George Soros, častý terč konspiračních teorií v celé střední Evropě
,

Konspirace v Česku nelze svádět jen na venkov či seniory. Imunní nejsou ani vysokoškoláci

Nedůvěřují „systému“ a zásadní význam pro ně mají „tradiční hodnoty“, které údajně ohrožuje například Evropská unie a migranti. Skupina Čechů, kteří věří konspiračním teoriím a sami je šíří, je pestrá co do vzdělání, věku, příjmů i životních postojů. Nová studie ukazuje, že konspiracím se více daří třeba na střední či severní Moravě, není ale pravda, že by se šířily hlavně na vesnici.

Čechům, kteří věří konspiračním teoriím, se v nové studii „Hlasy střední a východní Evropy“ věnuje organizace Prague Security Studies Institute (PSSI) ve spolupráci s nevládní organizací Globsec. HlídacíPes.org má dokument k dispozici.

„Je dobré se těchto lidí ptát na jejich motivace, postoje a důvody. Ne je automaticky odmítat jako někoho, kdo je zmanipulován nebo poblázněn, a brát v potaz, že nějaké iracionální závěry, ke kterým dojdou, mohou být vedeny velmi rozumnými pohnutkami,“ vysvětluje projektový koordinátor PSSI Jonáš Syrovátka.

Soros, klimatická změna a 11. září

zdroj: PSSI & GLOBSEC

Účastníci výzkumu měli za úkol odpovědět na otázku, do jaké míry důvěřují osmi konkrétním konspiračním teoriím. Například té, že protesty ve střední Evropě údajně financuje filantrop a finančník George Soros, který je častým terčem dezinformátorů. Tomu podle výsledků věří více než polovina populace.

Třetina lidí zastává názor, že sametovou revoluci zorganizovaly tajné služby a stejný podíl dotázaných souhlasí s tím, že světové dění kontrolují tajné společnosti, které chtějí ve světě nastolit totalitní světový řád. 28 % lidí věří, že teroristické útoky 11. září 2011 v USA provedla americká vláda.

Nejméně respondenti věří konspiraci, která tvrdí, že klimatická změna je výmysl politiků, jde „jen“ o necelých 20 %. Zároveň se k této teorii ale třetina dotázaných odmítla vyjádřit, případně neměla ve svém postoji k tématu jasno, což je nejvíce ze všech sledovaných konspirací.

Díky těmto výsledkům výzkumníci mohli určit, jaký typ lidí má větší tendenci přijímat konspirační teorie. V České republice jde podle průzkumu o 29 % populace. Právě jich se týká i zbytek výzkumu. „Přílišné zobecnění může vést k nepřesnostem,“ připouštějí však výzkumníci.

Vesnice dezinformace neživí

Studie uvádí na pravou míru některé rozšířené stereotypy o lidech, kteří mají větší tendence věřit konspiračním teoriím. Jedním z rozšířených mýtů je, že jde hlavně o problém seniorů. Z výzkumu ale vyplývá, že falešným zprávám důvěřují nejvíce lidé ve věku mezi 45 až 54 let – jde celkem o 36 % dotázaných v této věkové kategorii.

zdroj: PSSI & GLOBSEC – Voices of Central and Eastern Europe

Mezi nimi a ostatními věkovými skupinami však není propastný rozdíl. Důvěra v konspirační teorie se nehledě na věk pohybuje okolo 30 procent. „U žádné věkové skupiny se neprokázala vyšší míra odolnosti vůči konspiracím. Věk tedy nelze považovat za faktor, který dostatečně vysvětluje míru důvěry ke konspiračním teoriím,“ vysvětlují autoři výzkumu.

Vliv na konzumaci dezinformací nemá ani to, zda člověk žije na venkově nebo ve městě, jak se někdy uvádí.

S důvěrou v manipulativní obsah podle studie ale může souviset region, ve kterém dotyčný člověk žije: „V Praze byl například podíl lidí důvěřujících testovaným teoriím nižší než v běžné populaci, na střední Moravě a Moravskoslezsku naopak vyšší.“

Studie potvrdila vztah mezi dosaženým vzděláním a důvěrou jedince v konspirační teorie. Míra důvěry v konspirace se totiž podle výsledků snižuje s rostoucím dosaženým vzděláním.

Zatímco zmíněným konspiračním teoriím věřilo 38 % lidí, kteří mají jen základní vzdělání, mezi lidmi s vysokoškolským diplomem už to bylo o 16 procentních bodů méně. Přesto nelze říct, že by vysokoškoláci byli vůči dezinformacím imunní, stále jde o 22 % z nich.

