Válka trampů. Anonym zveřejňuje „tajnou“ polohu tábořišť na Kokořínsku, spustil i aplikaci
V několika facebookových skupinách i ve speciální aplikaci pro mobilní telefony se začaly objevovat přesné GPS lokalizace kempů a tábořišť trampů, kteří navštěvují Roverské skály – známou pískovcovou oblast pod vrchem Vlhošť na Českolipsku. Způsobilo to hodně zlé krve, trampové jsou přesvědčeni, že iniciativa má jen škodit a trampské kempy zlikvidovat zvýšeným zájmem „paďourů“. Lidé schovaní za anonymními účty naopak tvrdí, že chtějí jen přiblížit tramping širokým vrstvám turistů. Spor otvírá otázku, komu patří les a dlouhé roky spíše zvykově užívaná tábořiště a sruby.
Kdo se o víkendu vydá na Skalku, obec nedaleko Blíževedel na pomezí Českolipska a Litoměřicka, možná jej zarazí počet funkčních restaurací a hospod, které se dokážou uživit na tak malém prostoru. Na samotné návsi stojí pizzerie, kam zavítají spíš rodiny s dětmi. Pak hospůdka zvaná U Libora a dál po modré turistické značce, na samém rozhraní vsi a lesa, je ještě Lesní hospůdka, sestavená ze srubů a dřevěných lavic na otevřeném prostranství.
Hlavně u posledně dvou jmenovaných se o návštěvnost starají především trampové, kteří sem přijíždějí za krásami Roverek neboli Roverských hor. Pískovcová oblast s bizarními tvary skal a skalek, známá trampskými převisy a osadami i se sruby na přespání. Ta se rozprostírá na rozloze nějakých 1700 hektarů přibližně v území vymezeném obcemi Skalka, Blíževedly, Holany, Heřmánky, Pavličky, Tuhaň, Obrok a Domašice.
Roverky nejsou její oficiální jméno, to jí dali nejspíš trampové a na čas obnovení junáci a skauti, kteří sem jezdili na přelomu 60. a 70. let minulého století. Oficiálně bychom oblast museli pojmenovat jako součást Polomených hor, které jsou zase podmnožinou Dokeské pahorkatiny a ta zase pahorkatiny Ralské.
Hrátky se jmény nic nemění na tom, že oblast patří k nejtajemnějším koutům na sever od Prahy. Na podzim vyhledávaná houbaři, kteří „loví“ v rozsáhlých borech na písčitém podloží i v hlubokých a dlouhých smrkových dolech. Pomalu si oblast nacházejí i pěší a cykloturisté, kteří využívají hlavně Husí cestu, jakousi magistrálu protínající celé Roverky.
A pak jsou zde trampové, kteří už desítky let budují a ochraňují své převisy, kempy a sruby budované na často nepřístupných místech mimo hlavní turistické trasy. A jim někdo začal v poslední době – z jejich hlediska – cíleně škodit a jejich místa zveřejňovat. Kdo, to se neví.
„Ať tě rakovina dožene“
„Jedny z nejkrásnějších kempů vybudovaly generace trampů v Roverských skalách na Kokořínsku. Proto se naše stránka dříve jmenovala Roverky – trampský ráj na Kokořínsku.“ Tak zní popis facebookové stránky, která byla založena loni 9. dubna. Postupně měnila název, dnes se jmenuje Trampské kempy CZ.
Na stránce jsou postupně zveřejňovány podrobnosti o místech, kde se nacházejí jednotlivé kempy, a to včetně GPS lokalizace. Vše pod heslem „moderního trampingu 21. století“. „Tramping modernizuje, vítejte v éře digitálního woodcraftu!“ stojí v jednom z mnoha příspěvků.
Mezi trampy nemá stránka přirozeně dobrý ohlas, hodně jemně řečeno. Před stránkou varuje třeba tramp s přezdívkou Toulavej na svých webových stránkách Toulavou cestou. „Je to stránka, která se bude pokoušet dostat se do trampských skupin na Facebooku. Vyvíjejí aktivitu, která má za cíl zlikvidovat trampské kempy. Oni sice říkají, že chtějí tramping přiblížit co největšímu počtu kamarádů. Nevěřte jim a snažte se je ignorovat, nekomentujte jejich příspěvky. Tím že budete s nimi diskutovat, tak jen posílíte jejich nekalé aktivity,“ píše v příspěvku s titulkem „Chraňme svá trampská místa“ z letošního února.
