Visegrádská čtyřka může mzdovou úroveň Německa dohánět ještě dalších sto let, předpovídá studie Aspen Institute. Nejen Česku proto navrhuje hledat si jiný vzor, s nímž se srovnávat. Česku, Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím V4, radí snížit administrativní zátěž podnikání a kvůli pracovní síle uvolnit migrační politiku.

Čtyři postkomunistické země mají za sebou bezmála tři dekády snahy stahovat ekonomický náskok Západu. A i když mají výdrž, jejich tempo přibližování zpomaluje. V současnosti jsou země V4 zhruba na šedesáti procentech úrovně německého HDP.

Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe. Ten konferenci organizuje spolu s deníkem Hospodářské noviny. Mediálním partnerem je i HlídacíPes.org.

Data ukazují, že na tuhle úroveň se různé státy V4 dostaly různými cestami. Třeba Česká republika sice v posledních 20 letech snížila svou ekonomickou ztrátu na Německo o 14 procent, byla to ale zásluha období 1996-2006. Naopak v poslední dekádě čísla spíše stagnovala.

Slovensko, které dohánělo ještě větší ztrátu, snížilo německý náskok za stejnou dobu o skoro 30 procent. A Maďarsko si v roce 2016 naopak pohoršilo na 57% procent úrovně Německa (oproti 58% v roce 2006).

Jak se zemím V4 daří promítat růst ekonomiky do kvality života občanů. Zdroj: Aspen Institute

Právě Slovensko vidí analýza Aspenu jako možnou budoucí ekonomickou jedničku mezi Visegrádskými státy, pokud udrží nastolený trend.

U všech zemí regionu navíc oceňuje relativní příjmovou rovnost, kvalitní infrastrukturu a zdravotnictví. „Země V4 přesto musí hledat nové cesty k přeměně ekonomického růstu ve vyšší kvalitu života svých obyvatel, jinak se situace bude zhoršovat,” varuje Aspen.

Nejsme Německo, a měli bychom to vědět

Společnou bolestí visegrádských ekonomik jsou nízké platy, často posuzované poměřováním s Německem. Tohle srovnání – honbu za německými platy – ale Aspen zpochybňuje.

Přirozená úroveň ekonomické síly regionu je podle institutu spíš někde mezi 70-80 procenty HDP Německa.

Dlouhodobé srovnání úrovně HDP zemí V4 jako procentuálního podílu HDP Německa. Zdroj: Aspen Institute

Jako jeden z faktorů nízkého růstu mezd zmiňuje zahraniční vlastnictví firem v rámci zemí V4. Například z Česka v roce 2016 odešlo do ciziny skoro sedm procent HDP na dividendách. Takový vývoj zvyšuje sociální napětí a omezuje technologické inovace výroby.

Inovovat nebo pozvat migranty

Společným rysem zemí „vé čtyřky“ je také nízký podíl pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Česko je na tom vůbec nejhůř v rámci EU.

Zároveň ale Česko spolu s Polskem patří mezi 40 nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa, naopak Maďarsko se Slovenskem jsou jen průměrné, na úrovni Botswany či Íránu.

Svůj ekonomický růst zatím V4 staví hlavně na výhodě levné práce (náklady na pracovní sílu jsou tu zhruba poloviční oproti Německu).

Visegrád, označovaný často jako „montovna“ Evropy, stojí ale kvůli vysokému podílu pracovních míst v oblasti výroby (Česko se Slovenskem ho mají vůbec nejvyšší v rámci EU) před výzvou v podobě pokračující robotizace.

Administrativní zátěž pro podnikatele. Hodnocení Visegrád vs. Německo podle The Global Competitiveness Report Světového obchodního fóra. Zdroj: Aspen Institute

Aspen Institute varuje, že výhoda levných platů nepotrvá věčně a radí především snížit administrativní a daňovou zátěž pro podnikatele. Jednodušší zakládání firem pomůže start-upům, které přinesou do ekonomiky potřebné inovace.

Nebo by Visegrád, podle Aspenu, mohl na nízké mzdy sázet dál – pak by se ale česká, slovenská, maďarská i polská ekonomika musely více otevřít migrantům, na které by se přenesla část pracovních míst s nižší mzdou.

Aspen ale zároveň přiznává, že taková otočka je vzhledem k aktuální politické i společenské situaci nejen v zemích V4, ale i v celé EU, neprůchodná.