Recepci u vstupu do kanceláří Pražského hradu střeží příslušníci policie. Každou návštěvu požádají o doklad totožnosti i cíl návštěvy. Každý pak musí projít kontrolním rámem, zavazadlo se prosvítí rentgenem. Bezpečnost prezidenta je však chráněna ještě důsledněji, než je na první pohled vidět.

Dobrat se informace o tom, kdo Pražský hrad navštěvuje, je totiž pro veřejnost zcela nemožné. HlídacíPes.org se v rámci svého projektu zaměřeného na mapování lobbingu řadu měsíců snažil získat od Kanceláře prezidenta republiky informace nejen o návštěvnících hlavy státu, ale i prezidentových poradců či hradních úředníků.

Redakce oslovila prezidentskou kancelář s žádostí o výpis z knihy návštěv za období od 4.9.2017 – 4.9.2018. Ukázalo se ale, že oficiální cestou nelze návštěvy lobbistů zjistit.

Z žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím se stal náročný administrativní úkon.

Kniha návštěv na Hradě není

V březnu obdržel HlídacíPes.org z Kanceláře prezidenta republiky dopis, v němž ředitel Odboru legislativy a práva Václav Pelikán vysvětluje, že žádosti o výpis z knihy návštěv nelze vyhovět, protože KPR žádnou takovou knihu nevede.

Ohledně návštěv prezidenta však doporučil kontaktovat Policii ČR, která ostrahu objektu zajišťuje.

Odpovědi na žádosti HlídacíPes.org:

„Objekt Pražského hradu, v němž sídlí Kancelář prezidenta republiky a prezident republiky, je chráněným objektem, ve vztahu k němuž bezpečnost, a v rámci toho i evidence osob přicházejících do objektu a z objektu odcházejících zajišťuje příslušný útvar Policie ČR,“ popsal v odpovědi Pelikán.

HlídacíPes.org tedy kontaktoval příslušný útvar Policie ČR. Ten však ve své odpovědi odkázal na Policejní prezidium ČR. Na prezidiu si poté vyžádali čas na rozmyšlenou.

Úřední jazyk sdělení ponecháváme v nezměněné podobě:

„Policie České republiky jako povinný subjekt podle § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. posoudila předmětnou žádost a konstatuje, že její vyřízení vyžaduje konzultace s jiným povinným subjektem, který má závažný zájem na rozhodnutí o žádosti, a rovněž mezi více složkami povinného subjektu, které mají závažný zájem na předmětu žádosti. Sděluje proto žadatelce, že z výše uvedeného důvodu podle § 14 odst. 7 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb. prodlužuje lhůtu pro poskytnutí informace o 10 (deset) dnů,” odepsal 21.6.2019 vedoucí odboru Komunikace a vnějších vztahů Josef Bocán.

Za necelý týden přišla odpověď, že „žádost se zamítá v plném rozsahu“. Do návštěvních knih na Pražském hradě tedy veřejnost nahlížet nesmí.

Lobbistická stopa bez prezidenta

Dne 30. července vláda schválila novelu zákona o lobbingu. Z něj ale oproti původnímu návrhu potichu zmizela povinnost hlásit návštěvy lobbistů (v souvislosti s legislativním procesem) právě u prezidenta ČR.

Nový zákon o lobbování prošel zatím jen přes vládu, jednat o něm ještě bude parlament.

Lobbování nemá v současné době v České republice žádná pravidla. Po změně volali někteří politici i veřejnost už dlouhá léta, žádná vláda ji ale neprosadila. A to ani přesto, že Bezpečnostní informační služba (BIS) opakovaně upozorňovala na nežádoucí a netransparentní způsob, jakým lobbisté v ČR ovlivňují veřejné činitele.

I současná novela zákona o lobbování má své kritiky. Jak na ministerstvech, tak i v krajích, které jí například vyčítají příliš širokou definici vymezující, kdo je lobbista.

Přesto jde o první pokus vnést do českého lobbistického chaosu nějaký řád. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru, kam se budou muset přihlásit jak lobbisté, tak lobbovaní. Obě strany budou muset také poskytnout zprávu, čeho se lobbování týkalo.

Přestupky bude moci trestat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran v jehož kompetenci bude uložit pokutu do 100 tisíc korun nebo zákaz činnosti pro chybujícího lobbistu až na tři roky.

Pokud nový zákon schválí poslanci, začne platit 1. ledna 2021.