Velký boj o ochranu soukromí se vede kolem přípravy zákona o zdravotních službách, který leží v Legislativní radě vlády. Stát zatoužil po důvěrných údajích o jednotlivých lékařských úkonech, které chce sesypat na jednu hromadu do Národního registru hrazených zdravotních služeb a kontrolovat ho pomocí Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku.

Ochránci soukromí varují: Jde o další data, která přejdou do rukou státu. V ohromných objemech, a hlavně mimořádně citlivá. Vyčíst z nich je možné v podstatě vše o zdravotním stavu pacientů.

HlídacíPes.org připravil k tématu zdravotnického superregistru i reportáž pro TV Barrandov. Podívat se na ni můžete zde.

Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek vznik superregistru hrazené péče hájí. Bez něho stát není schopen garantovat kvalitu poskytované péče. Identifikovat konkrétního člověka je podle něho ovšem možné pouze v prvotní fázi vstupu dat do systému, pak už se s daty pracuje anonymizovaně.

Jde to i bez rodného čísla?

Spor se tak vlastně vede o to, zda stát umí, nebo dokonce zda chce, aby se rodné číslo jako identifikátor z elektronických systémů úplně vytratilo. Možné to každopádně je, na tom se obě strany shodují.

Jan Vobořil, ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium, která v Česku vyhlašuje anketu o největšího „slídila“ v našem soukromí Big Brother Awards, upozorňuje, že systémy je možné vést s takzvanými bezpříznakovými identifikátory. Tedy například pod anonymizovanými čísly, spravovanými Úřadem pro ochranu osobních údajů.

„Je zarážející, že stát není v roce 2015 schopen zajistit takovou úroveň ochrany osobních údajů občanů, která by zároveň zajistila, aby údaje o jednom pacientovi bylo možno vzájemně provazovat a aktualizovat, a zároveň utajit identitu tohoto pacienta,“ říká Vobořil.

Hlas PROTI: Stát by neměl mít přístup k citlivým datům mezi pacientem a lékařem, říká právník Jan Vobořil

Stát podle něho postupuje oblíbenou „salámovou“ metodou, kdy jednotlivými zákony postupně ukrajuje z práva na ochranu soukromí. „Místo, aby tento problém stát řešil, dál masivně rozšiřuje okruh osobních údajů, které mu budou muset být předávány,“ varuje šéf Iuridica Remedia.

Slovensko rodná čísla opouští

Slovensko, kterému po rozdělení federace zůstal stejný systém rodných čísel, jaký dosud funguje i v Česku, od něho pomalu ustupuje. Za čtvrt miliardy korun hodlá postupně rodná čísla, z nichž lze vyčíst věk, pohlaví nebo místo narození a v případě propojení registrů další, už mnohem citlivější informace, tzv. bezpříznakovými identifikátory.

Podobné plány existovaly i v Česku. Už v roce 2001 navrhoval odklon od rodných čísel tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Ve svém programovém prohlášení ho měla i vláda Petra Nečase, tyto plány se ale nikdy do pokročilejší fáze, než byly pouhé úvahy, nedostaly.

K větší ochraně dat v registrech vyzývá i šéf sněmovního podvýboru pro ochranu soukromí Radim Holeček (ODS). „Jsme v 21. století. Stát by měl jasně zajistit, aby se osobní údaje lidí nedostávaly, kam nemusí, a zasahovat do soukromí víc, než je zdrávo. Tady se tak jasně děje a já říkám – pojďte to změnit,“ říká Holeček.

Ředitel ÚZIS: Jde to. Ale ne hned

Ladislav Dušek připouští, že vedení registrů bez možnosti jejich spojení s konkrétním člověkem možné je. Stát totiž nepotřebuje údaje „o panu Vomáčkovi“, ale soubory dat, které mohou odhalit skryté vady zdravotnictví jako celku.

Hlas PRO: Bez analýzy dat nejsme schopni garantovat kvalitní léčebné postupy, hájí zdravotnické registry šéf ÚZIS

Nicméně posunout se o krok dál nebude podle šéfa ÚZIS možné, právě dokud stát od rodných čísel neustoupí. A také dokud se nerozeběhne slibovaný systém elektronického zdravotnictví, tzv. e-health. „Možná, že budeme mít nějaké anonymizované číslo, anonymizovaný identifikátor, a budeme v pohodě. Nebude s tím žádný problém,“ říká Ladislav Dušek. Sám ale dodává, že se v těchto úvahách pohybujeme někde kolem roku 2020.