Konec snění o německých platech. K lepšímu Česku vede cesta přes nízké daně i přes migraci
Visegrádská čtyřka může mzdovou úroveň Německa dohánět ještě dalších sto let, předpovídá studie Aspen Institute. Nejen Česku proto navrhuje hledat si jiný vzor, s nímž se srovnávat. Česku, Polsku, Maďarsku a Slovensku, tedy zemím V4, radí snížit administrativní zátěž podnikání a kvůli pracovní síle uvolnit migrační politiku.
Čtyři postkomunistické země mají za sebou bezmála tři dekády snahy stahovat ekonomický náskok Západu. A i když mají výdrž, jejich tempo přibližování zpomaluje. V současnosti jsou země V4 zhruba na šedesáti procentech úrovně německého HDP.
Text je výběrem ze studie zpracované pro výroční konferenci Aspen Institute Central Europe. Ten konferenci organizuje spolu s deníkem Hospodářské noviny. Mediálním partnerem je i HlídacíPes.org.
Data ukazují, že na tuhle úroveň se různé státy V4 dostaly různými cestami. Třeba Česká republika sice v posledních 20 letech snížila svou ekonomickou ztrátu na Německo o 14 procent, byla to ale zásluha období 1996-2006. Naopak v poslední dekádě čísla spíše stagnovala.
Slovensko, které dohánělo ještě větší ztrátu, snížilo německý náskok za stejnou dobu o skoro 30 procent. A Maďarsko si v roce 2016 naopak pohoršilo na 57% procent úrovně Německa (oproti 58% v roce 2006).
Právě Slovensko vidí analýza Aspenu jako možnou budoucí ekonomickou jedničku mezi Visegrádskými státy, pokud udrží nastolený trend.
U všech zemí regionu navíc oceňuje relativní příjmovou rovnost, kvalitní infrastrukturu a zdravotnictví. „Země V4 přesto musí hledat nové cesty k přeměně ekonomického růstu ve vyšší kvalitu života svých obyvatel, jinak se situace bude zhoršovat,” varuje Aspen.
Nejsme Německo, a měli bychom to vědět
Společnou bolestí visegrádských ekonomik jsou nízké platy, často posuzované poměřováním s Německem. Tohle srovnání – honbu za německými platy – ale Aspen zpochybňuje.
Přirozená úroveň ekonomické síly regionu je podle institutu spíš někde mezi 70-80 procenty HDP Německa.
Jako jeden z faktorů nízkého růstu mezd zmiňuje zahraniční vlastnictví firem v rámci zemí V4. Například z Česka v roce 2016 odešlo do ciziny skoro sedm procent HDP na dividendách. Takový vývoj zvyšuje sociální napětí a omezuje technologické inovace výroby.
Inovovat nebo pozvat migranty
Společným rysem zemí „vé čtyřky“ je také nízký podíl pracovních míst s vyšší přidanou hodnotou. Česko je na tom vůbec nejhůř v rámci EU.
Zároveň ale Česko spolu s Polskem patří mezi 40 nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa, naopak Maďarsko se Slovenskem jsou jen průměrné, na úrovni Botswany či Íránu.
Svůj ekonomický růst zatím V4 staví hlavně na výhodě levné práce (náklady na pracovní sílu jsou tu zhruba poloviční oproti Německu).
Visegrád, označovaný často jako „montovna“ Evropy, stojí ale kvůli vysokému podílu pracovních míst v oblasti výroby (Česko se Slovenskem ho mají vůbec nejvyšší v rámci EU) před výzvou v podobě pokračující robotizace.
Aspen Institute varuje, že výhoda levných platů nepotrvá věčně a radí především snížit administrativní a daňovou zátěž pro podnikatele. Jednodušší zakládání firem pomůže start-upům, které přinesou do ekonomiky potřebné inovace.
Nebo by Visegrád, podle Aspenu, mohl na nízké mzdy sázet dál – pak by se ale česká, slovenská, maďarská i polská ekonomika musely více otevřít migrantům, na které by se přenesla část pracovních míst s nižší mzdou.