Moc peněz

Klíč k tomu, kdo je snazším terčem konspirátorů, nabízí rozbor životních postojů dotázaných. „Lidé důvěřující konspiračním teoriím ve větší míře vyjadřovali nespokojenost s vlastním životem a finanční situací,“ říká studie.

Celkově je v populaci podle výzkumu se svým životem nespokojeno 16 % lidí. Mezi lidmi, kteří věří konspiračním teoriím, jde již o 21 %. Co se finanční situace týče, míra nespojenosti je ještě vyšší. V celé společnosti to je 40 % nespokojených a u osob důvěřujících dezinformacím pak 45 %.

Zajímavostí je, že mezi finančně spokojenými se častěji objevovali lidé, kteří neměli k testovaným teoriím vyhraněný postoj. Na otázku, zda s danou teorií souhlasí nebo nesouhlasí, tak odpovídali ve větší míře „nevím/nechci se vyjádřit“ než ti, kteří jsou finančně nespokojení.

Tyto výsledky podle výzkumníků ukazují „na možnou souvislost mezi ekonomickou situací jedince a mírou jeho důvěry v konspirační teorie“, podobně jako u dosaženého vzdělání.

Tradiční hodnoty

Lidé, kteří věří konspiracím, jsou také skeptičtější vůči demokracii než zbytek obyvatelstva. 60 % z nich má pocit, že jejich potřeby nejsou politickým systémem brány v potaz.

„Mají pocit, že stát neřeší jejich problémy, a proto podle nich vůbec nezáleží na tom, kdo je momentálně u vlády, protože to jejich osobní situaci nezmění. Často nejsou schopni říct, jestli je pro ně lepší demokracie nebo vláda nějakého silného lídra, protože pro ně je ta situace tak špatná, že neočekávají žádné zlepšení bez ohledu na to, jak ten systém bude vypadat,“ vysvětluje Syrovátka z PSSI.

Oproti tomu ve skupině lidí s nižší tendencí důvěřovat konspiračním teoriím obdobným pocitům čelí „jen“ zhruba třetina z nich. Při převedení těchto výsledků na celou populaci jde o více než polovinu českých občanů, kteří nevěří, že mají oporu v místním politickém systému.

Syrovátka také vysvětluje, že nedůvěra v politický sytém má dopady na ochotu na něm participovat, například účastí ve volbách. Lidi s větší důvěrou v konspirace lze podle výzkumu rozdělit na dvě skupiny podle jejich přístupu k účasti na demokratickém systému:

„Jedna část odmítá jakékoli vlastní zapojení a deklaruje, že nebude volit. Druhá, mírně aktivnější skupina nějakým způsobem koketuje se stranami s extremistickou rétorikou z obou stran politického spektra,“ říká Syrovátka.

zdroj: PSSI & GLOBSEC – Voices of Central and Eastern Europe

Tato část společnosti se také „stavěla pozitivně k možnosti, že by jim byla odejmuta část občanských práv výměnou za zlepšení jejich finanční situace“. Stejně tak je většina „konspiračních důvěřivců“ ochotna vzdát se občanských práv výměnou za zachování tradičních hodnot.

Právě tradiční hodnoty jsou pro tuto skupinu obyvatelstva důležité a slouží jim jako takzvaný „hodnotový kompas“.

Tyto hodnoty jsou pak podle nich ohrožené Západem, Evropskou unií a migrací. „Pocit hodnotového ohrožení vykazovaný touto skupinu korespondoval s jejím přesvědčením o tom, že Česká republika byla v minulosti vždy utlačována a její občané nebyli schopni kontrolovat směr, jakým se země ubírá,“ píše se ve studii.

„Je na místě se ptát, co pro lidi ty tradiční hodnoty v kontextu 21. století znamenají, a kdo je ten, kdo by je měl hájit a artikulovat,“ podotýká Jonáš Syrovátka.

Šiřitelé amatéři

Podobným tématem jako PSSI se letos zabývala také výzkumná agentura STEM. Ta se ve své studii zaměřila na „amatérské“ šíření dezinformací ve společnosti.

„Toto šíření mezi lidmi, kteří nesledují vlastní politické ambice a agendu, je zásadní element, bez kterého by se zřejmě nedostal tento obsah k dostatečnému množství čtenářů,“ píše STEM s tím, že skuteční tvůrci dezinformací jsou lidem většinou neznámí a virálnost jejich obsahů často závisí na osobních vztazích mezi příjemci, kteří je mezi sebou sdílí.