Diskuse pod facebookovou stránkou Trampské kempy CZ jsou pak daleko emotivnější. Zde jen některé z nich:
„Nechápu. Český tramping nezničili němečtí fašisté, nezničili ho komunisté a kupodivu ho nezničily ani 90tky. Nakonec pojde na lidskou blbost 21. století, která nevím proč, má potřebu všechno vyfotit a prásknout to na sociální sítě, aby to viděli všichni a komu se zachce, mohl to po libosti zničit.“
„Vy jste fakt kokoti. Největší nepřátelé trampingu.“
„Ať tě rakovina dožene.“
„Špatně dopadnete. Na takové svině jako jste vy se ta voda také vaří vy rádoby trampové.“
K facebookové stránce navíc přibyla i aplikace pro mobilní telefony. Ta umožňuje navigaci a zobrazuje kempy přímo v mapě, takže najít jednotlivá místa zvládne každý se základním smyslem pro orientaci v terénu.
Opět pod tezemi o trampingu jako součásti českého národního dědictví je aplikace představena jako vítaný pomocník při cestách za přírodou: „Ahoj kamaráde! Slyšel jsi o Roverských skalách na Kokořínsku, ale neznáš tam žádné trampské kempy, sruby a osady? Aplikace Trampské kempy CZ zná skoro všechny!“
Což staré trampy opět rozpaluje do běla. Ale zase ne tolik, aby byli ochotni o věci pro média mluvit. Třeba zmíněný tramp Toulavej žádost o rozhovor odmítl: „Nemám zájem odpovídat na vaše otázky a veřejně se vyjadřovat o tak suprové věci, jako je tramping.“
Otázky mastňáka a astrachána
Zjistit, kdo za aplikací a mapou kempů stojí, se redakci HlídacíPes.org nepodařilo. Administrátor facebookové stránky si nechal poslat otázky e-mailem, pak ale odpověď na ně – poněkud v rozporu s obecnými zvyklostmi – obratem vyvěsil na Facebook. Z anonymity prý vystoupit nehodlá. „Z anonymity nevyjdeme, protože jsme skromní. Svoboda a krása trampingu odedávna spočívá v jeho neorganizovanosti a anonymitě,“ odepsal neznámý autor mapové aplikace.
Tramping 21. století, nebo trolling?
Přečtěte si celý rozhovor s administrátorem stránek Trampské kempy
Co vás ke spuštění stránek a aplikace vedlo?
Byla to snaha zvednout Čechy od televizí, mobilů a obrazovek počítačů a vytáhnout je do lesů a do skal. Jak jinak se mají naučit mít přírodu rádi a chránit ji? Naším dalším motivem je demokratizace trampingu, který byl bohužel až dosud chápán jen jako víkendová rekreační aktivita pro pár vyvolených. To chceme změnit. Cílem je návrat ke stavu před rokem 1989, kdy byly zadní vagóny vlaků plné tuláků hrajících na kytary a těšících se na potlachy a lesní akce. Chceme, aby se k trampům přidali i turisté, cyklisté, keškaři, outooráci, preppeři, bushcrafteři, pejskaři, houbaři a další milovníci přírody. Těm všem chceme zprostředkovat trampské ideály kamarádství, woodcraftu a ochrany přírody. Více lidiček na vandru znamená méně občanské pasivity, méně tuku kolem pasu a tedy fyzicky i psychicky zdravější českou populaci. Což má svůj význam i s ohledem na současnou neutěšenou geopolitickou situaci.
Jistě vnímáte, že v komunitě starých trempů to nemá úplně dobrý ohlas. Jak vnímáte jejich námitky, že popularita a známost míst spíše oblasti uškodí a přitáhne tam paďoury, jak se občas říká.
Škatulkování na “staré trampy” a “paďoury” nerozumíme a odmítáme dělení společnosti na „ty dobré“ a ty „špatné“. Tramping není a nemá být kolbištěm pro prosazování nenávistných názorů. Všichni přece míříme do přírody za rekreací. Trampské kempy, které jsme doposud zmapovali, nepatří nikomu konkrétnímu, respektive patří všem. Nikdo tedy tato místa nemůže tajit před veřejností a sobecky si je usurpovat jen pro sebe. Že naše popularizační aktivity nemají “dobrý ohlas” u “starých trampů” je problém těch “starých trampů”, nikoli náš.
Jak na vás působí občasné výhrůžky i násilím?
