KOMENTÁŘ. Česká vláda uzavřela v lednu strategické partnerství s Vietnamem. Překážkou zjevně nebyl ani fakt, že mezinárodní organizace varují před zhoršující se situací v oblasti lidských práv v zemi, což dokresluje i loni odhalená interní Směrnice 24. Ta podle analytiků dokazuje, že Vietnam nemá v úmyslu plnit své závazky v oblasti lidských práv, spíš právě naopak. V Praze si s vietnamskou delegací notovali i čeští komunisté.

Situace nápadně připomíná námluvy českých sociálních demokratů s čínskými komunisty zhruba před deseti lety. I tehdy se ve jménu byznysu zavíraly oči nad otázkou lidských práv, probíhalo kulturní sbližování a verbovala se města i kraje pro uzavírání vzájemného partnerství.

U letošní lednové návštěvy vietnamského premiéra v Praze nechyběli ani „staří známí“ – Pavel Tykač, člen Zemanovy výletní skvadry mířící za čínským prezidentem, zástupci skupiny PPF, která si svého času najala firmu na zlepšování obrazu komunistické Číny v Česku, a také lidé Volkswagenu, který až do konce loňského roku vyráběl vozy v provincii Sin-ťiang, v níž dochází ke genocidě Ujgurů.

Vietnamská delegace se vedle vládních politiků a podnikatelů sešla i s Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. A také s českými komunisty v čele s Kateřinou Konečnou, což ovšem zveřejnil pouze komunistický server Naše Pravda.

Nosným tématem jednání s Konečnou měla být „současná situace v České republice i ve světě a potřeba hlubší vzájemné spolupráce nejen na mezinárodní bilaterální úrovni, ale také mezi oběma komunistickými stranami“.

„Vážíme si spolupráce a podpory mezi našimi komunistickými stranami. A těšíme se na pokračující výměnu zkušeností a rozvoj socialistických myšlenek a principů ve světě,“ řekl údajně vietnamský premiér Kateřině Konečné.

Dodal, že i když se v čase během mnoha desetiletí bilaterální spolupráce mezi oběma zeměmi měnila, KSČM vždy podporovala Vietnam v jeho boji za svobodu a rozvoj.

„Věřím, že budete svou stranu nadále rozvíjet a po pro vás jistě úspěšných volbách do Poslanecké sněmovny budete mít možnost úspěšně rozvíjet i spolupráci mezi našimi zeměmi, i vzhledem k mnoha problematickým situacím ve světě.“

A co na to Konečná? „Vietnam je pro nás inspirací a my se učíme z jeho reforem. Věřím, že KSČM se vrátí do Parlamentu České republiky a bude mít v budoucnu pozitivní vliv na rozvoj česko-vietnamských vztahů.“ Především zmínka o inspiraci a učení se z reforem Vietnamu je v kontextu událostí posledních let v asijské zemi velmi výmluvná pro směrování KSČM a měla by být i varováním pro občany ČR. Proč popíšeme v následujících řádcích.

Vietnam ve stopách Číny

Loni na konci února zveřejnila organizace Project88 uniklý interní dokument politbyra ústředního výboru, nejvyššího rozhodovacího orgánu ve Vietnamu, s názvem Směrnice 24, který měl být vydán v červenci 2023.

Vybraná ustanovení Směrnice 24

• Zahraniční cesty: „Pečlivě řídit úředníky, členy strany a vietnamské občany, kteří odjíždějí do zahraničí za účelem podnikání, spolupráce, výměn, návštěv a cestování“ (s. 4).
• Demokracie: „Nedovolit vznik nezávislých politických organizací v zemi“ (s. 2).
• Dodržování mezinárodních pracovních dohod: „Zabránit zakládání pracovních organizací na základě etnického původu nebo náboženství“ (s. 4).
• Svoboda projevu: „Podporovat úlohu tisku a médií v boji proti populistickým tendencím, občanské neposlušnosti, nesprávným názorům a sabotážím nepřátelských sil a snahám o prosazování hybridní cizí kultury, která neodpovídá zvykům a tradicím národa“ (s. 5).
• „Přísně se vypořádat s využíváním informační komunikační infrastruktury a sociálních sítí k šíření falešné propagandy, která sabotuje stranu, stát, lid a socialistický režim naší země“ (s. 5).
• Právo na pokojné shromažďování: „Pevně uchopit situaci, aktivně předcházet, rychle odhalovat a účinně bojovat proti všem spiknutím a aktivitám nepřátelských sil, reakcionářů, politických oponentů a všech druhů zločinců, zejména aktivitám s cílem instalovat špiony, podněcovat protesty a nepokoje, porušovat oprávněné zájmy státu, organizací a lidí“ (s. 6).
• Zabezpečení ekonomických, kulturních, sociálních a zahraničních záležitostí: „Úzce propojit ekonomické, kulturní, sociální a zahraniční záležitosti s obranou a bezpečností a zároveň integrovat obranu a bezpečnost s ekonomickými, kulturními, sociálními a zahraničními záležitostmi“ (s. 2).

