Geneticky upravený lilek. Foto: Profimedia

Lilek s geny nikotinu? Téma genetické úpravy rostlin dělí Evropu

Napsal/a Lucie Sýkorová 9. února 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

Evropa chce částečně uvolnit genetické modifikace rostlin a prodej výrobků z nich. Má jít ale jen o úpravy, které budou srovnatelné s konvenčními metodami šlechtění. Přenos genetického materiálu mezi nekřížitelnými druhy by i nadále podléhal přísným podmínkám pro GMO. Evropský parlament schválil tento týden svoji pozici k návrhu zákona, zákon se ale zřejmě nestihne projednat v tzv. trialogu do letošních evropských voleb.

Téma v posledních měsících rozdělovalo názorově nejen veřejnost, ale i evropské zákonodárce. Hlasování v parlamentu o nových genomických technikách (NGT) bylo poměrně těsné, 307 poslanců bylo pro, 263 proti a 41 se zdrželo hlasování.

Cílem nové regulace má být zvýšení udržitelnosti potravinového systému s využitím zdokonalených odrůd rostlin, které jsou více odolné vůči klimatu a škůdcům, poskytují vyšší výnosy nebo vyžadují méně hnojiv a pesticidů. Evropští zákonodárci argumentují také tím, že pokud se NGT alespoň částečně neuvolní, EU bude do značné míry vyloučena z technologického rozvoje a přestane být konkurenceschopná.

Nové nařízení je omezeno na rostliny, nevztahuje se tedy na živočišnou produkci ani na mikroorganismy. Uvolněná pravidla mají platit pouze pro některé metody, které nevnášejí do organismu genetický materiál z nekřižitelných druhů.

Návrh zákona vyčlenil tyto rostliny a technologie to tzv. kategorie NGT 1. Pro tuto kategorii již nebude prováděno důkladné hodnocení rizik, jako je tomu dosud. Ostatní genomické techniky byly zařazeny do kategorie NGT 2 a mají i nadále podléhat přísným právním předpisům Unie o GMO.

Některé organizace upozornily na nedostatek vědeckých důkazů, kterými se řídí rozlišení na jednotlivé kategorie NGT v návrhu zákona. Evropská síť vědců za sociální a environmentální odpovědnost a francouzský úřad pro bezpečnost potravin ANSES poukázaly také na absenci vědeckého základu pro rizika, která by NGT mohly představovat pro životní prostředí a zdraví lidí.

Na podzim také získala 420 tisíc podpisů petice, která vyjádřila nesouhlas s rozvolněním pravidel pro NGT.

Chceme nehnědnoucí banány

Rostliny spadající do kategorie NGT 1 mají být podle návrhu zákona prozatím zakázány v ekologickém zemědělství. Evropský parlament ale navrhl, aby sedm let po vstupu nařízení v platnost předložila Komise zprávu o vývoji vnímání spotřebitelů a výrobců.

Tato zpráva pak může být případně doplněna o legislativní návrh na zrušení zákazu používání NGT v ekologické produkci.

Někteří farmáři naopak po umožnění používání NGT v EU volají. „K tomuto tématu se v parlamentu odehrála největší debata. Ne všichni ekologičtí zemědělci NGT odmítají. Například velká skupina ekologických farmářů z Dánska se ozvala, že nechtějí být diskriminováni a chtějí mít možnost NGT používat,“ řekla webu HlídacíPes.org česká europoslankyně Michaela Šojdrová, která je členkou zemědělského výboru AGRI.

„Také například pěstitelé banánů na Martiniku a Guadeloupe volají po tom, aby mohli používat odrůdy banánů vyšlechtěné pomocí NGT technologie. Argumentují tím, že nebudou jinak konkurenceschopní vůči dovozcům banánů z Afriky, z Ameriky a dalších zemí, kde již mají připravené odrůdy, které nehnědnou,“ doplnila Šojdrová.

Francouzský zemědělský magazín Agriculture et environnement upozornil na to, že v Americe se používá GMO již třicet let a funguje tam zároveň i ekologické zemědělství.

„Tomuto typu plodin se tam věnuje více než 70 milionů hektarů. Současně se trh s biopotravinami doslova zdvojnásobil. Za necelých deset let vzrostl z 31 miliard dolarů na 61 miliard v roce 2022. To dokazuje, že koexistence ekologického zemědělství a GMO je naprosto možná,“ napsal magazín.