Výhrůžky nám připomínají dobu komunismu, kdy jsme my trampové byli perzekuováni a šikanováni totalitní mocí. Část těchto tzv. “starých trampů” se zřejmě rekrutovala z členů KSČ a Státní bezpečnosti, jinak si jejich násilná slova neumíme vysvětlit. Jejich cílem je zřejmě likvidace trampingu. Z výhrůžek si nejen nic neděláme, ale pobízejí nás k usilovnější práci na inovaci trampingu směrem k trampingu třetího tisíciletí, tedy trampingu trvale udržitelného a oproštěného od xenofobních a jiných nenávistných podtónů. Přežili jsme tzv. Kubátův zákon za 1. republiky, přežili jsme i buzeraci Veřejnou bezpečností za Husáka. Přežijeme tedy i zapšklost a protivenství tzv. Roverských patriotů.
Zaznívají též spekulace, že máte něco společného s AOPK nebo Správou CHKO, můžete to vyloučit, potvrdit?
S AOPK a správou CHKO sice nic společného nemáme, ale sdílíme hodnoty, které prosazují. Šéf CHKO Kokořínsko – Máchův kraj Ladislav Pořízek jasně řekl: “Pro trampská nocležiště mám pochopení”. Naše kempy ani sruby nebourá, naše potlachy pod převisy trpí, při táboření nás nepokutuje. To jsou hodnoty kamarádství a spolupráce, kterých si hluboce vážíme, hodnoty, na kterých se dá stavět. Ochranáři s námi dokonce uzavřeli dohodu: „Vy nám budete pomáhat na brigádách zvelebovat Roverky, my vás zato necháme vandrovat a pálit ohně pod převisy.“ A ani AOPK proti nám nijak nezasahuje. Vypracovala evidenci našich více než padesáti kempů, srubů a tábořišť a zveřejnila ji na webu. Je tedy zcela zřejmé, že obě strany mají zájem na tom, aby tramping byl demýtizován, transformován k větší otevřenosti a zbaven předsudků. Evidence kempů navíc pomůže i při chystaném zápisu autentického českého trampingu na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Jste připraveni vyjít z anonymity, nebo budete odpovídat jen jménem stránky?
Z anonymity nevyjdeme, protože jsme skromní. Svoboda a krása trampingu odedávna spočívá v jeho neorganizovanosti a anonymitě. Nechceme se vydávat za předsedy spolků, vůdce ani šéfy. Pracujeme pro dobrou věc nezištného kamarádství, a to nám stačí. Uvažujeme však o tom, vložit klauzuli o odtajnění identit do závětí našich adminů.
Pro úplnost je třeba dodat, že s některými spekulacemi o tom, že za stránkou mohou být lidé spojení se kokořínskými ochránci přírody, HlídacíPes.org oslovil šéfa regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny, zmíněného Ladislava Pořízka. „Nevím k čemu bych se přesně měl vyjádřit. Nevím, co bychom s těmito aktivitami měli mít společného,“ odpověděl. Dodal, že neví, co je snahou provozovatele stránek. „Ale předpokládám, že k určitému zvýšení návštěvnosti CHKO a konkrétních míst to vede,“ uvedl na dotaz po možných dopadech aktivity na ochranu přírody.
Podle jiných spekulací, které se pod příspěvky objevují, může jít o aktivitu jednotlivce nebo úzké skupinky lidí, kteří mají z nějakého důvodu na uživatele tábořišť vztek nebo s nimi mají spory z minulosti. Někteří komentující uvádějí, že identitu provozovatelů stránek znají, ale nemohou ji zveřejnit.
Získat reakce trampů rovněž není úplně snadné. O odmítnutí Toulavého už jsme psali, na žádost ovšem zareagoval jeho kamarád, který se podepsal jako Bob.
„Kokořínsko je poslední oblastí pískovcových skal, kde je tramping tolerován. Ti drsní jezdí dál do skal Českého ráje, ČeskoSasu, Labských písků a schovávají se před ochránci, ale klasické partičky, které chtějí zatábořit v pískovcích, mají pouze možnost Kokořínska. V ostatních oblastech, které jsem jmenoval, řádí zelené mozky ochranářů a strážců parku. Vůbec jim nevadí, že v sousedních zemích (Německo, Polsko) jsou povolené bivaky v pískovcích přímo v centrech chráněných území, u nás neustále opakují, že pod takovým bivakem by byl bordel a že lidi jsou prasata,“ píše.
