Korán v plamenech. Islámské země vzkazují Západu: Omezte svobodu slova, jako my
Pravicoví extrémisté, kteří o víkendu pálili korán ve Švédsku a posléze v Nizozemsku, spustili lavinu reakcí napříč islámskými zeměmi. Mediálně nejsledovanější je turecké demonstrativní odložení souhlasu s připojením Švédska a Finska k NATO a také mnohatisícové protesty napříč zeměmi Blízkého východu. Jejich účastníci mimo jiné požadují, aby se hanobení náboženských symbolů stalo trestným jak u nich doma, tak i v Evropě.
Turecký ministr obrany Hulusi Akar se ke schůzce se švédským protějškem Palem Jonsonem plánované původně na konec týdne vyjádřil stručně: „Nedává žádný význam, ani smysl.“ Projednávat přitom měli zásadní téma: turecký souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO.
Poté, co o víkendu dánský pravicový nacionalista Rasmus Paludan, demonstrativně zapálil před tureckou ambasádou ve Stockholmu korán, dalo Turecko jasně najevo, že společnou řeč hledat nechce.
Nepomohlo oficiální prohlášení švédské vlády, která se od pravicových nacionalistů jasně distancovala. Pro Erdogana i zbytek islámského světa pár radikálních fanatiků jasně „překřičelo“ všechny švédské ministry. Nabízí se proto otázka. Do jaké míry jde o hluboce zraněné náboženské cítění a do jaké míry o politikum?
Oko za NATO
Turecko se snaží Švédsku vstup do Severoatlantické aliance všemožně zkomplikovat už několik měsíců. Podle analytičky Pelin Musilové z pražského Ústavu mezinárodních vztahů zkrátka může. „Ve Švédsku se k moci dostala pravicová vláda, která například k otázkám lidských práv není tak otevřená jako vláda předchozí, a Turecko se této situace snaží využít. Ze zájmu Švédska a Finska o připojení k NATO chce vytěžit maximum. Nemá vlastně co ztratit,“ vysvětluje Musilová, proč prezident Erdogan tlačí například na vydávání kurdských novinářů, politiků i aktivistů, kteří ve Švédsku získali politický azyl.
Podobně tlačí na zákazy kurdských televizních stanic, jež v severské zemi vysílají k Turecku kritické reportáže. Svoboda slova, kterou se tureckému prezidentovi úspěšně podařilo potlačit na domácí půdě, mu zkrátka vadí i za hranicemi – pokud se kritika jakkoliv dotýká jeho režimu.
Nedělní spálení islámské svaté knihy skvěle zapadá do Erdoganova plánu, jak dosáhnout omezení „nepohodlných“ svobod, primárně pak svobody slova i na Západě.
Restrikce by v tomto ohledu nevadily ani dalším vládcům z řady blízkovýchodních zemí, kde západní lpění na „demokratických hodnotách“ často považují za projev slabosti a zbytečných komplikací.
Když se pak davům předhodí správně nahozená hesla o západní dekadenci a antiislámských postojích, účast tisíců demonstrantů je zaručena. Jak mimochodem dokázaly záběry z protestů v Jemenu či pálení švédských vlajek v Turecku, Iráku, Indonésii, na palestinských územích nebo v Pákistánu, kde účastníci skandovali hesla „Smrt švédské vládě, smrt takovým politikům.“
Co špatného švédští politici udělali? Řekli, že čin Rasmuse Paludana sice odsuzují, ale nemohli mu zabránit, protože nemůžou bránit svobodě projevu.
Vulgární Evropané
Podle tureckých politiků by se svoboda projevu neměla vztahovat minimálně na činy spojené s hanobením náboženství. „Povolení tohoto protiislámského činu, který je namířen proti muslimům a uráží naše posvátné hodnoty, pod zástěrkou svobody projevu, je zcela nepřijatelné,“ napsalo v prohlášení turecké ministerstvo zahraničí.
Turecká agentura Anadolu pak vydala analýzu doktoranda studujícího na berlínské Humboldtově univerzitě Mehmeta Osmana Gulyesila, který rozebral, jaké platí či neplatí v jednotlivých evropských zemích „antirouhačské“ zákony a poodhalil čtenářům důvody, proč se Evropané staví k podobným akcím, na rozdíl od islámských zemí, tak rezervovaně.