„Možná to vysvětluje, proč Greenpeace, stejně jako řada dalších ekologických organizací, již řadu let nevede v USA kampaň proti GMO, a tím méně proti NGT, o jejichž existenci se na webových stránkách Greenpeace ani nezmiňuje.“

Věda a víra nestojí proti sobě

Zemědělský výbor Evropského parlamentu AGRI schválil návrh velkou většinou. Vzácná byla v tomto případě shoda i ekologického výboru ENVI.

„Je to dáno i tím, že výbor ENVI je zvyklý pracovat s tématy z oblasti zdravotnictví a genetika je součástí léčebných procesů. Řada členů jsou lékaři a ti jsou zvyklí pracovat s genetikou pozitivně. A zde to vyhodnotili tak, že šance převažuje nad riziky. Jeden z nich na plénu zmínil, že genetické změny stejně probíhají a žádnou legislativou je nezastavíme. Je proto lepší mít tyto procesy řízené a využít je,“ poznamenala Šojdrová.

Ta přitom čelila v souvislosti s regulací NGT ještě další výzvě – nedůvěře katolíků, jichž je mnoho mezi jejími voliči i spolustraníky.

„Johann Gregor Mendel, objevitel genetiky, byl katolický kněz. Já jsem si jistá, že věda a víra v tomto nestojí proti sobě,“ konstatuje Šojdrová. „Rozumím tomu, že křesťanům jde o to, aby nedocházelo ke křížení mezi druhy, které nejsou kompatibilní. Myslím, že jsem své kolegy ve straně přesvědčila, že jde pouze o křížení u rostlin a nejde o vnášení cizorodého genetického materiálu. To i mně osobně přesvědčilo, že je to bezpečné a přijatelné a že jde o krok správným směrem,“ dodala.

Lilek s geny tabáku

Opatrnější v podpoře nové regulace byli tentokrát čeští Piráti, kteří jinak v řadě témat patří mezi nejvíce liberální. V tomto případě ale hlasovali proti návrhu.

„Pokud by kategorie NGT 1 byla rozumně definovaná, nebyl bych proti. Ale ona je definovaná poměrně široce. Myslím si, že umožňuje přenášet geny mezi jednotlivými druhy rostlin. Takže by například bylo možné přenést gen nikotinu z tabáku na lilek, protože jsou to příbuzné rostliny, s tím, že se to jen zapíše do odrůdové knihy a nebude to procházet žádným dalším testováním,“ myslí si europoslanec Mikuláš Peksa.

„Problém je, že by přenos genů mezi druhy mohl za těchto podmínek například způsobit někomu neočekávané alergické reakce. Takže důkladné testování by zde podle mě mělo probíhat,“ dodal.

Ani on ale NGT neodmítá principiálně. „Chtěl bych varovat před tím, abychom geneticky modifikované organismy nějak démonizovali. Je potřeba si přiznat, že v těle každého z nás se během jednoho dne nastane zhruba deset tisíc náhodných změn DNA v důsledku běžného radiačního prostředí, tyto věci se zkrátka dějí. Ale zároveň si musíme dávat pozor, jakým způsobem mohou být používány průmyslově,“ řekl webu HlídacíPes.org Peksa, který vystudoval biofyziku.

Připomněl, že už od neolitu naši předkové geneticky modifikovali obilí, byť jinými technikami.

„I současné odrůdy pšenice mají v důsledku šlechtění více zrnek v porovnání s divokými odrůdami obilovin, protože se tam nějaký gen několikrát zopakoval. Já bych nebyl proti tomu, abychom tímto způsobem výnos ještě dál zvýšili. Koneckonců chceme část půdy vrátit do původního stavu kvůli ochraně přírody a klimatu, takže i z tohoto pohledu by se nám hodilo mít vyšší výnosy,“ dodal Peksa, který se v europarlamentu věnuje mimo jiné tématům spojeným s klimatickou změnou.

Regulace v oblasti šlechtění je podle něj potřebná.

„Snahy vytvářet geneticky modifikované organismy tady jsou a je i snaha z toho profitovat. Dnes je schopen provést genetickou úpravu i poučený laik v garáži s výbavou za několik set tisíc korun. To je svět, ve kterém žijeme. Takže máme dvě možnosti – buď to omezit jen na nějaké skutečně drobné zásahy, nebo provádět testování. Myslím si ale, že je potřeba se držet při zemi, protože ta technologie se může poměrně snadno vymknout z rukou,“ obává se.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)