Když se perou fakta s alternativní pravdou. Na místě je pokora i přiznání chyby
KOMENTÁŘ. Snad každý známe ve svém okolí někoho, kdo věří něčemu, co zase vy nebo někdo další považujete za úplný nesmysl. Ať jde o aktuální spory nad očkováním proti covidu, či dlouhodobě o stoupence různých konspiračních teorií. Třeba, že nás někdo z letadel práškuje takzvanými chemtrails. Diskuse dost často končí hádkou, hroutí se i letitá přátelství, narušují se vztahy v rodině. Co s tím?
Kritické myšlení je jedna z nejdůležitějších dovedností pro život ve 21. století. Ukazuje se však, že snaha přesvědčovat vědeckými výzkumy, daty, čísly, grafy a logickými argumenty často nikam nevede.
Mimo jiné i proto, že hlubiny internetu dokážou nabídnout podobně vědecky se tvářící alternativní data. Není už jen alternativní pravda (geniální rétorická zkratka pro lež), ale už i alternativní fakta… Ostatně v Evropě se 37 % populace setkává s dezinformacemi každý nebo skoro každý den.
Jak tedy debatu vést? Autor tohoto textu na téma hledání společné řeči s lidmi s jinými názory a „pošťuchování“ ke kritickému myšlení bude mít přednášku na letošní konferenci #krimyš, jejímž je HlídacíPes.org mediálním partnerem.
Online konference Kritické myšlení #krimys se koná 8. 12. 2021 | 17:00 – 22:00. Zúčastněte se i vy. Další informace ZDE. Registrovat na online přenos se můžete ZDE, k využití je slevový kupón v podobě HLIDACIPES20.
Jako ochutnávku přinášíme základní tipy, jak v klidu a racionálně vést debatu i s lidmi, s nimiž se zdánlivě na ničem neshodneme. Na místě je poznámka, že uvedené tipy platí především pro osobní jednání, a nikoli pro diskuse na internetu, kde je možnost vést diskusi alespoň podle nějakých pravidel výrazně těžší:
1. Ptejte se
Nikdo nemá rád, když je poučovaný. To vede jen k uzavření, k obraně a ke konfliktu. Proto také ti nejúspěšnější vyjednavači kladou více otázek než ti průměrní. Nesnažte se tedy druhou stranu přesvědčit, ale spíše pochopit: čemu a proč věří? Hlubší zamyšlení nad vlastními myšlenkovými pochody je v důsledku může přivést k tomu, že sami o svých původních tezích začnou pochybovat.
2. Naslouchejte
Dobře poslouchejte a respektujte odpovědi protistrany. Není bez zajímavosti, že skoro třetina žen považuje svého domácího mazlíčka za lepšího posluchače než svého manžela. Dá se to interpretovat tedy i tak, že laťka je dost nízko. Neraďte, nesuďte a neskákejte do řeči. Mlčte, nechte druhou stranu domluvit a zároveň dávejte najevo, že posloucháte.
3. Netlačte na pilu
Teprve až když opačný názor skutečně vyslechnete, získáte šanci, že i druhá strana bude poslouchat vás. Svoje argumenty ale nenuťte: buď se vás na ně sami zeptají nebo o svolení sdělit je v klidu požádejte. Případnou změnu názoru nebo rozhodnutí, co dělat dál, ale nechte na vůli každého. Na chybná přesvědčení by si měli lidé ideálně přijít sami. Neříkejte, co má kdo dělat, a zdůrazněte, že rozhodnutí je jen na nich.
4. Jděte příkladem
Jen těžko můžete po ostatních chtít něco, co sami neděláte. Pokud tedy usilujete o to, aby se druhá strana nějak chovala, jděte v tom příkladem. Například jestli chcete, aby přehodnotila názor, tak ukažte, že jste také schopni – ve světle dobrých argumentů – změnit své přesvědčení.
Cíleně též vyhledávejte témata, na kterých se shodnete, a stavte na nich. Buďte pokorní, nepřeceňujte své znalosti a přiznejte se, když něco nevíte nebo si něčím nejste jistí. Připusťte, že se můžete mýlit. O to ochotnější bude druhá strana udělat totéž.
Tento výčet samozřejmě není vyčerpávající, ale do začátku snad těchhle pár klíčových věcí postačí. Držme si palce.
Autor textu se v GrowJOB Institutu specializuje na rozvoj a školení kritického myšlení a s ním spojených témat jako je práce s informacemi, rozhodování na základě důkazů a předcházení chybám. Založil a vede projekt Kritické myšlení #krimyš, v rámci kterého pořádá od roku 2014 každý rok největší konferenci o kritickém myšlení v ČR.
