Kuvajtská princezna v Česku: To, že někde ženy nesmějí řídit auto, nepovažuji za podstatné
Kuvajtská princezna Sheikha patří mezi nejbohatší ženy Blízkého východu. Je dcerou kuvajtského emíra, její otec byl i předsedou vlády Kuvajtu. Do Prahy přijela princezna, celým jménem Sheikha Hessa Bint Saad Abdullah Salem Al Sabah, na celosvětové zasedání Světového sdružení podnikatelek. Sama je pak prezidentkou Rady arabských podnikatelek – Council of Arab Businesswomen.
HlídacíPes.org a pořad ČRo Plus Řečí peněz s ní mluvil jak o byznyse, tak o postavení arabských žen.
- Máte nějaké konkrétní podnikatelské úmysly spojené s Českou republikou?
Budeme tu mít řadu dvoustranných, business-to-business, jednání. Doma také provozuji galerii a protože jsme u nás již některé české umělce vystavovali, ráda bych se sešla i s některými českými umělci.
- Jaké umění vyhledáváte, co vás zaujalo v tomto oboru v České republice?
Především moderní umění, ale samozřejmě nemůžeme vynechat ani proslulý český křišťál a porcelán.
- Čím se – v obchodním světě – zabýváte nyní?
Je to právě ona galerie; patří mezi nejlepší na Blízkém východě. Dáváme v ní prostor mezinárodně známým umělcům, ale zároveň propagujeme i arabské umění. Podnikám také v realitách, společně se sestrou, která je generální ředitelkou máme společnost ASAS, která spravuje nemovitosti po celém světě…
- Nedávno jsem se díval do žebříčku nejbohatších lidí v České republice podle časopisu Forbes a nejbohatší žena je až na dvacátém místě. V mezinárodním žebříčku už sice do první desítky nejbohatších lidí světa ženy pronikly, ale přesto – proč podle vás nejsou ženy i na úplné špici?
Ono se to mění s tím, jak mají ženy možnost nakládat volně se svými prostředky. Není to tak dávno, co o těchto věcech vždy rozhodoval výhradně muž. I v zemích Perského zálivu už je ale patrná svoboda v tom, že ženy se svými penězi nakládají úplně volně. Ale platí to myslím obecně, že ženy jsou stále aktivnější a přestávají se bát rizika. Ženy jsou myslím od přírody opatrnější, mají obavy o děti, o rodinu, což se odráželo i v přístupu k byznysu. Dnes už to tak neplatí, i ženy se kupříkladu odvážně vrhají na burzu a pro muže jsou rovnocennými partnery.
- Je jedním z cílů vaší Rady arabských podnikatelek i obecně podpora ženských práv, rovnoprávnosti mezi muži a ženami?
Ne, my se věnujeme hlavně arabským podnikatelkám, jak v arabských zemích, tak i v Africe. Postupně rozšiřujeme naši aktivitu i směrem k podpoře podnikání u žen arabského původu například v Jižní Americe. Naším cílem je právě propojovat arabské ženy – podnikatelky v různých zemích světa a podněcovat je ke spolupráci.
Čtěte též: Exkluzivní “pohled do srdcí i hlav” mladých Arabů. Co si myslí o Islámském státu a proč utíkají do Evropy
- Nemusíte ale čelit různým předsudkům právě v arabských zemích? Ne všude může být spojení žena – podnikatelka vnímáno příznivě…
S tím problém nemáme. Máme obyčejné podnikatelské komplikace například se sháněním financování. Jinak jsou naše ženy – podnikatelky velmi aktivní a drží při sobě.
- Na druhé straně ale asi víte stejně dobře jako já, že jsou na zemi země, kde ženy stále například nemohou řídit auto…
To je příklad Saudské Arábie, který se často zmiňuje, ale já to nepovažuji za nijak důležité. Myslím, že o dost podstatnější než pozice za volantem je to, že ženy jsou v Saudské Arábii zastoupeny v parlamentu, ve vládě, v městských radách, v hospodářských komorách… Jsou podstatnější práva než je řízení auta.
- Co osobně považujete – z hlediska byznysu – za největší výzvy ve vašem regionu?
Vzdělávání. Je zásadní, aby mladí lidé, budoucí podnikatelé a podnikatelky získaly dobré základy. A z hlediska každého podnikatele je nezbytné mít na rozjezd i přístup k financování svých nápadů a projekt.
- Financování zmiňujete opakovaně, znamená to, že banky ve vaší zemi nejsou příliš ochotné půjčovat?
