Setkání NATO. Foto: Profimedia

Lež s (ne)rozšiřováním NATO. Šíří ji Kreml, svědci Putinovi i premiér Fico

Napsal/a Robert Břešťan 5. března 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Ani donekonečna opakovaná lež se sice nikdy nestane faktem, skutečností ani pravdou, má ale značný potenciál uchytit se, zahnízdit a opakovaně se vracet. Takovou lží je i tvrzení o tom, že se Rusku už v roce 1990 dostalo příslibu, že se NATO nebude rozšiřovat dále na východ – směrem k ruským hranicím. Takže si povíme, jak to bylo doopravdy.

Na tom, že podobné lži šíří ruští politici, není nic tak zvláštního. Zarážet už bohužel nikoho nemůže ani to, že tvrzení o „příslibu NATO Rusku“, opakují i politici členských států NATO. Nedávno to ve svém videoprojevu k v druhému výročí začátku války Ruska proti Ukrajině udělal slovenský premiér Robert Fico.

Řekl – kromě jiných podivností například o „falešném démonizování ruského prezidenta Putina“ – doslova toto: „Válka má svojí podstatu i v ujištění Ruska, že NATO se nebude rozšiřovat na východ.“

Pozemní hranice Ruska se státy NATO tvoří méně než jednu šestnáctinu celých ruských hranic a ze čtrnácti zemí, s nimiž Rusko sousedí, je pouze pět členy NATO.

Rovnou zopakujme, že nic takového se nikdy nestalo. Fakta a svědectví v písemné formě, doložitelných dokumentech i ve vzpomínkách pamětníků hovoří dosti jasně. Přesto se najde ve veřejném prostoru vedle Fica i dosti dalších, kteří se vlastně „Rusku nediví“, protože se „přece muselo útokem na Ukrajinu bránit expanzi NATO“.

O (ne)rozšiřování řeč nebyla

Jako by to Putinovi z úst přímo vypadlo. Ruský – asi už doživotní – prezident opakovaně vykládá, jak NATO zneužilo dočasné slabosti Ruska po rozpadu SSSR a porušilo sliby, jež dalo Moskvě, o tom, že své hranice neposune směrem k Rusku.

Takto například už v roce 2007 na bezpečnostní konferenci v Mnichově: „Máme právo se ptát: proti komu je tato expanze (NATO) namířena? A co se stalo s ujištěními, která naši západní partneři poskytli po rozpuštění Varšavské smlouvy?“

Putin následně zdánlivě věrohodně citoval slova tehdejšího generálního tajemníka NATO Manfreda Wörnera ze 17. května 1990 o tom, že „jsme připraveni neumístit armádu NATO mimo německé území, což dává Sovětskému svazu pevnou bezpečnostní záruku“.

Každá správná dezinformace má mít v sobě i část pravdy, jak Putin, coby vyškolený zpravodajský důstojník KGB, dobře ví.

Diskutovalo se o jiném tématu: aby po sjednocení Německa nebyly na území tehdejší NDR rozmístěny další ozbrojené síly.“

Citovaná slova tedy skutečně padla, jenže tehdejší debata a výrok šéfa NATO se týkal faktu, že Němci, Američané, Britové a Francouzi se v roce 1990 – v souvislosti se znovusjednocením Německa – dohodli, že žádné neněmecké jednotky NATO nebudou rozmístěny na území bývalé NDR.

O rozšiřování NATO na východ nikdo nemluvil. I proto, že v té době navíc ještě existoval Varšavský pakt (rozpuštěn byl navíc až v červnu 1991) a málokdo tedy mohl vážně uvažoval o možnosti dalšího rozšíření NATO na východ.

Celá řeč tehdejšího generálního tajemníka NATO je tady a je z ní zcela jasné, že slova, k nimž se Kreml a spol. tak rád vrací, se týkají opravdu jen závazku neněmeckých vojsk NATO nepůsobit ve východním Německu.

Kdyby to někomu takto nestačilo, veřejně k dispozici je i výpověď někdejšího generálního tajemníka Michaila Gorbačova, který tehdy SSSR vládl. Ten v rozhovoru pro projekt Russia behind the Headlines řekl:

„Téma rozšiřování NATO se vůbec nediskutovalo a v těch letech se o něm vůbec nemluvilo. (…) Diskutovalo se o jiném tématu, které jsme nadnesli: o tom, aby se vojenské struktury NATO neprosazovaly a aby po sjednocení Německa nebyly na území tehdejší NDR rozmístěny další ozbrojené síly. Vše, co bylo možné a potřebné udělat pro upevnění tohoto politického závazku, bylo učiněno. A splněno.“

Pro úplnost dodejme, že Gorbačov později rozšiřování NATO kritizoval a označoval „za porušení ducha ujištění poskytnutých Moskvě v roce 1990“, ale zároveň potvrzoval, že ohledně dalšího rozšíření neexistoval žádný slib. A ví to samozřejmě i Vladimir Putin. Jen se mu pravda do jeho anti-NATO propagandy nehodí.

Jak Jelcin žádal Clintona

To, že NATO na svých oficiálních stránkách skutečný stav také vysvětluje, na věci pochopitelně nic nemění, protože přesvědčené nepřesvědčí.

Zajímavá je ale v odkazovaném textu zmínka o tom, že se bývalý ruský prezident Boris Jelcin pokusil příslib nerozšíření NATO vymámit na svém americkém protějšku Billu Clintonovi i zapsaná reakce:

Jednotliví spojenci nemohou uzavírat dohody jménem NATO. Prezident Clinton důsledně odmítl nabídku Borise Jelcina, aby se zavázal, že žádná z bývalých sovětských republik nevstoupí do NATO: „Nemohu přijímat závazky jménem NATO a sám nebudu v pozici, kdy bych vetoval rozšiřování NATO ve vztahu k nějaké zemi, natož abych to dovolil vám nebo komukoli jinému… NATO funguje na základě konsensu.“

Na nedávnem příkladu přistoupení Švédska také vidíme, že NATO nové členské státy nijak nerekrutuje, ale že státy samy projevují – právě s ohledem na hrozby plynoucí z Ruska – zájem o vstup a ostatní členské státy o tom pak hlasují.

A ještě trocha geografie: pozemní hranice Ruska se státy NATO tvoří méně než jednu šestnáctinu celých ruských hranic a ze čtrnácti zemí, s nimiž Rusko sousedí, je pouze pět členy NATO.

Přesto je jasné, že se Kreml své hry na oběť, která se „musí bránit kvůli agresivnímu rozšiřování NATO a je nyní obklíčeno nepřáteli“, rozhodně nevzdá. A papouškovat to dál budou i další Ficové.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)