Pop-up mobil Mobile (207451)SMR mobil článek Mobile (207411)SMR mobil článek 2 Mobile (207416)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)SMR mobil pouze text Mobile (207431)Recommended (5901)Více z HlídacíPes.org
Čtěte též
Investor Brůna: V čem jsou české banky lepší než ty švýcarské
Investor Brůna: Ceny stavebních pozemků v Česku dál rostou
Skyscraper 2 Desktop (211796-4)
23 komentářů
Situace posledních pár let jen potvrzuje, jak je v lidské civilizaci důležitá víra. Po tisíciletí lidé věřili církvím, pak díkybohu začali věřit vědě a vědecké obci, a teď věří Facebooku. Welcome to the medieval.
Já věřím Bohu, Kristu a jeho církvi. Věda není předmětem víry, ale úkon praktického rozumu, který nám byl dán od Boha.
Facebook je jen sdělovací prostředek, nic víc.
„Věřím v Boha a svoje pistole“.
Mezi vědci je nezanedbatelné procento věřících. Ale co je podstatné…velmi zjednodušujete. Mnoho věřících nic proti vědě nemá. Nabízí se ale myšlenka, že tak jako škodí a parazitují na víře někteří zástupce církve, dělají totéž s vědou někteří vědci. Proto jsem i já rozkročený mezi. Nezahodím empatii a intuici prostě proto, že nějaký vědec dnes tvrdí něco, co za týden nebude pravda.
5. Připravte se na to, že pokud předchozí body budete dělat skutečně poctivě, může se stát, že se změněným názorem z diskuse odejdete vy 🙂
– to se stát nemůže, neb to není cílem této prosazované agendy, která – v podstatě – (účelově?) mylně – předpokládá, že je absolutní pravda poznatelná lidským chápáním. Tato je však – zejména v oblasti věd společenských – většinou velmi relativní a kryje se s individuální, či kolektivní projekcí. Cílem této agendy je zachovat nadnárodní mocenský monopol na určování co pravda je, nebo není, ve veřejném diskursu. Jenom tak lze totiž veřejností úspěšně manipulovat.
Dělám si legraci, proto ten smajlík.
Proboha, a v žádném případě. Autor má pravdu obecně, takto by si měli partneři řešit mezi sebou spory, které řešit potřebují a mají, a i tak je to někdy, jak zmíněno krize, která dokáže otřást vztahem. (Hlavně tedy, pokud se ty hádky často opakují).
Tudíž bylo by doslova hazard se vztahem chtít řešit ve sporu takové s prominutím hlouposti, jako jsou takzvaně fake news, což by tedy měla být naprostá většina informací které ten den partner slyšel/četl ve svých (řekněme méně seriózních) médiích. Ono už dosti vyčerpávající by bylo pro každou takovou informaci dohledávat a nastudovat ty „naprosto správné informace“ a grafy, ale potom ještě kvůli tomu vést spor?
Takže co s tím,? Jak to krásně zpívala Jana Kratochvílová „no a co“, tak ať si to myslí. Kvůli tomu se snad rozvádět ti dva nemusí, nebo snad ano?
Článek se snaží vypadat objektivně a nezaujatě, ale má nejméně jednu podstatnou vadu na kráse. Naprosto samozřejmě operuje s pojmy „dezinformace“ a „konspirační teorie“, ale nikde je nedefinuje, čímž celé své snažení naprosto znehodnocuje. Nevěřím, že si toho není vědom, jenže kdyby přistoupil na přesné definování pojmů „dezinformace“ a „konspirační teorie“, musel by přiznat barvu za koho kope a to se mu evidentně nechce.
Stačí nebýt líný widlák a podívat se na wikipedii. To bys pak ale nemohl trollit nebo bys musel přiznat barvu za koho kopeš. A to se ti evidentně nechce.
Jestli wiki sledujete, tak vite ze to tak neni. Wiki zkratka neni anti fake web, ktery proste informaci popre a smitec. Tam si daji praci, popisi jak cely obsah tak i historii te informace plus i ruzna jeji vysvetleni, i s odkazy. Cili takhle se da dojit od toho medii prezentovaneho fake vysvetleni k jinemu ktere vypada mnohem pravdepodobneji ale i tak to muze byt politicky neprijemne
Wikipedie není relevantní zdroj pro „politicky citlivá“ témata.