Pokud jde o Kuvajt, tak to říci nemohu. Máme naopak speciální vládní fondy i privátní fondy zaměřené na mladé podnikatele, vláda podporuje to, aby lidé po škole vstupovali do vlastního byznysu, do privátního sektoru.
- Jaké obory podnikání v arabských zemích osobně vnímáte jako nejslibnější?
Nedá se říct, že by bylo nějaké převládající téma. Mladí lidé se vrhají prakticky na cokoli, co je zajímá, mají nějaký nápad, nějaký sen a jdou si za ním. A je jedno jestli si někdo otevře restauraci nebo prodává auta. Podstatné je, aby se nebáli, a nic je pak nezastaví.
- Už jsme zmínili některé předsudky či stereotypy. Platí podle vás dělení na „více ženské“ a „více mužské“ obory podnikání. Například, že ženy budou spíše úspěšné řekněme v podnikání s módou a muži s automobily?
Žijeme v 21. století a nemyslím, že ještě existuje něco jako mužské a ženské podnikání. Ženy se prosazují v ropném průmyslu, v nejrůznějších velkých firmách, jsou úspěšné ve velkých tendrech… Nemyslím, že v podnikání existuje ženský a mužský svět. Na druhé straně bych byla ráda, aby bylo více žen v politice. O to se snažíme i v Kuvajtu, aby více zákonodárců a také soudců, tedy soudkyň, bylo z řad žen.
- Pociťujete na Blízkém východě, konkrétně v Kuvajtu, dopady nízkých cen ropy? Má to už nějaké konkrétní dopady na stát, na společnost?
V Kuvajtu s tím problémy nejsou, protože máme speciální ropný fond, kam se ukládaly výnosy z těžby ropy, takže máme dost prostředků i k pro budoucí generace. Finančně jsme na tom dobře, i když nemohu popřít, že nízké ceny ropy pociťujeme.
- Ještě bych se vrátil k tomu, že jste kuvajtskou princeznou. Nakolik už jen tento samotný fakt otevírá v byznysu dveře?
Neřekla bych, že to otevírá dveře byznysu, ale dává to větší možnosti propagace našeho tématu, tedy podpory arabských žen – podnikatelek. To rozhodně ano. Pomáhá mi to na mezinárodním poli, snáze se potkáte s politiky, s prezidenty, prvními dámami. Takže pokud svou pozici nějak využívám, tak ve prospěch Rady arabských podnikatelek.
- Rozumím tomu dobře, že pomáháte i v rozjezdu podnikání ženám v arabských zemích i v Africe takříkajíc od píky?
Ano, podporujeme třeba vznik domácích dílen, manufaktur, pořádáme setkání, kde představujeme možnosti, nabízíme trénink, podnikatelské inkubátory. A máme řadu úspěchů, kdy se takto z ničeho ženy vypracovaly k normálním obchodům, k podnikání a třeba k členství v obchodní komoře. To jsou právě i příběhy, jimiž se snažíme přispět ke změně stereotypů, jak se někdy smýšlí o ženách v arabském světě. Až se vrátím domů, přijede do Kuvajtu například devatenáctičlenná delegace žen z Maďarska. A doufám, že po našem pražském setkání se budu moct těšit i na návštěvy z Prahy, abychom ukázaly, jak skutečně vypadá život v zemích Perského zálivu.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
11 komentářů
Trochu jiný pohled na kuvajtské realie nabízejí na stránkách Human rights watch sdělení obsažená ve „World Report 2015: Kuwait“.
Mávat vlajkou Bidunů sle nebudeme, nicht wahr ? Nehledě na to, že Bidunové ani žádnou vlajku nemají.
Ženy se možná neobjevují tak často na úplné špici nejbohatších osob světa proto, že na rozdíl od mužů chápou kulturní význam rčení , že každému nashromáždění velkých majetků předchází velká krádež – kdy často děje se tak na úkor žen, často žen tkzv. třetího světa. Neznámých novinám… a tak i čtenářům.
Ženy prostě dbají více na to, čemu říkáme svědomí. Většina žen se tak dostane skutečně do toho ráje – tam na ně bude čekat 72 paniců, na každou z nich. To se týká ale jen musulmanských žen, of course (katoličky dostanou k dispozici jen světničky, možná svíčky).
Bohužel se bude jednat opět a jen o musulmanské panice, takže v dalším vývoji nebeských realií zas nic moc….
Koho okradl Steve Jobs, Bill Gates, Serge Brinn, Mark Zukrberger atd?