KAŽDÉ RÁNO TO NEJLEPŠÍ Z HLÍDACÍPES.ORG
Na „přeplněnosti“ některých koutů přírody v Česku se podle něho podepsala i covidová doba. „Tramping je zase moderní a ven jezdí moc lidí. Do toho se motají odpůrci tradičního trampingu, kteří by nejradši zbourali všechny nelegální stavby. Některé základní campy na Roverkách, Korkasu fungují od šedesátých let, na Ledovkách od odchodu sovětských vojsk. Vůbec nechápu útoky na tradiční campy, na které jezdily celé generace trempů a zveřejňování jejich souřadnic,“ napsal Bob.
S redakcí HlídacíPes.org si dopisoval i další s přezdívkou Peri. Podle něho jde o pokračování tlaku, který byl na trampy v Roverkách vyvíjen zhruba před 15 lety.
„Myslím si, že je to pouze pokračováni toho, co se na Roverkách dělo kolem roku 2008. Tenkrát pokud si dobře pamatuji, prý chodili po kempech ochránci přírody s policií ČR a kontrolovali lidem občanky a ztratilo se pár kempovek a rozbouralo pár kempů,“ říká Peri a dodává: „Myslím si, že účel těch stránek je dostat na kempy lidi, kteří k trampingu nemají vztah a budou tam třeba dělat nepořádek. A ti lidé, kteří chtějí normální trampy dostat z lesa pryč, tak budou mít nějakou páku, jak ty kempy zlikvidovat.“
Zveřejňování polohy jednotlivých tábořišť je podle trampů každopádně zcela nepřijatelné. „My máme svoje nepsané zákony, mezi které patří úklid campu při odchodu a nezveřejňování jeho polohy. Jestliže někdo úmyslně ničí camp a prozrazuje polohu, je automaticky v konfliktu s naší subkulturou. Prosím, nepleťte do toho žádné mastňácké zákony a nařízení, to nejsou naše zákony, my jsme kamarádi a snažíme se chovat kamarádsky i směrem ven!“ napsal Bob s tím, že redakční otázky jsou ovšem „otázkami naprostého mastňáka, astrachána (jemná kožešina z novorozeného jehněte kyrgyzské ovce, případně termín pro představitele zlaté mládeže z 30. let – pozn. red.) a hodně naivní“.
Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)
Recommended (5901)
33 komentářů
Chápu obě strany. Také jsme občas narazili na „trampy“, kteří měli tu drzost k nám přijít a říct, že „tady je to jejich a ať nás ani nenapadne v jejich ohništi dělat oheň, chodit támhle na ta místa, že jsou posvátná, a tak podobně.“ Ale les patří všem. A pak tu jsou jiní, co v místě dělají hlkuk, po sobě si ani neuklidí a kolikrát to místo i ničí. Chápu, že se to těm, co se o místo starají, moc nelíbí. Ale tak už to chodí. Nechávat si kus cizí přírody jen pro sebe je dost sobecký. Takže já tuhle aktivitu vítám 😉
upřesním, les nepatří všem. les má v katastru majitele, a ten je povinen něco strpět (volný průchod, sběr lesních plodin pro vlastní potřebu, sběr ležícího klestí a podobně), ale něco už strpět nemusí (třeba ničení – a pod definici ničení se vejde opravdu hodně, budování „kempů“ určitě ano) zkuste si budovat „kemp“ někde na vysočině v lese, co patří už deset generací selské rodině s tvrdými palicemi, co to umí s vidlemi a bičem.
jistá benevolentnost je obecně v „sudetech“ nebo v lesích vyvlastněných při prvorepublikové pozemkové reformě, kdy je majitelem česká republika a správu vykonávají lesy.čr, tam vzniká (nutno dodat že nepříliš oprávněný) pocit, že les patří všem a každý si v něm může dělat co chce. nemůže. akorát někdy laxnější revírník mávne rukou.
Poslal bych je někam, protože to nejsou žádní trampové.
Píšete, že jsou tady ti, co dělají hluk, ničí místo a nechávají nepořádek, a že už totak prostě chodí, tedy je to přirozené a normální? Moc by měl zajímalo, jestli tedy chodíváte po takových dělat v přírodě pořádek a sbírat jejich odpadky. Jim by totiž úplně stačilo pro vyžití v přírodě zapadnout v první hospodě, která je po cestě a tím jejich zájem o přírodu bude zcela uspokojën a není nutné jim tedy nabízet nějaké jiné místo, kam by jinak vůbec nešli, kdyby jim to někdo nepodsunul.
