolóra Svobodní Soukromníci.

Za problematický precedens považuje postup ČT i spolupředsedkyně Zelených Magdalena Davis.

„Jako strana Zelených ve většině případů plně podporujeme Českou televizi v jejím konání a v žádném případě nechceme nijak očerňovat její jméno. V nastalé situaci se ale obávám, že dochází k nepřípustnému omezení demokratické diskuse a politické soutěže,“ napsala Davis v otevřeném dopise šéfům volebních koalic Spolu a PirStan.

Podobně jako Trikolóra se přitom odvolává na výzkum volebního potenciálu agentur Kantar CZ a Data Collect, ze kterého ČT při zvaní stran do debat vychází. Zelení v průzkumu skončili první pod čarou, tedy za 7. místem, ačkoli rozdíl mezi nimi a komunisty je nižší než statistická chyba.

KSČM výzkum naměřil potenciál osm procent, Zeleným sedm a uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci jen 5,5 procenta.