Konec éry traktoristů? V Česku trojnásobně stoupl počet absolventů VŠ
Od roku 2001 došlo k obrovskému nárůstu zájmu o humanitní a společenské obory – o zhruba 120% a v závěsu také pak o zdravotní a lékařské vědy. Naopak technické a pedagogické obory zaznamenaly nejnižší nárůst zájmu – pouze kolem 18%, resp. 27%. Vyplývá to z analýzy projektu Česko v datech.
V Česku výrazně přibývá lidí s touhou dosáhnout vysokoškolského vzdělání. Zatímco v roce 2001 studovalo na vysokých školách necelých 200 tisíc studentů, v loňském školním roce jich v posluchárnách zasedlo více než 300 tisíc.
Logicky s tímto trendem stoupl také počet lidí s vysokoškolským titulem. Zatímco v roce 2001 absolvovalo vysokou školu přes 30 tisíc studentů, v loňském školním získalo diplom přes 88 tisíc studentů – tedy takřka trojnásobek.
Co je příčinou tohoto vývoje analýza projektu Česko v datech neuvádí, nepochybně ale tento trend souvisí s nárůstem počtu vysokých škol, s příznivým demografickým vývojem v předchozích letech a také s politickou podporou vyššího vzdělání oproti v minulosti preferovaných učebních oborů.
Ovšem navzdory zvyšujícímu se počtu studentů, kteří ukončili vysokoškolské vzdělání, Česko se stále ještě se svými 28% vysokoškolsky vzdělaných občanů v populaci nedotáhlo na průměr vyspělých zemích, který činí podle OECD 32%.
Boom vysokoškoláků
Vzdělání chtivým studentům v Česku se během posledních let podstatně rozšířila možnost, kde své vzdělání mohou nabýt. V současné době je v Česku 72 vysokých škol, přičemž většina (43) z nich je soukromých, 26 veřejných a 2 státní.
Česko se tak co do počtu vysokých škol na počet obyvatel ve srovnání s ostatními zeměmi řadí k průměru, jedna vysoká škola u nás připadá na 147 tisíc Čechů. Jak vyplývá z analýzy, nejméně vysokých škol v přepočtu na obyvatele je v Turecku, naopak nejvíce jich najdeme v Lotyšsku a Estonsku. Překvapivě působí údaj, že ve vyspělých zemích jako je Německo, Švédsko, nebo Velká Británie je z tohoto úhlu pohledu počet vysokých škol nízký, dokonce nižší než v Česku.
Největší zájem o studium na vysoké školy byl v Česku zaznamenán v roce 2010, což lze přičíst silnému populačnímu ročníku. V daném roce studovalo na vysokých školách téměř 400 tisíc studentů. Nejvíc absolventů lze nalézt o dva roky později, kdy si diplom odneslo téměř 100 tisíc studentů.
Během uplynulých 13 let došlo k obrovskému nárůstu zájmu o humanitní a společenské obory – o zhruba 120% a v závěsu také pak o zdravotní a lékařské vědy. Naopak technické a pedagogické obory zaznamenaly nejnižší nárůst zájmu – pouze kolem 18%, resp. 27%.
Od boomu vysokoškoláků v roce 2010 sice počet studentů vysokých škol v Česku mírně klesá. Podle analytiků ale není příčinou nižší zájem o tento typ studia, nýbrž je tento trend pouze důsledkem demografického poklesu populace uchazečů.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
Čtěte též
Investor Brůna: Levné a pohodlné bydlení? Hledejte oblasti, které ožijí za deset let
Investor Brůna: Kdo je vlastně bohatý? Na pěkný důchod už miliony nestačí
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
4 komentáře
Traktoristé povětšinu obcují se zdejší krajinou a populací.
Lékaři často jedou obcovati jinam. Pak chybí zde – kde v podstatě zadarmo vystudovali(autentičtí a legitimní Lékaři bez hranic prominou).
Nevadí, díky geopolitice zejména to našich dnešních Spojenců (přes NATO jsme také spojenci wahabistů saudskoarabských)pohrnou se sem naopak lékaři (vědci, inženýři, mechanici…proboha – jen je tkzv. právníci !!!, ale zde je asi obava zbytečná, o naše tkzv. právníky není přiliš zájmu )z ještě to strastnějších zemí než je Česká republika.
V tomto smyslu je vlastně chaos např. na Blízkém Východě užitečný (proboha, netvrdím že je správný či humánní !!!).
Zájem je jedna věc, to následující (po ukončení studia)je pak jinou věcí. Často to velmi absurdní.
Podpora poptávky po absolventech např. společenských věd je čím dál tím významnějším stimulem , z hlediska udržení systému dlužní ekonomiky…a snad i kapitalismu manipulované soutěže coby celku, systému.
Je i dosti proenvironmentální, na své výplodky a komentáře dotyční spotřebují mnohem méně vzácných zdrojů než traktoristé. A tak nesrovnatelně méně zamořují biosféru nementálním odpadem…nežli je to například v případě traktoristů (pokud navíc traktoristé hnojí produkty z ropy, či způsobují erozi půdy nebo pokles potenciálu krajiny zadržovat vodu – nemoudře zvolenou plodinou apod…), mnohdy jim totiž stačí pouze sedět doma a mlátit do klávesnice noutbůku, potažmo zaject metrem do nějakého studia a tam mlátit prázdnou hubou do kamery či mikrofonu.
Vše co je k užitku, je dobré.
Pouze ta země, která pečuje o dobré…pouze tato země vzkvétá.
Šak ony si už ty ještě strastnější země s tím naším luxováním JEJICH elit taky poradí. Neviditelné ruce to zařídí, hop, hop, hop !!!
Především je kvalita důležitější než kvantita, i když se obtížněji měří. Že mají nejvyspělejší země nižší počet škol než ČR, potom nemůže nikoho překvapit.
I s těmi statistikami OECD je to trochu jinak. Do příslušné úrovně ISCED se nepočítá jen vysokoškolské (magisterské, inženýrské) vzdělání, ale v podstatě téměř veškeré pomaturitní vzdělání. A to má často nevalnou úroveň.
Německo, Švédsko nejsou překvapení, protože tam se nedávají peníze a práce za titul, takže není motivace vyrábět papíry. V ČR je nejvíc regulovaných povolání v EU bez zdravotnictví Téměř 400. V Německu kolem 70 a ve Švédsku něco přes 30.
V ČR stačí k braní peněz nějaký papír. Takže je poptávka po papírech, tak je i nabídka. Viz rychlostudenti.
V DE SWE se davají prachy za výsledky. Ne od vlastnictví papíru.
Co to proboha znamená „regulovaných povolání“?