Lilek s geny nikotinu? Téma genetické úpravy rostlin dělí Evropu
Evropa chce částečně uvolnit genetické modifikace rostlin a prodej výrobků z nich. Má jít ale jen o úpravy, které budou srovnatelné s konvenčními metodami šlechtění. Přenos genetického materiálu mezi nekřížitelnými druhy by i nadále podléhal přísným podmínkám pro GMO. Evropský parlament schválil tento týden svoji pozici k návrhu zákona, zákon se ale zřejmě nestihne projednat v tzv. trialogu do letošních evropských voleb.
Téma v posledních měsících rozdělovalo názorově nejen veřejnost, ale i evropské zákonodárce. Hlasování v parlamentu o nových genomických technikách (NGT) bylo poměrně těsné, 307 poslanců bylo pro, 263 proti a 41 se zdrželo hlasování.
Cílem nové regulace má být zvýšení udržitelnosti potravinového systému s využitím zdokonalených odrůd rostlin, které jsou více odolné vůči klimatu a škůdcům, poskytují vyšší výnosy nebo vyžadují méně hnojiv a pesticidů. Evropští zákonodárci argumentují také tím, že pokud se NGT alespoň částečně neuvolní, EU bude do značné míry vyloučena z technologického rozvoje a přestane být konkurenceschopná.
Nové nařízení je omezeno na rostliny, nevztahuje se tedy na živočišnou produkci ani na mikroorganismy. Uvolněná pravidla mají platit pouze pro některé metody, které nevnášejí do organismu genetický materiál z nekřižitelných druhů.
Návrh zákona vyčlenil tyto rostliny a technologie to tzv. kategorie NGT 1. Pro tuto kategorii již nebude prováděno důkladné hodnocení rizik, jako je tomu dosud. Ostatní genomické techniky byly zařazeny do kategorie NGT 2 a mají i nadále podléhat přísným právním předpisům Unie o GMO.
Některé organizace upozornily na nedostatek vědeckých důkazů, kterými se řídí rozlišení na jednotlivé kategorie NGT v návrhu zákona. Evropská síť vědců za sociální a environmentální odpovědnost a francouzský úřad pro bezpečnost potravin ANSES poukázaly také na absenci vědeckého základu pro rizika, která by NGT mohly představovat pro životní prostředí a zdraví lidí.
Na podzim také získala 420 tisíc podpisů petice, která vyjádřila nesouhlas s rozvolněním pravidel pro NGT.
Chceme nehnědnoucí banány
Rostliny spadající do kategorie NGT 1 mají být podle návrhu zákona prozatím zakázány v ekologickém zemědělství. Evropský parlament ale navrhl, aby sedm let po vstupu nařízení v platnost předložila Komise zprávu o vývoji vnímání spotřebitelů a výrobců.
Tato zpráva pak může být případně doplněna o legislativní návrh na zrušení zákazu používání NGT v ekologické produkci.
Někteří farmáři naopak po umožnění používání NGT v EU volají. „K tomuto tématu se v parlamentu odehrála největší debata. Ne všichni ekologičtí zemědělci NGT odmítají. Například velká skupina ekologických farmářů z Dánska se ozvala, že nechtějí být diskriminováni a chtějí mít možnost NGT používat,“ řekla webu HlídacíPes.org česká europoslankyně Michaela Šojdrová, která je členkou zemědělského výboru AGRI.
„Také například pěstitelé banánů na Martiniku a Guadeloupe volají po tom, aby mohli používat odrůdy banánů vyšlechtěné pomocí NGT technologie. Argumentují tím, že nebudou jinak konkurenceschopní vůči dovozcům banánů z Afriky, z Ameriky a dalších zemí, kde již mají připravené odrůdy, které nehnědnou,“ doplnila Šojdrová.
Francouzský zemědělský magazín Agriculture et environnement upozornil na to, že v Americe se používá GMO již třicet let a funguje tam zároveň i ekologické zemědělství.
„Tomuto typu plodin se tam věnuje více než 70 milionů hektarů. Současně se trh s biopotravinami doslova zdvojnásobil. Za necelých deset let vzrostl z 31 miliard dolarů na 61 miliard v roce 2022. To dokazuje, že koexistence ekologického zemědělství a GMO je naprosto možná,“ napsal magazín.
