Už podruhé se exprezident Václav Klaus zúčastnil konference rakouské internetové televize AUF1. Ta loni i letos svou akci pořádala v utajení v Praze – kvůli anonymitě české metropole. Pořadatelské médium i některé z hostů přitom kvůli extremismu monitoruje německá tajná služba. Někdejší hlavě státu to však nepřekáží: „Názorů prezentovaných na akcích tohoto typu si je pan prezident vědom,“ vzkázal Institut Václava Klause s dodatkem, že „s nimi ve valné většině souhlasí“.

Konferenci A-WEF už podruhé rakouští organizátoři uspořádali v Praze kvůli problémům s pronájmem a své negativní reputaci v domovském Rakousku a Německu. Akci někdy sami prezentují jako alternativu k zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu, ve skutečnosti jde však o setkání nesrovnatelně méně významné.

„Kde se bude konat tato akce, jsme se dozvěděli až několik dní před tím, takže o její organizaci nic nevíme,“ odpověděla osobní Klausova asistentka Michaela Žalská na dotaz HlídacíPes.org, zda se Institut Václava Klause na pořádání akce aktivně podílel.

V publiku v sále pražského hotelu Hilton v listopadu sedělo podle dostupných fotek a videozáznamů několik desítek lidí, mezi hosty na pódiu i mezi účastníky byli třeba zástupci německých a rakouských alternativních médií, vesměs české veřejnosti neznámá jména.

Klausův institut: O organizaci nic nevíme

Našly se však i výjimky – akci z pohledu organizátorů „ozdobila“ předsedkyně německé nejsilnější opoziční strany AfD Alice Weidelová, rakouský aktivista Martin Sellner – kvůli své neonacistické minulosti a prosazování hromadné „remigrace“ osob s cizineckým původem z Evropy označovaný v rakouském a německém prostředí jako extremista – a také český exprezident Václav Klaus.

Zakladatel AUF1 Stefan Magnet, kdysi aktivní v rakouském neonacistickém hnutí, mluvil na pódiu o „dobrovolném exilu v Praze“ kvůli „ideologickému teroru v Rakousku a Německu znemožňujícímu najít vhodné prostory“, další účastníci si pochvalovali, že takovou akci hotel v Praze umožní a že v Česku nečelí konference žádným protidemonstracím a konfrontaci.

Ten se tak znovu ocitl v kontroverzní společnosti lidí, o něž se zajímají bezpečnostní složky sousedních států. Česká Bezpečnostní informační služba se konkrétně k listopadové akci v hotelu Hilton nechce vyjadřovat.

„Mohu potvrdit, že extremismus patří do působnosti BIS a velmi intenzivně se této agendě věnujeme. Jako v řadě jiných témat i zde máme velmi dobrou spolupráci se zpravodajskými službami z partnerských států včetně Německa,“ shrnuje obecně mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Alternativu pro Německo (AfD), kterou Klaus podporuje od jejích počátků a která se postupem času neustále radikalizuje, už několik let monitoruje kvůli extremismu německá kontrarozvědka. Ta letos na seznam „podezřelých případů“ zařadila také právě pořadatele pražské konference, televizi AUF1, která svůj obsah prostřednictvím sociálních sítí a online kanálů šíří také do Německa.

„Kde se bude konat tato akce, jsme se dozvěděli až několik dní před tím, takže o její organizaci nic nevíme,“ odpověděla osobní Klausova asistentka Michaela Žalská na dotaz HlídacíPes.org, zda se Institut Václava Klause na pořádání konference aktivně podílel.

Zaplavit Evropu protiválečnými letáky

Celá věc má přitom dvě roviny – kromě Klausovy účasti je ještě zajímavější fakt, že se podobná akce s extremistickým podtónem v Praze vůbec opakovaně koná.

Zakladatel AUF1 Stefan Magnet, kdysi aktivní v rakouském neonacistickém hnutí, mluvil na pódiu o „dobrovolném exilu v Praze“ kvůli „ideologickému teroru v Rakousku a Německu znemožňujícímu najít vhodné prostory“, další účastníci si pochvalovali, že takovou akci hotel v Praze umožní a že v Česku nečelí konference žádným protidemonstracím a konfrontaci.

Nikoli náhodou rakouská kontrarozvědka o médiích typu AUF1 ve své zprávě za rok 2024 konstatuje, že tato média se „v supervolebním roce 2024 ukázala být prodlouženou rukou ruského státu a jsou využívána jako vstupní brána pro skryté vlivové působení třetích zemí, například k dezinformačním kampaním“.

Součástí konference byla tak jako loni i simulační hra – tentokrát na téma údajně připravované války v Evropě v roce 2029. V rámci ní se objevily návrhy na mediální a aktivistické kampaně „mírového hnutí“ – například produkce šokujících fiktivních válečných videí ve stylu „zpráv z roku 2029“, které ukážou hrůzu války a budou apelovat na mír.

Alternativní média se mají zapojit rovněž – zveřejnováním společných protiválečných kampaní s drastickými výjevy, crowdfundingem pro velkoformátové protiválečné billboardy nebo tiskem milionů protiválečných letáků, stojí ve výstupech z diskuse zveřejněných na webu konfrence.

Právě mírovou rétoriku a údajně protiválečné úsilí zdůrazňují od vypuknutí války na Ukrajině proruské síly v celé Evropě. Požadavek zastavit boje na Ukrajině za každou cenu, včetně územních ústupků Kyjeva, přitom vyhovuje jednoznačně pouze Rusku.

Vstupní brána ruského vlivu

Nikoli náhodou rakouská kontrarozvědka o médiích typu AUF1 ve své zprávě za rok 2024 konstatuje, že tato média se „v supervolebním roce 2024 ukázala být prodlouženou rukou ruského státu a jsou využívána jako vstupní brána pro skryté vlivové působení třetích zemí, například k dezinformačním kampaním“.

Jako příklad může posloužit rozhovor televize AUF1 se slovenským expremiérem Jánem Čarnogurským z počátků ruské invaze na Ukrajině, kdy ve vysílání tvrdil, že Poláci chtějí při invazi ovládnout ukrajinský Lvov.

Václav Klaus, který televizi AUF1 v minulosti také poskytl opakovaně rozhovor, však ve spojování svého jména s alternativním médiem šířícím dezinformace a blízkým extremistům problém nevidí.

„Názorů prezentovaných na akcích tohoto typu si je pan prezident vědom a protože s nimi ve valné většině souhlasí (aniž by znal jména, která zmiňujete), nevidí žádný důvod, proč by se jich nemohl zúčastnit,“ říká s odkazem na účast některých tváří zahraniční extremistické scény na pražské konferenci Klausova asistentka Michaela Žalská.

Český exprezident podle ní nedostal za své vystoupení honorář. „A kdyby, proč by Vám to vadilo?“ dodává Klausův institut.