7 komentářů

1. ČERT napsal:

   6.11.2016 (13:34)

   Snad lze dodat, že János Kádár, který jako stranický šéf vládl v Maďarsku od porážky povstání až do sklonku osmdesátých let a který byl také zodpovědný za ty represe po listopadu 1956, si postupně jaksi vylepšil svou image v očích většiny maďarské veřejnosti – třeba i pro své postupné reformy v ekonomické oblasti, které podnítily prvky tržní ekonomiky, takže maďarská ekonomika v 80.letech skýtala daleko liberálnější ráz než tomu bylo v případně Československa s jeho rigidním centrálně plánovaným hospodářstvím. Tu proměnu Kádárova image ostatně zmiňuje i maďarský historik László Kontler (v češtině vyšla jeho kniha Dějiny Maďarska v r. 2001), který také připomíná, jak Maďaři často srovnávají Kádára s císařem Františkem Josefem. On totiž ten Franz Josef, který je samozřejmě znám i z našich dějin a vysloužil si tu lidovou přezdívku „starý Procházka“, byl ještě za svých mladých let spojen s potlačením uherské revoluční války let 1848/9, ve které Rakousko zvítězilo až s pomocí intervence ruské armády (trochu ironie dějin), a kvůli popravám, které následovaly, tak jako po r. 1956, se také stal nenáviděným tyranem. Ale s tím jak se atmosféra uvolňovala a zejména, když Uhry v r. 1867 dosáhly úplné rovnoprávnosti s Rakouskem v rámci habsburské monarchie, Franz Josef, už jako uherský král, si to mezi Maďary taky značně „polepšil“. Tady ta jasná analogie s Kádárem.

   • nováček napsal:

     6.11.2016 (15:47)

     Dovolím si doplnit,že Československo s jeho rigidním centrálně plánovaným hospodářstvím, bylo důsledkem známé vlastnosti české a to,že přebíráme od jiných národů zejména to, co oni nepreferují, ale spíše zavrhují a dokonce se zato i stydí. To pak s neutuchajícímelánem rozvineme do gigantických rozměrů; příklad všude ve východním bloku bylo drobné soukromé podnikání i v SSSR, jen v Československu byl znárodněn každému ševci verpánek a kladívko,zabaveny floky každému holiči břitva, mašinka na stříhání a křeslo.
     Jinak maďarské události nás, vojáky nastupujícím na podzim 1956 na vojnu, zachránily před šikanou v t.zv. přijímači, protože ten byl zrušen a my všichni jsme byli, po narychlo provedených předepsaných procedůrách (složení přísahy, vyfasování a seznámení se samopalem, absolvováním 1. čisla střelby) vybaveni 72 ostrými náboji, které jsme nosili se zbraní i na jídlo. Vzhledem k tomu, že jsme my bažanti byli takto vybaveni, nikdo z mazáků ani nadřízených si na nás moc netroufal. Když to skončilo, bylo už pro mazáky „pozdě bycha honit“, už jsme byli spíš spolubojovníci a kamarádi.

2. nováček napsal:

   6.11.2016 (15:53)

   Opravuji: Dovolím si doplnit,že Československo s jeho rigidním centrálně plánovaným hospodářstvím, bylo důsledkem známé vlastnosti české a to, že přebíráme od jiných národů zejména to, co oni nepreferují, ale spíše zavrhují a dokonce se za to i stydí. To pak s neutuchajícím elánem rozvineme do gigantických rozměrů; na příklad: všude ve východním bloku bylo drobné soukromé podnikání i v SSSR, jen v Československu byl znárodněn každému ševci verpáneka kladívko a zabaveny floky, každému holiči břitva, mašinka na stříhání a křeslo, každý hokynář prohlášen za křečka, který svým křečkováním ochuzuje vnitřní trh a pracující o potřebné zboží.
   Jinak maďarské události nás, vojáky nastupujícím na podzim 1956 na vojnu, zachránily před šikanou v t.zv. přijímači, protože ten byl zrušen a my všichni jsme byli, po narychlo provedených předepsaných procedůrách (složení přísahy, vyfasování a seznámení se samopalem, absolvováním 1. čisla střelby) vybaveni 72 ostrými náboji, které jsme nosili se zbraní i na jídlo. Vzhledem k tomu, že jsme my bažanti byli takto vybaveni, nikdo z mazáků ani nadřízených si na nás moc netroufal. Když to skončilo, bylo už pro mazáky “pozdě bycha honit”, už jsme byli spíš spolubojovníci a kamarádi.

   • ČERT napsal:

     7.11.2016 (13:35)

     Souhlasím s Vámi, že jsme byli, pokud jde o to znárodňování a centrálně plánovanou ekonomiku, „papežštější než papež“, jak se také říká. A máte zajímavou osobní zkušenost z atmosféry r. 1956.