Zdroj: Project88

„Cílem Směrnice je podkopat demokratickou kontrolu nad veřejnou politikou a hospodářstvím a zároveň posílit vládu jedné strany. Pokud bude prováděna tak, jak je zamýšleno, povede k systematickému a rozsáhlému porušování lidských práv, včetně nepřípustného omezování shromažďování, sdružování, projevu, médií a pohybu. Povede rovněž k porušování práva podílet se na veřejných záležitostech a práva zaměstnanců zakládat nezávislé odbory a syndikáty,“ uvádí organizace.

Podle analytiků organizace Project88 se vietnamská Směrnice 24 nápadně podobá dokumentu č. 9  Čínské komunistické strany (ČKS) z dubna 2013, která obsahuje seznam sedmi trendů a aktivit, jež podle ČKS představují hrozbu pro stranu.

„Stejně jako Směrnice 24 i dokument č. 9 jasně stanovil, že jednotný stranický aparát bude vykonávat kontrolu nad všemi projevy v zemi a omezí možnost působení občanské společnosti v Číně. Zdá se, že o deset let později jde Vietnam ve stopách Číny. Maska tak spadla. Vietnamští představitelé tímto říkají, že hodlají porušovat lidská práva jako záležitost oficiální politiky… Mezinárodní společenství by je mělo izolovat, nikoli přijímat,“ konstatoval Ben Swanton, spoluředitel organizace Project88.

Podle údajů shromážděných skupinou Project88 je ve Vietnamu ve vězení 192 aktivistů a dalším 400 hrozí uvěznění.

„V poslední zprávě ministerstva zahraničí USA o lidských právech ve Vietnamu se uvádí, že kromě omezování projevu a sdružování existují věrohodné zprávy o ,svévolném nebo nezákonném zabíjení ze strany vlády‘ a také o ,mučení nebo krutém, nelidském či ponižujícím zacházení a trestání ze strany vládních představitelů‘“, píše Deutsche Welle.

Zásahy proti novinářům pokračují

Praxi, která nyní v zemi panuje, popsal loni v listopadu v rozhovoru pro Český rozhlas opoziční vietnamský novinář, který ovšem nemůže odhalit svou identitu.

„Demokratické hnutí v naší zemi odumřelo… Nemáme svobodu tisku. Média jsou přísně kontrolovaná vládou, která tvrdí, že novináři musí pracovat ve prospěch strany a vlády a chránit její zájmy…,“ uvedl mimo jiné.

Novinář také popsal, co by se mu stalo, kdyby vietnamská vláda odhalila, že pracuje jako novinář a mluví se zahraničními médii.

„Policie by mě zatkla. Vyslýchali by mě a ptali by se, co tím sleduju, že spolu mluvíme. A pak by mě za to mohli poslat do vězení. Ve vietnamském trestním řádu je paragraf, který umožňuje klasifikovat rozhovor se zahraničním novinářem jako trestný čin… Policie může jít za vaším domácím a přikázat mu, aby vás vyhodil z bytu. Říct zaměstnavateli, aby vás vyhodil z práce. Můžou vás unést na ulici, odvézt do džungle a tam vás zmlátit. A když to nezabere, prostě vás seberou a odsoudí na dlouhé roky do vězení.“

Vietnamská vláda se podle něj také naučila využívat ke kontrole prostředí internetu a sociální sítě.

„Mají například obrovskou armádu on-line vojáků, neboli trollů. Nabídli loajálním Vietnamcům pěkné peníze za to, že na sítích šíří státní propagandu a rozmělňují opoziční aktivity. Například hodně učitelů to má jako přivýdělek: po práci zasednou k počítačům a píší příspěvky, komentáře, zpochybňují opozici, narušují diskusi.“

V rámci návštěvy vietnamského premiéra Pham Minh Chinha v Praze upozornila české politiky na pokračující a vystupňované porušování lidských práv ve Vietnamu organizace Člověk v tísni.

„Restriktivní ruka vietnamské vlády je podobná totalitnímu režimu, který u nás vládl před rokem 1989, kdy bylo zatčeno a pronásledováno mnoho lidí pouze za to, že veřejně vyslovili svůj názor a postavili se proti restrikcím. Po nedávném zásahu proti posledním nezávislým nevládním organizacím a organizacím občanské společnosti zůstali občané Vietnamu v podstatě bez možnosti vyjádřit svůj kritický názor. Situace se nezlepšuje ani po nástupu nového generálního tajemníka Komunistické strany Vietnamu To Lama do úřadu. Zásahy proti kritickým hlasům novinářů a nezávislých médií nadále pokračují,“ uvedla organizace.