„Absence standardizovaného systému trestního práva mezi státy přispívá k obtížnosti předcházení takových akcí. V některých zemích, včetně Švédska, můžou lidé svobodně urážet a nerespektovat jakékoli náboženství,“ vysvětluje turecký stipendista v Německu čtenářům evropskou mentalitu. Podle něj sekularizace západní společnosti snížila význam náboženství, tradiční hodnoty narušují vulgární zvyky i vyjadřování:
„Se ztrátou hodnot jsou náboženství a kultura otevřeny pod hávem svobody projevu nejrůznějším urážkám ať už od jednotlivců, jako je například slavný básník Johann Wolfgang von Goethe, až po instituce, jako je katolická církev,“ píše v článku nazvaném „Tři otázky – pálení Koránu ve Švédsku.“
Jak doplnil, Evropě prý nakonec nezbude, než se začít víc urážkám náboženského cítění věnovat i v právní rovině a to kvůli zvyšujícím se počtům muslimských přistěhovalců.
„Vzhledem k migraci muslimů do Evropy, by i tady mělo být náboženství zahrnuto do širší sféry ochrany, včetně sekulární právní dimenze. Muslimové jsou součástí veřejného života a v souladu s tím musí být uplatňována normativní praxe práva,“ píše Guleyesil a ačkoliv dodává, že jde o jeho soukromý názor, ideově se poměrně jasně shoduje s tím, po čem volá i turecký prezident Erdogan.
Obnoví Evropa rouhačské zákony?
Podle právních norem Evropské unie je považováno za zločin, pokud někdo veřejně podněcuje k násilí nebo nenávisti na základě rasy, barvy pleti, náboženství, původu nebo národního či etnického původu. Dne 9. prosince 2021 přijala Evropská komise podnět k rozšíření stávajícího seznamu trestných činů spojených s projevy nebo činy z nenávisti. Zvláštní pozornost Komise podle svého prohlášení věnuje především nenávistným projevům vůči židovské, romské a muslimské komunitě.
Udílení trestů ale vždy závisí na zákoníku té dané země. Podle studie, kterou v roce 2017 nechal vypracovat Mezinárodní novinářský institut (IPI) ve spolupráci s OBSE, velká řada evropských zemí sice zrušila rouhačské zákony, jakkoliv relativně nedávno, ve většině zemí nicméně platí kriminalizace projevů rasové nebo náboženské nenávisti.
„Například Finsko a Řecko nadále trestně postihují – pod hrozbou vězení – „rouhání se Bohu“ a „projevování neúcty k božství,“ píše se ve zprávě IPI. Ta se zaměřila také na zákony v Rakousku, kde zákoník pod hrozbou trestu odnětí svobody do šesti měsíců zakazuje „zesměšňovat nebo hanobit náboženskou doktrínu, náboženský zvyk nebo osobu či předmět, který je předmětem uctívání“.
Trestným činem se může podle advokáta Aleše Rozehnala stát ničení náboženských symbolů i v Česku. „Náboženské symboly jsou hmotnou manifestací náboženské víry. Jejich ničení může být trestným činem podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod. Podněcováním je v tomto případě projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob nenávist k některému náboženství,“ uvádí Rozehnal.
Jak ale posoudit, kdy jde o šíření nenávisti nebo stále ještě o vyjádření názoru, na něž má každý v demokratické a nábožensky svobodné společnosti právo? Návod mohou dát některé konkrétní případy, kdy se „rouhání“ řešilo.
Korán na záchodovém papíru
Například na Slovensku se v roce 2017 odehrála podobná situace jako teď ve Švédsku. Mladá žena natočila na video, jak močí na Korán, který následně zapálila. Vyhrožovala při tom muslimům. Soud ji tehdy poslal do vazby a hrozil jí trest až šest let za mřížemi.
