Po několika „klidnějších“ letech se v Evropě znovu do popředí dostává hrozba islamistického terorismu. Kromě obligátních výzev k „užší spolupráci“ má Evropská unie i poměrně dost konkrétních nástrojů, jak se terorismu společně bránit. Některé z nich představí už v nejbližších týdnech.

Francie zažila na podzim dva teroristické útoky, před několika dny vraždil radikál v rakouské Vídni. Vážnost situace ukazuje i „minisummit“, který tento týden svolali francouzský prezident Emmanuel Macron a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Řeč byla právě o terorismu. A představili i konkrétní plány, co dělat.

Nizozemský premiér Mark Rutte po jednání připomněl, že „extremismus a terorismus nezná hranice, žádná země tedy tyto problémy sama nevyřeší“. S odkazem na radikalizaci muslimů v evropských mešitách zdůraznil, že je nutné zabránit tomu, aby se „z míst pro modlitby stala místa nenávisti“.

Text Ondřeje Pleváka vyšel původně na serveru Euractiv, s nímž HlídacíPes.org spolupracuje.

Předseda Evropské rady Charles Michel v souvislosti s tím navrhl zřízení evropského institutu pro muslimské imámy, čímž by se mohlo omezit šíření radikálních podob islámu.

Podle Sebastiana Kurze představují velké nebezpečí radikálové, kteří projdou výcvikem v muslimských zemích, a potom přijíždějí do Evropy. Společná opatření by podle něj měla mířit právě na tento problém.

Schengen čeká reforma

Návraty radikálů do Evropy souvisí také s tématem ochrany vnějších hranic. „Boj proti nelegální migraci je něco jiného než terorismus, ale musíme se podívat na jejich propojení. Schengen je území s volným pohybem, je to jeden ze základů EU, příslib volného pohybu však vyžaduje také bezpečnost a ochranu vnějších hranic,“ upozornil Emmanuel Macron. Prioritou je podle něj zavést všechna opatření navržená už po teroristických útocích v roce 2015.

Projít reformou má i samotný schengenský prostor. „Musíme monitorovat nejen kdo do EU přichází, ale také kdo ji opouští,“ řekla německá kancléřka Angela Merkelová s tím, že tzv. systém vstupu a výstupu by měl v EU fungovat do roku 2022.

Macron i další lídři také vyzvali k lepšímu propojení informačních databází a k intenzivnější spolupráci policie a tajných služeb. Nezůstane ale znovu právě jen u apelů a frází?

Kdy a jak konkrétně se věci začnou hýbat, naznačila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní představí návrh reformy schengenského systému příští rok v květnu. Týkat se má například zdokonalení Schengenského informačního systému (SIS) nebo zlepšení přeshraniční spolupráce. Plán na posílení mandátu agentury Europol má EK představit už v prosinci.

Ještě letos má Evropský parlament schválit návrh z roku 2018 na rychlejší odstraňování obsahu s nenávistnou a radikální tématikou z internetových stránek. Novou směrnicí, kterou představí příští měsíc, chce Komise zároveň přimět internetové platformy, aby se do tohoto procesu aktivněji zapojily. Škodlivý obsah by podle von der Leyenové měl ze sociálních sítí mizet do jedné hodiny od nahlášení.

Začátkem prosince také Evropská komise představí novou „protiteroristickou agendu EU“, která má „zaplnit bezpečnostní mezery“. Šéfka EK zmínila i plán na lepší integraci a inkluzi mladých lidí do evropské společnosti skrze nový program, který má být představen 24. listopadu.

Zbraně, otisky a údaje cestujících

Evropské špičky na summitu několikrát zopakovaly, že se nestaví proti islámu, pouze proti jeho radikální podobě, která ohrožuje evropské hodnoty a styl života „Není to boj mezi Evropany a migranty nebo křesťany a muslimy, ale mezi civilizací a barbarismem,“ řekl nizozemský premiér Mark Rutte.

V pátek se mají také virtuálně potkat ministři vnitra ze členských zemí, aby začali návrhy projednávat.

Terorismus se tento týden dostal i na plénum Evropského parlamentu, kde o něm mluvili zástupci politických frakcí s eurokomisařkou pro vnitřní věci Ylvou Johanssonovou.

„Vídeňský útok ukazuje potřebu zastavit ilegální zbraně. Členské státy musí urychleně implementovat směrnici o zbraních,“ vyzvala eurokomisařka s odkazem na legislativu, která je konkrétně v České republice poměrně kontroverzní. Ještě před létem Komise představila Akční plán boje proti obchodování se zbraněmi. „S partnery na západním Balkáně úzce spolupracujeme na zastavení pašování nelegálních zbraní,“ doplnila Johanssonová.

EU podle ní musí pracovat na registraci všech známých zahraničních teroristů v Schengenském informačním systému, aby je mohla odhalit, když se pokusí překročit hranice EU.

Klíčem k tomu je lepší sdílení informací. „Vídeňský útočník se snažil koupit munici na Slovensku. Měl kontakty v Německu a ve Švýcarsku. Potřebujeme lepší sdílení informací, středobodem je (reforma Schengenského systému) SIS. Důležitý je ale také systém záznamů jmen cestujících, alias PNR, klíčový pro nalezení podezřelých,“ řekla Johanssonová.

Pro policejní orgány by díky němu mělo být snazší vyměňovat si data o DNA, otiscích prstů a poznávacích značkách, v budoucnu pak možná i fotografie a policejní záznamy. Ad hoc policejní spolupráce se podle švédské komisařky musí změnit na „systematické policejní partnerství“.

„Každý, kdo má legální právo pobývat v Evropě, by měl mít příležitost zapojit se do společnosti. Společnosti, kde jsou všichni chránění evropskými hodnotami a základními právy, a kde všichni zároveň respektují ty samé hodnoty a práva,“ zdůraznila na závěr svého vystoupení před europoslanci Johanssonová.