Kradením na státních zakázkách zbohatli hlavně členové pitěrského judistického kroužku, nyní členové putinského svazu oligarchů. To nevymysleli nic, akorát jsou to Putinovi kámoši z časů braní úplatků v pitěrské komisi pro zahraniční investice.
Hlavně Putin a jeho parta ? Oh, ne , to jsou jen ubozí plagiátoři.Viz např. dobové pojmosloví “ robber barons“ (zbohatnutím Sudů či nadnárodní finanční věrchušky se raději zabývat nebudeme, moc čísel – nevešla by se do dialogového rámečku).
Víte co znamená slovíčko “ možná“ ?
Zkuste – když tak, slovník pojmů a jejich významů.
Rčení je přírodní úkaz, který nemusí prokazovat svou platnost na každém případě, v každé situaci, v každé konstelaci skutečnosti – pak by přestal být rčením a stal by se např. „důkazem“, “ poslední pravdou“, “ ideálem“ atd. (viz opět příslušné slovníky).
Ten pitěrský kroužek – to jsou i Jelcinovi pohrobci, kteří – podobně jako mnohá podnikatelská svolo..eh, tedy elita u nás…. privatizovali za cizí a bohatli pak tedy z ještě více cizejšího, přičemž Putinovi a jeho partě se podařilo minimálně to, že v důsledku jejich činnosti nepropukl v Rusku kanibalismus ?
(viz např. A. Solženicyn : Rusko v troskách)
Nevím které všechny lidi okradl Jobs, Gates a další Vámi jmenovaní. Rozhodně ale mnoho lidí okradli někteří z nich o dost času.
Například mě nyní.
:-D)))
P.S . Jde samozřejmě jen o mou domněnku. Je tedy docela možné i to, že ženy nejsou na úplně nejvyšší příčce jedné strany štaflí zvaných „socioekonomická rovnost/socekon. nerovnost“ tak často viděny jen proto, že se jim ty štafle nějak nezdají, jsou jim podezřelé – zejména jejich balanc.
Ženské jsou povíceru mnohem víc podezřívavější jak muži.
(slovíčko “ povíceru “ viz opět slovník pojmů a jejich významů)
I když časy se mění – onehdá jeden miliardář, (s největší pravděpodobností chlap) z New York City říkal, že se mu někdy zdá, jako by v dálce slyšel zvuk gilotiny.
Dotaz na „český maloměšťák napsal – dne 26.4.2016“:jak je možné napsat na článek
z 10.8.2016 (
„Kuvajtská princezna v Česku: To, že někde ženy nesmějí řídit auto, nepovažuji za podstatné“ – Komentářů: 8), komentář už 26.4.2016 (viz:český maloměšťák napsal – DNE 26.4.2016)?
Rozhovor vyšel již v dubnu. Nyní jsme ho opět vystavili na naši homepage.
Děkuji za vysvětlení.
Měl bych věcný dotaz :
Vládnou v Kuvajtu demokratičtí vládcové – anebo autokratičtí ?
A doplňující otázka :
Existují v ČR placení prokuvajtští trollové, například mezi novináři ?
Řekl bych že je to tak jako v putinovském Rusku a asadovské Syrii. Nebo jako v komunistické Angole a Kubě. Vládnoucí rodinka si hlídá aby se lukrativní korýtka nezatoulaly příliš daleko od vládnoucí rodinky.
Na druhé straně – sami levicoví soudruzi ve dne v noci přeci varují před „škodlivým exportem západní demohracie“ – nebo snad ne?
Díky za Vaši snahu porozumět celkem jednoduché otázce. Respektive dvěma otázkám.
I když na Ostravsku by Vám řekli, že koksovatelná snaha není – koksovatelné je pouze uhlí.
Export západní demokracie sám o sobě škodlivý není, škodlivé jsou pouze např. bombardéry, rakety, granáty, bomby, záměrně vyvolávaný hladomor či společenský chaos apod.
Hezký den, hloubavý diskutére.
Škoda, že jsem se nedozvěděla, kolik podnikatelek je za rok v Kuvajtu ukamenováno. Zajímavé by také bylo zjistit, z jakých sociálních podmínek a společenských kruhů ve skutečnosti ty kuvajtské podnikatelky pocházejí. Jestli to nejsou náhodou jen ty dcery petrolejových šejků, princezny, kterých tam je na metr čtvereční nejvíc.
„Kuvajtská princezna v Česku: To, že někde ženy nesmějí řídit auto, nepovažuji za podstatné“ – ani já to za podstatné nepovažuji.