V Česku se tehdy na její podporu konalo několik menších akcí, kde jejich účastníci taktéž zapálili Korán, ale trestní dohru to nemělo. Potrestán nebyl ani protiislámský aktivista Martin Konvička, ačkoliv mu za opakované projevy náboženské nesnášenlivosti, několikrát hrozil trest až tří let za mřížemi.
V sousedním Německu je přístup přísnější. Mediálně nejznámějším případem z posledních let bylo odsouzení německého důchodce, který v roce 2006 vytiskl slova „Svatý Korán“ na toaletní papír a rozeslal jej po mešitách v Německu. Toaletní papír chtěl také prodávat za čtyři eura, aby získal finanční prostředky na stavbu pomníku obětem islámského násilí.
Policie tehdy 61letého muže zatkla na základě stížnosti íránského velvyslanectví a soud mu následně udělil roční podmíněný trest odnětí svobody a vykonání 300 hodin veřejně prospěšných prací.
Jedním z nejaktuálnějších případů, který naopak dopadl osvobozením obviněné, je kauza „obnažené aktivistky“ Eloïse Boutonové. Členka ukrajinské feministické skupiny Femen se v roce 2013 postavila s odhalenými ňadry k oltáři slavného kostela La Madeleine v Paříži, aby protestovala proti postoji katolické církve k potratům.
Francouzský soud ji za to na základě stížnosti od katolické církve odsoudil k podmíněnému trestu odnětí svobody. Evropský soud pro lidská práva (ECHR), ale v říjnu minulého roku rozsudek zrušil, Boutonovou osvobodil a francouzské soudy jí musí zaplatit přes 9 000 eur jako odškodné.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
25 komentářů
za mne je spálení koránu na zahradě spolu s knihami, které už doma překáží naprosto v pořádku, zatímco spálení koránu před mešitou jasná provokace a měly by být nějak potrestána. Ale právo říkat na veřejnosti, že Mohamed byl např. kurevník prznící malé holky je také v pořádku, mělo by být tolerované i v nějakém tisku, pokud se daný článek vztahuje třeba k dětské pornografii, ale zase by nemělo být zneužíváno bezdůvodně.
Pokud je mi známo, tak hanobení křesťanství, karikatury Ježíše Krista se v islámských zemích už dávno dějí a trestné nejsou. Za provozování křesťanských náboženských praktik v Saudské Arábii hrozí bičování. Zkuste po příletu z Evropy vystoupit na saudskoarabském letišti z letadla s řetízkem a křížkem na krku. Buď řetízek s křížkem sundáte, nebo nebudete vpuštěni do země.
Tady s vámi naprosto souhlasím.
Osobně se domnívám, že by měla být zachována symetrie a k nošení náboženských symbolů islámu by mělo být v civilizovanýcvh zemích přistupováno podobně.
Právo je paradoxní : logicky uvažující ateisté nesmějí obtěžovat lidi věřící na pohádkové bytosti, zatímco věřící mohou vyzvánět a hulákat do veřejného prostoru zcela beztrestně ( tedy pokud to vyzvánění neuráží ty co hulákají ).
„Ve Švédsku se k moci dostala pravicová vláda, která například k otázkám lidských práv není tak otevřená jako vláda předchozí, a Turecko se této situace snaží využít. Ze zájmu Švédska a Finska o připojení k NATO chce vytěžit maximum. Nemá vlastně co ztratit,“…Takže být otevřený k otázkám lidských práv znamená potlačovat svobodu projevu a vydat Kurdy na mučení do Turecka, nebo co nám chtěla ta paní říct?
Nejsem si jistý zda Švédsko nedělá všechno proto, aby nemuselo vstoupít do NATO. Pálit veřejné Korán, před tureckou ambasadou, to je hodne velká provokace, která má logickou ocekavatelnou odpověď. Domnívám se, že starsi generace Švédu s tím má problém. Ve Svedsku jsem byl kdysi dávno s CKM. Byli jsme ubytování v nějakém penzionu blízko velkého přístavu jachet a okraji Stockholmu V tom penzionu bydleli američtí dezerteri utíkajici před nasazením ve. Vietnamu a jeste dlouho tam byli než dostali amnestii a odpracováli tisice hodin ve službách. Jídlo jsme měli v nějaké škole, kde jsme to v podstate při obědu vyzrali, no sila. Při střídání stráží na hradě mě upozornila spolucestující na vojáka, který měl krk plny cucfleku, to byla legrace, davno tomu, blahe paměti.