3. petrph napsal:

   6.11.2016 (17:50)

   Je to bohužel pravda, a je obecně nutné si tyto drastické historické procesy připomínat. Ovšem stále musíme mít na paměti to co je vepsano v prní větě „..Za nečinného přihlížení svobodného světa „.. Tedy rozumějme pod pojmem „Za nečinného přihlížení “ = „bez jakékoliv přímé podpory“ Určitě by se dala i tehdy v zahraničí dohledat to co se i dnes za „podporu“ vydává, tedy „vyvěšování madarských vlajek, neoficiální prohlášení v zahraničním tisku, demonstrace či dokonce setkávání madarských emigrantů s různými západními potentáty.
   Když vezmememe toto do úvahy musíme se skutečně ptát, jak se dnešní doba od tehdejší liší, jaké skutečné garance i dnes Západ dává a co by se stalo, kdyby bolševik (nebo kdokoliv jiný) takto tvrdě udeřil..

   • Tom napsal:

     10.11.2016 (10:32)

     Je třeba se vrátit do té doby…probíhala Suezská krize, kde VB, F a Izrael zasáhly v Egyptě, podporovaném CCCP. Suez byl ze strategických důvodů pro Západ důležitý. CCCP byl ochoten přehlédnou akci u Suezu za podmínky, že Maďarsko zůstane ve sféře jeho vlivu, Taková dohoda byla podepsána 30. října. Den nato rozhodlo vojenské velení CCCP o vojenské intervenci. Je třeba také uvážit tehdejší logistické možnosti vedení boje přes ČSSR !, nebo jiné státy tehdejší SSS! a také absenci jakékoli smlouvy o vojenské pomoci Maďarsku! Samozřejmě, že VS OSN projednalo rezoluci směrem k CCCP ke stažení vojsk, ale to už bylo po vraždách a obětech. Dlužno poznamenat, že otevřená reakce a podpora přišla z POLSKA, manifestace a letáky a kde byly organizovány sbírky peněz a krve ve prospěch Maďarska. A ještě dovětek… bezprostředně opustilo Maďarsko, prakticky přes noc, 200 000 lidí, což současný Západ uvádí jako příklad migrační vlny, kterou Západ přijal, zatímco dnešní Orbánovo Maďarsko si dává restriktivní podmínky o několik řádů nižší…

     • ČERT napsal:

       10.11.2016 (18:20)

       Máte plnou pravdu s tou suezskou krizí, která zaměstnávala velmoci právě v době maďarského povstání, s tou dohodou z 30.10.1956, s tím, že maďarské události se dostaly na pořad jednání OSN (která v r. 1957 dokonce Maďarsku fakticky pozastavila členství, protože Kádárův režim nedovolil, aby přímo v Maďarsku prošetřovala otázku spojenou s tehdy nedávno uplynulými událostmi). Myslím ale, že i bez té zmíněné dohody, Západ by v r. 1956 stejně sotva uskutečnil nějakou akci (ať přes nedávno neutralizované Rakousko, Titovu Jugoslávii, vůbec nemluvě o Československu) – prostě proto, že Maďarsko bylo považované za zemi patřící do sovětské sféry vlivu. Ono právě v této době navíc obecně poněkud „tály ledy“ ve studené válce – a když píšete, že CCCP podporoval Egypt, tak vlastně nakonec můžeme říci, že právě v otázce Egypta se Chruščov víceméně shodl konkrétně s USA (které britskou a francouzskou akci vnímaly za projevy doznívajícího západoevropského kolonialismu, což bylo proti duchu jejich vlastní politiky). – – – Ale pokud jsme u toho, co uvádí současný Západ… Víte, já si myslím, že to srovnání je účelové a propagandistické. Ti Maďaři se tehdy v první řadě soustředili v Rakousku (které, když to chceme srovnávat, a pokud bychom hovořili konkrétně hlavně o Syřanech, plnilo roli řekněme dnešního Turecka, Libanonu…), odkud se pak rozptýlili různě po světě. Šlo o víceméně jednorázovou migrační vlnu z jedné země – a aspoň nevím, že by se tehdy houfy Maďarů prakticky „probíjely“ přes území více států z Rakouska třeba do Belgie. Ta dnešní situace je daleko, daleko komplikovanější, chaotičtější. Tady je daleko vyšší počet migrantů, z mnoha různých zemí, jejichž motivy se zdají být mnohdy hnány nějakými ekonomickými představami… Samozřejmě, je potřeba širokého mezinárodního řešení – ale daleko více než vlády ČR nebo Maďarska, tj. zemí, které s tím nemají moc společného, bych do toho řešení tahal vlády těch zemí, odkud ti migranti odchází (samozřejmě, v případech, kde je to možné, kde se zjevně jedná o víceméně či především tzv. ekonomické migranty, atd.). – – – Já uvedu jeden zcela konkrétní příklad – Irák. Tak jistě, víme, že část země je sužována válkou a terorismem, na části jeho severu vládne Islámský stát (teď právě probíhá bitva o Mosul). Ovšem v té migrační vlně, která mířila do Evropy, byla řada Iráčanů z různých částí země. Někteří z nich, kteří se dostali až do Finska a protože se jim asi začalo jen stýskat, se vrátili domů; aby hned na bagdádském letišti dojatě políbili půdu rodné země a aby je přivítal jeden z ministrů irácké vlády. Proto se ptám: nebylo by absurdní, aby nějaké Iráčany vnucovala paní Merkelová třeba vládě naší?