Aspen ale zároveň přiznává, že taková otočka je vzhledem k aktuální politické i společenské situaci nejen v zemích V4, ale i v celé EU, neprůchodná.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Bez Ruska se v Česku pořád natankovat nedá. Závislost na Putinovi má skončit příští rok
Rok, ve kterém Tomio Okamura zmizel ze zpráv o českém extremismu
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
7 komentářů
A co na to odpůrci EU? Z uvedené administrativní zátěže jasně vyplývá, že v Německu je poloviční proti nám, že by tam snad neplatily údajně evropská nařízení? Nebo je to tak, že většinu debilních předpisů si vymýšlí české úřady a fikaně to svádí na Evropu, aby vypadaly pře lidem hezky?
… bych řekl, že jste trefil hřebíček na hlavičku.
Vy si pletete dojmy s pojmy. Daňový systém je v kompetenci států. EU může za množství směrnic a nařízení, které komplikují podnikání a prodražují výrobu.
Nikoliv vymýšlí, ty naše předpisy jsou sice vytvářeny na základě evropských norem – ovšem ty obvykle nejsou v tom tvrdém znění jak jsou potom přepsány a platí u nás.. V tom je tedy skutečně vidět tupost a omezenost části našich úředníků (a k nim přidruženým draze placeným expertům) že neumí správně přeložit a vyložit předpisy EU.
Btw, jasně píšu „části našich úředníků“. Protože pro většinu úředníků platí ustanovení Ústavy článek 2 odst 3 „..Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“
Ale je zde marginální skupina jakýchsi superúředníků /na ministerstvech/, kteří ty blbosti v zákonech společně s politiky sepisují..
Autor nesdělil, že ty mizerné platy jsou „daň za privatizaci“.
V roce 2015 se vybralo na DPH 331,8 miliard korun. Na spotřební dani to bylo 150,3 miliard. Celkový příjem do státního rozpočtu z vybraných daní činil 670,4 miliard bez spotřebních daní. Podíl DPH na vybraných daních činil 49,5 %, započítáme-li spotřební daň, pak činí podíl nepřímých daní 58 %.
Vývoj sazby daně po Velké sametové revoluci:
Obdobízákladní sazba snížená sazba druhá snížená sazba
1. 1. 1993 – 31. 12. 1994 23 %5 %–
1. 1. 1995 – 30. 4. 2004 22%5%–
1. 5. 2004 – 31. 12. 2007 19 %5 %–
1. 1. 2008 – 31. 12. 2009 19 %9 %–
1. 1. 2010 – 31. 12. 2011 20 %10 %–
1. 1. 2012 – 31. 12. 2012 20 %14 %–
1. 1. 2013 – 31. 12. 2014 21 %15 %–
1. 1. 2015 – 21 %15 %10 %
Až do roku 2007 se vlády neodvážily sáhnout na nižší sazbu na základní životní potřeby, obsažené ve spotřebním koši. A to včetně vlády Václava Klause, jehož politiku rozhodně není možné hodnotit jako sociálně-tržní.
První výrazné navýšení snížené daně z přidané hodnoty se odehrálo za vlády Mirka Topolánka v čele s nejlepším ministrem financí Kalouskem (vládla 18 měsíců v letech 2007-2009), další za premiéra Nečase postupně až na 14 % a navýšení na 15 % sazby v roce 2013 můžeme přičíst na vrub sociálním demokratům, resp. Jiřímu Rusnokovi jako premiérovi úřednické vlády.
Autor: Květa Pohlhammer Lauterbachová – Zveřejněno 29.05.2017
Ach jo. Zdroj Aspen institute, http://www.aspeninstitute.org/ , v jehož správní radě sedí mimo jiné Madeleine Albrightová a Condoleeza Riceová. To jsou ti praví. Já bych to četl – zanech všech nadějí! A ty obrázky, to je úroveň.
Počátek všeho toho je v nesmyslném nastavení kursu koruny k marce z roku 1993! Komárek chtěl marku za tři koruny, Klaus prosadil deset, že prý to celá léta měli vexláci dobře spočítané ….