Islámské země nemají co vzkazovat,o jejich export středověku v Evropě nikdo rozumný nestojí!A je stli sem přivandrovali,tak se musí přispůsobit,nebo odtáhnout zpět.Jiná možnost nepřichází v úvahu.Ale když je západní kultura tak špatná,proč se sem cpou?
Tak je budou dlouho provokovat až to zas někde pořádně bouchne. A všichni se budou divit, kroutit hlavama a vysílat signály…..
Typický příklad střetu středověku s (zatím) novověkem. Se středověkým náboženským fanatikem se nedomluvíte stejně, jako byste se nedomluvili např. s Žižkovým božím bojovníkem. Plky o nějaké diskuzi jsou směšné, abyste mohli diskutovat, musíte napřed zůastat naživu. A ze strany padišáha Erdogana je to tzv. vychcanost prostá, snaží se z čehokoliv vytlouct politický kapitál a pokud možno i peníze.
P.S. proč „dánský pravicový nacionalista Rasmus Paludan“ je „pravicový“? Tuší vůbec autorka článku, jak se pozná „pravicovost“, není-li ovšem použita jako nadávka?
Islamisti mohou zneuctít vše naprosto bez postihu a Evropa se jim bude klanět???Divný metr.
Islám je ideologie srovnatelná s nacismem. Reakce muslimů poněkud připomíná reakce nacistického Německa na protinacistické aktivity (i např. premiéry her v Osvobozeném divadle v ČSR).
Určitě za tímto excesem stojí Rusáci, ti jsou schopni absolutně všeho.
Nebo švédská pravice, která se do NATO taky moc nehrne.
MMCH, nedávno jsem četl teorii, že Uhl své lži o Matiční (v Ústí nad Labem) měl motivovány tím, že nechtěl, aby se ČR dostala do EU. Tedy jakási obdoba.
To by tedy pak nemohli ničit křesťanské symboly v Evropě, nebo se týká jen symbolů islámských? Hmm? Už vidím, jak rozjívení muslimští imigranti jdou k soudu, že někde podpálili nějaký křesťanský symbol… hahaha…
Člověk by řekl, že muslimové migrují do Evropy, aby se zbavili průvodních jevů islámu, jako je stádnost, útisk, fatalizmus a chudoba. A ono je to naopak, oni nás do toho chtějí zatáhnout.
Oni si počínají, jako kdybi naši emigranti, uteklí před socialismem, zakládali v cílových zemích komunistické buňky a připravovali komunistickou revoluci. Realita je přitom taková, že emigranti před socialismem, jakmile získali občanství hlasovali vždy většinově konzervativně až pravicově. V USA na Floridě dost drží republikány u moci emigranti z Kuby (např.).
Fuj, kdyby …
Stát by se měl hlasitě hlásit k ochraně ex-muslimů. Ti jsou totiž skutečně ohroženi na životě.
Máte pravdu, ale místo hlasitého hlásení by měl spíš (klidně i potichu) v jejich ochraně konat, hlavně pak tím, že „tady je naše země, naše pravidla a komu se to nelíbí, toho tu nedržíme“.
Kazdy intligentni a myslici clovek se v roce 2023 muze z jakekoli viry uz jenom smat – je to snouska nesmylu, vymyslu a v podstate pohadka i kdyz uznavam, ze nekdy az hororova. Krajiny, kde vladne cirkev jsou ve vseobecnosti ty nejmene vyspele, coz o necem svedci. Islam je ideologie a do Evropy nepatri a my bychom meli delat vsechno proto, abychom teto nasilne ideologii zabranili se v nasi krajine sirit.
V tomhle máte pravdu, problém spočívá v tom, že pro věřící křesťany a judaisty je islám přijatelnější než společnost, kde si jsou lidé rovni bez ohledu na vyznání (jako třeba ta u nás). A proto tito lidé opatření na obranu společnosti proti islamizaci velice často sabotují.