„Možná to vysvětluje, proč Greenpeace, stejně jako řada dalších ekologických organizací, již řadu let nevede v USA kampaň proti GMO, a tím méně proti NGT, o jejichž existenci se na webových stránkách Greenpeace ani nezmiňuje.“
Věda a víra nestojí proti sobě
Zemědělský výbor Evropského parlamentu AGRI schválil návrh velkou většinou. Vzácná byla v tomto případě shoda i ekologického výboru ENVI.
„Je to dáno i tím, že výbor ENVI je zvyklý pracovat s tématy z oblasti zdravotnictví a genetika je součástí léčebných procesů. Řada členů jsou lékaři a ti jsou zvyklí pracovat s genetikou pozitivně. A zde to vyhodnotili tak, že šance převažuje nad riziky. Jeden z nich na plénu zmínil, že genetické změny stejně probíhají a žádnou legislativou je nezastavíme. Je proto lepší mít tyto procesy řízené a využít je,“ poznamenala Šojdrová.
Ta přitom čelila v souvislosti s regulací NGT ještě další výzvě – nedůvěře katolíků, jichž je mnoho mezi jejími voliči i spolustraníky.
„Johann Gregor Mendel, objevitel genetiky, byl katolický kněz. Já jsem si jistá, že věda a víra v tomto nestojí proti sobě,“ konstatuje Šojdrová. „Rozumím tomu, že křesťanům jde o to, aby nedocházelo ke křížení mezi druhy, které nejsou kompatibilní. Myslím, že jsem své kolegy ve straně přesvědčila, že jde pouze o křížení u rostlin a nejde o vnášení cizorodého genetického materiálu. To i mně osobně přesvědčilo, že je to bezpečné a přijatelné a že jde o krok správným směrem,“ dodala.
Lilek s geny tabáku
Opatrnější v podpoře nové regulace byli tentokrát čeští Piráti, kteří jinak v řadě témat patří mezi nejvíce liberální. V tomto případě ale hlasovali proti návrhu.
„Pokud by kategorie NGT 1 byla rozumně definovaná, nebyl bych proti. Ale ona je definovaná poměrně široce. Myslím si, že umožňuje přenášet geny mezi jednotlivými druhy rostlin. Takže by například bylo možné přenést gen nikotinu z tabáku na lilek, protože jsou to příbuzné rostliny, s tím, že se to jen zapíše do odrůdové knihy a nebude to procházet žádným dalším testováním,“ myslí si europoslanec Mikuláš Peksa.
„Problém je, že by přenos genů mezi druhy mohl za těchto podmínek například způsobit někomu neočekávané alergické reakce. Takže důkladné testování by zde podle mě mělo probíhat,“ dodal.
Ani on ale NGT neodmítá principiálně. „Chtěl bych varovat před tím, abychom geneticky modifikované organismy nějak démonizovali. Je potřeba si přiznat, že v těle každého z nás se během jednoho dne nastane zhruba deset tisíc náhodných změn DNA v důsledku běžného radiačního prostředí, tyto věci se zkrátka dějí. Ale zároveň si musíme dávat pozor, jakým způsobem mohou být používány průmyslově,“ řekl webu HlídacíPes.org Peksa, který vystudoval biofyziku.
Připomněl, že už od neolitu naši předkové geneticky modifikovali obilí, byť jinými technikami.
„I současné odrůdy pšenice mají v důsledku šlechtění více zrnek v porovnání s divokými odrůdami obilovin, protože se tam nějaký gen několikrát zopakoval. Já bych nebyl proti tomu, abychom tímto způsobem výnos ještě dál zvýšili. Koneckonců chceme část půdy vrátit do původního stavu kvůli ochraně přírody a klimatu, takže i z tohoto pohledu by se nám hodilo mít vyšší výnosy,“ dodal Peksa, který se v europarlamentu věnuje mimo jiné tématům spojeným s klimatickou změnou.
Regulace v oblasti šlechtění je podle něj potřebná.
