Kopaná kolem Kosova a cena za to, že Zeman něco plácne
KOMENTÁŘ Miloš Zeman při návštěvě Srbska zašel opět o něco dále než dříve. Zatímco doposud Kosovo sice kritizoval a říkal, že on samostatnost této země neuznává, nyní prohlásil, že chce v Česku vyvolat debatu o českém oduznání nezávislosti Kosova.
Můžeme podobně jako Karel Schwarzenberg vtipkovat, že na existenci samostatného Kosova se může Zeman poptat u českých fotbalistů, ale zahraničně-politicky to taková bžunda není.
Interpol jako předzvěst
Zemanovo vystoupení už vyvolalo značný ohlas v diplomatickém zákulisí. Okamžitě se to stalo tématem pro dnešní jednání ministra zahraničí Tomáše Petříčka s jeho slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem, linky do Černínského paláce již žhavili zástupci ambasád Francie, Británie či USA.
Kosovo rozhodně není příkladem klidné, bezpečné a prosperující země, je ale i místem, kde se střetávají zájmy Západu, Ruska a Číny. Jde i o celý region západního Balkánu. Právě Rusko a Čína (ale i některé země EU jako Slovensko, Řecko, Španělsko či Kypr) samostatnost Kosova neuznávají, není těžké uhodnout koho Zemanův postoj potěší.
Předzvěst, že se při návštěvě Bělehradu něco chystá, přinesl HlídacíPes.org už v pondělí – informaci o tom, že ministr vnitra Jan Hamáček pozdržel dopis s Českou podporou pro Kosovo v jeho snaze stát se členem mezinárodní policejní organizace Interpol.
Na Ministerstvu vnitra o tom podle informací HlídacíPes.org jednali ve dnech před návštěvou Srbska i zástupci Hradu.
Česko jako v Africe
Srbsko stupňuje svou zákulisní diplomatickou aktivitu v tlaku na to, aby co nejvíce zemí „oduznalo“ Kosovo. Oficiálně to ještě potvrzeno není, ale srbskému tlaku i „finanční pomoci“ prý již podlehly některé africké země, které slíbily vzít své uznání Kosova zpět.
Přidat si do sbírky některou ze zemí Evropské unie by byl pro Srbsko extrémně cenný úlovek. Miloš Zeman je z tohoto hlediska logickou volbou, i když vše nejspíš zůstane jen v rétorické rovině.
Můžeme samozřejmě připomínat, že to byl Miloš Zeman v roce 1999 coby tehdejší premiér, kdo za Česko, čerstvého člena NATO, posvětil letecké údery na Srbsko právě v souvislosti s událostmi v Kosovu. Podstatné je ale to, co Zeman říká teď.
A také stojí za to popřemýšlet nad tím, čí zájmy že to český prezident vlastně zastupuje. Vedle zájmů samotného Miloše Zemana – něčím zaujmout, upoutat pozornost a dočkat se uznání aspoň z Východu – jsou to v tomto případě zjevně zájmy Srbska, ale i zájmy Ruska, pro něž je každé štěpení zemí EU bodem k dobru.
A pak by to mohly být ještě jedna ryze obchodní rovina. Osobní zájmy lidí kolem Zemana, kteří – podobně jako afričtí vládcové – mohou slyšet na nabídku „finanční pomoci“ ze Srbska výměnou za to, že český prezident v pravý čas něco užitečného plácne.
O této verzi příběhu můžeme samozřejmě jen spekulovat, ale kdo by se tomu vlastně divil?
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.
Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč
Platbu on-line zabezpečuje Darujme.cz
Recommended (5901)Čtěte též
Jan Urban: Hledá se cesta, jak odklonit až šest miliard ze sporu s Diag Human
Česku hrozí nová miliardová arbitráž. Firma Towit podala „oznámení o sporu“
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
13 komentářů
Hlavně by se měl každý soudný člověk pozastavit nebo divit Vašim pseudoinformačním spekulacím pane Břešťane. V politické „reprezentaci“ Kosova je jeden zločinec vedle druhého. Lhostejno, že je nemohl Mezinárodní soudní dvůr v Haagu prostřednictvím žalobkyně Carly del Ponte soudit, jelikož všichni svědkové pod „mezinárodní ochranou“ byli zavražděni. Narkostát s americkou základnou se „zastupitelským úřadem“ v Praze je nekonečnou ostudou české diplomacie.