Pro Českou republiku jde o výjimečnou příležitost prokázat svůj závazek ke všeobecné ochraně lidských práv jako k jedné ze základních hodnot její zahraniční politiky.

Výzva Bruselu: přehodnoťte dohody

Kvůli situaci ve Vietnamu se již loni ocitli pod palbou lidskoprávních organizací bruselští politici. Ti v uplynulých letech ratifikovali Dohodu o partnerství a spolupráci (PCA) a také Dohodu o volném obchodu mezi EU a Vietnamem (EVFTA), která vstoupila v platnost v roce 2020.

Organizace jako Human Rights Watch požadují, aby byly dohody s Vietnamem přehodnoceny a aby Brusel pohrozil pozastavením jejich platnosti „vzhledem k tomu, že článek 1 PCA uvádí, že dodržování demokratických zásad a lidských práv je základním prvkem dohody“.

Skupina rovněž vyzývá Evropskou unii, aby přijala „cílené sankce proti vietnamským úředníkům a subjektům odpovědným za systematické represe v zemi“.

Deutsche Welle citoval úředníky EU, kteří se podle serveru shodli na tom, že stav lidských práv ve Vietnamu se nezlepšil.

„Vidíme sice zlepšení hospodářských vztahů s Vietnamem, ale bohužel opak je pravdou, pokud jde o podmínky v oblasti lidských práv. Kritici vlády jsou vězněni, práva zaměstnanců jsou ignorována a nezávislé odbory nejsou ani na stole,“ cituje Deutsche Welle německého europoslance Udo Bullmanna (S&D), předsedu podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva.

„Dohoda o volném obchodu s Vietnamem byla ratifikována s očekáváním, že se situace v oblasti lidských práv zlepší. Jsme zklamáni, že se tak nestalo.“

Nezávislé odbory neexistují

Organizace Human Rights Watch loni v květnu také upozornila, že Vietnam poskytuje nepravdivé nebo zavádějící informace Spojeným státům a dalším ekonomickým partnerům v oblasti pracovního práva, aby si zajistil nebo zachoval obchodní preference.

„Je zjevně nepravdivé tvrdit, že vietnamští pracovníci mohou organizovat odbory nebo že jejich mzdy jsou výsledkem svobodného vyjednávání mezi dělníky a vedením,“ řekl John Sifton, ředitel pro advokacii pro Asii v Human Rights Watch.

„Ve Vietnamu neexistuje jediný nezávislý odborový svaz a neexistují žádné pracovní právní rámce pro vytváření odborů nebo pro pracovníky, kteří by prosazovali pracovní práva.“

Více zdrojů mělo Human Rights Watch potvrdit, že loni na konci dubna vietnamská policie zatkla Nguyena Van Binha, vysokého úředníka vietnamského ministerstva práce, který obhajoval smysluplnější reformy práce a určitou nezávislost odborů.

Americký deník Washington Post zase připomněl, že v prosinci 2022 uzavřel Vietnam ambiciózní dohodu s Evropskou unií, Skupinou sedm (Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a USA) a Norskem, která má Vietnamu pomoci splnit jeho závazek dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.

„Evropská unie a další zahraniční vlády se dohodly, že zmobilizují nejméně 15,5 miliardy dolarů od veřejných a soukromých investorů, aby Vietnamu pomohly splnit jeho klimatické cíle. Dohoda však stanovila, že aby byl přechod spravedlivý a rovnocenný, jsou nutné pravidelné konzultace, včetně konzultací s médii, nevládními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, aby byl zajištěn široký společenský konsensus,“ cituje Washington Post.

„Nyní Směrnice 24 naznačuje, že Vietnam tajně nechce plnit podmínky paktu o změně klimatu. Myslí si snad autoritáři ve vietnamském politbyru, že si nikdo nevšimne, že uvnitř země uplatňují represe, zatímco cizincům slibují opak? Budoucí partneři Vietnamu by neměli dopustit, aby jim takováto dvojsmyslnost prošla,“ píše Washington Post.

BBC připomíná, že Vietnam je jedním z pouhých pěti komunistických států na světě, kde existuje jen jedna politická strana.

„Žádná politická opozice není povolena. Disidenti jsou běžně vězněni a represe v posledních letech ještě zesílily. Rozhodování v nejvyšších stranických orgánech je zahaleno tajemstvím.“