Z jednotek případů onemocnění v letech 2015 a 2016 narostl vloni i letos počet nakažených spalničkami v Česku více než dvacetinásobně. Experti varují před epidemií a šíření spalniček přičítají i rozmachu konspiračních teorií spojených s očkováním.

Česká republika má zatím štěstí. Navzdory tomu, že počet odpůrců očkování mezi lidmi roste, na spalničky v posledních letech zatím nikdo nezemřel. Případů onemocnění ale výrazně přibylo.

Jak na dotaz HlídacíPes.org potvrdil Státní zdravotní ústav, k 7. prosinci 2018 bylo v ČR zaznamenáno celkem 189 případů onemocnění spalničkami.

Vloni to bylo 146 případů. O rok dříve přitom jen sedm případů a v roce 2015 devět.

„Jedním z hlavních faktorů, který tuto situaci ovlivňuje, je negativní postoj populace k očkování a zejména k očkování proti spalničkám, který je zásadně ovlivněn antivakcinačními kampaněmi,“ říká lékařka Kateřina Fabiánová z Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Témata spojená s odporem proti očkování jsou populární zejména na nejrůznějších konspiračních webech.

Proč média mlčí?!

Například na českém Facebooku je aktivní stránka Stop očkování dětí – plná fotografií uplakaných dětí a odkazů na texty typu „lékaři, kteří ve vakcínách našli rakovinné enzymy, byli všichni zavražděni“.

Jak upozornil ve své analýze publicista Tomáš Urban, pětinu nejsdílenějších textů k tématu očkování obsazují v posledních dvou letech články z konspiračních webů a anonymních stránek, které bez ověření přebírají texty z podobně zaměřených zahraničních zdrojů.

Mezi první desítkou se objevuje například dvakrát recyklovaný článek AC24.cz s titulkem „Proč média mlčí? Švédsko kvůli ‚závažným zdravotním obavám‘ zakazuje povinné očkování“.

„Jde o překlad manipulativního textu, který musela díky masovému rozšíření oficiálně vyvracet švédská vládní zdravotní agentura Folkhalsomyndigheten,“ podotýká Urban.

I kvůli podobným textům se jak v Česku, tak i po celé Evropě začaly spalničky znovu rozšiřovat. V Praze letos překročily epidemickou hranici. Konkrétně šlo jen do letošního října o 94 nemocných, 31 dětí a 63 dospělých.

„Celkem 22 dětí proti spalničkám očkováno nebylo. Z toho šest dětí nedosáhlo věku třinácti měsíců potřebného k očkování a u 16 dětí rodiče očkování odložili nebo zcela odmítli,“ komentovala výskyt spalniček tisková zpráva Hygienická stanice hlavního města Prahy.

Fakt, že většina nemocných jsou dospělí, má jednoduché vysvětlení: část z nich byla v minulosti očkována jen jednou dávkou (nikoli předepsanými dvěma) a hned 51 z nich očkováno nebylo vůbec.

Pravidelné očkování proti spalničkám v Československu začalo až v roce 1969. Od roku 1995 se očkuje kombinovanou vakcínou Trivivac proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám ve dvou dávkách, mezi 13 – 18 měsícem věku dítěte a druhá mezi pátým a šestým rokem.

Kdo má pravdu?

Věrohodnost každé falešné zprávy či konspirační teorie roste spolu s tím, když obsahuje část pravdy.

I například odborný web Vakciny.net připouští, že jsou možné silné alergické reakce na některou ze složek vakcíny, vyskytují se poměrně často i nežádoucí účinky jako je teplota až horečka, vzácně až velmi vzácně i neurologické komplikace.

To však podle expertů není důvod očkování plošně odmítat. To, že rodiče nenechají očkovat své děti, se totiž v důsledku týká celé populace. Pro dosažení takzvané kolektivní imunity je podle odborníků nutné, aby „minimální proočkovanost dvěma dávkami vakcíny proti spalničkám byla 95 %“.

„V situaci, kdy dochází k poklesu proočkovanosti, dochází k nárůstu vnímavých osob a vznikají vhodné podmínky pro šíření viru spalniček v populaci,“ vysvětluje Kateřina Fabiánová.

„Je tady řada skupin, která tvrdí, že očkování by mělo být dobrovolné, což té situaci nesvědčí. Doporučená proočkovanost je dnes devadesát pět procent,“ říká i předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.

Nemoc, na niž se umírá

Spalničky nejsou žádné banální dětské onemocnění. Jsou vysoce nakažlivé, šíří se snadno vzduchem i dotykem. Zpočátku připomínají nachlazení s rýmou, kašlem a zvýšenou teplotou, postupně s vysokou horečkou.

Spalničkový virus způsobuje řadu komplikací, z nichž některé mohou být i smrtelné – mezi nejvýznamnější patří zápal plic, laryngitida a encefalitida. U dospělých je průběh nemoci mnohem vážnější než u dětí. Přibližně jeden člověk z tisíce nakažených v důsledku onemocnění zemře.

„V populaci, kde dochází k nekontrolované cirkulaci spalničkového viru, může dojít k závažným průběhům s fatálními následky, jak je v letošním roce hlášeno z mnoha evropských států. Obecně „neočkování“ znamená krok zpět, nárůst nemocnosti, hospitalizací, komplikací a bohužel i úmrtí ,“ říká Fabiánová.

V letech 2016 – 2017 zemřelo v EU na komplikace spojené se spalničkami 49 dětí a dospělých.

„Vzhledem k faktu, že bezpečná, účinná a efektivní vakcína je plně dosažitelná, je 49 úmrtí za poslední dva roky něco tragického a neakceptovatelného,“ komentovala to Andrea Ammonová, ředitelka Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí.

Nárůst onemocnění v Evropě ale dále pokračuje. Do letošního 5. října hlásilo Rumunsko 5 088 případů a 33 úmrtí, Francie 2 702 nemocných a tři úmrtí, Řecko 2 289 případů a dva zemřelé, Itálie 2 248 případů, kdy spalničky nepřežilo šest lidí. Srbsko mělo k říjnu 2018 celkem 5 741 případů a 15 úmrtí. Podle evropské zprávy jde o výrazný nárůst výskytu spalniček.

V ještě vyšších dimenzích je rozmach nemoci na Ukrajině, kde bylo letos evidováno zatím 31 tisíc nemocných a 14 zemřelých. „Právě z Ukrajiny máme v ČR hlášeno nejvíce importovaných onemocnění,“ říká Kateřina Fabiánová.

Partnerem rubriky (Ne)bezpečná síť je ISECO.cz