Víte v dnešní době se už o trempování nedá vůbec mluvit.Je to smutné ale je to tak.Já jsem začal na čundry jezdit někdy kolem roku 1960 a to bylo něco jiného.Dnešní „trampvé a čundráci“jsou už jenom k smíchu.Když někoho potkáte v lese, tak neum ani pozdravit,vybavení jak na výlet se školou atd. Je to celkem hnus velebnosti.Tramping jako takový je dávno mrtvá záležitost.Jsou jenom poslední zoufalci ve starých osadách a z nich jsou už důchodci a chataři.Tak že zabývat se tímto problémem je už opravdu ztráta času a energie
Jste na velkém omylu … je nás stále dost a nepleťte si nás s „hudystama“, „gemmistama“ a podobnými baťůžkáři …
Souhlasím, protože pokora, vztah k přírodě a člověku se pozná hlavně podle vybavení a značky batohu.
Usárna a tele to jsou jediné vhodné odznaky charakterního jedince.
Za tímhle hledejme Pány Jenše a Březinu. Na FC stránkách mají několik falešných stránek, různých jmen a adres. Udávaní a donášení na policii jsou jejich chlebem. Procházejí a mapují místa, potom je lokalizují a zadávají na GPS. Různé zbořené a spálené kempy stojí za nimi a jejich zfanatizovanou hrstkou ochranářských „hitlerjugend“
Bylo by dobré si zjistit fakta nežli napíšete takový titulek.
Při pročítání tohoto článku jsem nakonec zjistil, že jste citovali falešné stránky, které kolují na FC. Máte vůbec zájem zjistit pravdu???
Pan Robert Malecký si zcela zjevně nedal mnoho práce se zjištěním zkutečností. Zjistit, kdo se pohybuje za desítkami stránek jdoucích proti trampingu a campům, by pro něj měla býti hračkou. Ostatně všichni trampi to vědí. Článek na mě působí jako psaný na zakázku právě pro tuto skupinu. Takže mě napadá jen jedna otázka, kolik jste za to dostal Roberte. Je zvláštní, k čemu všemu jsou dnešní novináři, ochotni se propůjčit. Ale soudný čtenář, pozná manipulaci, a v tomto případě s veřejným míněním. Styďte se.
Může-li pan Brezina a spol. zveřejňovat souřadnice kempů, potom by nebylo tak docela od věci zveřejnit adresy bydliště těchto pánů. Kdo by měl zájem, mohl by si s nimi v klidu popovídat. A propó, článek na Seznamu je celkem dobře načasovaný před obdobím prázdnin a dovolených. Díky přívalu nezvaných návštěvníků je celkem pravděpodobné, že nastanou problémy s pořádkem a nedej bože i s požáry. Potom ovšem nelze nikomu vyčítat, že se budou osady hromadně likvidovat.
Odpověděl jsem, aniž bych použil jediné sprosté slovo nebo „nekorektní“ výraz. Odpověď mi přesto „neprošla“ sítem…
Děkuji, že to tu někdo napsal, jak to je. Ušetřil jste mi trochu práce… 😀
dovolím si upřesnit některé reálie:
1. „v sousedních zemích (Německo, Polsko) jsou povolené bivaky v pískovcích přímo v centrech chráněných území“. minimálně pro Německo (saské švýcarsko) to není úplně pravda. v německu nikdy nebylo rozšířené cosi jako české trempování. ve skalách odjakživa nocovali především horolezci, a historicky to bylo tolerováno hajnými za dodržování nějakých nepsaných dohod. se vznikem národního parku se celá aktivita „bofen“ začala regulovat, současný stav je ten, že jsou povolené bivakovací místa, většinou převisy (výslovně vyjmenované), v nich je zákaz ohně (včetně kouření), zákaz tropit hluk a zákaz stavět/budovat/upravovat, a povolené bivaky jsou mimo jádrovou zónu parku a v místech smysluplných pro horolezecké přespání – zpravidla několik kilometrů/stovek výškových metrů od parkoviště či hospody. v poslední době se to s internetem zvrhlo, většina spaní nesouvisí s horolezectvím, bivaky jsou přetížené, zážitkáči v nich tropí bordel a je snaha přespávání regulovat (např. omezit kapacitu a zavést lístkový systém, kontroly jestli se v bivaku nehlučí, zákaz příchodu do bivaku po setmění a podobně). podrobně viz https://bergsteigerbund.de/mitgliederinformation-zur-geplanten-neuregelung-des-boofens/?fbclid=IwAR3CL4RSpNz2rR9_KW_AI8XZglb45PYLBIoxdkl9cMk03HjdU4g30V6dJK8
nebo na horyinfo.cz. situaci v polsku neznám tak podrobně, obecně existují jednoduché spolkové chaty pro přespání za symbolický poplatek a za ještě symboličtější poplatek nebo bez poplatku je možno stanovat v bezprostředním okolí chaty. s budovanými obludnými „kempy“ jsem se tam nikdy nesetkal.