„Snahy vytvářet geneticky modifikované organismy tady jsou a je i snaha z toho profitovat. Dnes je schopen provést genetickou úpravu i poučený laik v garáži s výbavou za několik set tisíc korun. To je svět, ve kterém žijeme. Takže máme dvě možnosti – buď to omezit jen na nějaké skutečně drobné zásahy, nebo provádět testování. Myslím si ale, že je potřeba se držet při zemi, protože ta technologie se může poměrně snadno vymknout z rukou,“ obává se.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Publikaci lze získat pouze
jako poděkování za dar
v minimální výši 599 Kč.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Čtěte též
Brusel proti „kurvítkům“. Zákazníci získají větší práva na opravu vadných výrobků
Konec praní špinavých peněz? Střídání v dohledu nad bankovním sektorem
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
19 komentářů
Jakmile vyšlechtíme jedovatou pšenici,podaří se nám odstranit všechny postřiky !
Ono stačí, když je to jedovaté pro škůdce. A existuje řada látek pro hmyz jedovatých a pro člověka neškodných. Dokonce existují i látky jedovaté pro myši a relativně neškodné pro lidi (sníte je třeba s Nivou a neumřete na to).
1. Pochopitelně, např. viry mohou přirozeně přenášet geny i mezi vzdálenými druhy. Dokonce existuje virus, který je schopen množení jednak na lidském střevním epitelu, jednak v buňkách rajčete. Koloběh je jasný: Rajčata se infikují hnojením lidskou stolicí a virus následně infikuje střevo konzumenta a odchází mu z těla se stolicí. Takže takový virus může potenciálně přenést geny nebo jejich části i mezi rajčetem a člověkem. Je to důkaz, že i přenos genů mezi velmi vzdálenými druhy není nic nepřirozeného.
2. Může dojít v důsledku GM jistě ke vzniku alergizujících antigenů v organismu, který je dřív neměl. Nicméně dnes, kdy je pomalu na každém balení potravin výčet alergenů, které tam mohou být, by zrovna tohle problém být nemusel.
3. Mohou být antikvovány tabulky výživových hodnot potravin, na druhé straně bude z GMO moci vzniknout veganská strava, která by nebyla zdraví škodlivá (jak tomu dosud je).
4. A nemusí se to týkat jen potravin: Soudruzi ekologové před pár lety vyřvali zákaz GM brambor, z jejichž škrobu by se daly vyrábět biologicky rozložitelné pytlíky, tašky a další podobné užitkové předměty. A už dávno bychom nemuseli řešit problematiku plastových odpadů. Možná by se z toho dala vyrobit i brčka, na rozdíl od těch z toxickými látkami impregnovaného papíru by byla patrně i zdraví neškodná (ekologie není nic jiného než systematické ohrožování zdraví lidí).
:D. Vaši poslední větu si zanáším do svého slovníku. Omlouvám se za opisování
Začneme s tím u rostlin a brzy vyšlechtíme geneticky upraveného člověka . Bude silný,odolný a bude mít jen správné názory.Tím se vyřeší řada problémů.
Na šlechtění „správných názorů“ stačí masová státní propaganda, ovládat média a nějaké to zastrašování. Viz orbánistán, viz rusácko. Používat genetické inženýrství, to je jako jít s kanónem (nebo spíše s jaderným arzenálem) na vrabce a navíc s minimální šancí, že tím něčeho dosáhnu. Samozřejmě, že se bude používat genetické inženýrství na člověka (ostatně se už používá), ovšem hlavně proto, že léčba geneticky podmíněných nemocí je v současnosti extrémně drahá, přičemž tyto vady se v populaci šíří čím dál víc. Jestli nemají současné zdravotnické a sociální systémy zkrachovat, musí nastoupit v léčbě člověka genetické inženýrství.
Ve světě se již provádí „dárcovství cytoplasmy“, spočívající v tom, že se „dárkynino vajíčko“ zbaví jádra, dá se do něj jádro vajíčka „příjemkyně“, zbavené její cytoplasmy, a potom se vzniklá buňka oplodní spermií příjemkynina partnera. Používá se to u dědičných chorob vázaných na geny v mitochondriích, které vedou k různým degenerativním chorobám kosterního svalstva, jichž dovedeme diagnostikovat cca deset, nicméně ani jednu z nich léčit a všechny končí fatálně, většina v dětském věku, ale pár až ve středním. Pokud si to dobře pamatuji, postiženo je výrazně více (a v některých případech pouze) mužské pohlaví. Jak je to s „gendery“, opravdu nevím.