I tento výzkum poukazuje na to, že řada stereotypů o konzumentech dezinformací úplně nesedí: „Svoji ekonomickou situaci nepovažují většinou za špatnou, nemají vždy vyhraněné a jasné politické názory a nejsou to dominantně jen starší lidé. Mnozí z nich se běžně snaží ověřovat informace a také neplatí, že mají vždy nízkou zpravodajskou gramotnost.“

„Nepředstavujme si, že všichni šíří nějaké dezinformace proti západnímu světu. Je tam i část lidí, kteří deklarují, že jsou proti současnému prezidentovi Miloši Zemanovi,“ dodává výzkumník Nikola Hořejš.

„Amatérské šiřitele“ charakterizuje hledání alternativních názorů a pravdy, a to především v tématech migrace, menšin a mezinárodních vztahů. „Platí pro ně vysoká nedůvěra k médiím a oficiálním zprávám, ale zároveň nemají jiné mediální zdroje, kterým by silně důvěřovali a podle kterých by se orientovali,“ vyplývá z výzkumu.

Podle STEM je lze rozdělit do dvou skupin. „Spontánní šiřitelé“ sdílí v podstatě vše, co jim připadá šokující a zábavné, a to za účelem udržování sociálního kontaktu. „Nezajímají se o factchecking, neznají dezinformační média a připomínání hrozeb dezinformací pro ně může být často jen potvrzením, že všichni lžou a pravdy se nelze dobrat.“

Další jsou takzvaní „expertní šiřitelé“, kteří mají poměrně vysokou zpravodajskou gramotnost, ale zároveň i velký sklon ke konspiracím.

Obecně jsou podle Hořejše ale tito dezinformátoři pestrou skupinou lidí. „Nejde jen o lidi frustrované životem, kteří hrají na automatech a nemají žádné východisko, a tak šíří dezinformace. Jsou mezi nimi i nadprůměrně vzdělaní lidé s nadprůměrnými příjmy. Řada z nich pracovala v povolání, kde měli celkem velký vliv, který postupně ztrácí, a šíření dezinformací je pro ně způsob, jak ho znovu aspoň částečně získat,“ říká.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu...Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

11 komentářů

  1. petrph napsal:

    Bohužel, jestli tedy správně chápu podrobné závěry této studie. tak taková konspirace není pro současný politický režim vůbec škodlivá a nebezpečná, ale naopak, velmi výhodná. Jak se dá vyčíst z kapitoly „..Tradiční hodnoty“, tak resume pro vládu a politiky zní, „tito lidé si sice předávají jakési konspirační teorie, a vykecávají se bouřlivě na sociálních sítích, ale současně pasivně přijímají vládní omezení a (obecně) nechávají politiky v klidu vládnout“…Tak proč jim tu nevinnou zábavu nedopřát?
    Tak jediné riziko je v tom, že potom by u voleb nevolili „ty správné strany“, ale tuhle poslední brzdičku demokracie si budou muset politici dohandlovat nějak jinak…

    • Travis napsal:

      Nevím, jestli je průzkum veden někým kdo chce ovládat společnost (pochybuju o tom), ale je potřeba zjistit nakolik je nádor zhoubný. Nevím o žádném zhroucení demokracie a svobody, která by vedla k něčemu dobrému.

      • petrph napsal:

        Taky nejde o to, že by si ten průzkum někdo vedl, stačí když si politici přečtou jeho výslledky a budou se řídit podle nich. Asi tak podobně jako že modertní postupy psychologie dokáží používat známí to šmejdi při vnucování prodeje.
        A zda „.. je potřeba zjistit nakolik je nádor zhoubný“ je samozřejmě nutné, ovšem o tom se nikde nepíše a nikdo to neanalyzuje, natolik konkrétně ty konspirace ovlivňují hromadně jednání lidí. (teda krom brečení těch či oněch partají, že je někdo nevolí).
        A hlavně tedy bohužel platí to co říkají – ale až někde v závorce i mnozí z těch analytiků – že je nutné odlišit ty dezinformace od kritiky činností státu (a politiků) jako takové K čemuž tedy (a bohužel) přispívají i média svou zkratkovitostí a bulvarizací. Abych dal jednoduchý příklad. Má snad někdo dojem že dr. Šmucler vyzývá lidi aby nenosili roušky? No, když se podíváte co konkrétně říká, tak jen to že to je zbytečné, protože je samotné ty roušky moc nechrání.. A o tom by se diskutovat a řešit se to dalo a mělo . Jenže, když se místo toho obviní, že šíří dezinformace??
        No a když už tedy píšete, že „. Nevíte o žádném zhroucení demokracie a svobody,“ – já jsem si toho všim l i tady na HP, „povzdechu“, koho by před llety napadlo, že se tu vyhlásí noční zákaz vycházení jako za heydrichiády.. Což tedy určitě zhroucení demokracie a svobody je. Sice se to omlouvá kvůli koro, ale snad se mnou budete souhlasit, že na noční procházce se asi moc lidí nakazit nemůže? – a všude jinde už je zavřeno. Takže, proč?

