ROZHOVOR. V dubnu uplynou čtyři roky od chvíle, co v Česku platí zákon umožňující léčbu konopím lidem trpícím například roztroušenou sklerózou nebo nesnesitelnými bolestmi. Za tuto dobu nedokázal Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) uspořádat efektivní výběrové řízení, které by do lékáren dlouhodobě dostalo dostupné konopí. Faktický důsledek? Možná kriminalizace pacientů i vyšší ceny na černém trhu.

Ale dopad to bude mít i na postavení ČR jako země, která své legislativní přednosti dokázala využít a stala se lídrem v oblasti lékařského výzkumu i otázek ochrany „konopných“ spotřebitelů. „Možnost legální dostupnosti léčebného konopí a možnost pracovat s ním jak v léčbě, tak výzkumu, byla jednou z důležitých konkurenčních výhod,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org ředitel Mezinárodního institutu pro konopí a kanabinoidy (ICCI) Pavel Kubů. Tento náskok teď Česko postupně ztrácí.

Institut v Praze působí od prosince 2015 a investoři z USA a Kanady do něho vložili prozatím půl miliardy korun. Jde tak o jednu z největších privátních zahraničních investic do oblasti vědy a výzkumu v ČR.

• Jak hodnotíte dění kolem tendrů vypisovaných SÚKL?

Česko je kvůli nesplnitelným podmínkám v poslední licenci a při přebírání předchozích úrod léčebného konopí první na světě, kde se už pěstovalo a o další licenci nikdo nemá zájem. A zároveň po Holandsku první, kde se lokálně produkované konopí dodávalo do lékáren pacientům. Od února není žádné dostupné, ač jej ve skladech v příslušné kvalitě ještě stále leží přes 20 kilogramů.

• Jaké praktické dopady to má, hlavně na pacienty?

Pacienti nemají od února dostupný svůj lék; pokud se podaří jej během příštích měsíců dodat ze zahraničí, tak jen několikanásobně dražší; podle importérů jim SÚKL totiž přidal povinnost takové konopí znovu testovat podle úřademem stanovených metod – byť to konopí bude z EU nebo jiné hospodářsky rozvinuté země, od níž běžně nakupujeme léčiva bez dalších testů a uznáváme si tak své standardy. Podmínky zkoušek SÚKL nemají ve světě obdoby, a precedens myslím nemá ani vynucování „dvojitého testování léků z bezpečných zemí“. Vychází z toho cena přes 400 Kč za gram a značné pochybnosti o tom, zda SÚKL chápe, že je mu zákonem uloženo zajišťovat léčebné konopí indikovaným českým pacientům, nikoliv je od něj odříznout.

• Jak se vůbec změnila otázka ekonomické dostupnosti konopí?

S příchodem českého léčebného konopí přestala být otázka finanční dostupnosti pro aktuální pacienty tak zásadní bariérou, a to vzhledem k průměrné dávce 10 gramů za měsíc a její ceně 1000 Kč. Pro nemalou část těžce nemocných pacientů ovšem i tato cena bariérou je.

• Objevuje se nový, lehce nezvyklý pojem: ochrana práv spotřebitelů v oblasti konopí. Jak jsou tyto snahy celosvětově a u nás daleko a o co v nich jde?

Z konopí se produkuje i řada potravin, potravinových doplňků nebo kosmetiky. Mnohé z těchto produktů ve svém marketingu využívají popularity léčebných účinků konopí. Na rozdíl od léčebného konopí, kde je kvalita produktů jasně kontrolována a prokazována, u ostatních kategorii produktů z konopí se standardy kvality často obcházejí. Nejdále je v certifikaci kvality konopných výrobků určených ke spotřebě lidmi program Patient Focus Certification, který ve Spojených státech už řada koncových výrobků používá coby průkaz kvality a bezpečnosti. Program byl nedávno rozšířen do Evropy a první certifikovaná laboratoř je právě u nás.

• Co je vlastně ICCI, jehož jste ředitelem?

Multidisciplinarni hub zaměřený na výzkum a vývoj nových léčebných metod využívající bioaktivní komplex látek produkovaných rostlinou konopí. Projekty realizuje v oblasti biomedicinskeho výzkumu, přírodních a politických věd.

• Může neschopnost SÚKL naplnit zákon o léčebném konopí ohrozit investici do vědy a výzkumu, kterou založení ICCI v Praze přineslo?

Právě legální dostupnost léčebného konopí a možnost pracovat s ním jak v léčbě, tak výzkumu, byla jednou z důležitých konkurenčních výhod. Tou nejpodstatnější pak byla existence vědeckovýzkumné infrastruktury potřebné pro studium konopí, a především zájem špičkových odborníků ve svých oborech spolupracovat v rámci ICCI na výzkumu. Mimořádné výzkumné možnosti i špičková infrastruktura a know-how trvají, klinická data z běžné léčby holt musíme vytěžovat jinak a jinde. Mrzí nás, že se stále mluví o tom, aby Česko nebyla jen montovna a když se domluví investice do našich vědců, tak se to zase zadrhne na úřednické pasivitě. Diplomaticky řečeno. Ale znovu, ten hlavní průšvih současné situace je v tom, že léčebné konopí není dostupné pro pacienty.

• Můžete uvést příklad výzkumu, kterým se zabýváte?

Jde například o klinickou studií na atopickou dermatitidu, v níž mělo 200 pacientů dostat mast z léčebného konopí zdarma. A na tomto příkladu je dobře vidět, o čem tu mluvíme: v Čechách se legální léčba konopím rozbíhala pomalu – mimo jiné proto, že tu byla někdy koncem 50. let národně a v 60. letech mezinárodně přervána dlouhodobá tradice a jistý primát, který v této oblasti Česko mělo. Takže to neměl a nemá kdo učit, nezbytné struktury se rodily pomalu a těžce a navzdory úřadům, nikoliv s jejich pomocí. A přesně v okamžiku, kdy se desítky pacientů změnily v první stovku a růst se zrychloval, SÚKL to na podstatnou a možná rozhodující dobu zabil. My jsme byli v roce 2013 druzí na světě, kdo zavedl systém distribuce léčebného konopí z indikace lékařem a skrze standardizovaný lékárenský systém.

Svět ale nečeká – teď jsme jen jedna z osmi zemí EU a dvacítky rozvinutých zemí. Od poloviny března bude léčebné konopí plně legální a plně hrazené pojišťovnami, tedy dostupné všem indikovaným bez ohledu na ekonomickou situaci, v Německu.