Uměli bychom napravit i vadné alely některých recesívních dědičných chorob.
Charakteristické je, že jsou tyto a další podobné zákroky v EU nedostupné a jezdí se na ně na kliniky v bohatších zemích 3. světa, jako je např. Mexiko. V důsledku bruselských ideologických proroků je EU sto let za opicemi, a zcela jistě nikoli jen v této oblasti.
Kdysi jsem se snažil pochopit genom člověka.Kupodivu byl jednoduchý.Jenže to nejdůležitější chybělo-gen inteligence.Neznáme ho.Člověk a zvíře se tak odlišuje jen genem pro řeč /FOXp2 na Ch.2./.Takže k dalšímu vývoji člověka jako druhu nám gen.inženýrství nepomůže.Doufám že zatím.Jakmile se toto překoná,vznikne okamžitě požadavek státu jaký má ten výrobek být.
Inteligence je s vysokou pravděpodobností produkt souhry velkého množství genů. Odpovídá to jejímu rozložení podle Gaussovy křivky. Asymetričnost výsledné křivky (hloupých je víc) je dána tím, že do hry vstupuje ještě nějaká patologie, která může onu „náhodou přidělenou“ inteligenci snížit. A tuto patologii jsme schopní odstranit, alespoň potenciálně.
Něco se dá dělat i mimo geny, např. novorozence s fenylketonurií nebo glaktosémií od malička krmit dietami, které znemožňují i při této metabolické poruše vznik toxických látek, které poškozují mozek. Oprava příslušných genů by byla asi výhodnější. Už proto, že by se tyhle geny nepřenášely do další generace.
To samé i choroby, které neatakují IQ, jako chondrodystrofie, hemofílie atd.
Takovou kritiku ideologického proroka eu agenta bureše bych od tebe nečekal. Každopádně ten „mexický“ dojem máš odkud. Od nás se prozatím jezdí do Francie (pro info Francie je v EU) a to právě kvůli burešově ideologii dostat za každou cenu ke korytu, díky kterému přišla vniveč Nečasova reforma financování zdravotnictví.
Bruselské struktury bojovaly proti pokroku už v době, kdy Babiš možná ani nevěděl, že půjde do politiky. Byl to jeden z důvodů, proč jsem hlasoval proti vstupu.
Regulace GMO, aspoň tak jak to praktikuje EU, je samozřejmě extrémně škodlivá. Na rovinu mám co dělat, abych nepoužil mnohem tvrdíš a přiléhavější přídavné jméno. Je to příklad totálního zeleného pokrytectví. Evropské zemědělství je ve srovnání s tím americkým (a to i jihoamerickým), či dokonce indickým zemědělstvím sto let za opicemi, a to díky zeleným zločincům a francouzským a italským tzv. zemědělcům a ve skutečnosti vyplňovačům žádostí o dotace. Příklady nesmyslnosti eu zemědělské politiky jsou známy, a novinář, který píše o GMO a při tom svá sdělení neuvede do kontextu s těmto skutečnostmi, je dle mého názoru diletant, nebo stejný lhář a podvodník jako evropští zelení či tzv. vědec seralini. Za prvé, genetické modifikace jsou v zemědělství přítomny nejen díky klasickému šlechtění ale i díky radiomutantům, jejich největší boom nastal v 60. letech v celém západním světě i ve východním bloku (viz ječmen Diamant). Připomenu jak se takový radiomutant „šlechtí“. Tisíce semen se ozařují například lékařskými rentgeny, čímž se naruší jejich DNA. Ty které přežijí a mají díky změněné DNA vykazují vylepšené užitné vlastnosti se dál využívají, nikdo však neví k jakým změnám v DNA došlo. Velká část zemědělské produkce EU je založena právě na těchto radiomutantech respektive na křížencích s nimi. V Itálii se zelení anarchisti snažili v 90. letech soudně vymoci zákaz těchto plodin, jenže se přišlo na to, že by se tím zrušila podstatná část italského zemědělství a italové by začali hladovět. Jinými slovy velmi přesné cílené zásahy do DNA a přenosy DNA z jednoho druhu na druhý (tedy jevy, které v přírodě běžně probíhají) evropským zeleným pokrytcům vadí, brutální zásahy, které