Jsem přesvědčen o tomtéž. Vláda uměle Západem vytvořeného (odtržení Kosova od Srbska, je skutečná urážka Srbů) pomocí bomb, které zabíjely neviné lidii – ženy a děti v Bělehradě, je vládou zločinných obchodníků s lidskými orgány. Jeden z nich už z vlády odstoupil (New York – Informace o odebírání orgánů Srbům zajatým na konci devadesátých let Kosovskou osvobozeneckou armádou, začíná představovat pro vládu nezávislého Kosova problém).
Tak s tim musim souhlasit. Jak je mozne, ze jedny darebaky odsoudime v Haagu a tem druhym (mozna i horsim) dame vlastni stat?
Zatím politika Zemana směřovala k rozpoutání občanské války u nás aby nás zase někdo mohl osvobodit. Momentálně chce asi zničit k mír na balkáně asi toho vraždění bylo pro něho málo. Zatím byl Zeman bezpečnostní riziko jen pro Ćeskou republliku , dnes pro celou Evropu.
Obchodní cestující Českých oligarchů opět vyjel za naše peníze daňových poplatníků na služební cestu do ciziny. To co řekl o Kosovu, není náhoda. Chce se vlísat do přízně potencionálního kupce. Ale proč za takovou cenu? Důstojnost opět dostala na frak. Děkuji Pane prezidente a jsme na Vás hrdí.
„New York – Informace o odebírání orgánů Srbům zajatým na konci devadesátých let Kosovskou osvobozeneckou armádou, začíná představovat pro vládu nezávislého Kosova problém“. Další komentář netřeba.
Očekával jsem od Zemana a jeho návštěvy Srbska hodně, vyrazil tam s Foldynou, mainstrém zarytě mlčel. A on překonal očekávání. Celé dopoledne jsem se v práci pochechtával. Zeman je favorit soutěže „hod vejci do větráku.
Tím z části smazal tu obrovskou HANBU, kterou způsobil Čechům Schwarzenberg a tehdejší vláda uznáním Kosova. Já byl tehdá shodou okolností v Novém Sadu. Nemohl jsem se podívat lidem kolem sebe do očí…
Ještěr ví, co a jak říká, a hlavě, nebývá to samoúčelné plácání. To o něm řekl Kubera, není to z mé hlavy. Co je důsledkem?
– Z Kosova nepřijedou na zasedání V4. Hrozná škoda.
– Vyplave na veřejnost Petříčkův záměr přijmout Kosovo k Interpolu.
– Celkově se k věci přitáhne pozornost veřejnosti, nebude jen tak možné potichu šmudlit lumpárny.
Samá pozitiva.
Se Zemanem to holt mají Hoši složitější.
Někdy i Zeman může mít pravdu.Co se týká Srbska mě p.Zeman potěšil.
Nejsem jakkoli činná v politice, nemám tedy z uvedeného názoru žádné prebendy, ale za uznání Kosova se dodnes stydím. V mých očích to byla na Srbsku, které se nás v těžkých dobách vždycky zastalo, neuvěřitelná zrada. Bez ohledu na mezinárodní společenství, šlo o další Mnichov. A uznání Kosova já osobně (ačkoli tuším, že by mu to asi bylo jedno) nikdy nemohu odpustit Schwarzenbergovi, který tak učinil dokonce bez schválení Parlamentem ČR, jen abychom byli mezi prvními. Nestydím se za Zemana, nýbrž za uznání Kosova.
Je mi velice líto: Albánci nalezli do Kosova až za Tita. Čili je to i rozdíl proti sudetským Němcům, kteří se do našeho pohraničí dostávali už ve středověku (čímž si Německo řešilo populační přebytky).
Jediná rozumná cesta z toho ven je, to s těmi Albánci udělat jako jsme to po válce udělali s těmi Němci. Prostě ať jdou domů do Albánie, kam patří.
Druhá věc je, že to uznání Kosova neprošlo naším parlamentem, takže visí na svévoli pár pochybných politiků, kteří už dávno skončili.