  2. Sam napsal:

    10x opiš a rozešli svým známým, staneš se milionářem, nic tě to nestojí.
    Může být lákavější nabídka? Spousta lidí uvěřila.

  3. Pavel Liška napsal:

    Zajímal by mne klíč výběru reprezentativního vzorku obyvatel, na kterém se výzkum prováděl. A co se teď tedy na základě jeho výsledků (a kdo) podnikne. Spustí se osvětová činnost cílená na „postiženou“ skupinu obyvatel s cílem „obrácení“ na správnou víru?

  4. Martin Ler napsal:

    Co jsou to ty tradiční (české?) hodnoty? Párek v rohlíku? Ponožky v sandálech? Domy Okál? Třetí manželství a rodina?

  5. Oskar (hanák z Hané) napsal:

    Skutečnost,že: „Z výzkumu ale vyplývá, že falešným zprávám důvěřují nejvíce lidé ve věku mezi 45 až 54 let – jde celkem o 36 % dotázaných v této věkové kategorii.“ není ničím, co by mělo překvapovat. Starší lidé jsou docela vycvičeni v „čtení mezi řádky“ z doby před listopadem 1989, mladí se o věci veřejné zase tolik nezajímají, mají evidentně jiné starosti, nechci být jízlivý a proto zmíním jen, kromě studia a s tím spojené aktivity, tak pracovní kariéru, rodinu a více méně neškodné koníčky, jako turistika, vaření a podobně, i když nedávnou hypertrofovanou turistiku je třeba spíše řadit mezi koníčky škodlivé, zvláště pro stálé obyvatele turisty vyhledávaných míst.

    • petrph napsal:

      Kdyby vysvětlením bylo že „.. mladí se o věci veřejné zase tolik nezajímají, mají evidentně jiné – tedy zmíněné starosti, atd“.. tak by to bylo ještě nadějné , leč nesprávné vysvětlení –
      Protože právě pro ty starší, střední generace (řekněme 40 až 55 let) se používá i celosvětově termín „sendvičová generace“, jinými slovy abych citoval „.. se současně starají o své nesamostatné děti a o své staré rodiče“.. – ve velice širokém komplexu jejich potřeb, tedy i nutný zájem a kontrolu věcí veřejných. Plus i navíc obvykle aktivní formy osobní relaxace a vyžití.
      Zatímco a bohužel pohledem na ty mladé, zjistíme že oni se „věcem veřejným “ věnují také, ovšem jinou cestou -totiž účastí v aktivistických hnutích , které si své veřejné požadavky protlačují jinou formou. Ale zase natolik zkušení, aby dokázali „číst mezi řádky“, a přijímat i jiné, něž jim (jejich kanály) vtloukané ideologie, to zkrátka neumí…

    • Admirál napsal:

      Falešným zprávám – důležité by bylo definovat, co bylo ve výzkumu bráno jako falešná zpráva. už tento termínus technikus je manipulace a i tím je zpochybněn celý výzkum.

      45 až 54 let jsou lidé, kteří by za sebou už měli něco mít. Neúspěchy, problémy, podrazy prostě setkání virtuální reality s realitou a to se od sebe může na hony lišit. Nedivme se, že jsou podezíraví k mainstrému a že si hledají své kanály. Ne každý chce být ovec.

  6. A. S. Pergill napsal:

    Faktem je, že Soros je, alespoň podle Wikipedie, usvědčený a řádně odsouzený zločinec (za insider trading). Určitá míra nedůvěry vůči této osobě a tomu, co propaguje, je tudíž logická.

  7. doc žába napsal:

    Falešnými zprávami upozorňuje na falešné zprávy.

Přidávání komentářů není povoleno