Vy jste úplně mimo, co čem to píšete ? Tady se mluví o trampech.
To je krásnej spor o ničem, respektive vo h*vně…“aplikace“ je směšná. Kdo potřebuje aplikaci v mobilu na to, aby vyrazil do lesa, ať do toho lesa radši nechodí, protože tam nebude mít signál (a s největší pravděpodobností tam asi ani nemá co dělat, nebude sae mu tam líbit a udělá tak akorát bordel)…na druhou stranu trempové ať se zase uklidní a uvědomí si, že veřejnej prostor neni jejich a to ani odlehlý místa chráněnejch uzemí – z jejich reakcí se dá vycítit povýšenost a arogance. Všichni se hezky uklidní, daj si nohy do lavóru s teplou vodou (ti s aplikací), nebo k ohníčku (trempové) a začnou se chovat jako lidi, to bude nejlepší.
jen technicka – ta apka signal nepotrebuje, umi fungovat bez internetu…
Ten kdo nikdy netušil o nějakých trampských osadách v Roverkách, po přečtení článku zbystří a možná si o nich něco vyhledá. Takže autor tohoto článku je vlastně stejná štěnice jako autoři FB stránky a mobilní aplikace.
Stojí za tím nechvalně proslulý „novinář“ Ivan Brezina. Samozvaný bijec pravdy a ochrany přírody.
To je rukopis Ivana Breziny.
Taky jsem si postavil přístřešek na sezení, ale lidé tam dělali nepořádek, odpadky všude okolo, musel jsem po nich uklízet. Nakonec mi ho rozmlátili a to i s nedaleko stojícím krmelcem.
Zveřejňování trampských osad povede k jejich likvidaci. Někdo s láskou buduje osadu, vyrábí židle,totemy ,stoly a to dá opravdu práci. Potom někdo místo zveřejní, řekne že vlastně patří všem a lidé to tam totálně odrovnají.
My opravdoví trampové a bushcrafteři máme opravdu svá nepsaná pravidla, a jedno z nich je nepráskat.
Obecně se ví, že je za tím jeden troll, a to outdoorový publicista Ivan Brezina. Viděli jsme i jeho podpis na udáních, která posílá na úřady. Ale nikdo to nechce říct veřejně, protože tahle šikana z jeho strany už všechny štve, jen ho to povzbuzuje a navíc rád posílá stížnosti, soudí se a jinak otravuje.
Autor by se před zveřejňováním obdobného textu měl seznámit s problémem šířeji a tak o něm i informovat (pokud nesklouzneme ke konspirační teorii, že autor je stoupencem strany, která chce zlikvidovat všechny kempy a jiné stavby v lese, a tímto textem jen udělal reklamu zveřejňovací aplikaci). Existuje FB identita Roverští elfové, která je jakýmsi nástupcem identity Černé stavby v CHKO nechceme. Lidé za tímto stojící se snaží vytvořit dojem, že chtějí obnovit přírodu do vzhledu, jaký měla před vznikem trampingu. Podle příspěvků toho chtějí dosáhnout zejména hlášením poloh kempů správním orgánům, které nařídí/provedou likvidaci. Řada patrně falešných profilů je chválí a podporuje, řada profilů trampů jim nadává. Ať si každý posoudí sám, jestli by nebylo lepší, kdyby Roverští elfové v lese likvidovali nelegální skládky a sbírali poházené odpadky. Netvrdím, že v lese se mají budovat chaty, ale zveřejňování poloh existujících míst opravdu může vést k tomu, že se zvýší počet těch návštěvníků, kteří plné plechovky, petlahve a konzervy do lesa přinést dokážou, ale prázdné jsou na ně už moc těžké…
v rámci stavebního povolení na rekonstrukci chalupy jsem potřeboval posudek na zvláště chráněné živočichy, a tak jsem si pozval odborníka „netopejráře“ , slovo dalo slovo, a vyprávěl o „kreténech a bezmozcích co pod převisy romanticky udí netopýry“. od ornitologů a entomologů slýchám velmi podobná hodnocení, a geomorfology (a horolezce) může čert vzít při pohledu na opálené pseudoškrapy. i ten kamarád archeolog nemluví o budovatelích bunkrů pod převisy s žádnou velkou úctou, v českém ráji je většina prehistorických lokalit zničena nebo kontaminována zakopanými plechovkami. no a kamarádi kytičkáři zase vypráví, jak vykonávání velké a malé potřeby okolo bivaků na chudých písčitých kyselých půdách úplně mění skladbu rostlin.