Tak zase ta otázka historie albánského osídlení v Kosovu se zdá být poněkud sporná, ale přece jen je tak nějak obecně uváděno, že k intenzivnější albánské kolonizaci tam došlo až za osmanské (turecké) nadvlády na Balkáně, tak zhruba od 17.století. Třeba i za druhé světové války, od roku 1941, bylo Kosovo (ale i části Černé Hory nebo Makedonie) součástí tzv. Velké Albánie, která ale sama byla protektorátem fašistické Itálie. Za Tita získalo Kosovo v rámci Jugoslávie a konkrétně Srbska autonomii zjevně kvůli albánské menšině, podobně jako Vojvodina kvůli menšině maďarské. A že se ta albánská menšina tolik během druhé poloviny 20.století rozrostla, v tom se sledují prosté demografické důvody – prostě vyšší porodnost u Albánců než u Srbů. A jestli tady byl zájem potrestat Srbsko po těch jugoslávských konfliktech od roku 1991 podobně jako bylo potrestáno Německo po roce 1945 (tohle srovnání se totiž často v našich médiích prezentovalo už v souvislosti s chorvatskou a bosenskou válkou, ještě před tou kosovskou krizí z roku 1999)…???
Podotýkám, že tímhle vším nedělám advokáta kosovským Albáncům, jde jen o normální konstatování či objektivní zamyšlení… Samozřejmě, pokud se tu často srovnávají záležitosti Kosova a Krymu, tak s přihlédnutím k historickým vazbám a dalšímu je ztráta Kosova pro Srbsko mnohem bolestnější věcí než ztráta Krymu pro Ukrajinu.
Bolestnější? Ukrajině byl Krym Chruščovem k 300. výročí Perejaslavské rady — příklonu Ukrajiny k Ruské říši, věnován bez jakéhokoliv legálního důvodu, prostě jen tak, nejspíš i proto, že byl od roku 1939 prvním tajemníkem Komunistické strany (bolševiků) Ukrajiny a cítil se jaksi být i Ukrajincem, jako jeho třetí manželka. Krym se na základě referenda z rozhodnutí obyvatel osamostatnil – 17. března 2014 pak krymský parlament vyhlásil nezávislý svrchovaný stát s názvem Republika Krym, který ale okamžitě požádal o vstup do Ruské federace jako její nový subjekt (Podle průzkumu amerických univerzit z Colorada a Virginie si 84 % lidí na Krymu myslí, že připojení do Ruska je „naprosto správné rozhodnutí“), zdroj:Wikipedie.
Stát Kosovo byl vytvořen díky „humanitárnímu bombardování“ (Humanitární bombardování je pojem ražený původně pro bombardování Svazové republiky Jugoslávie zeměmi Severoatlantické aliance (NATO) v roce 1999 v průběhu války v Kosovu, 24. března 1999 – 10. června 1999 a je připisován Havlovi : „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, o kterém nikdo nemůže pochybovat: nálety, bomby, nejsou vyvolávány hmotným zájmem. Jejich povaha je výlučně humanitární. To, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu OSN“, který to ovšem popřel). Kosovo bylo osidlováno Slovany od 6. až 7, století, v letech 1941 – 44, po kapitulaci Jugoslávie, kdy velká část Kosova spadala pod fašistickou Itálií ovládané Království Albánie bylo na 10.000 Srbů vyvražděno Albánci a kolem 70.000 srbských rodin donuceno k emigraci. Nejvíc Albánců pak přišlo do Kosova po válce, kdy jugoslávští komunisté jim přidělovali půdu odebranou srbským sedlákům. Tak vznikla většina Albánců v Kosovu, čhož využily USA k podpoře kosovské samostatnosti, evidentně za účelem vytvoření největší vojenské základny USA ve Středomoří.
Krym se vrátil k Rusku domů, Kosovo bylo Srbům zcizeno.
U toho Ruska a Krymu je jako zásadní problém vnímáno to, že v tom roce 2014 prostě jednostranně narušilo status quo, který byl jasně podložen nějakým platným mezinárodněprávním aktem. Tak jistě, asi spíše než s Krymem by se to Kosovo dalo srovnat třeba s některými těmi pseudostáty, které se vytvořily právě pod patronací Ruska jinde a zatím neměly to štěstí, že by se dočkaly takového mezinárodního uznání (Abcházie, Jižní Osetie, Doněcká lidová republika atd.).
