To, že si Viktor Orbán upravil maďarský volební systém tak, aby nahrával jeho vládnoucí straně Fidesz, je i v Česku poměrně rozšířený fakt. O čem se už mluví méně, jsou množící se svědectví z bašt Fideszu na venkově, která popisují masivní uplácení a nátlak na voliče. Ten se zřejmě nevyhne ani nadcházejícím parlamentním volbám. Na regulérnost voleb má „dohlédnout“ i samozvaná monitorovací mise složená z Orbánových spojenců v zahraničí.

Z Maďarska za poslední rok přišlo hned několik výmluvných filmových svědectví o zákulisí Orbánovy dlouholeté vlády a jejích fatálních důsledcích pro maďarskou společnost.

Na internetu volně dostupné dokumenty jako „Dynastie“ či „10 let nenávisti“ ukázaly, jak maďarský premiér využil ovládnutí státu k osobnímu obohacení sebe i své rodiny nebo to, jak toxická je vládní propaganda, kterou Fidesz přes síť provládních médií roky masíruje maďarské voliče.

Maďarsko, kterým se Orbán nechlubí

A právě o voličích je i poslední – a extrémně alarmující – dokument, který se před volbami objevil na internetu, nazvaný „Cena hlasu“. Zatímco Orbán nejen před volbami ukazuje svým zahraničním spojencům především opravená muzea, nové dálnice a sofistikovaný maďarský pohraniční plot proti migrantům, je tu ještě jiné Maďarsko.

Právě tam – v chudých regionech a vesnicích s rozpadajícími se chodníky a se silným zastoupením romské komunity – vznikl zmíněný snímek.

Ukazuje, jak vláda přes své starosty vydírací taktikou nutí Maďary hlasovat pro Fidesz. Kromě klasického uplácení voličů stylem peníze za hlas však film ukazuje i příběhy lidí, které si nezadají s komunistickým Československem a praktikami StB.

Podle dokumentu existuje řada případů, kdy lidé, kteří nehlasují pro Fidesz, mají omezený přístup například k palivovému dřevu, zdravotní péči a v extrémních případech čelí i šikaně úřadů sociální péče a hrozbě odebrání dětí nebo nepříjemnému oznámení, že pro jejich starou babičku s Alzheimerem už není v domově seniorů najednou místo.

Fidesz přitom podle snímku využívá znalost sociálních poměrů dotyčných, zná jejich slabá místa, kromě chudoby třeba i drogovou závislost.

Režim národní spolupráce (s Ruskem)

Je to další střípek do rok od roku stále plastičtějšího obrazu Maďarska jako země, kterou ovládla relativně úzká skupina oligarchů spřízněných s vládní stranou, a jejich mediálně-byznysový komplex jim umožňuje nerušené rozdělování státních zakázek. V žargonu maďarské politické elity se pro Orbánovu vládu vžilo sousloví „systém národní spolupráce“.

Šéf Ordo Iuris Jerzy Kwaśniewski oznámil, že „monitorovací mise“ bude stočlenná, složená z různých národností – včetně Čechů.

Deník Financial Times nedávno analyzoval téměř 350 tisíc smluv s účastí státu v Maďarsku a zjistil, že od roku 2010, kdy je Orbán nepřetržitě u moci, získala úzká skupina třinácti vládě blízkých podnikatelů celkem 14 procent objemu veřejných zakázek zadávaných v tomto období. V absolutních číslech šlo o sumu ve výši 28 miliard eur.

Pokud se dosud o Maďarsku tvrdilo, že tamní volby jsou sice formálně demokratické, ale kvůli volebnímu systému favorizujícímu a ještě víc posilujícímu velkou vládní stranu nejsou rovné, nyní se črtá mnohem horší obraz.

Kromě nátlaku na voliče a bezskrupulózní honbě za hlasy je tu ještě vliv Ruska. V minulých týdnech vyšlo najevo, že ruská rozvědka SVR měla zvažovat nafingování pokusu o atentát na Viktora Orbána a přímo do Maďarska měli také před volbami odjet ruští „političtí poradci“.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó také potvrdil své dlouhodobé neformální kontakty s ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Přepisy jejich rozhovorů i uniklé audionahrávky ho usvědčují z nadbíhání Kremlu například v otázce vyřazení ruských oligarchů ze sankčních seznamů Evropské unie.

Férové volby? Ale jistě…

Ve světle všech těchto alarmujících zjištění bude zajímavé sledovat, jak se k průběhu parlamentních voleb i závěru extrémně špinavé předvolební kampaně postaví mezinárodní pozorovatelské mise.

Na tradiční pozorovatele z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se snesla kritika ještě před volbami, když se v jejím týmu koordinujícím volební misi do Maďarska objevilo jméno Darji Bojarské – bývalé tlumočnice ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na regulérnost voleb má však dohlížet i přinejmenším jeden další samozvaný monitorovací tým, který Orbánovi nepokrytě fandí. Jeho zřízení oznámila před pár dny polská ultrakonzervativní organizace Ordo Iuris, která dlouhodobě spolupracuje se sítí státem financovaných orbánovských think-tanků v Maďarsku.

Ordo Iuris je také autorem plánu na „reformu“ Evropské unie, která by znamenala oslabení pravomocí Evropské komise a nahrála právě režimům jako je Orbánův či jako byla vláda strany Právo a spravedlnost v Polsku, s nimiž komise dlouhodobě vede spory kvůli porušování pravidel právního státu. Své kontakty a spolupracující organizace má Ordo Iuris i v Česku.

Češi v Orbánových službách

Šéf Ordo Iuris Jerzy Kwaśniewski oznámil, že „monitorovací mise“ bude stočlenná, složená z různých národností – včetně Čechů. Zástupci „mise“ už také prý jednali s šéfem maďarské volební komise. Monitorovací misi Ordo Iuris v Maďarsku organizoval už při volbách roce 2022. Žádné vážné problémy tehdy ve své závěrečné zprávě neshledala.

Podobná praxe, kdy spřátelení pozorovatelé mají potvrdit regulérnost voleb, je běžná v autoritářských režimech typu Ruska, například na anektovaném ukrajinském Krymu nebo v samozvaných proruských republikách na Donbase, kde se „pozorovatelských“ misí v minulosti zúčastnili také někteří Češi.

Zprávu o vytvoření „nezávislé“ volební pozorovatelské mise okamžitě začala šířit i maďarská provládní média. Ta dlouhodobě pracují s tezí, že se maďarské volby snaží ovlivnit Evropská unie s cílem zabránit dalšímu Orbánovu vítězství.

Brožuru na toto téma nedávno vydal i největší státem podporovaný orbánovský think-tank Mathias Corvinus Collegium. Českou kapitolu o tom, jak se údajně Evropská unie snaží ovlivňovat volby v členských státech, napsali dva zástupci české lobbistické organizace Společnost pro obranu svobody projevu Nikola Zbořilová a Vlastimil Veselý.