a desítky let stará mumifikovaná hovínka a dámké hygienické propriety pod okolními převisy jsou také velká chuťovka.
takže ten pocit trempů spjatých s přírodou o faktické neškodnosti jejich sepětí s přírodou nemusí být zas tak úplně přesný a správný. samozřejmě je to o frekvenci a koncentraci, jeden nocleh jednou za čas má negativa nulanulanic je-li to jeden oheň průměrně na dva hektary pravidelně každý víkend a celé prázdniny nonstop, je to už moc.
Les a skály jsou pro všechny, kteří se v nich umí chovat přijatelně. Ač bych chtěl věřit ušlechtilým důvodům, těch, kteří mapu těchto kempů tvoří, tak bohužel nemohu. Autoři tvrdí, že tak činí ze skromnosti, a proto zůstávají v anonymitě, ale sarkasmus z toho čiší na míle. V anonymitě zůstávají zbabělci a lidé s nečestnými úmysly, ti ostatní své názory a vize hájí přímo a tváří v tvář.
Ty GPS souřadnice asi nejsou nic bezpečného!
Lidi, kteří bez mobilu sami netrefí ani na WC, jsou směšní a s trempy nemají nic společného. Tak proč lezou do lesa? Může se jim něco stát!
Ale je dobře, když lidi chodí do přírody
a když to přežijí
a pak najdou cestu zpět.
Vylemtají pivo z pixly, tu zahodí. Pak sváču z igeliťáku, ten taky zahodí. Pustí si Wabyho z přenosného repráku, mobil dobijí z dokovačky ve tvaru šutru a je fajn….
Astrachán není kožešina, respektive je, ale umělá. Je to tkaná imitace poloperziánu napodobující kožešinu kyrgyzské ovce.
Astrachán bílý (Malus domestica) je ovocný strom, kultivar druhu jabloň domácí z čeledi růžovitých. Plody jsou řazeny mezi odrůdy letních jablek, sklízí se v červenci nebo srpnu, dozrává po sklizni. Několik dní po sklizni moučnatí.
Majetnické počínání jakýchkoli lidí k veřejnému nebo cizímu prostoru mě irituje. Je to stejné jako když se někde na břehu rybníku v keřích zjeví jednoho dne stará maringotka a za pár let je z toho oplocená chata s anglickým trávníkem a cedulí zákaz vstupu. Prostě zábor.
– Není to válka trampů. Ti ubožáci, kteří nerespektují pravidla trampské komunity žádní trampové nejsou. Jsou to fízlové, kteří se mezi trampy vetřeli a nyní se mstí, neboť pro své mravní „kvality“ mezi nimi neobstáli.
Kdo o tomhle problému nic neví, měl by mlčet. Názor, že les je všech, je pravdivý jen do chvíle, než si uvědomíme, že například krmná zařízení v lese už všem nepatří, protože jejich majitelem je nájemnce honitby, tedy ČMMJ, která je vybudovala. Nikdo ze zde diskutujících neví, jaký má ten který tvůrce kempu vztah s majitelem lesa, a zrovna na Roverkách nejsou jen LČR. Mnoho kempů je například na území v majetku Litoměřické diecéze. Nelze tedy jednoduše říci „v lese mohu kamkoliv“. A pravdou je, že je minimálně nemilé, přijít na kemp plný prázdných konzerv od chlastu a použitých jehel se stříkačkami (případ vyhořelá Kačabača) nebo namol ožralých mastňáckých hochů s károu chlastu, močících a zvracejících od Velkého pátku do Velikonočního pondělí v každém koutě kempu. Všem zastáncům liberalismu bych přál podobné návštěvy na místech o která se desítky let starají a mají je rádi. Ale pro snadnější pochopení by snad stačil i chodník před Vaším domem…
Ahoj,
tak to si hlidacipes.org nedal moc práce, když nedopátral, kdo za tím stojí. Jak píší přispěvatelé shora, tak tyhle poťouchlé „pozvánky na tramp“ píše skromný muž v pozadí – novinář Ivan Brezina již od roku 2019. Viz http://ioutdoor.cz/zajimavosti/tip-na-nedelni-vylet-trampske-campy-v-roverskych-skalach/
a jeho působení v časopise Outdoor.