v přírodním prostředí obdoby nemají, jaksi nevadí. POdotýkám, že nikdo nikdy nenašel jediný příklad škodlivých účinků takové změny na finálního konzumenta. No snad krom toho, že z ječmene diamant se vyrábí pivo. Druhý příklad. Nemoc šílených krav. Tuto aféru a její důsledky si v EU už pro jistotu nikdo nepamatuje. Tedy připomínám. Zkrmování masokostní moučky dovážené odkudsi vedlo k tomu, že někteří konzumenti nakažených krav zemřeli. Masokostní moučku tedy nahradila sója dovážená z USA, z Brazílie, Argentiny, takže se jedná o jakou sóju? Jedná se o sóju GENETICKY MODIFIKOVANOU bez které evropské krávy buď chcípnou hlady nebo se budou muset vrátit ke konzumaci kostí (možná i lidských – jak se minule spekulovalo). O této skutečnosti se v EU opět taktně mlčí. Třetí příklad. Všichni zelení, když už jim dojdou všechny rádobybiologické argumenty proti GMO, tak se uchýlí ke své levičácké části srdíčka a začnou blábolit cosi o tom, že je to GMO je nástroj vydírání ubohých zemědělců nadnárodními zločinnými kapitalisty, čímž se snaží nakydat nějakou tu zelenou špínu na to „ďábelské Monsanto“, což je samozřejmě další snadno vyvratitelný nesmysl. To ale pominu a jen uvedu, že krom komerčních GMO jsou na trhu i nekomerční GM plodiny vyvinuté např. univerzitami, z nichž minimálně jedna měla obrovský potenciál dokonce zachraňovat lidské životy. Jedná se o Zlatou rýži. V oblastech kde je obyvatelstvo závislé na pěstování rýže jako JV Asie a Afrika je obrovským problém nedostatek vitamínu A, protože běžná rýže neobsahuje beta karoten. Tisíce dětí slepnou. To mohla napravit zlatá rýže, která beta karoten obsahuje díky genetickému zásahu. Jenže zelení zločinci vedli proti zlaté rýži kampaň v EU povolena nebyla a i kdyby byla tak díky těmto zločinným kampaním si průměrný spotřebitel s mozkem vymytým biobláboly zlatou rýži nekoupí. Což se zpětně fatálně projevuje na třetím světě, kde si taky nikdo nedovolí pěstovat zlatou rýži, protože v EU by byla neprodejná. Takže děti dál slepnou a umírají. Respektive místní zemědělci si našli náhradu – vypalování pralesa pro pěstování palmy olejné, která toho beta karotenu obsahuje obrovské množství. Jinými slovy evropští zelení jsou zodpovědní nejen za genocidu dětí zemí třetího světa ale i za ničení deštného pralesa, a to jen díky svému fanatickému a hlavně iracionálnímu odporu ke GMO.
Obávám se, že svůj původně techno optimistický étos pro který byli atraktivní, a svůj cíl, kterým byl boj proti zlodějství osy a dalších podobných organizací, zcela opustili. Původní ideály vyznává možná tak maximálně Bartoš. Jinak je to unesená strana, do které nalezli antivědečtí ideologové ze zelených zkrachovalých organizací. Vyjádření Peksy je toho dokonalým příkladem, přičemž kvalifikace biofyzika je v tomto případě relevantní jako stěrače na ponorce. Vzpomínám si na antigmo bláboly europarlamentní soudružky konečné v jednom článku. Těm současným peksovům se dost podobaly. CO by asi tak řekl na to, že si tak s konečnou padli do noty. Taky by mně zajímalo, kolik z té „vědecké sítě“ jsou molekulání biologové, genetici a agronomové a nikoli tzv. společenští vědci. Na rovinu skuteční pro danou oblast fundovaní vědci se vyjadřují přesně naopak. https://www.biotrin.cz/prolomi-vedecka-petice-barieru-legislativy-ngt-v-eu/
Snad je vhodné doplnit konstatování, že odhadovaný počet obětí tažení proti zlaté rýži už dosahuje odhadovaný počet obětí holokaustu. To samé platí i pro oběti malárie v zemích, kde byla eradikována a po „ekologickém“ zákazu DDT se do nich zase vrátila (tam snad dokonce byly překročeny nejvyšší odhady počtu obětí holokaustu).