Jinak, přijde mi tedy zajímavá ta informace o intenzivnější albánské kolonizaci té oblasti Kosova a Metohije po druhé světové válce, za Titova komunismu (necítím se být zase takovým odborníkem na tu srbsko-albánskou problematiku). Odkud tam tehdy ti Albánci šli? Z také komunistické Hodžovy Albánie? To už spíš tedy asi z jiných částí Jugoslávie, kde také žily a žijí početné albánské komunity (jako Černá Hora nebo Makedonie, a víme, že třeba v té dnes Severní Makedonii kvůli této záležitosti doutnal konflikt ještě v roce 2001, tzn. už po té kosovské krizi a náletech NATO proti Jugoslávii).
Když píšete, že Kosovo bylo osidlováno Slovany od 6. až 7.století… Tak je ale fakt, že Albánci nebo jejich předkové (ať to byli ti starověcí Ilyrové nebo možná Thrákové…?) žili na Balkáně ještě mnohem dřív, i když si zdaleka nejsem jist, že konkrétně v oblasti dnešního Kosova… Na druhou stranu, samozřejmě taková argumentace vzhledem k dnešním reáliím by mohla být zcela bezpředmětná. Ostatně, pokud se nemýlím, tak třeba i němečtí nacisté argumentovali (nebo mohli eventuálně argumentovat), že Germáni i v tom našem středoevropském prostoru byli mnohem dřív než Slované.
Dále, když připomínáte tu situaci za druhé světové války… Tady z našeho pohledu může být zajímavé, že Albánie v tom roce 1939 znamenala pro Mussoliniho, při jeho ješitnosti, vlastně určitou kompenzaci za Hitlerův zábor českého a moravského vnitrozemí. Jistě, ve fašistické Itálii nebyl ale titulární hlavou státu Duce, nýbrž král Viktor Emanuel III., z kterého také Mussolini udělal mj. albánského krále. Jenže zatímco Hitler nám už předtím, v roce 1938, kus území vzal (Sudety), tak Mussolini Albáncům naopak v roce 1941, po vpádu do Jugoslávie, další kus území, kde žilo aspoň nějaké albánské obyvatelstvo, dal. To se právě týkalo i velké části Kosova, jak píšete, a píšete taky o tom, jak tam řádili ti albánští nacionalisté pod italskou kuratelou (a měli bychom dodat i německou, protože v roce 1943, po pádu Mussoliniho, byť ještě ne tak definitivním, vrchní kontrolu i nad Albánií převzali Němci). Ale na druhou stranu je známo, že i protiitalští, protiněmečtí a vůbec protifašističtí albánští komunističtí partyzáni v čele s budoucím dlouholetým albánským diktátorem Enverem Hodžou měli zájem na tom, aby to Kosovo Albánii zůstalo – a někdy v době kolem konce války byla otázka Kosova předmětem jednání mezi Enverem Hodžou a Josipem Brozem Titem, tj. Albánií a Jugoslávií.
Ty události roku 1999, včetně toho tzv. „humanitárního bombardování“ apod., ještě nebyly spojeny s vyhlídkou kosovské samostatnosti. Mě by tedy zajímalo, jak je na tom v současnosti alternativa kosovsko-albánského sjednocení, o které se v těchto souvislostech taky hovořilo… Nevím, jen tak úplně mimochodem, možná už trochu od věci, připomínalo se, jak třeba v 80.letech a o něco později Albánci z hluboce izolované Albánie záviděli vyšší životní úroveň kosovským Albáncům, jako občanům Jugoslávie, která byla dost otevřená Západu… Dnes už je ovšem i ta Albánie členem NATO…
Takže podtrženo a sečteno, i když jsem možná zase trošku „přihřál polívčičku“ těm Albáncům, plně Vám rozumím a i když bych leccos třeba formuloval trochu jinak, i bych docela souhlasil. Otázka ale taky může být, do jaké míry tady byl na širší mezinárodní scéně zájem potrestat Srbsko (nejen za Kosovo, ale za vše, co se dělo v tom jugoslávském prostoru už od roku 1991), podobně jako bylo potrestáno Německo za druhou světovou válku, nebo zda to i, mj., s nějakým takovým záměrem nemůže souviset… ??? Vždyť přece Německo (kromě toho, že se tu v roce 1949, a trochu mimo původní plán, vytvořily dva německé státy) také přišlo např. o Východní Prusko, významnou část Pomořan atd. – a mimochodem, Západní Německo za Adenauera i dále se s tím také jen tak nesmířilo. Obrat přišel až s tou Brandtovou tzv. „východní politikou“ počátkem 70.let.
Podotýkám, tímhle vůbec nic neobhajuji, jen konstatuji…