Pálení Koránu a podobné konfliktní situace považuji za naprosto zbytečné. Ti, jimž je tento způsob protestu určen, stejně nic nepochopí. Naopak je to popudí, budou se radikalizovat a svou zvrácenou pravdu budou chtít nadále implementovat v evropských zemích. Jejich myšlení Oni za žádných okolností nepřipustí, abychom my se u nich chovali podobně jako oni u nás, a zároveň nepochopí, že to co dělají oni v Evropě je nezákonné. Oni si svou početní přítomností Evropu prostě přisvojili a proto se v ní chovají jako by v ní byli doma. Notabene mnozí mladší se v Evropě už narodili, ale svým myšlením, nejspíš v důsledku domácí výchovy, zůstali v zemích svého původu. Z tohoto důvodu pojem „multikulturní Evropa“ je naprostý nesmysl. A to vzhledem k praktikovanému způsobu náboženského vyznání a zároveň k povaze mužské části islámského světa.
Turecko osobně považuji za „trojského koně“ Evropy. Od doby, kdy přestalo být sekulárním státem, se profiluje jako pravověrný islamistický stát, jenž hájí především své vlastní zájmy. Turci, osobou svého prezidenta, poslední dobou doslova zneužívají svou velikost, tedy zejména početní velikost své armády, a politicky hrají na obě strany. Proto Turecko přestalo být pro civilizovanou část Evropy důvěryhodné a je jen dobře, že se nestalo neoddělitelnou součástí Evropské unie. Je otázkou, do jaké míry je ještě důvěryhodné i pro NATO.
Islámský svět je kapitola sama pro sebe, tedy hlavně ten, jenž ovládají radikální islamisté (muslimové) praktikující vyhraněným způsobem Korán. Nemá smysl s nimi polemizovat, oni prostě mají svoje náboženství a tím i svojí pravdu. Problém je v tom, že oni nepřipouští demokratickou diskusi a vždy budou požadovat přizpůsobení se jejich náboženským představám. V tomto ohledu, jejich autokratičností, jsou nebezpeční pro celý demokratický svět. Ale de facto i pro islámský svět, ve kterém se souběžně vyskytuje islám i nekonfliktní a smířlivá náboženství.
Mám osobní zkušenost a mohu porovnat situaci v islamistické Sýrii, v době kdy ještě byla klidná a neválčící země, ale i také muslimskou komunitu jak se profiluje v Indii. Není to nic radostného.
Osobně se domnívám, že v islámských zemích nastane posun až se proti islámským zvyklostem hromadně vzbouří jejich ženské a podpoří je vzdělanější a svobodomyslnější mužští. V dnešní době, kdy se po sítích šíří spousta informací o tom, jak se žije v civilizované části světa, už to nemusí trvat tak dlouho, jako dosud. Jisté signály už se objevily, ale vše je teprve v začátcích.
Obávám se, že posun v islámských zemích nastane až leda prohranou válkou. Jako v Německu a Japonsku. Pořád ještě máme možnost ji vyhrát s použitím ABC zbraní.
A, mimochodem, výsledkem porážky Německa nebylo zavedení nějakého „nacismu s lidskou tváří“ ale jeho tvrdě vynucený zákaz.
Pálení knih (jakýchkoliv) je především ukázkou mdlého ducha dotyčného paliče. A pokud vyvolá rozhořčené protesty, pak i ony jsou podobnou mentální vizitkou protestujících.
Vážně mě stále nepřestává udivovat, jakými kravinami jsou lidé stále ochotni se zabývat, kvůli jakým kravinám jsou ochotni si nadávat, potažmo se i zabíjet. Ta amygdala se nám ještě jednou setsakra vymstí 🙁
Je docela možné, že ty nesmyslné protesty, ukazující názorně mentální úroveň a náboženský fanatismus muslimů, mohou být motivací. Osobně jsem toho názoru, že protestující z řad místních muslimů by měli být co nejrychleji vyhnáni do nějakého islámistánu. Už proto, že tito lidé nejsou pro společnost v civilizovaných zemích žádným přínosem (spíš naopak).