Petr a pergill. Možná kdybyste věnovali více pozornosti tomu co čtete, tak byste věděli že toto diskuzní vlákno začalo tím, že diskutér w se rozčiloval kvůli chybějícím definicím některých pojmů z článku. Na to konto jsem mu doporučil wikipedii a NIKOLI kvůli boji s dezinformacemi. Občas mám dojem, že proti dezinformacím nejvíc pomůže boj s částečným analfabetismem některých čtenářů.
Pavle,
pojmy jako ,„dezinformace“ a „konspirační teorie“‘ jsou ryzí politikum a na Wikipedii se na jejich definice rozhodně nelze spolehnout.
Řekněme, že v oblasti technologické nebo biomedicínské je situace lepší, ale v oblasti společenských věd nemá Wikipedie o mnoho vyšší cenu než brožurka z VUML. Je to mj. dáno tím, že političtí aktivisté nepracují, a tak mohou ad nauseam tahle témata na Wikipedii (a podobných webech) „opravovat“ (případně tuto škůdcovskou činnost vykazují jako „práci“).
Někdy pomůže jiná jazyková verze. Tihle aktivisté většinou umějí blekotat ty své nesmysly jen česky nebo anglicky, takže např. ruská verze se může o hodně lišit a být důvěryhodnější.
Jasně, omlouvám se, šlo přímo o tu údajně chybějící definici slova dezinformace?
Schválně jsem si přečetl, nejen její úzkou definici, ale celý článek, včetně příkladů a odkazů na wiki, a fakt to stojí za to. Vřele doporučuji. Ono jde totiž právě o to, že dezinformace se používají na obou (všech) stranách…
Za to, že čtete se omlouvat nemusíte. Když budete ještě i chápat (a nikoli chrápat) tak to bude výborné.
Nejde o to, jak jsou pojmy „dezinformace“ a „konspirační teorie“ definovány na wikipedii nebo jinde, ale co si pod nimi autor článku představuje, protože právě z toho je jasný i autorův postoj k tématu.
Takže nejdřív „chybí definice“ a následně to, co pod těmito pojmy „představuje autor“. Nechtěl bys příště vypsat všechny úvahy, znalosti a představy, kterými se autor řídí místo toho abys při čtení s porozuměním sám čerpal z vlastních obecných a základních znalostí. Vypadá to, že se ses do toho tak zamotal, že je jasné za koho kopeš ty.
Souhlas. To, co je „fake“, je definováno ryze politicky, jako za socialismu. Nikoli podle toho, zda je to pravda nebo ne.
To jsou hezké řeči, ale v současné době se diskuse nevedou. Odborník jmenovaný EK prohlásí pravdu, všichni oponenti, byť špičkoví vědci jsou prohlášeni za dezinformátory, jsou vyhozeni z práce a zbaveni jakékoliv možnosti obživy. Další takoví již ze strachu nevystoupí. Společenské diskuse nejsou možné, to co je pravda nadiktují zločinci z Evropské komise, kdo se nepodřídí je zničen.
To samé se dělo v SSSR za Stalina – viz lysenkismus.
Mimochodem a to samé se dělo za McCarthyho v UeSej. Tak to prostě je, že když se nějaký režim cítí ohrožen jiným ideologickým režimem, tak začne ostrakizovat jeho stoupence.
Zatímco, pokud se domnívá že ho neohrožujíe tak obvykle poleví a tváří se jako liberální dobrák..
Asi jako v současné době proti islámu ,jak tvrdí z Brusele, ten přeci Západ vůbec neohrožuje, a lze doufati v jeho kulturní integraci v Evropě:))))
NO že si taky vzpomínám, když v 90.letech jezdíval po Západě Gorbačov se svou perestrojkou a glásností , tak ho taky vítali jako Spasitele, že proti němu byl i naš Havel chudák…
Nemáte pravdu. Když se za Jelcina pootevřely ruské (bývalé sovětské) archivy, tak se jednoznačně ukázalo, že všichni odsouzení „komisemi pro neamerickou činnost“ skutečně byli buď přímo nebo přes někoho z rodiny či blízkých přátel řízeni KGB. Tak vysokou účinnost s nulovým výskytem nespravedlivě odsouzených nemá americká justice ani v hrdelních procesech.
Navíc odsouzení za neamerickou činnost pouze museli přestat se všemi aktivitami, kterými by mohli (dle pokynů svých řídících orgánů) ovlivňovat veřejné mínění. Naopak odsouzení genetici za Lysenka skončili v gulazích (a většinou se z nich už nevrátili).