Dohledat se dá i řada jeho dalších článků k trampingu: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/priroda-outdoor-typy-lidi-tramp-turista-cyklista-naturiste-keskari.A210415_183742_po-cesku_hig
Používá stále stejný sloh a obraty. Co ho k této pomstě vůči trempům vede těžko říct, každopádně zjistili, že podávání oznámení úřadům obvykle nikam nevede. Jako např. v kauze kempu „Soví hrad“, který město Mšeno legalizovalo. Snaživci tedy hned založili facebookovou stránku, aby toto místo zpropagovali. Inu moc se nedaří – přes všechnu snahu, mapy a pozvánky je tam stejně pusto prázdno. Spal jsem tam zrovna v noci na dnes a podle zápisů z kempovky tam od února do konce dubna bylo všehovšudy pět skupin. Tak to by si asi pan Brezina měl zaplatit spoty v TV, pokud chce tato místa zamořit a znehodnotit pro trampy…
Ahoj,
tak to si hlidacipes.org nedal moc práce, když nedopátral, kdo za tím stojí. Jak píší přispěvatelé shora, tak tyhle poťouchlé „pozvánky na tramp“ píše skromný muž v pozadí – novinář Ivan Brezina již od roku 2019. Viz http://ioutdoor.cz/zajimavosti/tip-na-nedelni-vylet-trampske-campy-v-roverskych-skalach/
a jeho působení v časopise Outdoor.
Dohledat se dá i řada jeho dalších článků k trampingu: https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/priroda-outdoor-typy-lidi-tramp-turista-cyklista-naturiste-keskari.A210415_183742_po-cesku_hig
Používá stále stejný sloh a obraty. Co ho k této pomstě vůči trempům vede těžko říct, každopádně zjistili, že podávání oznámení úřadům obvykle nikam nevede. Jako např. v kauze kempu „Soví hrad“, který město Mšeno legalizovalo. Snaživci tedy hned založili facebookovou stránku, aby toto místo zpropagovali. Inu moc se nedaří – přes všechnu snahu, mapy a pozvánky je tam stejně pusto prázdno. Spal jsem tam zrovna v noci na dnes a podle zápisů z kempovky tam od února do konce dubna bylo všehovšudy pět skupin. Tak to by si asi pan Brezina měl zaplatit spoty v TV, pokud chce tato místa zamořit a znehodnotit pro trampy…
Hloupý Ivane, tvůj kmen knedlíků a tlačenek nikdy nepochopí, že rosa není na prodej. Otoč svůjpohled směrem k politice, tam je tvůj ráj.
V komentářích je zde několikrát zmiňováno moje jméno, příznačně anonymy. Jen věcně – s FB profilem ani mobilní aplikací Trampské kempy nemám nic společného a kdo tvrdí opak, lže. Už třeba jen ten obrovský objem IT práce, která je vidět za naprogramováním aplikace. Neumím to a nemám na to čas. Ale nakonec ať si o mně každý myslí co chce. Jako novinář jsem veřejně činná osoba a blbiny o mně šířené anonymy tedy příliš neřeším. Jako turistu mne ovšem téma zajímá, protože autoři Trampských kempů mají pravdu a dělají záslužnou věc. Ta místa nemohou být tajná a soukromá už z principu. Příroda a les jsou volně přístupné všem a nikdo si je nemůže privatizovat pro sebe, to je prostě fakt, v tom s nimi souhlasím. Takže díky za tip, aplikaci a FB profilu udělám pořádnou propagaci ve vlastních článcích. Blíží se totiž léto a turisti jako já se chystají ven. Strávit noc na trampských kempech je právo každého a žádný „vlastník“ ani „budovatel“ nám to nemůže zakazovat jen proto, že nemáme správnou „uniformu“ a nedodržujeme srandovní trampské rituály. Převisy, boudy ani sruby trampům nepatří, jsou všech příchozích bez rozdílu. A je dobře, že třeba kemp Soví hrad město Mšeno zlegalizovalo, jak píše anonym Martin. Turisté tam tedy mohou spát bez obav z postihu. Btw. do diskuse se tu pouštět nebudu.