Jeho rodina se o korunovační klenoty starala od roku 1965. Až do loňska, kdy šperkaře a restaurátora Jířího Beldu k pravidelné kontrole klenotů před vystavením ve Vladislavském sále nepřizvala kancelář prezidenta Miloše Zemana. Dodnes netuší proč.

Svatováclavskou korunu, jablko a žezlo zná Jiří Belda jako nikdo jiný v této zemi a je přesvědčen, že vystavené by mohly být na Pražském hradě nastálo, podobně jako korunovační klenoty v Rakousku nebo ve Velké Británii.

Váš otec a vy jste se starali o korunovační klenoty 58 let. Co vlastně předchází vystavení Svatováclavské koruny? Tomu, co může prostřednictvím médií sledovat veřejnost?

Pravidelné vystavování klenotů pro nás vždy začalo informací, kdy se máme dostavit na Pražský hrad a kdy bude potřeba klenoty před jejich vystavením zkontrolovat. Takže jsme před vystavením přišli do Vladislavského sálu, kam na takových nosítkách přinesli bednu, ve které se z chrámu Svatého Víta přenášejí etuje s korunovačními klenoty. Ty jsme vyndali, zkontrolovali jejich stav a posoudili, zda nedošlo k nějakým změnám, jestli se něco neuvolnilo, jestli není třeba něco vyčistit. Ale většinou nebylo potřeba nic. Jednou byl uvolněný křížek, který se následně upevnil a pak se, ale až po vystavení klenotů, dělal větší průzkum drahokamů, kterými je koruna osázena. Při ní kolega Andrej Šumbera zjistil, že ten krásný rubín zdobící jednu z lilií koruny je ve skutečnosti rubelit.

Znáte Svatováclavskou korunu asi jako nikdo jiný. Každý její ohyb. Je něco, co vás na ní stále ještě fascinuje? Čím je pro vás výjimečná?

Já viděl i jiné korunovační klenoty, ale žádné neznám tak dobře jako Svatováclavskou korunu, takže výjimečná je pro mě už jen tím. Každé korunovační klenoty mají své kouzlo, ale většina z nich je založena na nějakých broušených diamantech. Například britské klenoty jsou samé blyštivé kamínky a ve mně to zlehka evokuje bižuterii. Je to na můj vkus až moc, všeho je tam moc.

Kdežto Svatováclavská koruna mi připomíná malou sošku. Vlastně každý jednotlivý kámen na ní je taková malá plastika. Každý je jiný, protože jsou to valouny, které jsou ohlazené a naleštěné, aby neztratily svou hmotnost. A pak také její tvar je výjimečný. Ta obruba nebo „cargle“, jak my tomu říkáme, je vyvýšená, protože je na takové nožičce, takže každý kámen je od té lilie, té základní plochy, dost vzdálený a je to úžasně plastické.

U ostatních korunovačních klenotů jsou kameny vždy přímo na podložce. Máte nějaký rám, na němž jsou přidělané kameny. Kdežto u naší koruny jsou čtyři jednotlivé části, čtyři lilie a ty kameny jsou vzdálené až dva centimetry od nich. Takže je to něco úplně jiného. Ta koruna je opravdu jakoby 3D. Zkrátka pro mě je výjimečná svým pojetím.

Říkáte, že většinou nebylo na korunovačních klenotech před jejich vystavením potřeba nic upravovat. Jaká je tedy vaše role, respektive role člověka, který má posoudit stav klenotů…

Tím, že jsme za ta léta věděli o koruně hodně, jak má co vypadat, co se tam kdy hýbalo, tak zkrátka překontrolujete, jestli je stabilní, jestli se nic nezměnilo, a to člověk, který vidí klenoty poprvé, nemůže vědět. Starost jako taková o ně není, protože ty klenoty jsou v pořádku. Na nich se nedá, respektive ani nesmí, nic restaurovat. Takže skutečně jde především o posouzení stavu, jestli je za posledních deset dvacet let neměnný.

Dříve bylo možné korunovační klenoty vidět jednou za několik let. Prezident Petr Pavel se je rozhodl vystavit už rok po prezidentu Zemanovi a o jejich shlédnutí je mezi veřejností obrovský zájem. Někteří lidé stáli ve frontě na Hradě už od tří hodin ráno. Proč je není možné vídat častěji? Souvisí to nějak s jejich případným opotřebením?

Vůbec. Vždyť je to zlato a drahé kameny, na to může s nadsázkou klidně i pršet. Krom perel, kde by mohlo dojít k poškození, by v tom nebyl problém. Takže o opotřebení to není. Z mého pohledu by mohly být korunovační klenoty vystaveny na Pražském hradě nastálo, tak, jak je tomu například ve Vídni nebo v Londýně. Navíc by odpadla celá ta zdánlivě nesmyslná akce vyndávání a zandávání klenotů, celé to divadlo kolem. A také potupné stání ve frontách, v chladu. Lidé by zkrátka přišli na Hrad, zaplatili si vstupné a mohli by se podívat na klenoty, kdy by chtěli.

Vedle možné snahy o zachování tradice sedmi klíčníků, kterou zavedl ve druhé polovině 19. století král Leopold II., nemůže být za výjimečným vystavováním klenotů i možná obava o jejich zabezpečení? 

Klenoty by samozřejmě musely být v kvalitně zabezpečených vitrínách, aby se na ně neprášilo a nemohly být zcizeny, ale v Rakousku nebo v Británii to zjevně nepředstavuje nějaký zásadní problém. Myslím, že by se třeba ve Vídni podělili o své zkušenosti a dalo by se to zvládnout i u nás.

Vy sám jste korunovační klenoty neviděl už dva roky. Vloni, ani letos jste je nekontroloval. Jaký je důvod?

Zkrátka jsem nebyl přizván. Vloni jsem se dozvěděl až z televize, že budou klenoty vystaveny. Z kanceláře prezidenta Zemana mě k jejich kontrole nezavolali. Nikdy jsem se nedozvěděl důvod. Můžu se jen domnívat, že to mohla být možná forma vendety za to, že jsem kritizoval podivné noční vyzvednutí klenotů tři měsíce před jejich vystavením, jehož se účastnil kancléř Mynář a bůhví kdo ještě, nikoliv ale všichni klíčníci, kteří mají u vyzvednutí klenotů být. Okolí prezidenta Zemana utajené noční vyzvednutí klenotů vysvětlovalo potřebou je nafotit a zkontrolovat, jestli je v křížku koruny dutina, kde by se mohl nacházet trn z Ježíšovy trnové koruny, ale to už bylo zjištěno dávno předtím a mohli to udělat i před samotným vystavením klenotů, za řádné přítomnosti klíčníků a odborníků.

Přiznám se, že mě ale mrzelo, když se letos neozvali ani od prezidenta Pavla. Vím, že nejsem nenahraditelný, ale troufám si říct, že o korunovačních klenotech vím v téhle zemi stále ještě nejvíc. 58 let se jako rodina o korunovační klenoty staráme a pak nepřijde ani řádka na rozloučenou, žádné vysvětlení, žádné díky. Bylo mi to líto především lidsky. Ze strany současné prezidentské kanceláře mě to mrzelo o to víc.