Ve stínu současného izraelsko-palestinského konfliktu se vyostřuje i krize v sousedním Libanonu. Ten se potýká s hlubokými ekonomickými problémy a zemi dokonce hrozí energetický kolaps. K tomu se přidává krize politická: Ministr zahraničí Charbel Wehbe rezignoval poté, co obvinil státy Perského zálivu z podpory Islámského státu a svými komentáři vyvolal diplomatickou roztržku.

Charbel Wehbe řekl televizi Al-Hurra: „Existuje druhá fáze, kdy přišel Islámský stát. A přinesly ji země lásky, přátelství a bratrství,“ řekl Wehbe o roli zemí Perského zálivu při vzestupu Islámského státu. Poté, co na obvinění reagoval host ze Saudské Arábie, označil ho Wehbe za „jednoho z Beduínů“ a odešel během rozhovoru ze studia.

Wehbeho komentáře vyvolaly diplomatickou bouři napříč zeměmi Perského zálivu. Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Bahrajn si nechaly předvolat libanonské diplomaty a předložily jim oficiální stížnosti.

Wehbe se v reakci na rozhovor rozhodl rezignovat a na pozici úřadujícího ministra zahraničí ho nahradila současná ministryně obrany Zeina Akarová. Prozatímní předseda vlády Hassan Diab poté uvedl, že Bejrút chce s Perským zálivem udržovat „nejlepší vztahy“. Libanon si v současné chvíli nemůže mezinárodní třenice dovolit.

Země v úpadku

Země se už devět měsíců zmítá ve vleklé politické i ekonomické krizi. Po loňském srpnovém výbuchu v bejrútském přístavu rezignovala vláda premiéra Hassana Diaba. Od té doby je u moci prozatímní vláda, protože politici se nebyli schopni dohodnout na vytvoření nového stabilního vedení země.

Mezitím se také rapidně zhoršila ekonomická situace. Ta je nejhorší od ukončení občanské války z let 1975 – 1990. Libanonská měna klesla oficiálně na 1528 libanonských liber za dolar, na černém trhu byl ale směnný kurs podle serveru Al Monitor v březnu 13 300 libanonských liber k dolaru.

KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG

Minimální mzda klesla ze 450 dolarů měsíčně na 50 dolarů. To znamená, že řada Libanonců si vydělá denně méně než dva dolary. To zemi dříve označovanou jako „středomořské Švýcarsko“ zařadilo podle studie zveřejněné časopisem Information International dokonce až za Bangladéš.

Inflace v letošním roce vedla ke 400% zvýšení cen potravin, což v březnu vedlo k masovým demonstracím v ulicích a krátkodobému zavření obchodů. Podle studie Světového potravinového programu 49% libanonských respondentů uvedlo, že mají strach, že finančně nedosáhnou ani na základní potraviny. Ty v období od prosince 2020 do února 2021 zdražily následovně: potraviny a nealkoholické nápoje o 402%, alkohol a tabák o 392%, ceny oděvů a obuvi o 560%, restaurace a hotely o 609%. Příjmy z turismu, které byly pro Libanon zásadní, navíc zmizely v důsledku pandemie covidu-19.

Úspory pod polštář

„Krize se začíná dotýkat i bohatších Libanonců, protože se nejsou schopni dostat ke svým prostředkům v bankách. Život se komplikuje ale už jen tím, že nedostanete zboží, které potřebujete. V březnu se na nějakou chvíli dokonce zavřely všechny obchody, které se tedy posléze zase otevřely, protože obchodníci také potřebují nějaký příjem,“ komentuje situaci v zemi Češka Lenka Filípková, která v Libanonu žije a pracuje.

Někteří komentátoři zhoršení poměrů přikládali loňskému výbuchu a vyřazení bejrútského přístavu z provozu, což ztížilo import potravin. Těch se podle Al-Monitoru do Libanonu dováží až 85%. Podle Filípkové je ale problém jinde.

„Bejrútský přístav není jediný. Navíc už je částečně zprovozněný a další přístav je také v Tripolisu. Jde spíše o dlouhodobě nahromaděné strukturální problémy. Není to o nedostatku zboží, ale o nedostatku peněz na jeho nákup,“ popisuje Češka.

Podle hlavního ekonoma skupiny Byblos Bank Group Nassiba Ghobrila sahají kořeny finanční krize do konce roku 2017, kdy vláda uvalila nové daně na spotřebu, movitý majetek a finanční transakce. Hlavní důvod krize tkví podle něj v neschopnosti politiků sestavit funkční vládu a plán reforem:

„Řešení spočívá ve vytvoření vlády, která stanoví integrovaný finanční plán k řešení finanční krize a zahájí požadované reformy. Je nutné také obnovit jednání s Mezinárodním měnovým fondem, aby se vyřešila nerovnováha ve veřejných financích a sjednotil směnný kurz,“ uvedl Ghobril pro server Al-Monitor v narážce na vytvoření paralelního devizového trhu. Banky v Libanonu totiž už víc než rok omezují výběry hotovosti zákazníků v místní i cizí měně.

Až začne tma

„V současné chvíli se stále dá sehnat zboží, které potřebujete, ale vše se zdražuje a do budoucna spíš hrozí, že se nabídka může zužovat. Rostoucími cenami se zboží pro obyčejné lidi stává nedostupné,“ říká o vyhlídkách do následujících měsíců Češka Lenka Filípková. Libanonu navíc hrozí úplný „blackout“.

„Libanonská vláda přiznala, že už nemá prostředky na výrobu elektřiny. Teď omezují dodávky elektřiny na 12 hodin denně. A od června prý už nebudou mít na výrobu elektrické energie vůbec,“ popisuje Filípková.

„Neměli bychom zapomínat, že od 15. května začne postupná tma,“ uvedl ve vládním prohlášení poslanec Nazih Negm poté, co se setkal s dočasnými ministry financí a energetiky. Vláda se podle agentury Reuters snaží sehnat devizy, kterými by zaplatila pohonné hmoty.

Libanonský parlament schválil v březnu nouzovou půjčku ve výši 200 milionů dolarů na financování dovozu pohonných hmot pro výrobu energie, ale půjčku zatím posuzuje ústavní výbor, který zkoumá, zda je zákonná. Čím dál více Libanonců tak spoléhá na vlastní elektrické generátory.