Prostě, ekologie je srovnatelně zrůdná ideologie jako nacismus.
Opravdu ale platí, že relativně největším problémem GMO je možnost jejich patentování.
Je to dosti problematické i z toho hlediska, že zatímco odrůdy vzniklé klasickými postupy (draze a pomalu) patentovat nelze, GMO, vznikající relativně levně a rychle, jsou patentovatelné. Přitom se pohodlně uživí i ti klasičtí šlechtitelé, přestože jejich produkce patentovatelná není. Čili je to jen hnusná rozežranost některých producentů GMO, a pokud bych o tom mohl rozhodovat, tak bych patentovatelnost GMO zrušil (a jako volič jistě podpořím stranu, která bude mít něco podobného v programovém portfoliu).
A ještě jedna drobnost: Na některé geneticky modifikované bakterie se legislativa kolem GMO nevztahuje, takže např. Amesovy testy na mutagenitu (látek, směsí, nebo i biologických vzorků /např. moč kuřáků a nekuřáků/) mohou dělat (užívají se k tomu geneticky modifikované bakterie rodu Salmonella) i pracoviště, která by s klasickými GMO pracovat nemohla.
Je mi to líto, ale i zde jsi mimo mísu. Patentovat lze zrovna tak běžný kultivar. Viz třeba soudní tahanice indických zemědělců s firmou Pepsi, protože si nechali na sadbu brambory, které si Pepsi nechala speciálně vyšlechtit na smažení hranolek. A naopak, řada GMO je produkt veřejného výzkumu tedy „open source“. Třeba právě ale nejen zlatá rýže, na kterou ses grafomansky přilepil. Tedy nesmyly o rozežranosti firem jsou bláboly zelených, nenávidějící hlavně Monsanto, na které jsi trapně skočil.
A tahá se s nimi přes patenty, nebo přes něco jiného?
„Open source“ GMO problém v principu nemohou vyřešit. To by musela být za každý patentovaný GMO open source náhrada, jak je tomu např. u software.
Načti si o co u tzv. patentování nových odrůd (ať už GM nebo vzniklých běžných šlechtěním) jde, abys věděl o čem je řeč a neblábolil z cesty.
Kauza GMO a jejich zákazu v EU je jasným důkazem toho, že EU je, a to dlouhodobě, řízena naprosto nekompetentními lidmi, kteří jsou ve vleku politických extrémistů z řad zelených. Byla i jedním z důvodů, proč jsem hlasoval proti vstupu do této žumpy (EU začala GMO zakazovat koncem 90. let) a proč podpořím kohokoli, kdo nás z ní vyvede.
Mimochodem, v souvislosti se snahou omezit chovy krav na území EU se objevují snahy hovězí dovážet z Argentiny, kde jsou krávy „brojlerovány“ hormony a antibiotiky, v EU přísně zakázanými. A navíc jsou krmeny GMO plodinami. Proto je argentinské hovězí výrazně levnější než z evropských chovů, které musejí plnit dosti náročné podmínky.
Farizejství EU spočívá v tom, že zatímco na jejím území jí hormony a antibiotika vadí, je ochotna dovážet „plebsu“ maso jimi prošpikované a nesplňující příslušné ISO normy (ostatně to samé je i její aktivita kolem zakázanými látkami /hlavně pesticidy/ prošpikované a částečně GMO pšenice z Ukrajiny).
Celé to budí dojem, že EU, potažmo zeleným, vůbec nejde o ty hormony, antibiotika, pesticidy, GMO atd vůbec nejde, že skutečným cílem je zničení zemědělství ve státech EU.